V Kuiperově pásu, který obepíná známé planety Sluneční soustavy, je poslední dobou rušno. Dějí se tam nejasné věci a mohly by v tom mít prsty doposud neobjevená tělesa. Pořádná tělesa planetární velikosti. Jako by nestačilo, že astronomové loví Devítku. V Kuiperově pásu je prý ještě úplně jiná nepoznaná planeta, tedy „Desítka“. Úplně jiná planeta nežli Devítka, která možná krouží v temnotách, a hlavně mnohem bližší ke Slunci.
Tvrdí to astronomky Kat Volk a Renu Malhotra z Lunární a planetární laboratoře Arizonské univerzity. V tichém a chladném chaosu těles Kuiperova pásu (Kuiper Belt Object) sesbíraly doklady o tom, že se tam pohybuje poměrně velké těleso, které zatím nikdo neviděl. A podle nich by to mohla být planeta, tak asi mezi velikostí Marsu a Země.
Ledová tělesa Kuiperova pásu obvykle obíhají po oběžných drahách, jejichž sklon (inklinace) k takzvané neproměnné (Laplaceově) rovině, anglicky invariance plane, odpovídá průměrnému sklonu drah planet a dalších těles k této rovině. Neproměnná rovina je rovina proložená těžištěm Sluneční soustavy, která je kolmá k vektoru jejího úhlového momentu. Je pozoruhodné, že pro vzdálenější objekty Kuiperova pásu tohle neplatí. Jejich oběžné dráhy se odklání od neměnné roviny v průměru o 8 stupňů. To je podezřelé a na jejich oběžné dráhy možná něco působí svou gravitací.
Podle Volkové je nejvíce pravděpodobným vysvětlením sklonu drah vzdálených těles Kuiperova pásu nějaké pořádně hmotné těleso. Badatelky spočítaly, že by mělo mít hmotnost minimálně jako Mars, takže určitě stojí za to, po takovém tělese pátrat.
Kuiperův pás se rozprostírá za oběžnou drahou Neptunu, do vzdálenosti pár desítek astronomických jednotek (AU, vzdáleností Země – Slunce). Vyskytuje se tam spousta planetek, obvykle ledových, zřejmě kometárních jader a také pár trpasličích planet. Volková a Malhotrová analyzovaly sklony oběžných drah více než 600 těles Kuiperova pásu. Zjistili, že do vzdálenosti asi 50 AU oběžné dráhy odpovídají neměnné rovině Sluneční soustavy. Objekty vzdálené 50 až 80 AU se ale od této roviny odchylují, v průměru o zmíněných 8 procent.
Autorky přiznávají, že existuje asi 1 až 2 procentní šance na vysvětlení pozorovaných drah vzdálených objektů Kuiperova pásu jejich náhodným uspořádáním a omezenými možnostmi pozorování těles v této oblasti Sluneční soustavy. To není tak málo, ale zároveň je to dost málo na to, aby stálo za to se tímto fenoménem zabývat. Podle jejich propočtů by se neznámé těleso, zřejmě planeta, mělo pohybovat po oběžné dráze vzdálené asi 60 AU od Slunce. Svou gravitací by pak bylo schopné zřetelně ovlivnit oběžné dráhy těles do vzdálenosti kolem 10 AU od své oběžné dráhy, směrem ke Slunci i od Slunce.
Jestli jsou s Volková s Malhotrovou něčím jistí, tak tím, že nejde o projevy existence další hypotetické planety Sluneční soustavy, tedy Devítky, o které jsme se již na OSLU několikrát zmiňovali. Devítku vědci vystopovali na základě jiných pozorování. Měla by být mnohem hmotnější než Desítka – asi jako 10 Zemí. A také by měla být mnohem dál od Slunce – zhruba 500 až 700 AU.
Další možným vysvětlením by mohlo být, že Sluneční soustavou v astronomicky zcela nedávné době prošla cizí hvězda. Aby ale ovlivnila dráhy objektů v Kuiperově pásu, tak by musela projít dost blízko Slunce, zhruba ve vzdálenosti 100 AU a muselo by se to stát maximálně před pár miliony let. Takovou hvězdu bychom ovšem měli nalézt, pokud to není nějaké prakticky neviditelné těleso.
Pokud ale dráhy tělese Kuiperova pásu doopravdy odklání planeta, tak bychom ji časem měli objevit, i když to nebude úplně jednoduché. Hodně pomůže Velký celooblohový dalekohled (LSST, anglicky Large Synoptic Survey Telescope), který právě vyrůstá na hoře El Peñón v Chile. Tento úžasný přístroj, který každou noc nasbírá asi 30 TB dat, by se měl pustit do práce v roce 2020.
Video: Pluto, the Kuiper belt and the early history of the solar system - Renu Malhotra (SETI Talks)
Literatura
University of Arizona 20. 6. 2017, arXiv:1704.02444.
Tým Caltechu vystopoval v hlubinách Sluneční soustavy devátou planetu
Autor: Stanislav Mihulka (21.01.2016)
Souvisí neobjevená Devátá planeta s rytmem masových vymírání na Zemi?
Autor: Stanislav Mihulka (04.04.2016)
Jaké jsou tři nejreálnější scénáře vzniku Deváté planety Sluneční soustavy?
Autor: Stanislav Mihulka (09.05.2016)
Diskuze:
Čo bude skôr
Marek Fucila,2017-06-26 10:27:17
Otázkou je, či sa skôr nájde deviata planéta, ako sa vypočíta jedenásta, dvanásta, trinásta... :-)
10
Alexandr Kostka,2017-06-26 07:14:26
Legendy různých domorodců hovoří o desáté planetě a o tom, že se občas na své dráze přibližuje. A že se následně dějí samé moc fajn věci. Oficiálně to spadá pod Danikena, pavědu atd, ale že by nakonec měli pravdu?
Re: 10
Jan Novák9,2017-06-26 11:46:42
Jo, jo, spokojeně na ní žijou Anunaki a cucají zmrzlou vodku při teplotě -270°C.
Dokážete si představit život při této teplotě? I kdyby tam byl, Antarktida by pro něj byla žhavá výheň.
Re: Re: 10
Alexandr Kostka,2017-06-26 13:16:57
Nehádám se, ale fakt je, že věděli věci, které teoreticky se svou technikou najít nemohli. Třeba těch 10 planet. Nebo třeba přesný mayský kalendář atd.
Re: Re: Re: 10
Vít Výmola,2017-06-26 21:20:01
Přesnost mayského kalendáře je jenom mýtus. Mayové používali několik kalendářů (případně cyklů), navzájem důmyslně a složitě propojených. Ale jenom jeden z nich má přímou spojitost se skutečným děním na obloze: Jde o občanský kalendář haab, který reprezentuje astronomicý rok, a ten má 365 dnů. Chyba v jeho přesnosti je zřejmá, nijak se nevymyká přesnosti většiny starověkých kalendářů a k jeho sestavení stačí kůly zapíchané do země.
Re: Re: 10
Lukáš Kment,2017-06-26 21:32:36
No vzhledem v jaké oblasti by se ta planetka pohybovala, tedy obklopená vším tím smetím z K. pásu, tak by ta zima byla poměrně často střídána prudkým oteplením, jak by přitahovala ono smetí :) Takže dalo by se říct, že Anunaki by měli minimálně střídající se "roční" období nazvaná anonanuky a nenanuky :)
Re: Re: 10
Karel S.,2017-06-27 00:41:31
Čert ví co to má být zač, lidi si rádi vyrábí vodníky a podobně, takže by stačila taková divoká planeta a ji sledující kameny aby z toho vyrobili hromadu Anunnaki a podobně. Ale pokud by nějaká planeta s podivně výstřední, skoro kometovitou, dráhou existovala, pak by mohla být dost problematická pro všechno na Zemi. Jistě by s sebou táhla velké množství všemožného kamení, které by hrozilo dopadnout na povrch všech planet v okolí. Ale na takovouto neplechu by stačilo něco velikosti Měsíce či Titanu.
Re: 10
Karel S.,2017-06-27 01:10:39
Däniken a spol si celkem dost vymýšleli, i to jak měla údajně vypadat sluneční soustava, relativně nedávno, byť si třeba před deseti či sto miliony let, pořád by to nechalo následky. nejzajímavější na tom ale je to že podle nich samých a jejich teorií by hledání té planety nemělo smysl, protože došlo ke kolizi s poměrně velkou planetou, kolem které obíhala země jako měsíc, no při tom kulečníku se země dostala tam kde je, zformoval se měsíc a zbytek vnitřní soustavy. Tomu bych nevěřil.
Čemu bych ale věřil je že opravdu mohly tyto civilizace vypozorovat, třeba i špatně něco čeho si nevšímáme. Na nějakých destičkách, pokud to není blaf, je totiž krom slunce více objektů, než kolik by jich bylo možné připsat sluneční soustavě jak by ji mohli znát. Jistě to byl Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter a Saturn, pak také Měsíc a Slunce, to je osm objektů, na oné slavné destičce je jich 12, i pokud přidáme Uran a Neptun, které je třeba pozorovat dalekohledem, kde sou zbylé dva? Měsíc Venuše? K tomu nemáme důkazy, asi bychom si takové události všimli, našli po ní stopy. Menší dočasné měsíce Země? Možná možná tam opravdu nějaký dostatečně velký kámen na to aby byl vidět byl. Ale samozřejmě by se nejspíš jevil jako další planeta, ale přesnou pozici vzdálenost a případný osud by bylo třeba propočítat.
Pak samozřejmě se nabízí že hvězda na té tabulce není hvězda a že to vůbec není o planetách. U těchto starých věcí prostě nevíme.
Co by byla ale poměrně pikantní situace je pokud by na stejné oběžné dráze jako Země, přesně na druhé straně Slunce, tedy stále v zákrytu, existovalo nějaké nezanedbatelné těleso.
Re: Re: 10
Petr Kr,2017-06-27 07:03:16
Tak za Sluncem, přesně na té samé dráze, stále v zákrytu, by muselo být něco, co se hmotností vyrovná Zemi s Měsícem. Jinak by to nebylo tam, ale jinde. A to máme potvrzeno, že Venuše je jinde. Takže to jsme vyřešili rychle.
Pokud se týká 12 objektů, to, co by bylo oběžnicí Země mimo Měsíce, by se muselo vypařit. To by se potom dalo napočítat cokoliv a dávat to za přesnou vzdálenost a velikost (osud - vypaření, už máme). Doporučuji to simulovat a konzultovat s panem Dänikenem.
Děti, a teď už spát!
Re: Re: Re: 10
Karel S.,2017-06-27 15:03:33
No a když bychom vzali do úvahy Lagrangeovy body? Pokud do nich lze umístit satelit, nemohl by se tam náhodou skrývat nějakou dobu i planetka? Řekněme kolem sta kilometrů.
Vypaření/rozpad by nemusel být nemožný, on kolem Země krom Měsíce obíhá (či ještě deset let zátky obíhal) ještě jeden mnohem menší "šutr", pokud jsou vidět některé satelity, možnost že by nějakou dobu, řekněme třeba tisíc let, nějaký takový měsíček obíhal, který následně shořel v atmosféře, nebo pro rychlost/působení měsíce odcestoval, by nemusela asi být nereálná.
Pak se nabízí možná méně divoká, ale i tak zvláštní teorie, ze starověku máme dochováno několik čoček, sice nic moc kvalita po těch tisících let, ale i tak mohla existovat teoretická možnost existence doposud nedokumentovaného dalekohledu, kterým mohli vidět některé z měsíců plynných obrů. Víc by nám řekly legendy o nějaké holi co přibližovala věci či by se našel zbytek něčeho co by mohlo být dalekohled, ale to je prostě jen na náhodě.
Ale samozřejmě pořád tu je ta možnost že se to prostě interpretuje chybně, ono když nejsou schopni se dohodnout co to je v té Znojemské rotundě za výjevy (A je škoda že fresky nikdo nedigitalizoval a nezkusil takto rekonstruovat), o tom kdo je to v hrobu K1 na pražském hradě a proč má podobné znaky jako ten v hrobě 12/59 ze Sadského pohřebiště, dezinterpretace jednoho reliéfu může být snadná.
P.S. z Dänikena jsem kdysi dávno přečetl asi tak dvě stránky, nic moc.
Re: 10
Jiří Kocurek,2017-07-01 20:01:18
Legendy dávných mořeplavců tvrdí, že Slunce vyházelo na západě a zapadalo na východě. Někteří z toho vyvozují, že se tehdy země otáčela naopak. A tím pádem je celý oficiální dějepis snůška lží. Někteří si totiž neuvědomují, že legendy dávných mořeplavců mohly vzniknout na jižní polokouli.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
