Samec šídla sítinového. Kredit: Jensbn / Wikimedia Commons.

Máj je sice lásky čas, ale soužití pohlaví nebývá úplně snadné. Platí to napříč celým živým světem, nevyjímaje ani vážky. Samci a samice se sice snaží o pokračování druhu, ale dělají to každý po svém a jejich zájmy mohou být rozdílné, někdy dokonce protichůdné. Jak se nedávno ukázalo, samice vážek kvůli dotírajícím samcům využívají z našeho pohledu velmi extrémní taktiku. Spadnou z oblohy a předstírají, že náhle zemřely.

Rassim Khelifa. Kredit: R. Khelifa.

Zjistil to Rassim Khelifa ze švýcarské Curyšské univerzity, když se stal svědkem tohoto chování u šídla sítinového (Aeshna juncea). To je docela velké hezké šídlo, které můžete potkat na severní polokouli, od Irska až po Japonsko. U nás žije spíše vzácně, ve výše položených místech a na horách. Je to typický obyvatel rašelinišť, vrchovišť, lesních rybníčků i malých bažin. Khelifa sbíral larvy tohoto šídla ve Švýcarských Alpách a všiml si, že samice šídel sítinových hrají se samci zvláštní hru.

Logo Universität Zürich.

Nejprve pozoroval jednu samici pronásledovanou neodbytným samcem, jak z ničeho nic narazila do země. Převrátila se na záda, nožky nahoře a vypadala úplně mrtvá. Znechucený samec brzy odletěl obtěžovat jinam. Když byl vzduch čistý, samice se zázračně vrátila k životu a odletěla si po svých. Khelifu to docela vzalo. Studuje vážky 10 let a nic podobného zatím neviděl. Samice tohoto druhu šídel jsou obzvláště citlivé na obtěžování samci se splašenými hormony. Do kladení vajíček je totiž na rozdíl od jiných druhů nehlídá jejich partner. Jediná kopulace s cizím samcem přitom stačí k oplodnění všech vajíček. Samice o to rozhodně nemají zájem, protože jim opakovaná kopulace může poškodit rozmnožovací orgány.

Číhající samec. Kredit: Jörg Hempel / Wikimedia Commons.

Khelifa po tom šel a brzy zjistil, že to nebyla žádná výjimka, ale naopak běžná strategie samic šídel sítinových. Pozoroval celkem 27 samic, které dramaticky zapadly do husté vegetace a hrály mrtvou, přičemž ve 21 případech byla jejich lest úspěšná. Podle Adolfa Cordero-Rivery ze španělské Univerzity ve Vigu je to dost riskantní strategie, protože samice padají ve vysoké rychlosti. Není prý vyloučeno, že ji šídla sítinová používají jenom tam, kde je celkově hodně šídel, a samice jsou tudíž vystaveny intenzivnímu obtěžování.

Předstírání smrti kvůli dotěrným nápadníkům je mezi živočichy dost vzácné. Kromě těchto šídel ho odborníci viděli u pavouků lovčíků hajních (Pisaura mirabilis), kde je to ale úplně naopak. Tam předstírají smrt samci, kteří jsou ze strany velkých a hladových samic v akutním ohrožení života a hrou na mrtvého si zvyšují šance na úspěšné oplození samice. Dalším příkladem jsou některé druhy dravých much roupců a pak také kudlanky nábožné, u nichž jde opět o život samcům.

Mnohem častější je situace, kdy živočich hraje mrtvého, aby se zachránil před predátorem. Používají to i vážky. Khelifa se domnívá, že samice šídel sítinových, které často čelí intenzivnímu obtěžování samců, prostě tuhle strategii rozpracovaly a přidaly ji na adrenalinu. Khelifa teď pátrá dál a zjišťuje, jestli je takové chování unikátní jen pro vážky, které kladou vajíčka bez dohledu svých partnerů.

Video: Common Hawker Dragonfly (Aeshna juncea)

Literatura
New Scientist 27. 4. 2017, Ecology online 24. 4. 2017.