Když dnešním studentům vyprávíte, že lidé přistáli na Měsíci už v roce 1969, tak se jim tomu moc nechce věřit. A ptají se, proč tam tedy teď nikdo není? Žádná orbitální stanice, základna, nic? A mají pravdu, je to ostudné.
Naštěstí se schyluje k velkému návratu na Měsíc, tentokrát, doufejme, už natrvalo. Jen to asi už nebude v režii NASA. Na Měsíc si brousí zuby Číňané, uvažujeme o něm dokonce i my v Evropské unii a velké plány mají i soukromé společnosti, překypující nadšením a energií.
Zní to až neuvěřitelně, ale pokud vyjdou plány americké společnosti Moon Express se sídlem na Floridě, tak by mohli zahájit těžbu na Měsíci už v roce 2020. Povedlo se jim sehnat finance ve výši přes 45 milionů dolarů, které zaplatí celkem tři mise k Měsíci, přičemž poslední z nich zahrnuje vytěžení měsíčních hornin a jejich přepravení na Zemi. Něco takového se nepovedlo už téměř padesát let.
Bude to nepochybný úspěch vesmírných ambicí našeho druhu. Podle Henryho Hertzfelda z institutu Space Policy Institute při Univerzitě George Washingtona ve Washingtonu, DC. můžeme zároveň očekávat mezinárodní spory, protože sice existují nějaké zákony o využití vesmírných zdrojů, jsou ale zastaralé a příliš vágní. V těchto otázkách nepanuje mezinárodní shoda a je otázkou, jestli kdy bude. V dřívějších dobách se podobné situace řešily pěstmi.
Moon Express byl založen v roce 2010, jako jedna ze společností, která usiluje o udělení prestižní ceny Google Lunar XPRIZE. První soukromá společnost, která za jistých podmínek přistane na Měsíci, vyhraje s touto cenou 20 milionů dolarů. Deadline na start mise k získání této ceny je konec roku 2017. Lidé společnosti Moon Express proto doufají, že první ze tří plánovaných misí Lunar Scout vyšlou už letos.
Moon Express mají připravené motory pro přistávací modul. Na ostatních komponentách ještě intenzivně pracují a testují je. Do vesmíru by měla misi Lunar Scout vynést raketa Electron novozélandské společnosti Rocket Lab. Té ale nedávno nevyšel první letový test, když sice úspěšně odstartovala, ale nedokázala vynést náklad na stanovenou oběžnou dráhu.
I kdyby ale společnosti Moon Express nevyšel start mise Lunar Scout do konce roku 2017, tak se prý svět nezboří. Podle jejich šéfa Boba Richardse bude jejich úsilí o dosažení povrchu Měsíce pokračovat. Cena Google Lunar XPRIZE pro ně prý není nezbytně nutná. Lunar Scout bude mít na palubě malý teleskop a zařízení pro laserovou komunikaci. V roce 2019 tam hodlají poslat druhý modul, který přistane u jižního pólu Měsíce. Bude hledat vodu a využitelné horniny a minerály.
Třetí misí společnosti Moon Express bude Harvest Moon, která by již měla zahájit těžbu na Měsíci. Pokud vše půjde podle plánu, tak by měla dorazit na Měsíc v roce 2020. Přistávací modul této mise pošle zpět na Zemi kapsuli plnou vzorků z Měsíce a pak bude pokračovat v těžbě. To se lidem podařilo naposledy v roce 1972, kdy ještě autor tohoto komentáře ani nebyl na světě. Část vzorků dostanou vědci, zbytek Moon Express prodá sběratelům a dalším soukromým zájemcům.
Veškeré vzorky dovozené z Měsíce doposud patřily americké vládě. Teď ale platí zákon The Spurring Private Aerospace Competiveness and Entrepreneurship (SPACE) Act z roku 2015, který podporuje komerční využívání zdrojů ve vesmíru. Jedinou výjimku představují živé objekty. Jinými slovy, pokud by náhodou Moon Express našel na Měsíci mimozemšťany, tak si je nesmí ponechat. Voda a minerály budou jejich.
Většina ostatních zemí světa ale takové zákony o vesmíru nemá. Jejich legislativou je tudíž prastará Outer Space Treaty z roku 1967 (česky Smlouva o zásadách činnosti států při výzkumu a využívání kosmického prostoru včetně Měsíce a jiných nebeských těles, zkráceně Kosmická smlouva). V ní se velmi vágně praví, že by průzkum vesmíru a kosmických těles měl přinášet užitek každému, což připomíná jisté neblaze proslulé slogany neúspěšných zřízení. Někteří lidé interpretují Outer Space Treaty tak, že celý vesmír patří všem a že by neměl být využíván komerčně. Podle Hertfelda budou takoví lidé z komerčních aktivit na Měsíci smutní, ale to je prý tak jediné, co s tím mohou udělat.
Video: Moon Express Robotic Explorers
Video: How Moon Express could use robots to mine the Moon
Literatura
New Scientist 13. 7. 2017.
Nový zákon o těžbě ve vesmíru rozpoutá zlatou horečku
Autor: Stanislav Mihulka (09.12.2015)
Kdo vlastní vesmír?
Autor: Jan Bílek (09.09.2016)
Mohli by těžaři na Měsíci vystřelovat rudu do vesmíru railgunem?
Autor: Stanislav Mihulka (14.04.2017)
Diskuze:
Hollywoodské scifi
Marek Zelenka,2017-07-22 14:22:48
Pokud chce někdo někde těžit suroviny, potřebuje na to těžební zařízení a zdroj energie, přímo úměrný tomu, kolik se chystá vytěžit. 1 "ubohý" barel ropy v ceně pár dolarů vydá energie na 25.000 hodin lidské práce, pro představu. Pokud nebude schopen pálit, jakože na Měsíci nebude, potřebuje mobilní jaderný generátor, který musí umět dovést, provozovat a chladit. Jako médium se používá na Zemi voda a systém je dlouhodobě zálohovaný konvenční elektrárnou na uhlí. Jinak mu nezbude než kopat poctivě krumpáčem a vzít si s sebou hodně svačiny. Pot mu můžou svádět s těla spec. přísavkami a vracet mu vodu zpátky do čutory, aby déle vydržel :-)
Těžba na Měsíci.
Vlastislav Výprachtický,2017-07-17 17:14:31
Těžba surovin je odvislá na získaných efektech. Technicky to lze zvládnout, ale musí se vědět kde a čím se bude získávat surovina. Obávám se, že bez dohodnutých pravidel vznikne jistý chaos, což by vedlo k vážným sporům.
Re: Těžba na Měsíci.
Vojta Ondříček,2017-07-17 21:52:02
Spory se dají elegantně řešit válkou. Nic nového pod Sluncem.
Faktem je, že transport s Měsíce na Zemi něco stojí a nikdo ho nebude financovat, aniž by se to se ziskem vyplatilo. Musí tedy jít o něco cennějšího, než je obyčejné zlato. Se obávám, že by se to nevyplatilo, ani kdyby na Měsíci bylo to zlato už v úhledných a opuncovaných cihličkách.
Hurvajs
Vojta Ondříček,2017-07-17 13:16:56
Někdo si lety do Vesmíru představuje jako Hurvínek válku.
Poučme se třeba rozčarováním z projektu Virgin Galactic, založeným 2004. Turisté měli být za pouhých 200 tisíc USDolarů vynešeni na hranici Vesmíru (100km nad povrchem) a prožít 6 minut beztížnosti. První start s turisty byl přislíben na rok 2006. No ... dodnes se s turisty nestartuje.
Kilové Cube-satelity vynést na nízkou oběžnou dráhu jako plnidlo volného prostoru ("last minutes ticket") za "pár halířů" není problém. Ty cube-sat´s také nejsou určené pro řízené přistání na Zemi, někdy jednoduše zpopelní v atmosféře.
Cesta ze Země na Měsíc a zpět je ale trochu jiná kategorie. Představa, že lze za 45 milionů USDolarů uskutečnit tři mise na Měsíc a ta poslední by měla přepravit měsíční horniny na Zem, mi připadá značně naivní.
Re: Hurvajs
Josef Šoltes,2017-07-21 22:37:32
Nu, mrkněte na SpaceX. Osobně si myslím, že nám tu za velikého potlesku davů vyrostl absolutní hegemon v letech do vesmíru. Ta společnost je o mnoho let napřed před jakoukoliv konkurencí a finančně jim není nikdo schopen konkurovat, a to včetně Rusů s 50 let starou technologií. Osobně si myslím, že ze SpaceX se stane meziplanetární superkorporace, která si bude dělat, co bude chtít.
Těžba
Vít Výmola,2017-07-17 12:25:24
Plány Moon Expess jsou smělé, ale ne nezvládnutelné. Zatím se můžeme těšit.
Nicméně jde o odběr vzorků, to se za těžbu dá označit jenom s velkou nadsázkou.
Kosmonautika
Bohumír Tichánek,2017-07-17 10:08:32
"V ní se velmi vágně praví, že by průzkum vesmíru a kosmických těles měl přinášet užitek každému, což připomíná jisté neblaze proslulé slogany neúspěšných zřízení." - Jenže i důsledky vědeckého poznání vyznívají podobně: užitek všem.
Přežívající, tedy úspěšná zřízení by mohla vést těžaře na Měsíc, jenže prozatím vedou chod civilizace do zkázy, i s přírodou.
Namísto toho směrovat kosmonautiku na ochranu Zeměkoule před dopady ze Sluneční soustavy, to může být potřebnější: https://www.novinky.cz/veda-skoly/403817-nasa-sprada-plany-jak-zachranit-zemi-pred-asteroidem.html
Nebyla dobrá "zásada" Veletržního paláce, před desítkami let, než tam zhoubný požár zlikvidoval doklady - písemnosti Podniku zahraničního obchodu? "Protipožární nádrž na střeše paláce netřeba opravovat, tady nikdy nehořelo...!"
Re: Kosmonautika
Jiří Kocurek,2017-07-17 22:50:45
Tak, vedou do zkázy i s přírodou. Jestlipak víte, který přírodní park je nejstarší a kde se nachází? Vyhlásili ho v té zemi, která vede svět do zkázy - jejich stále přežívající zřízení se řítí do zkázy - jak píšete. A ten přírodní park je nejen starší (založen 1872) než "Neuspěšná zřízení se svými slogany o kolektivním vlastnictví". Ten přírodní park je přežil všechna s jedinou přetrvávající výjimkou. A nejsem si jist ekologickým přístupem k přírodě v KLDR.
Re: Re: Kosmonautika
Bohumír Tichánek,2017-07-18 07:59:48
Přežívající úspěšná zřízení v Číně, v USA, v Česku, všechna mají co napravovat.
Civilizace potřebuje parky, aby připomněla přírodě, jak má vypadat?
Pesticidy, zamoření řek léky - z odpadu lidských těl (s následky pro ryby), úbytek kvalitní půdy. Zhoršení ovzduší (už desítky let žádná "Modrá planeta"). Poškození oceánů (zdecimovaná hejna některých ryb prý už nelze obnovit), hladovějící velryby - jakobychom nevěděli o dosavadních katastrofálních následcích přístupu naší civilizace k Zemi?
1872 - národní park v USA. Kdežto v polovině 19. století zachráněn kus území jižní Moravy před šířením písčité pouště, lidským zásahem. Možná je to víc - než mít už v 19. století jasno, jak byla příroda ničena, jak potřebuje muzeum.
Re: Re: Re: Kosmonautika
Alexandr Kostka,2017-07-19 12:21:08
Jak ukázala nedávná výprava na atol Bikini. Civilizace prostě nesmí být přítomna. A pak si příroda poradí i s vícenásobným jaderným bombardováním.
Finance
Alexandr Kostka,2017-07-17 09:16:06
Neutekla někomu desetinná čárka? O pár řádů.. 45 milionů mi na podobné projekt přijde jako "trochu" málo. Ano, za 15m USD se dá postavit a vypustit pomenší satelit, ale že by za to šlo postavit něco, co bude moci opustit oběžnou dráhu země, u měsíce přejít na stabilní dráhu u něj, přistát a pak případně ještě poslat vzorek (byť asi velmi malý) zpět?
Re: Finance
Vojtěch Kocián,2017-07-17 10:10:01
Neutekla. Electron je opravdu extrémně levná raketa (tvrdí 5 miliónů dolarů za start), ale také velmi slabá. Po pravdě řečeno, nevím, jestli vůbec dokáže dopravit něco rozumného k Měsíci. Na stabilní dráhu sice vstupovat nemusí, může přistávat rovnou, ale návratu vzorku za takovou cenu a s takovouto technologií nevěřím. Shrábnout Google Lunar XPRIZE by sice mohli, ale budou to mít mezi lépe financovanou konkurencí velmi těžké.
Re: Re: Finance
Alexandr Kostka,2017-07-17 14:28:49
Electron zvedne dle jejich vlastních materiálů asi 170kg maximálně. Ovšem na LEO. Na dráhu přechodovou k geostacionární by to bylo méně než čtvrtina, a dráha k měsíci je energeticky ještě náročnější. 20 možná 25 kg můžer letět až k měsíci, a bez ohledu na to, jestli to má zůstat na oběžné dráze nebo přistát, polovinu z toho bude tvořit palivo a motor. Ať počítám jak počítám, mohou dostat "dolů" možná 13 kg. A opravdu si nedovedu představit, jak by do toho nacpali něco co bude schopné odstartovat zpět k zemi a přistát, natož s vzorkem, byť o váze gramů. Samozřejmě na vyslání pozorovacích satelitů velikosti 4 nebo 6u to víc než stačí, mě tam jen nesedí to přistání a návrat.
Re: Re: Re: Finance
Josef Šoltes,2017-07-21 22:39:19
Tak když dostanou na LEO 170 kg, tak pomocí vyspělých iontových motorů zcela jistě zvládnou doletět až k Měsíci, i když to bude chvíli trvat.
Re: Finance
Vojtěch Kocián,2017-07-17 10:27:29
Jinak cubesat se dá postavit a vypustit na nízkou oběžnou dráhu i mnohem levněji. skCUBE se vešel pod milion euro a nejspíš to není spodní limit.
Re: Finance
Florian Stanislav,2017-07-18 08:40:22
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kolonizace_M%C4%9Bs%C3%ADce
"Návrhy na většinu zařízení (obytné části, automatizované těžební stroje, dopravní prostředky) jsou většinou již navrženy a řada z nich prošla fází funkčního prototypu. Největší překážkou jsou tedy finanční nároky takovéhoto podniku. Náklady se odhadují v rozmezí řádově stovek miliard dolarů (některé prameny uvádějí 104, jiné 500-800 MILIARD dolarů)[11]. Celková přesná suma je neznámá, ale je poměrně jisté, že podobně jako u projektu Apollo by byla investice velmi dobře zúročena a přinesla by větší zisk (u projektu Apollo se odhaduje, že každý investovaný dolar se vrátil americké ekonomice 4x až 5x[12])."
Hlavní zisk tedy by měl být zlepšení technologií a jejich aplikace na Zemi. Desítky kg měsíčních hornin už byly přivezeny. Měsíc snad vznikl po srážce Země a protoplanety. Horniny vznikaly bez přítomnosti vody, nižší gravitace ( více porézní) a mají více TiO2. Nevím, že ba na Měsíci bylo koncentrováno někde třeba zlato.
http://vesmir.stoplusjednicka.cz/tezba-na-asteroidech-najdeme-ve-vesmiru-zlato
O asteroidech:
"Na základě odhadů současných zásob na Zemi a pokračujícího nárůstu spotřeby se předpokládá, že řada prvků, které jsou klíčové pro moderní průmysl (např. zinek, cín, stříbro, zlato, olovo či indium), se během několika desetiletí stane nedostatkovými...
John Lewis z Arizonské univerzity se domnívá, že některé asteroidy typu M mohou obsahovat až 30 % kovů například ve formách slitin."
Re: Re: Finance
Jiří Pospíšil,2017-07-19 17:30:06
Jenomže v tomto případě jde o soukromé projekty a u těch není důležité, aby se investice vracely americké ekonomice, nebo se projevily ve zlepšení technologií a jejich aplikaci na Zemi. Soukromý projekt potřebuje, aby se investice vracely přímo investorovi, jinak zkrachuje a nebude z toho nic.
Komická představa!
Jiří Svejkovský,2017-07-17 08:55:13
Lidstvo si myslí, že mu patří celý vesmír (samozřejmě, kromě Europy!). Ještě ho donutit, aby dělal to, co chce jeho majitel.
Re: Re: Komická představa!
Mintaka Earthian,2017-07-17 22:46:15
Tomu stejnému, komu patří libovolný kousek povrchu planety zvané Země. Je to jen na "nějaké" místy nesmyslné dohodě, že si to tu rozporcujeme a kdo příjde dřív, ten je ve výhodě. Z toho nám tu pak vzniká skupina lidí, kteří vlastní výnosné pozemky, nebo zdroje surovin a už nemusí produkovat nic dalšího užitečného a jsou zajištění. (Vyváženou míru zajištěnosti bych přál všem.)
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
