Rozjet firmu se dá i bez kapitálu. Dokonce i když se bance zdá záměr natolik riskantní, že na něj nepůjčí. Právě pro takové případy tu je crowdfunding. Jakési financování davem. Těchto rozjezdových projektů je už celá řada a také hodně typů. To podle toho, co z plánovaných výnosů přispěvatelům slibují. Jediné, co k tomu, stát se úspěšným podnikatelem potřebujete, je nějaký dobrý nápad. Pokud zaujme, tak se ti, co mají peníze, už začnou hlásit sami.

Jedlé vodové koule – trhák, nebo propadák?

Ještě nedávno na crowdfunding slyšelo hodně lidiček, bohužel i sem si našli cestu hochštapleři, předkládající slibně vypadající projekty, ale jen s cílem napálit  co nejvíce hejlů. I když tomuto způsobu propojení lidiček s nápadem a těmi s volným kapitálem podvodníci hodně uškodili, stále se dají najít projekty, do nichž stojí za to investovat.

Setkat se ale můžeme i takovými případy, u nichž jeden neví, co si o nich myslet. Jde o věc rozumnou, nebo ptákovinu? Přesně mezi takovými "na hraně" se nám zdá projekt Ooho!

Malý tým (Skipping Rocks Lab) hodlá zbohatnout na něčem, co by se v živnostenském listě uvádělo nejspíš jako „prodej nehygienicky balené vody“.  Pokud se navrhovatelům na kontě sejde půl milionu dolarů, začnou s výrobou jakýchsi strojů na zmrzlinu, z nichž ale bude padat Ooho! Tak nazývají kuličky, velké tak akorát, aby se vešly do úst. Povrchovou membránu, která bude držet zajímavý tvar,  mají mít z mořské hnědé řasy, případně jedlého rýžového papíru. Údajně by to mohl být začátek soumraku všude se povalujících prázdných plastových lahví.

Pravdou je, že pokud nebude někdo před námi koule osahávat, bát se jich nemusíme. Povrchová vrstva - alginát - se v potravinářství zabydluje už hezkých pár let a zatím nikomu neuškodil. Konzumujeme ho jako stabilizátor, zahušťovadlo, emulgátor, želírující látku ve zmrzlinách, pudincích, marmeládách i tavených sýrech.

A jak se taková vodní koule vyrábí? Snadno. Ponořením zmrzlé kuličky do „obalové směsi“. Nejen, že obal je rychle rozložitelný a jeho pohozením neuděláme ekologii újmu, ale  stejně jako vodu by tak šlo balit i něco ostřejšího. Dokonce i obal lze něčím aromatizovat a barvit. Možná se vodní kuličky stanou hitem a automaty na jejich výrobu, podobně jako již ty na kávu, se stanou nezbytnou součástí sportovních akcích, zábavních parků a budou běžně k pronájmu od cateringových společností, zajišťujících párty a společenské akce.

Závěr

Možná není daleko doba, kdy „pojď na panáka“ bude znít: „pojď hodíme kouli„. Komerčnímu úspěchu naškodu by nemuselo být ani to, že řadě mužů produkt pohmatem připomíná prsní implantát. Nejspíš se tak vynálezcům jedlých koulí i těm, kteří do toho půjdou s nimi, sedmdesáti čtyř procentní marže splní.

Literatura

skippingrockslab.com/

www.crowdcube.com/companies/skipping-rocks-lab/pitches/qrrkzq