Infarkt - poškození srdeční stěny ischemií. Buňky odumírají, sval se stává nefunkčním. (Kredit: Patrick J. Lynch, medical illustrator, Wikipedia)

Proč by měly neutrofily v srdečním stavu škodit?

Neutrofily jsou druhem bílých krvinek. Početně vzato většinovým druhem, i když to tak na první pohled nevypadá. V krvi nám jich koluje jen necelá desetina jejich celkového počtu. Více času než v krvi tráví v tkáních, přičemž nejvíce jich čeká v záloze v kostní dřeni. Jde o jakési chemické vojsko, které umí dobře zacházet s enzymy a jsou jimi široce vyzbrojeny. Vynikají v umění fagocytózy, a proto si jich ceníme. Spolehlivě likvidují bakterie a hlavně k tomu nepotřebují signály od jiných buněk, takže to dělají opravdu, ale opravdu rychle. O co lépe zvládají boj, o to hůře jsou na tom s množením. S délkou života to jsou doslova  jepice. I když nebojují, odumírají po pěti dnech. V případě bojových akcí to jsou jen hodiny. Známe je všichni, jen jim říkáme hnis. A právě v tom se ukázal být  problém. Jsou součástí zánětlivého ložiska. Abychom ale pochopili, na co tým výzkumníků z Centro Nacional de Investigaciones Cardiovasculares Carlos III  přišel, je třeba připomenout, k čemu u infarktu dochází.

Jaime García-Prieto, vedoucí kolektivu a první autor studie (Centro Nacional de Investigaciones Cardiovasculares Carlos III)

Infarkt

Srdeční mrtvice, jak se také infarktu říká, způsobují krevní sraženiny, které uzavřou některé z věnčitých tepen. Na vině často je odtržení aterosklerotického plátu. Přerušení dodávky krve do postižené části má na těžce a rytmicky pracujících svalové buňky dopad vpravdě neblahý. Pokud není krevní tok v postižené tepně obnoven do 2 hodin, dochází k nevratnému poškození postižené části srdce. Zásadou číslo jedna při infarktu tedy je, co nejrychleji průtok krve obnovit. Nejlépe je, když se to stihne do zmíněných dvou hodin. Ale i pozdější zprůchodnění má význam. Čím déle se protahuje zásobování tkáně kyslíkem, tím hůře. To, k čemu ale dochází vždy, je nastartování zánětlivého procesu. A tady náš příběh začíná souviset s rolí neutrofilů. Ty se ochotně navazují na krevní destičky, ale i na červené krvinky a tvoří žmolky. Ty už ale neohrožují místo prvotní ucpávky, protože jsou podstatně menší, problém s ucpáváním ale posouvají dál. Tomu co provádí, se odborně říká mikrovaskulární obstrukce. Rozeseté mikroucpávky naruší mikrocirkulaci v dané oblasti a tím vrací úder zpět k původnímu místu, kde to vše začalo. Zablokováním mikrokapilár totiž stěžují průtok postiženou tkání a tím brání obnově toku i ve velkých koronárních tepnách. Tam nejen, že  zvyšují riziko opětovného ucpání, ale v pomalu tekoucí cévě se shlukují krevní destičky a ty ochotněji tvoří mikroucpávky, které putují do již tak postižených tkání a kolo se uzavírá, stav zhoršuje.

Metoprolol je účinnou látkou v lécích, které známe pod obchodními jmény jako Lopressor, Toprol-XL, Selokeen,  Minax, Metrol, Betaloc, Bloxan, Neobloc, Presolol, Corvitol, Met-XL, Metolar, Starpress, Restopress,…

Už se pomalu dostáváme k novému objevu

Jen si ještě musíme něco říci o  metoprololu. Léčí se jím vysoký krevní tlak a podle účinku se mu říká beta-blokátor. To proto, že blokuje na buňkách receptory pro stresové hormony (beta-receptory). Výsledkem je, že například takový adrenalin, kterého se při stresu vyplavuje požehnaně, neudělá tolik paseky. Beta-blokátory sníží krevní tlak, zpomalí srdeční činnost a tím dopřejí srdíčku pravidelný srdeční rytmus. Metoprolol je úžasný v tom, že je kardioselektivní (beta1-betablokátor). V lidštině to znamená, že maximum účinku si vynutí na receptorech buněk v srdci a jinde nechává stresovým hormonům pole působnosti do jisté míry nedotčené. A to je dobře, protože i stresové hormony mají své lepší stránky. Když to zkrátíme, tak lze říci, že kardiakům jsou beta-blokátory k užitku a ví se to už dlouho a také se proto široce praktikují. Běžně se jimi léči angina pectoris, kardiomyopatie i stavy po infarktech. Takže nic nového pod sluncem. Nyní nastal čas se vrátit k jeho účinku na pokles krevního tlaku. Právě kvůli tomu nebyl při akutním infarktu metoprolol doporučován. Tak nějak to vyplývalo z logiky věci - bránění obnovení průchodnosti ucpaných cév se zdálo být  účinkem nežádoucím.

Vyšetřením srdce magnetickou rezonancí po aplikaci kontrastní látky lze rozsah poškození srdce infarktem zjistit. Obrázek lze uměle dobarvit. Na snímku je zdravá tkáň tmavá a nekrotická ložiska zesvětlala. (Kredit: CNIC)

Konečně k podstatě objevu

Pokusy s beta-blokátorem metoprololem probíhaly ve Španělsku na dvou frontách. Jednak na pokusných zvířatech, kterým na 45 minut podvazovali koronárky a pak jim je zase zprůchodňovali, čímž u nich vyvolávali infarkt.  A pak na lidských pacientech, které infarkt postihl a stav srdce u přeživších se u nich zjišťoval magnetickou rezonancí. Ta také umožnila rozlišit výsledný stav u léčených a neléčených. 
Zvířata, kterým deset minut před obnovením průchodu krve v ucpané cévě podali intravenózně metoprolol, na tom byla mnohem lépe. A to hned ve dvou směrech. Poškození srdeční tkáně bylo menší a infarkt se u nich omezoval na menší oblast srdeční stěny. Protože podobně na tom byli i dvounozí pacienti, autory studie to opravňuje k tvrzení, že s podáním metoprololu není dobré čekat až na dobu, kdy už je blok vyřešen a hlavní tepny zprůchodněny. Medikament je potřeba podávat už v době akutního postižení myokardu a to intravenózně. Právě ono včasné knokautování neutrofilů zabrání pozdější mikrovaskulární obstrukci a ta je pro přežití infarktu limitujícím faktorem. Představa čekání na „příhodnější dobu“ tedy padla. V praxi by to  mělo znamenat jak nárůst přeživších infarktťáků, tak i zlepšení kvality jejich života. Jednoduše proto, že nefunkční část srdeční stěny bude menší a „pumpa“ zůstane výkonnější.

Metoprolol

Závěr

Pokud někoho vychvalování beta-blokátoru přivedlo na myšlenku aplikovat si je preventivně samoléčitelsky, vězte, že by to nebyl dobrý nápad. Zhoršilo by se vám astma, bronchitidy, povstaly trávící obtíže, pokleslo libido,… Tak jako většina drog, jsou i betablokátory dobrým sluhou, ale jen v případech nouze nejvyšší.

Literatura

Jaime García-Prieto et al.: Neutrophil stunning by metoprolol reduces infarct size, Nature Communications 8, Article number: 14780 (2017) doi:10.1038/ncomms14780