Právě dnes končí v areálu tematického parku zvaného JuraPark Krasiejów (nedaleko města Opole na jihu Polska) vědecká konference Bringing Palaeontology to People. Spolupořadatelem byl i autor popisu jediného známého dinosauřího zubu z území České republiky, Daniel Madzia (který momentálně působí ve Varšavě). Právě on měl první prezentaci, při které představil svůj web Wild Prehistory a na jeho příkladě osvětlil některé podnětné souvislosti, týkající se popularizace paleontologie mezi veřejností. Na téma „paleontologie a veřejnost“ poté promlouvala i ruská paleontoložka Elena Jagt-Yazykova a následně polský spisovatel a popularizátor paleontologie Wojciech Mikolusko. Nesmírně zajímavé pak bylo povídání Holanďana Dicka Mola, muže, který zachraňuje cenné exempláře srstnatých mamutů ze sibiřského permafrostu. Součástí jeho prezentace byla i možnost přičichnutí ke skutečné mamutí srsti staré přes 18 000 let – která byla cítit výrazně „slaně“.
Slovo si vzal také Molův krajan John W. M. Jagt z Přírodovědeckého muzea v Maastrichtu, který velmi zajímavě vyprávěl o spolupráci mezi vědci a nadšenými sběrateli fosilií (tato spolupráce v Holandsku zatím velmi dobře funguje). Do třetice se představil i další nizozemský vědec Eric Mulder, který si připravil opět zajímavou a zároveň i zábavnou přednášku s názvem „Proč hadi nemají nohy?“. Kromě popularizačního aspektu zde zmínil také problematiku evo-devo a evoluce obecně. Nechyběla také přednáška věnovaná kvalitě zobrazení dinosaurů a dalších pravěkých živočichů ve filmech, počínaje snímkem Ztracený svět z roku 1925 a konče nadcházejícím pokračováním Jurského světa, který má do kin přijít v červnu příštího roku. Součástí programu byla i ukázka využití metody fotogrammetrie pro uchování fosilií v podobě 3D virtuálních modelů a ukázka preparace a čištění zkamenělin, získaných na lokalitě v areálu JuraParku (kde se nacházejí dnes již proslulé svrchnotriasové sedimenty s nálezy mnoha zajímavých plazů i obojživelníků). Větší část programu se odehrávala v budově zdejšího Muzea evoluce člověka, otevřeného teprve před dvěma lety.
Samostatnou kapitolou je zmiňovaný JuraPark a jeho expozice, představující rozlohou jeden z největších „dinoparků“ v celé Střední Evropě. Park byl otevřen v roce 2010 a je jedním z několika JuraParků na území našich severních sousedů. Od svého otevření už nedoznal velkých změn, ale v současnosti se v jeho areálu nacházejí i atrakce typu „tunelu času“, 5D kina, akvária s virtuálními pravěkými obyvateli moří, půjčovnou vodních šlapadel, je zde také několik dětských hřišť a jídelny různého druhu. Modely dinosaurů jsou anatomicky (až na některé výjimky) poměrně přesné a převyšují kvalitou o celou třídu české dinoparky. Teropodi jsou většinou barevní a opeření, stavba těla je dynamická, dobře vypadají i dinosauří „šupiny“. Kromě dinosaurů zde ale najdeme také modely ptakoještěrů, dicynodontů, temnospondylních obojživelníků a mnoha dalších druhohorních obratlovců. Součástí expozice je i malé muzeum přímo na lokalitě, kde můžete vidět napůl odkryté fosilie metoposaurů a dalších triasových obyvatel Krasiejowa takříkajíc in situ. Tento blog určitě nemá plnit reklamní funkci, ale v tomto případě si dovolím návštěvu JuraParku Krasiejów nejen všem zájemcům o paleontologii doporučit, a to zejména jako dvou až třídenní rodinný výlet s dětmi.
Psáno pro Dinosaurusblog a osel.cz
Odkazy:
http://www.wildprehistory.com/
http://www.juraparkkrasiejow.pl/
Diskuze:
