Čelist megalosaura, která posloužila k jeho vědeckému popisu před 193 lety. Nyní byla podrobena výzkumu za pomoci vyspělých zobrazovacích technologií – a úspěch se dostavil. O čelistech megalosaura toho ještě po dvou stoletích výzkumů víme víc. Kredit: Mary Morland, Wikipedie (volné dílo)

Jurský teropod Megalosaurus bucklandii je historicky prvním vědecky popsaným druhohorním dinosaurem. Světu jej představil dne 20. února 1824 britský geolog a reverend v jedné osobě, William Buckland.[1] Fosilie tohoto velkého západoevropského dravce však byly známé již mnohem dříve, část stehenní kosti se ocitla ve sbírkách oxfordského muzea dokonce již v poslední čtvrtině 17. století.[2] Další historie tohoto exempláře, označeného v 18. století jako Scrotum humanum, patří k nejzábavnějším v celých dějinách paleontologie[3] (více například v knize Objevy pod vrstvami času). Samotný materiál, podle kterého byl dinosaurus popsán, byl objeven na přelomu 18. a 19. století, tedy před více než dvěma stoletími (samotná čelist nejpozději již roku 1797).[4] Většina tohoto materiálu pocházela z lomu u vsi Stonesfield v hrabství Oxfordshire na jihovýchodě Anglie. V době popisu dinosaura jej Buckland považoval zcela mylně za čtvernohého robustního plaza, podobného vzdáleně krokodýlům (ale s delšíma nohama a masivnější tělesnou stavbou).[5] Od té doby prošlo pochopení vzhledu a fyziologie teropodních dinosaurů doslova převratnými změnami, přičemž z představ platných před dvěma stoletími nezbyl pověstný kámen na kameni. Málokdo také předpokládal, že u původního popisného materiálu megalosaura by mohlo dojít ještě k nějakému překvapivému objevu, ale ten skutečně přišel. Stačilo mít k dispozici moderní zobrazovací technologii a pradávná fosilie uložená ve sbírkách Oxfordského přírodovědeckého muzea vydala po 220 letech své další tajemství.

Již letmým pohledem si můžeme povšimnout, jak drasticky se za téměř dvě století změnil pohled na fyziologii a anatomii dinosaurů. První vědecky popsaný dinosaurus Megalosaurus bucklandii je toho dobrým příkladem. Moderní verzi od zastaralé jistě rozlišíte sami. Kredit: University of Warwick/Mark Garlick

Profesor Mark Williams na Univerzitě ve Warwicku využil k prozkoumání čelisti megalosaura výkonný počítačový tomograf. Díky technologiím CT skenování a speciálnímu 3D analyzačnímu softwaru pořídil přes 3000 rentgenových snímků, které dohromady vytvořily kvalitní digitální model čelisti megalosaura. Poprvé v historii tak bylo možné spatřit, jak vypadala vnitřní stavba kostí i kořeny zubů 167 milionů let staré zkameněliny. Dobře zmapovaný byl však i rozsah úprav a restauračních zásahů, kterým byla fosilie v průběhu dvou století svého muzejního uložení vystavena. Ukázalo se například, že krátce po objevení byla čelist na dnešní měřítka poněkud nešetrně vyproštěna z matečné horniny. K dalšímu poškození došlo o víc než století později, mezi roky 1927 a 1931, kdy byla fosilie připravována pro vystavení v trvalé expozici. Neznáme však rozsah provedených úprav ani druh materiálu, který byl k němu použit. Znatelné jsou pouze úpravy za pomoci dvou druhů sádry. Největší překvapení přišlo každopádně až s objevem pěti na povrchu neviditelných mladých zubů, které vyrůstaly v čelisti a měly nahradit opotřebované starší zuby. Teropodním dinosaurům rostly zuby po celý život, a tak nemuseli mít o kondici svého chrupu velké obavy. Asi osm metrů dlouhý a až kolem 1 tuny těžký megalosaurus nebyl v tomto ohledu výjimkou.[6] Využití pokročilé technologie, obvykle spojované s leteckým a automobilovým průmyslem, tentokrát však pro výzkum dinosauří fosilie, byl zajímavým počinem. Opět nám ukázal, že paleontologie 21. století dokáže ještě v mnohém překvapit.

Napsáno pro Dinosaurusblog a osel.cz

Odkazy:

http://www2.warwick.ac.uk/newsandevents/pressreleases/world146s_145first_named/

http://wrap.warwick.ac.uk/88534

http://www.sci-news.com/paleontology/megalosaurus-bucklandii-04931.html

http://www.sciencedaily.com/releases/2017/06/170607222431.htm

http://www.bbc.com/news/uk-england-coventry-warwickshire-40232097

Wilson, Paul, Williams, Mark A. (Antony), Warnett, Jason M., Attridge, Alex, Ketchum, H., Hay, J. and Smith, M. P. (2017). Utilizing X-Ray Computed Tomography for heritage conservation: the case of Megalosaurus bucklandii. In: I2MTC 2017 IEEE International Instrumentation and Measurement Technology Conference, Torino, Italy, 22-25 May 2017 (In Press)

[1] Buckland, W. (1824). „Notice on the Megalosaurus or great Fossil Lizard of Stonesfield“. Transactions of the Geological Society of London. 2. 1 (2): 390–396. doi:10.1144/transgslb.1.2.390

[2] Plot, R. (1677). „The Natural History of Oxford-shire, Being an Essay Toward the Natural History of England“. Mr. S. Miller’s. London: 142. doi:10.5962/bhl.title.23488

[3] Brookes, R. (1763). „A New and Accurate System of Natural History: The Natural History of Waters, Earths, Stones, Fossils, and Minerals with their Virtues, Properties and Medicinal Uses, to which is added, the Method in which Linnaeus has treated these subjects“. J. Newberry. London. 5: 364. OCLC 690730757

[4] Gunther, R. T. (1925). „Early Science in Oxford“. University of Chicago Press. Chicago. 8: 375–377. JSTOR 223661

[5] Sarjeant, William A. S. (1997). „The earliest discoveries“. In Farlow, James O.; Brett-Surman, Michael K. The Complete Dinosaur. Bloomington: Indiana University Press. str. 3–11. ISBN 0-253-33349-0

[6] Benson, R. B. J. (2010). „A description of Megalosaurus bucklandii (Dinosauria: Theropoda) from the Bathonian of the UK and the relationships of Middle Jurassic theropods“. Zoological Journal of the Linnean Society. 158 (4): 882–935. doi:10.1111/j.1096-3642.2009.00569.x