Simulace vesmíru Millenium XXL. Kredit: Max-Planck-Institut für Astrophysik.

Už dávno jsme zjistili, že hmota v našem vesmíru není rozložená úplně rovnoměrně. V některých oblastech je hmoty spousta. A mezi těmito místy leží nezměrné vesmírné prázdnoty, čili voidy. Lidé mají obvykle sklon považovat voidy za pustiny bez sebemenší naděje, kde není prakticky vůbec nic zajímavého. Jenže podle jedné nové studie my sami žijeme v jedné takové a doopravdy gigantické prázdnotě.

Student Ben Hoscheit z Wisconsinské university v Madisonu a jeho spolupracovníci s tím vystoupili před pár dny na 230. setkání Americké astronomické společnosti v Texasu. Dospěli k závěru, že se nacházíme v části vesmíru, kde je méně galaxií, hvězd i planet než v jiných oblastech vesmíru.

Pokud mají Hoscheit a spol. pravdu a skutečně žijeme ve voidu, tak by to vysvětlilo jeden velký astrofyzikální problém. Když totiž měříme rychlost rozpínání vesmíru, tak by měla být všude stejná. Jenomže není. Vypadá to, že jinde ve vesmíru je větší než v našem okolí. Hoscheit říká, že bez ohledu na použité metody měření bychom měli dostat stejnou rychlost rozpínání vesmíru. Jestli jsme ale ve voidu, pak by mělo být vše v pořádku.

Není-li to omyl, pak žijeme ve voidu, který je vážně gigantický. Měl by mít tvar koule o průměru asi 2 miliardy světelných let. Byl by tím pádem asi sedmkrát větší než průměrné voidy, které pozorujeme ve vesmíru, a zároveň největší ze všech voidů ve vesmíru. Náš void dostal jméno KBC, podle svých objevitelů Keenana, Bargera a Covieho, kteří jej vystopovali v roce 2013. Mléčná dráha by měla být zhruba uprostřed této prázdnoty.

Laniakea. Kredit: NASA / R. Brent Tully (U. Hawaii) et al., SDvision, DP, CEA/Saclay.

Zatím není jasné, zda void KBC existuje, nebo je to jenom takové kosmické šálení smyslů. Teď se ale ukazuje, že je to docela dobře možné. Většina dokladů existence tohoto voidu pochází z nesrovnalostí v rozpínání vesmíru v lokálním měřítku a v měřítku celého vesmíru. Rozpínání lokálního vesmíru přitom odvozujeme ze standardních svíček supernov typu Ia, rozpínání celého vesmíru zase z fotonů mikrovlnného reliktního záření (CMB).

Void KBC, pokud existuje, tak ovlivňuje rozpínání lokálního vesmíru. Rozpínání celého vesmíru už ale nikoliv. Podle Hoscheita se lokální vesmír rozpíná rychlostí asi 73,24 kilometru za sekundu za megaparsek, kdežto vesmír jako celek rychlostí asi 66,93 kilometrů za sekundu za megaparsek. Za rozdíl podle něj může prázdnota. Celá slavná nadkupa galaxií Laniakea, čili Nezměrné nebe, se 100 tisíci galaxiemi, mezi nimiž je i Mléčná dráha, je vlastně uvnitř kosmického prázdna. Naštěstí tu ale není až tak prázdno, aby tu všude kolem byla jenom kosmická nuda.

Video:  Laniakea: Our home supercluster.


Literatura
University of Wisconsin-Madison 6. 6. 2017.