Phantom Express: Boeing postaví pro armádu experimentální kosmolet

Společnost Boeing a vojenští vývojáři DARPA vyvinou a postaví levný a pohotový systém pro vynášení malých vojenských satelitů na nízkou oběžnou dráhu.

Kosmolet XS-1 na kraji vesmíru. Kredit: Boeing.

Když bylo jasné, že americké raketoplány programu Space Shuttle vlastně nenaplnily původní záměry a představují slepou uličku letů do vesmíru, tak američtí vývojáři začali pracovat na novém typu opakovaně použitelných nosičů satelitů pro lety na oběžnou dráhu. A byla to katastrofa.

Programy jako X-30 v osmdesátých letech, X-33 VentureStar v devadesátých letech nebo RASCAL z přelomu tisíciletí skončily krachem. Vojenští vývojáři DARPA to ale nevzdali a na sklonku roku 2013 ohlásili nový program kosmoletu XS-1, který by se specializoval na vynášení malých vojenských satelitů.

Logo Boeing Phantom Works.

Tento systém by měl splnit následující očekávání: 1. být bezpilotní, 2. létat hypersonickými rychlostmi až Mach 10, 3. vynést na nízkou oběžnou dráhu Země 1 400 až 2 300 kg nákladu, 4. zvládnout 10 startů během 10 po sobě jdoucích dnů a hlavně 5. snížit cenu za jeden let do vesmíru na zhruba 5 milionů dolarů, což je asi jedna desetina dnešních nákladů na let rakety Minotaur IV v režii Orbital Sciences Corporation.

O vývoj kosmoletu XS-1 mělo zájem více společností. Před pár dny byl vybrán Boeing, který bude stavět tento systém ve spolupráci s vývojáři DARPA. Kolem roku 2020 by měl kosmolet, jemuž se teď přezdívá Phantom Express vynést do vesmíru první satelity. Podle Darryla Davise, prezidenta divize výzkumu a vývoje Boeing Phantom Works, by Přízračný express měl zásadním způsobem změnit vynášení satelitů na oběžnou dráhu. S tímto systémem se prý bude létat na oběžnou dráhu ekonomicky výhodněji s mnohem menším rizikem.

XS-1 na startu. Kredit: Boeing.

Davis jistě ví, o čem mluví. Phantom Works stojí například za záhadami opředeným bezpilotním raketoplánem X-37B, a dalšími pozoruhodnými vojenskými projekty. Zatím není jasné, jestli XS-1 bude nástupcem raketoplánu X-37B nebo půjde o nezávislý projekt. Boeing chce mít do roku 2019 hotový demonstrační prototyp, a roce 2020 by měl nový kosmolet absolvovat 12 až 15 letových testů hypersonickou rychlostí.

Bezpilotní raketoplán X-37B. Kredit: U.S. Air Force.

Kosmolet XS-1 by měl vzlétat do vesmíru vertikálním startem, aniž by potřeboval přídavné palivové nádrže nebo motory, jako kdysi raketoplány Space Shuttle. Na svrchní straně kosmoletu bude připojená malá raketa, která v závěrečné fázi letu vynese náklad na oběžnou dráhu. Lety kosmoletu budou probíhat tak, že se kosmolet vznese na okraj vesmíru a tam se od něho oddělí raketa se satelity. Raketa sice nebude opakovaně použitelná, ale kosmolet by měl být připravený k novému startu už další den.

V současnosti vzniká více podobných systémů, jako například Pegasus od Orbital ATK nebo Cosmic Girl od Virgin Galactic. Ale Phantom Express by je mohl trumfnout. Jestli Boeing uspěje, tak by měl postavit velmi všestranný systém, který zajistí pohotové a levné lety na oběžnou dráhu.

Video: Experimental Spaceplane (XS-1) Phase 2/3 Concept

Literatura
Boeing 24. 5. 2017, DARPA 24. 5. 2017, Wikipedia (XS-1 / spacecraft).

Autor: Stanislav Mihulka

Datum: 31.05.2017

Tisk článku

Související články:

Bezpilotní raketoplán X-37B vypuštěn na oběžnou dráhu Autor: Stanislav Mihulka (26.04.2010)
Vzlétne do 10 let kosmický raketoplán z běžné ranveje? Autor: Stanislav Mihulka (28.09.2010)
Boeing úspěšně vyzkoušel mikrovlnnou střelu proti elektronice Autor: Stanislav Mihulka (28.10.2012)
X-37 má výdrž Autor: Dušan Majer (29.04.2014)

Diskuze:

Zadání je momentálně nesplnitelné a nejspíše i nesmyslné

Josef Hrncirik,2017-06-29 22:07:33

Smysl nedává M10,3 v kombinaci s kolmým startem.
Má to být raketa nebo scramjet?
M10,3 nic ke kraji Vesmíru nevynese.
Scram má malou klouzavost i účinnost.
Při šikmém letu vlastně jen prodlužuje agonii neustálého pádu.
Kluzák který by teoreticky vynesl raketku do rychlosti jen cca kruhová - 0,1 km, by tam ani nemusel brzdit, ale nejspíš by mohl být nanejvýš max. cca 500 km od přistávacího letiště, pokud by se nevracel s palivem.
Kdyby stoupal cca 100 s (7G!), musel by sahat po formální rychlosti cca 8,8 km/s, tj. M27;
Při H2, O2 a v = 4 km/s by musel mít zlomek paliva + nákladu cca 8,8, což je více než cca 8 pro samotný kluzák nezatížený nákladem.
Pokud míní používat H2O2 a RP mají v = cca 2,5km/s a je to bez startovních raket 1. stupně marné.
Určitě mají zcela jiné úmysly.