Cygnus A, to je pojem. Jde o známou rádiovou galaxii ze souhvězdí Labutě, vzdálenou asi 850 milionů světelných let, která je ve skutečnosti jedním z nejsilnějších rádiových zdrojů na obloze. Cygnus A má zběsile aktivní galaktické jádro, z něhož se řítí dva krásné protilehlé výtrysky hmoty monumentální délky, která mnohokrát přesahuje velikost samotné galaxie.
Galaxii Cygnus A objevil v roce 1939 průkopník radioastronomie Grote Reber. Od té doby je to oblíbený objekt k pozorování, na který se zaměřují různé teleskopy a zařízení. Když se ale na tuhle galaxii podíval Daniel Perley z institutu Astrophysics Research Institute na britské Liverpool John Moores University se svými spolupracovníky, s pomocí radioteleskopů observatoře Very Large Array (VLA) v Novém Mexiku, tak tam nalezli něco zvláštního.
Ke svému velkému překvapení objevili poblíž galaktického jádra Cygnus A nový objekt, který není patrný na žádném z předešlých snímků této galaxie. Zároveň jde o natolik výrazný a jasný objekt, že by rozhodně měl být zachycen i dříve, pokud by tam už tehdy byl. Vše nasvědčuje tomu, že se od roku 1996, kdy byl naposledy pořízen detailní rádiový snímek Cygnus A, v této galaxii něco významného stalo.
Perley s kolegy se pak pustili do pozorování galaxie Cygnus A se sítí radioteleskopů Very Long Baseline Array (VLBA). Síť tvoří deset od sebe dost vzdálených radioteleskopů, které jsou na dálku řízené v centru Array Operations Center ve městě Socorro, Nové Mexiko. Největší vzdálenost mezi radioteleskopy této sítě je přibližně 8 600 kilometrů. Perley a spol. se snímky sítě VLBA zřetelně detekovali nový objekt u galaktického jádra Cygnus A.
V následném detektivním pátrání pak vědci ještě zjistili, že na místě nové objektu je na snímcích Hubbleho vesmírného dalekohledu a pozemní Keckovy observatoře slabě zářící infračervený objekt. Infračervení astronomové ho původně určili jako husté seskupení hvězd, ale dramatické zjasnění objektů v oblasti rádiových vln si teď žádá úplně nové vysvětlení.
Co by to ale mohlo být? Vzhledem k pozorovaným vlastnostem tohoto nového objektu jsou podle odborníků ve hře dvě hlavní možnosti. Buď je to divná exploze supernovy a nebo výtrysk druhé supermasivní černé díry, která se nachází poblíž galaktického centra Cygnus A. Objevený objekt ještě bude nutné pozorovat a analyzovat, ale už teď je jasné, že takto dlouho a jasně nezáří žádné známé typy supernov. Proto se badatelé kloní spíše ke druhé možnosti.
Zatím to tedy vypadá, že ve vzdálenosti asi 1 500 světelných let od galaktického jádra Cygnus A máme druhou supermasivní černou díru, která nenasytně polyká materiál ze svého okolí. Nasvědčují tomu všechny dosavadní charakteristiky objektu, které Perley a spol. zjistili. Pokud to tak skutečně je, tak jde o jednu z nejbližších dvojic paksupermasivních černých děr, jaké jsme objevili. Zřejmě jde o následek pohlcení nějaké galaxie z okolí Cygnus A a v budoucnosti zřejmě dojde k dramatickému splynutí obou supermasivních černých děr. Nová pozorování ukáží víc.
Video: Cygnus A galaxy might have a secondary supermassive black hole
Literatura
NRAO 23. 5. 2017, Wikipedia (Cygnus A).
Dvojice monstrózních černých děr těsně před apokalyptickou srážkou
Autor: Stanislav Mihulka (08.01.2015)
Poprvé jsme vystopovali zdroj rychlých rádiových záblesků. A je to překvapení!
Autor: Stanislav Mihulka (05.01.2017)
Supermasivní černá díra v kupě Fénix vyrábí hvězdy
Autor: Stanislav Mihulka (16.02.2017)
Diskuze: