Představte si pořádně velkou hvězdu. Asi jako 25 Sluncí. Taková hvězda nebude žít dlouho a měla by svou kariéru ukončit jako naprosto spektakulární supernova. Jak jsme na OSLU psali před necelým rokem, astronom Christopher Kochanek z Ohijské Státní univerzity a jeho tým takovou hvězdu pozorovali a stali se svědky jejího zániku. Ale žádná supernova se nekonala. Masivní hvězda si prostě jen k vyšuměla do černé díry.
Kochanek a jeho kolegové k pozorování použili kombinovanou sílu jednoho z nejpokročilejších optických teleskopů dnešní doby – teleskopu LBT (Large Binocular Telescope) observatoře Mount Graham International Observatory v jihovýchodní Arizoně – společně s Hubbleho vesmírným dalekohledem a Spitzerovým vesmírných infradalekohledem. Pátrali po pozůstatcích supernovy, ale nenašli vůbec nic.
Podle Kochanka podobná selhání při zániku masivních hvězd zřejmě vysvětlí, proč vědci jen vzácně objeví exploze supernov těch největších hvězd.
S kolegy odhadují, že ve skutečnosti možná až třetina masivních hvězd takto vyšumí a zhroutí se do černé díry, aniž by přitom celým okolním vesmírem otřásla monumentální exploze supernovy. To je v rozporu s obecným přesvědčení, že černé díry hvězdné velikosti vznikají při supernově.
Kochankův kolega Krzysztof Stanek z Ohijské státní univerzity má dokonce podezření, že je vlastně snazší vytvořit masivní černou díru hvězdné velikosti bez odpálení supernovy. V tomto směru bude jistě zajímavé pátrat dál a zjišťovat, jak to vlastně je se zánikem těch největších hvězd, a jaké mechanismy se na tom podílejí.
K vyšumění masivní hvězdy došlo ve spirální galaxii NGC 6946, vzdálené 22 milionů světelných let, které se přezdívá Ohňostrůjná galaxie (anglicky Fireworks galaxy). Jde totiž o galaxii, která je během posledních 100 let nejbohatší na supernovy.
Za tu dobu jsme tam pozorovali již 10 supernov. Oproti tomu v Mléčné dráze, která má oproti galaxii NGC 6946 dvojnásobný počet hvězd, exploduje v průměru jediná supernova za století.
V dotyčné galaxii v roce 2009 začala zjasňovat jedna hvězda, červený veleobr, který dostal označení N6946-BH1. V roce 2015 se ale z ničeho nic vytratila z dohledu teleskopu LBT. Astronomové zapojili orbitální observatoře a zjišťovali, jestli třeba hvězda neobklopil oblak kosmického prachu nebo něco podobného. Ať se snažili sebevíc, hvězdu N6946-BH1 už nenašli. Po pečlivé analýze dat a zvažování různých scénářů Kochanek a spol. dospěli k závěru, že se z hvězdy musela stát černá díra.
Video: Star Gives Birth to Possible Black Hole in Hubble and Spitzer Images
Video: In Search Of: Failed Supernovae | Christopher Kochanek
Literatura
Jet Propulsion Laboratory 25. 5. 2017, Monthly Notices of the Royal Astronomical Society 468: 4968-4981.
Podivuhodný objekt Thorne–Żytkow potvrzen v Malém Magellanově oblaku
Autor: Stanislav Mihulka (11.06.2014)
Vědci poprvé pozorovali černou díru vzniklou přímým kolapsem
Autor: Stanislav Mihulka (09.07.2016)
Pozorovali jsme poprvé zrození černé díry z umírající hvězdy?
Autor: Stanislav Mihulka (14.09.2016)
Diskuze:
vázně i nevážně
Zdeněk Syk,2017-06-14 18:42:28
nejsem zadny odbornik, ale divne mi to neprijde. naopak divne by mi prislo, kdyby se to delo pokazde stejne. nejspis se zhroutila bez ohnostroje. treba z nejakeho duvodu doslo k urychleni konecne faze hvezdy a na ohnostroj nezbyl cas. urcite to sleduji a brzy neco zazari az se bude krmit. neni ani zadny dukaz, ze cerne diry hvezdne velikosti vznikaji jen a jen pri explozi supernovy.
(vlastne je to drobatko pochybne i s dukazy ohledne cernych der)
co kdyz si nekdo proste jen nanaplnil nadrz? vzdalenosti jsou ve vesmiru pomerne velke, energie je potreba hodne. zhasnutych hvezd uz jsme par meli, chtelo by to zmapovat, jestli tam neni cerpaci stanice :)
Temná supernova
Pavel Psenak,2017-06-05 15:48:15
Kdo ví, možná i při tom něco jako supernova bylo (gigantický výtrysk energie a hmoty), ale jako na potvoru to byla temná hmota a energie. Je třeba zvážit a prověřit všechny možnosti :-).
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce