Galaxie Messier 83 na snímku teleskopu Spitzer. Kredit. NASA/JPL-Caltech.

Jsou jako šotci z vesmíru. Zjeví se, zablesknou se tepelným zářením, tedy výhradně v infračervené oblasti spektra, a zase pohasnou, jako přízračné vesmírné bytosti. To jsou SPRITE, nedávno objevené astronomické exploze nového druhu. Události SPRITE, čili „eSPecially Red Intermediate-luminosity Transient Event“ nejsou detekovatelné ve viditelném světle a dlouho unikaly naší pozornosti.

Mansi Kasliwal. Kredit: Lance Hayashida/Caltech.

Až v roce 2014 je objevila astronomka Mansi Kasliwal z Caltechu v kalifornské Pasadeně, když se svým týmem detailně prohledávala 190 blízkých galaxií vesmírným infračerveným dalekohledem Spitzer v rámci projektu SPIRITS (SPitzer InfraRed Intensive Transients Survey). Během prvního roku výzkumu zaznamenali celkem 14 zvláštních infračervených záblesků, které byly jasnější než novy a zároveň méně jasné než supernovy. Podivné bylo, že tyto události není možné odhalit teleskopy ve viditelné oblasti spektra, jako je například Hubbleův vesmírný dalekohled anebo pozemní teleskopy Keckovy observatoře.

Stan Woosley. Kredit: Jim MacKenzie / UC Santa Cruz.

První reakce Kasliwalové a spol. nepochybně byla: „Co to má k čertu být?“ Možných odpovědí je v tuto chvíli víc. Ze známých infračervených šotků je nejvíce prozkoumaná událost 14acj. Zdroj této události by mohl být v zářícím mračnu horkého molekulárního vodíku, které se nachází ve spirální galaxii Jižní Větrník ze souhvězdí Hydry, známé též jako Messier 83. V tomto případě by prý mohlo jít o událost ve hvězdné porodnici, ve které se těsně minuly nebo dokonce srazily dvě protohvězdy, každá o hmotnosti tak asi 10 Sluncí. Při tom by mohla vzniknout rázová vlna, která prudce ohřála okolní vodík a vytvořila tím infračervený záblesk.

Vesmírný infradalekohled Spitzer. Kredit: NASA.

Takový scénář si dovedeme představit. Podle Kasliwalové je ale problém v tom, že mnozí jiní infračervení šotci rozsvítili a zase pohasli rychleji, než tomu bylo v případě události 14acj. Badatelé se tudíž domnívají, že infračervení šotci nejsou všichni stejní a že asi představují více než jeden typ událostí.

Podle Stana Woosleyho z Kalifornské univerzity v Santa Cruz je to možná ještě zajímavější. Infračervení šotci by mohli být supernovy, kterým selhala roznětka (failed supernovae). To jsou masivní hvězdy, které se zhroutí bez spektakulární exploze supernovy a dost nenápadně zaniknou ve chřtánu nově vzniklé černé díry.

Chris Kochanek z Ohijské státní univerzity v Columbusu uznává, že Kasliwalová a spol. objevili něco hodně zajímavého. Jenže teď máme k dispozici jenom pár pozorování Spitzerovým infradalekohledem a dalšími teleskopy, což nestačí. Abychom mohli infračervené šotky SPRITE detailně rozkoumat a zjistit, co jsou vlastně zač, bude to chtít více času a více šotků. Kasliwalová od roku 2014 detekovala celkem 59 šotků. Všichni čekají, co najde vesmírný teleskop Jamese Webba, který se už zvolna připravuje na start.

Video: See the Sound: Transients in the Local Universe - Mansi M. Kasliwal

Literatura
New Scientist 26. 4. 2017, Astrophysical Journal online 19. 4. 2017.