Když otec a syn Alvarezové na konci sedmdesátých let dospěli k názoru, že nápadné vymírání na přelomu křídy a třetihor mělo mimozemskou příčinu, tak byli za exoty. Přinesli řadu geologických důkazů a přesto jim do rozšíření povědomí o objevu kráteru Chicxulub, který pěkně časově odpovídá rozhraní mezi křídou a třetihorami, věřil jenom málokdo. Poněkud konspirativní teorie, řeklo by se dneska.
Věda má smysl pro ironii. Jak plynul čas, tak se situace naprosto obrátila. Vědci, média i veřejnost se shlédli ve fascinujících dopadech velkých meteoritů, které likvidují vše živé silou nespočtu atomových pum. V současnosti je naopak podezřelé, když u nějakého významného vymírání impaktní kráter schází. Mnozí lidé mají sklon takové krátery hledat za každou cenu, i když tím pochopitelně poněkud riskují, že jim touha po kráteru zastře smysly a vědecký úsudek.
První v řadě takových podezřelých vymírání je hned to nejbrutálnější ze všech. Kráter nám totiž schází i k Velkému umírání, které se odehrálo na přelomu prvohor a druhohor, tedy mezi permem a triasem, asi před 252 miliony let, a velkolepě smazalo prakticky všechno živé, co tehdy žilo na v moři i na souši. Jak už to v životě chodí, intenzivní pátrání skutečně vedlo k objevu několika kandidátů na kráter, který by mohl být oním scházejícím impaktním kráterem masového vymírání na konci permu.
V první řadě jde o údajný impaktní kráter ve Wilkesově zemi, což je oblast ve východní části Antarktidy. Pod ledovým příkrovem by tam měl být impaktní kráter o průměru asi 480 kilometrů, jehož vznik by se měl shodovat s vymíráním na konci permu. Stále ale scházejí jakékoliv přímé doklady toho, že skutečně jde o impaktní kráter, a naprostá většina odborníků s tímto kráterem nepočítá.
Dalším takovým kandidátem je geologická struktura Bedout, která se nachází v oceánu u pobřeží severozápadní Austrálie. Měl by to být impaktní kráter z doby konce permu o průměru zhruba 250 kilometrů. I v tomto případě je ale na místě zdůraznit, že jde o údajný kráter, jehož kráterovosti prakticky nikdo nevěří. Kandidátů je pak ještě víc, ale žádný z nich není takový, abychom měli s Velkým umíráním jasno.
Impaktním kráterem jsou ostatně podle jedné extravagantní hypotézy i Čechy, jejichž cca kruhový půdorys bije do očí. Pokud by se to potvrdilo, tak žijeme v největším impaktním kráteru světa, který měl vzniknout asi před 2 miliardami let. Věrohodnost této hypotézy ale nijak zvlášť nepředčí kráter Wilkesovy země nebo Bedout.
Do rodiny hypotetických kráterů, které údajně vysvětlují Velké umírání na konci permu, teď přibyl další zajímavý kandidát. Podle Michaela Rampina z New York University a jeho kolegů je takový kráter pod mořskými vlnami severozápadně od britských Falklandských ostrovů. Svůj objev publikovali v časopisu Terra Nova, což není měsíčník science-fiction, jak by se mohlo zdát, ale slušně citovaný odborný časopis o geologických vědách.
Údajný kráter by měl mít průměr asi 250 kilometrů a měl by pocházet právě z kritického období konce permu, tedy z doby před asi 250 miliony let. Dnes je tato struktura kompletně pohřbená mladšími mořskými sedimenty. Oblast s kráterem leží na podmořské Falklandské plošině a vykazuje některé ze znaků impaktního kráteru.
Ve prospěch kráteru hovoří především nápadné zesílení magnetismu Země a naopak nápadné zeslabení gravitačního pole Země v těchto místech. To bývá typické pro impaktní krátery. Ale nikoliv jednoznačně určující. Sami objevitelé Falklandského kráteru přiznávají, že k definitivnímu zhodnocení povahy tohoto geologického prvku bude nutné získat vzorky hornin. Po zkušenostech s předešlými kandidáty na zabijáka konce permu to ale Falklandský kráter nebude mít jednoduché.
Literatura
New York University 4. 5. 2017, Terra Nova online 4. 5. 2017.
Nejstarší impaktní kráter objeven v Grónsku
Autor: Stanislav Mihulka (04.07.2012)
Top 10 obřích impaktních kráterů na Zemi
Autor: Vladimír Socha (29.02.2016)
Žádné cykly smrti? Asteroidy bombardují Zemi asi zcela náhodně
Autor: Stanislav Mihulka (08.03.2017)
Diskuze: