Jak na tom s obavami ze smrti oba tábory (věřících a nevěřících) jsou, zjišťovala nyní parta výzkumníků z Británie, Austrálie, USA a Nového Zélandu. Dobrali se zajímavých výsledků. Než se k nim dostaneme, nejprve připomeneme, jak se hlavní světová náboženství ke smrti staví.
Buddhismus ve smrti a umírání nic hrozného nespatřuje. Kdo umře, vstupuje do koloběhu života znovu, jen to je v jiné podobě. V tom horším případě jako zvíře a v lepším zase jako člověk. Teprve po peripetiích ve formě pozemských životů se lze smrtí dopracovat do světů zvaných "čistá území", božské nirvány.
Hinduismus má koloběh života poněkud zamotanější. Ne, že by se člověk nemohl převtělit do rostliny, broučka či zvíře, nicméně problém umírajícímu vzniká ve chvíli, kdy si pro něj smrt přijde náhle. Pokud si totiž nestihl vylepšit karmu tak, aby vstupoval do smrti s dobrými myšlenkami, s převtělením v boha to pak má špatné.
Zatímco mnohá náboženství mají ze zlých a dobrých bohů na výběr, v islámu, platí: „Není boha kromě Boha“. Mohamed je „jen“ posel Boží a muslimové ho nepovažují za zakladatele náboženství, ale za obnovitele původní víry Adama, Noeho, Abraháma, Mojžíše, Ježíše a dalších proroků. O smrti muslima rozhoduje Alláh. Duši odnáší do nebe anděl. Nikoli Gabriel, jak se to v našich končinách mnohým plete, ale Azrael. Ten, jako přímý podřízený Boha, oddělí od těla duši a přemístí ji do nebe. Tam zemřelý zjistí, jak na tom podle svých činů je. Může ho čekat peklo, nebo se vrátí ke svému hrobu a bude podroben zkoušce čtyř otázek: Kdo je tvůj Bůh, kdo prorok, jakého jsi vyznání a kam vznášíš modlitbu? Pokud odpoví: Alláh, Mohamed, islám, k Mekce, vyvaruje se ran železnými palicemi do obličeje a na záda. U posledního soudu se už jen dobré skutky násobí desetkrát, ale poklesky se znovu trestají. Mučedníci mají z pravidel výjimku. Ti se do ráje dostávají zkratkou.
Azrael, nebo také Azra'il, Ashriel, Azaril, Azriel, Izrail, Izrael, Ozryel, persky Mordad sídlí většinou ve třetím nebi a bývá to bytost čtyř tváří a čtyř tisíc křídel. V náplni práce má sběr duší a odvádět je před soud. Tam se zemřelý dozví, jestli je spravedlivý a zda ho čeká ráj, nebo zda ho andělé přemístí do pekla.
Správný křesťan má také naději, že smrt pro něj nebude „konečná“ a že z ní bude vyveden. Kdysi dávno to měl dokonce jisté a teprve až když si vztah s Bohem vlastní vinou pohoršil (zhřešil), propadl smrti. Naštěstí byl Bůh ochoten s člověkem uzavírat smlouvy (s Noem, Smlouva s Abrahamem, Sinajská smlouva, Smlouva s Davidem, Nová smlouva v Kristově krvi). Deklaroval poslání vykupitele, který z hříchu a smrti člověka vyvede. Vykupitel Ježíš, v němž se Bůh stal člověkem, kvůli tomu zemřel a přinesl vykoupení, kromě jiného i ze smrti.
Smrt tím dostává pro křesťany i svou pozitivní stránku. V Bibli se praví: „Táhne mne to na obě strany: Toužím odejít a být s Kristem, což je jistě mnohem lepší“.
Na jiném místě v Bibli (v Listu Filipínským) se píše: „Život, to je pro mne Kristus, a smrt je pro mne zisk“.
V Novém zákoně to je ještě zřetelnější. V Janově evangeliu se Ježíš k vyvedení ze smrti přímo zavazuje: „Amen, amen, pravím vám, kdo slyší mé slovo a věří tomu, který mě poslal, má život věčný a nepodléhá soudu, ale přešel již ze smrti do života.“
Pochopitelně, že jakékoliv zkratkovité přehledy nemohou dát pohled na smrt přesný ani vyčerpávající. Už proto, že existuje nespočet dalších náboženství a i ta hlavní se štěpí na celou řadu smiřitelných a nesmiřitelných sekt až po Vesmírné lidi a satanisty. Smrtí a únikem před ní, ale argumentují všechna a často. Není proto divu, že se všeobecně soudí, že ti, kteří mají slíbeno, že na tom po smrti budou lépe, se konce své pozemské pouti obávají méně. O co lépe na tom věřící ve vztahu k ateistům se strachem jsou, se nedávno rozhodl zjistit Jonathan Jong z Institutu kognitivní a evoluční antropologie a výzkumný pracovník v Coventry University Research. Spolu s týmem spolupracovníků z Oxfordu, Coventry, Royal Holloway, Gordon College Melbourne University a University Otago publikovali práci, která se míře úzkosti ze smrti věnuje.
Jak už to v poslední době bývá zvykem, nejprve výzkumníci dali dohromady vše, co kdy kdo k tomu ve světě zjistil. Protože smrt je něco, co trápí všechny a odjakživa, bylo toho hodně. Jen ale 100 zdrojů se ukázalo být relevantních, aby se daly využít. Šlo o výsledky bádání z let 1961 až 2014. Ty pak vytěžili takzvanou metaanalýzou.
Údaje, z nichž v této práci vycházeli, se týkaly lidí ve Spojených státech, na Středním východu a v jihovýchodní Asii. Celkem šlo o 26 000 osob. V rozporu s očekáváním se ukázalo, že věřící (jako celek) se ve skutečnosti bojí smrti více než neznabozi.
Početně oblasti byly zastoupeny nerovnoměrně, a tak nešlo vyhodnotit vliv kultury ani „sílu“ vlivu toho kterého náboženství. Z robustních dat se ale dalo zjistit, že religiozita, nejen že má vztah na vnímání úzkosti ze smrti, ale také, že ve škále od silně věřících až po ateisty křivka vnímání síly úzkosti má tvar písmene obráceného „U“. Z jedenácti k tomuto využitelných studií, jich deset křivku „U“, potvrdilo.
Přeloženo do lidštiny to znamená, že strach ze smrti nejméně kazí život neznabohům a také těm, co jsou bohům nejoddanější. Váhajícím a ve víře nejistým hrozí zbláznitse strachem nejvíce.
Závěr
Studie vyvrátila často presentovaný názor, že věřící lidé jsou s životem vyrovnanější a že smrti se bojí méně. Proč i ateismus dává lidem pocit jakéhosi uklidnění a proč jsou na tom vlažní věřící nejhůře, studie odpověď nedala. Menší strach nevěřících a větší obavy většiny věřících, by mohl souviset s tím, že ti, co nepochybují v tom, co je čeká a jsou s tím srozuměni, nemají potřebu vyhledávat to, čemu se říká „tonoucí se stébla chytá“.
Ateistům jejich klid netřeba závidět
O tom, že věřící jednoho tábora jsou věřícími v něco poněkud odlišného perzekuováni, slýcháme často. Netřeba chodit daleko. I naše západní evropská kultura má svá želízka v ohni. Například v Severním Irsku tábory katolíků a protestantů s krátkými přestávkami proti sobě neváhají obracet zbraně. Ve jménu Boha se tam vraždí už od 12. století. Méně se už ví, že ve třinácti zemích jsou i dnes (21. století) v platnosti zákony, které umožňují za ateismus uložit trest smrti. Nevěřící mohou odsoudit na smrt v Afghánistánu, Íránu, Malajsii, Maledivách, Mauritánii, Nigérii, Pákistánu, Kataru, Saúdské Arábii, Somálsku, Súdánu, Spojených arabských emirátech, Jemenu. Zemí, kde za tento „prohřešek“ trest smrti zákonně uložit nelze, ale kde ateisty a humanisty náboženští fanatici na základě své víry vraždí, je mnohem více. V Indii a Bangladéši je policie obviňována, že takové vraždy ani řádně nevyšetřuje. Ve jmenovaném Bangladéši nejméně tři bloggery zavraždili poté, co se postavili na obhajobu vědeckých důkazů a prohlásili, že jsou více, než náboženské přesvědčení.
Literatura
Jonathan Jong et al. The religious correlates of death anxiety: a systematic review and meta-analysis, Brain and Behavior (2017). DOI: 10,1080 / 2153599X.2016.1238844
Upozornění na přednášku
Fakulta humanitních studií UK a Ústav germanistických studií FF UK Vás srdečně zvou na přednášku prof. Leszeka Paweła Słupeckého (University of Rzeszów) s návzem Is there still some life? Corporality, incorporality, and rebirth in elitary burials and monumental graves in Old Norse, Old Germanic and Old Slavic tradition.
Přednáška se uskuteční 28. 3. na FHS UK v Jinonicích (U Kříže 8, Praha 5) a proběhne v anglickém jazyce. |
Duchaření a víru máme v genech z pravěku
Autor: Josef Pazdera (27.05.2014)
Zeptejte se svého kněze 4: Duše na věčnosti
Autor: Jan Špaček (29.04.2015)
Zeptejte se svého kněze 5: Reakce čtenářů na články o duši
Autor: kolektivní práce (10.05.2015)
Osel proti náboženství
Autor: Václav Hořejší (03.11.2015)
Dělá náboženství z dětí sobce?
Autor: Josef Pazdera (06.11.2015)
Uctíváme mozek?
Autor: Josef Pazdera (30.11.2016)
Soucit a milosrdenství jako dílo parazitů?
Autor: Josef Pazdera (02.02.2017)
Diskuze:
Pekla sa už bať nemusíme
Senior Senior,2017-03-29 10:41:16
Na odlehčení:
Toto je udajne skutecna odpoved v testu stredni urovne z chemie na
univerzite ve Washingtonu. Odpoved jednoho studenta byla tak "hluboka",
ze se profesor rozhodl podelit se o ni s kolegy na internetu. Otazka
Extra (Bonus): "Je peklo exotermicke (uvolnuje teplo) nebo endotermicke
(absorbuje teplo)?"
Vetsina studentu napsala sve domnenky na zaklade Boylova zakona (plyn se
ochlazuje, kdyz se roztahuje, a zahriva se, kdyz je
stlacovan) nebo nejakou variantu. jeden student ale napsal toto: Nejprve
musime vedet, jak se hmota pekla meni v case. Potrebujeme tedy vedet
pomer, ve kterem duse prichazeji do pekla, a pomer, ve kterem z nej
odchazeji. Myslim, ze muzeme predpokladat, ze duse ktera se dostane do
pekla, jiz nevyjde. Tudiz neodchazi zadna duse. Pro predstavu, kolik
dusi prichazi do pekla, se podivejme na jednotliva nabozenstvi v dnesnim
svete. Vetsina z nich tvrdi, ze kdo neni prislusnikem dane cirkve,
prijde do pekla. od okamziku, kdy existuje vice nez jedno nabozenstvi a
lide nepatri do vice nez jedne cirkve muzeme predpokladat, ze vsechny
duse prijdou do pekla. Na zaklade pomeru mezi natalitou a mortalitou
muzeme ocekavat, ze pocet dusi v pekle exponencialne roste . Nyni se
podivejme na pomer zmeny objemu pekla, protoze podle Boyleova zakona pro
udrzeni stejneho tlaku a teploty musi objem rust umerne k poctu
prijatych dusi. To nam dava dve moznosti: 1) Jestlize se objem pekla
zvetsuje pomaleji nez v pomeru, v jakem prichazeji duse do pekla,
teplota a tlak pekla porostou, az peklo vybuchne. 2) Jestlize peklo
roste rychleji nez v pomeru k prichazejicim dusim, teplota a tlak budou
klesat, az peklo zmrzne. Ktera z moznosti je spravna? Jestlize prijmeme
postulat, ktery nastolila Tereza v prvnim rocniku, cili "Drive bude v
pekle zima, nez se s tebou vyspim" a se zretelem k tomu, ze se mnou
vyspala vcera, musi byt spravna varianta cislo 2, peklo je tedy
nepochybne exotermicke a jiz zmrzlo. Zaver teto teorie je, ze pokud
peklo zmrzlo, neprijima dalsi duse, zaniklo a zustalo pouze nebe, coz je
dukaz bozi existence, ktery vysvetluje, proc Tereza vcera v noci kricela
"Ach muj Boze!"
Tento student jako jediny dostal 10 bodu.
Re: Pekla sa už bať nemusíme
Josef Hrncirik,2017-03-30 18:58:13
Je to PEKLO.
Nejen student, ale i examinátor plantají dohromady děj endotermický, exotermický a adiabatický a místo adiabaty a Poissonovy rovnice používají izotermický Boylův zákon.
Ach můj Bože!
Make America great a Gain!
LOL
Josef Šoltes,2017-03-28 18:03:34
To je sranda diskuze. Tady se zase sešli pánbíčkáři a snaží se prosazovat svůj pohled na svět... Protože ten je přece jediný správný a kdyby připustili, že není, tak by se jim zhroutil svět ;)
Re: LOL
Milan Krnic,2017-03-28 19:26:35
"jediný správný", no, a já si zase na druhou stranu nedokáži představit někoho, kdo by o všem pochyboval, a nezbláznil by se z toho.
Re: Re: LOL
Josef Šoltes,2017-03-29 08:42:35
Lidský mozek má tu skvělou vlastnost, že dovede jisté problémy odložit na jindy. Takže můžete pochybovat a přitom to vlastně nějakou dobu neřešit. Prostě vás to netrápí, protože je to zcela abstraktní záležitost, kterou stejně neovlivníte.
Kdož si bez hříchu hoď po mě kamenem.
Karel Rabl,2017-03-28 02:01:47
Řekl Kristus když se snažil od ukamenování ochránit jednu cizoložnici nehodil nikdo.A to je věčný problém věřících že se po smrti dostanou za svoje hříchy do pekla.Kdežto jestli je smrt nevyhnutelná s tím "ateista" problém nemá pouze nevěří v nekonečnou prázdnotu, která ho po smrti čeká a otevírá se mu víc alternativ nejen ta s věčnou prázdnotou.Neexistuje člověk který aspoň v mysli ne li ve skutečnosti nezhřešil, jedině snad nějaká socha na náměstí, která je ovšem z našeho hlediska "neživá".
Těšíte se? Těšíte se? Už, aby to bylo...
Čestmír Berka,2017-03-27 18:59:24
mě spíš děsí "věčný život"! V katolickém podání zvlášť- v jakési tunice, aby nebylo vidět na pindika/pohlaví na " oslaveném těle" věčně ( což je strašně dlouho) zřít ( = po staru zírat) na Neviditelného, co hodně, ale opravdu hodně svítí?
Ovšem podle jiných, moderních věřících, z nás po smrti bude jakási energie či amorfní želé, putující vesmírem. Ptal jsem se mnoha křesťanů, ale odpověď na otázku, co je konkrétně čeká po smrti jsem nedostal. Samé mlžení. Něco ve smyslu "klobásy, jaké svět neviděl". Dnes je víra naprosto rozplizlá, od kreacionistů po pana RNDr. Hořejšího, který si myslí, jak tu psal, že Ježíš měl biologického otce a katechismus označil za blbost.
Nebo si představte jehovistické Nebe...pak mormonské ( sám sobě bohem)...
Nejraději mám toto: https://www.youtube.com/watch?v=813Tih-Pty4&t=2s
Těšíte se? Těšíte se? Už, aby to bylo...
Re: Těšíte se? Těšíte se? Už, aby to bylo...
Karel Rabl,2017-03-28 01:25:18
Také bych se nechtěl dostat do "katolického ale i jiného nejen náboženského nebe" třeba jen na pouhých "100 000 pozemských let". Dovedete si to představit být nesmrtelný, nikdy nebýt nemocný, mít 5 pohlaví (za sto let Vás jedno omrzí), dostat se kam chci, když na to pomyslím(v transcedentnu) nestarat se o potravu, nejen duševní...Za tisíc let budete toužit znovu zemřít a prožít pouhých 80 let na "ďábelské" zemi.
Re: Těšíte se? Těšíte se? Už, aby to bylo...
Jitka Trachtova,2017-03-28 07:09:10
Jen se vysmívejte, ponižujte. I komunisti, když pak jsou na smrtelné posteli, se obrací na víru a modlí se a mnohem intenzivněji, než ostatní. Dokud jste zdraví, tak se to vychloubá, Mnozí prozří až v poslední chvíli a mnohým se to bohužel nepodaří nikdy. Ale to už je na každém z nás.
Re: Re: Těšíte se? Těšíte se? Už, aby to bylo...
Jiří Novák,2017-03-28 11:25:19
Á, oblíbená kreacionistická pohádka o komunistech/ateistech na smrtelné posteli... Chce to trochu zapojit kreativitu a vymyslet nový pohádky. Tahle už je oposlouchaná.
Re: Re: Těšíte se? Těšíte se? Už, aby to bylo...
Karel Tvrdík,2017-03-28 16:47:22
Až na to, že nejde o žádné "prozření", ale jen o normální strach z nebytí. Mě zase z Vašeho příspěvku příjde, že se "nevěřícím" vysmíváte Vy......
Ta "U" křivka
Jan Šimůnek,2017-03-27 17:24:53
By mohla vysvětlit skutečnost, proč jsou vlažně věřící relativně snadno zradikalizovatelní (viz osobní anamnéza řady islámských teroristů, kteří nakonec skončili až jako sebevražední atentátníci.
Írsko
Richard Malaschitz,2017-03-27 09:07:48
"Například v Severním Irsku tábory katolíků a protestantů s krátkými přestávkami proti sobě neváhají obracet zbraně. Ve jménu Boha se tam vraždí už od 12. století."
Pre autora článku je každá vojna v mene boha.
Re: Írsko
Philipe Tesei,2017-03-27 10:41:38
Možná se přestanete nad formulací autora podivovat, když si přečtete dějiny Irska. Střet křesťanství s Vikingy nebyl jen kulturním, ale i náboženským a odehrával se na bitevních polích v mnoha šarvátkách po nichž zůstávaly vesnice plné vdov. Ani o něco pozdější příchod cisterciáců a střet s učením v tamních starobylých irských klášterech nebyl procházkou růžovou zahradou. Spíše než o prolínání kultur, kterou se to ve zdejších končinách rádo omluvá. Skutečností byl střet po němž zůstávaly hromady mrtvol. Irsko je typickým příkladem jak obě strany ospravedlňují svá zvěrstva vírou ve svého Boha.
Re: Re: Írsko
Richard Malaschitz,2017-03-27 11:28:57
Ospravedlňovať svoje správanie môžem aj škvrnami na slnku. Ale brať to ako nejaký hlavný dôvod je neprofesionálne. Zabíjať ľudí je najvyšší hriech a v kresťanstve sa nedá ničím ospravedlniť. V 95% prípadoch boli vojny vždy bojom o moc a peniaze.
Re: Re: Re: Írsko
Milan Tosovsky,2017-03-27 11:43:08
Jsou podle Vás správnými křesťany ti, kteří organizovali, nabádali a financovali svaté války? Pokud ne, neměla by církev některé hodnostáře prohlašované za svaté spíše exkomunikovat?
Re: Re: Re: Re: Írsko
Tomáš Habala,2017-03-27 11:47:13
Osobne som rád, že bitku pri Viedni v roku 1683 vyhrali kresťania.
Re: Re: Re: Re: Re: Írsko
Čestmír Berka,2017-03-27 18:40:37
Bitva u Vídně nespadá do "svatých válek" - Koalici proti Osmanům ( Turkům) organisovali Habsburkové, pomoci však odmítli Francie, Nizozemsko a Anglie.K Turkům často prchali nejen židé, ale i někteří pravoslavní či protestanti.Vojsko Imricha Thökölyho, protestantského magnáta dokonce bojovalo na straně Turků.
Byť všichni členové protiturecké aliance dali dohromady své dostupné síly, bez dalších velkých spojenců disponovali jen 70 000 muži...
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Írsko
Florian Stanislav,2017-03-27 21:08:29
1)Bohem se oháněly všechny strany, že je na jejich straně. 2) Uzavírala se spojenectví napříč církvemi, když to bylo výhodné.
Dobytí Vídně bylo otázkou doslova minut, Turci podkopávali hradby a umístili nálože, křesťané kopali protitunel, došlo tam k boji, při němž se křesťanům podařilo nálože odpojit a nedošlo k vyhození hradeb, což by znamenalo pád Vídně při velké přesile útočníků. Bůh stál na straně křesťanů, brzy dorazil polský král Jan Sobiecki a obléhání Vídně skončilo.
Turci drželi velkou část Balkánu a do své armády nahnali kde koho, nešlo o náboženství, ale o přežití, odpor rozdrobených skupin proti Turkům, byl těžko možný.
Habsburské, hlavně české vojsko vedené Petrem Vokem z Rožmberka se zasloužilo o udržení Komárna, největší pevnosti na Dunaji. Křesťanský Bůh seslal pak na Turky úplavici a ti odtáhli.
O náboženství nešlo ani za husitů, velitel jízdy panské jednoty u Lipan byl Bořek z Miletínka, bývalý husitský hejtman. Albrecht z Valdštejna úspěšně privatizoval Frýdlantsko, z protestantské strany přešel na císařskou a když bylo podezření, že zradí znovu, nechal ho císař zavraždit v Chebu.
Švédsko-francouzská válka (1635–1648)
Ač ve Francii převládalo římskokatolické vyznání, již delší dobu podporovala protestantskou stranu finančně. Francie se totiž obávala velké mocí Habsburků.
Re: Re: Re: Írsko
Vojta Ondříček,2017-03-27 13:47:26
Ospravedlňovať svoje správanie môžem aj škvrnami na slnku.
Zajisté, když je kněz označí za poselství z nebes, za projev vůle boha. Pochopitelně "spránvě" vyloženou samozvaným vykladatele božích vůlí.
Ano, za každou válkou stojí především mocenské a majetkové zájmy. Válečný bůh se používá na pozvednutí bojové morálky válečníků s vidinou posmrtného života oslavovaného hrdiny a pochopitelně na legitimaci násilí - my jsme boží bojovníci a zákona jeho a ti druzí jsou boží prznitelé ... hrrrr na ně.
pomatená náboženství
Josef Krampl,2017-03-27 09:05:30
náboženství byl a ještě je neuveřitelný nástroj na ovládání lidí.
Nejhorší je ten fanatismus, kdy věřícím jejich náboženství dává právo zabít ateistu ačkoliv mají zákaz kohokoli zabít.
Pavol Hudák,2017-03-26 23:15:18
Ja by som povedal, ze univerzalne najviac sa smrti boja ti, ktori citia/vedia ze uz je to blizko.
Re:
Karel Rabl,2017-03-28 02:17:10
Nemyslím si, že máte pravdu jsou i tací kteří vědí, že se tomu nelze nijak vyhnout, pouze oddálit a právě svou smrt berou jako nedílnou součást své existence.Takže nejvíce touží po tom co po nich zbude, až půjdou na "věčnost". A nejhůře jsou na tom ti kdož nemají potomky.
Ešte jedna skupina veriacich
Tomáš Habala,2017-03-26 21:42:34
Môj dedo mal pri operácii zážitok "z druhej strany" a potom mal obdobie, keď sa mu nechcelo žiť tu na zemi, chcel byť TAM.
Raz som pozeral jedno spravodajstvo z potopy na Morave. Ľuďom tam pobralo domy, všetci boli z toho zdrvení. Ale zaujal ma jeden pán, ktorému tiež zobrala voda dom a on o tom rozprával do kamery úplne vyrovnane. Redaktor sa ho pýtal, že ako to, že to berie s takým pokojom a on povedal niečo v zmysle - viete, ja som bol tam, kde pôjdeme po smrti a viem, čo je v tomto živote dôležité.
Ja by som sa upriamil v tom výskume aj na túto skupinu.
karma
Florian Stanislav,2017-03-26 20:09:05
Charakterizovat všechna hlavní náboženství v jednom článku, je úkol hodný kritiků, kteří zjistili, že tam něco chybí.
Nemyslím, že by náboženství muselo mít logiku, ale pojem karma v buddhismu nebo hinduismu má nesrovnalosti jak Indii blízký Everest.
Heslo Karma v buddhismu :"Karmický následek se nemusí objevit okamžitě, může dozrávat několik životů nebo celé věky...Když plod činu dozraje, dopadne neodvratně na svého původce, není možno před ním utéci...nelze nalézt místo, kde by se bylo možné ukrýt před následkem zlého činu ..Zdaleka ne všechno, co člověk zakouší, je následkem nějaké minulé karmy. Prospěšné a neprospěšné činy jsou vždy konány ze svobodné vůle, nikdy nevznikají z minulé karmy, neboť stavy mysli, vzniklé jako karmické následky minulých činů (vipáka), jsou samy o sobě vždy karmicky (eticky) neutrální.".
Nerozumím tomu a jsem rád, že na to nevěřím. Následek může dozrávat několik životů, když dozraje, dopadne na původce, nejspíš už mrtvého. Ale prospěšné a neprospěšné činy, ty nevznikají z karmy...takže k čemu je ta karma dobrá.
Heslo karma v hinduismu.
"Každý čin, slovo a myšlenka – pozitivní či negativní – zanechává otisky v mysli ..lidský život pouze článkem v řetězci životů a štěstí v životě závisí na skutcích vykonaných v životě předešlém (reinkarnace) a současném (kauzalita).. souhrn všech následků činů určuje budoucí opětovné zrození na základě zákona příčiny a následku"
Nerozumím tomu a jsem rád, že na to nevěřím. Když život závisí na skutcích v předešlém životě a souhrn všech skutků určuje budoucí zrození, tak mám zásadní problém pochopit, jak minulý život může ovlivnit budoucí, když se rodí podstatně víc lidí, než zemře. Roku 1750 bylo na Zemi asi 790 milionů lidí. V roce 1961 byl přírůstek lidstva 2,1%, takže jen za ten rok se nedostalo karmických následků na 2% lidí.
Pište jen o tom, co znáte
Uzivatel Mara,2017-03-26 15:49:59
Pane Pazdero, pište jen o tom, co znáte.
Buddhismus nemá žádné bohy, natož dobré a zlé.
Re: Pište jen o tom, co znáte
Milan Krnic,2017-03-26 16:02:32
A krása diskuze pod článkem je ta, že můžete text kdykoli doplnit, atp.
Apropó, psát o nečem, co neznám, nejde, tedy to nedává smysl.
Re: Pište jen o tom, co znáte
Josef Pazdera,2017-03-26 18:49:59
Problém je v tom, že ani v jiných oblastech toho moc nevím. Ohledně té druhé výtky si dovolím s Vámi nesouhlasit. Pokud se shodneme, že publikace vydávané Karmelitánským nakladatelstvím se v problematice náboženství vyznají, tak v publikaci z roku 2007 nazvané Malé dějiny filosofie, se dočteme, že Buddhismus bývá označován jako ateistické náboženství. Ať už buddhismu budeme říkat filosofický směr, nebo náboženství, případně ateistické náboženství, není podstatné. Rozhodující v našem sporu je, zda se v buddhistických textech "božstva" objevují. Ano objevují. A pojem božstva na ně sedí lépe, než označení bytosti, protože žijí ve vyšších dimenzích existence. Rozdíl od teistických bohů je, že tato jsou považována za smrtelná. Pokud se, stejně jako já, mýlí i autoři „Malých dějin filosofie“, pak by bylo dobré směrovat Výtku také autorovi publikace do kláštera v Kostelním Vydří.
Re: Re: Pište jen o tom, co znáte
Zab Hazar,2017-03-26 20:31:53
Ateistické náboženství? Ehm, na to fakt nemám komentář. Ale jen tak pro zajímavost... buddhismů je... řekněme, hromada, víme? Mluvit o buddhismu obecně je stejná legrace jako vzít šmahem křesťanství aniž bychom ho rozlišili, nebo hinduismus nebo třeba vědu. Takže za mne čistě osobně - možná se zmíněná (převzatá, soudím?) publikace Karmelitského nakladatelství vyzná v náboženství, ale možná má drobný problém poznat, zda o náboženství jde. Podle hesla "když jsem kladivo, vše kolem mi připadá jako hřebík".
Re: Re: Re: Pište jen o tom, co znáte
Pavel S,2017-03-26 21:41:17
... ještě abyste měl. Buddhismus se jako "ateistické náboženství" označuje docela často. Zkuste třeba wikipedii. A rovněž se dá celkem úspěšně předpokládat, že i když je buddhistických nebo křesťanských směrů více, tak předmětem studie nebyla žádná religionistická analýza uvedených náboženství.
Re: Re: Pište jen o tom, co znáte
Navara Jan,2017-03-27 10:38:45
Buddhismus je ateistický protože nemá boha a tudíž v žádné formě ani spasení.
Prosím nepleťte bohy, božstva a božské říše. Božstva v buddhismu NEJSOU externí bytosti s nezávislou existencí, a nežijí ve vyšších dimenzích existence, protože o nich vůbec nelze říct, že "žijí", a tedy ani nejsou z principu smrtelná.
Ve vyšších dimenzích existence, tzv. božské říši, žijí některé smrtelné bytosti, ty ale NEMAJÍ zase nic společného s božstvy.
Re: Re: Re: Pište jen o tom, co znáte
Milan Tosovsky,2017-03-27 11:56:50
Ano, to je typický přístup křesťanského pohledu na věc. Ten nemůže připustit alternativní buddhistickou představu, že by člověk se mohl stát také bohem a také existovat pak ve vyšších dimenzích. A stejně tak nelze připustit aby božské bytosti byly smrtelné. To by mohlo v myslích lidí udělat pořádný zmatek.
Re: Re: Re: Pište jen o tom, co znáte
Marie Siklova,2017-03-27 12:04:48
Omlouvám se ale diskuse mi vnukla dotaz na pana Navaru. Pane Navaro, je mi teď jasné, že například křesťanský Bůh je nesmrtelný. Ale když rozlišujete mezi těmi buddhistickými bytostmi v jiných dimenzích, že nemohou být bohy protože nežijí, jak je to s tím naším. Ten žije? Že je nesmrtelný to chápu, ale když je nesmrtelný, tak by měl žít. Tedy být živý. Chápu to správně? Omlouvám se za laický momentální dotaz.
Filipíny na rozdíl od Filipských jsou již ztraceny a papá Duterle obdrží od Pontifika pastýřský list: "Zisk je pro Tebe smrt, ale Kristus znamená Život."
Josef Hrncirik,2017-03-26 15:03:11
Zase taková "studie", která bere jako
Josef Blecha,2017-03-26 14:21:11
fakt něco, co autorům původních prací různí lidé pod vlivem nejrůznějších postranních úmyslů navyprávěli a co pak "metaanalytici" zpracovali, i když se nepochybně jednalo o studie za nesrovnatelných, nehomogenních podmínek, každý pes jiná ves. Sám jsem onehdy dělal takovou "metastudii" neboli review ohledně účinnosti fotosyntézy a zjistil jsem, že to je velmi obtížné, protože každý autor míní pod účinností něco jiného a často to zakamufluje tak, že se to nedá dost dobře přepočítat na nějakou společnou bázi. A to je prosím exaktní věda, jak to pak musí vypadat s metastudiemi v blábolivých "vědách" jako je uváděná sociologie nebo co to bylo. Taky by mě, pane Pazdero, zajímalo, kde se v Irsku ve 12. století vzali protestanti, to je nějaký nový historicko-religionistický poznatek? A co vyvražďování věřících, tedy křesťanů či židů, ateisty třeba v hitlerovském Německu nebo komunistickém Sovětském svazu, to si zmínku nezasloužilo?
Re: Zase taková "studie", která bere jako
Milan Krnic,2017-03-26 15:39:36
O faktech v textu není řeč.
Ovšem je pravda, že by pan Pazdera mohl zmínit všechny takové křivdy, ke kterým kdy došlo, kdy ale pochybuji, že by tolik textu zdejší databáze pobrala, a stejně by určitě jednu, dvě opomněl. Jinak souhlasím, je to jedna z těch obvyklých, fakticky nic neříkajících studií.
Ale je tam o faktech řeč, zkuste článek
Josef Blecha,2017-03-26 16:40:04
přečíst ještě jednou. To, co zpracovává "metastudie", jsou pro její autory FAKTA, bez ohledu na to, jestli to jsou nebo nejsou nějaké vymyšlené bláboly. Jako fakta jsou tvrzení zpracovávaných studií deklarovány autory "metastudie", jinak by neměli o čem psát a co zpracovávat. Jste si jist, že chápete, co je to metastudie? Mám o tom své pochybnosti. Obzvláště si všimněte tří vět: "Jen ale 100 zdrojů se ukázalo být relevantních, aby se daly využít. Šlo o výsledky bádání z let 1961 až 2014. Ty pak vytěžili takzvanou metaanalýzou." Těch 100 zdrojů jsou ta "fakta", co po nich voláte, a povšimněte si, že jich je zrovna 100, není vám to divné, že ze všech možných čísel se našlo ausgerechnet 100 studií? Na to byste se měl soustředit.
Re: Ale je tam o faktech řeč, zkuste článek
Milan Krnic,2017-03-26 16:49:29
Ptal jste se jich (těch autorů), nebo se domníváte?
Vy jste jako malé dítě, že vy jste
Josef Blecha,2017-03-26 19:30:32
ještě nikdy nepsal článek ke zveřejnění v nějakém vědeckém časopise? No, že se ptám. To je v samé podstatě věci, že v metastudii považujete tvrzení ve zkoumaných studiích za fakta, nebo se domníváte, že uděláte metastudii a napíšete tam "jako základ svého zkoumání jsem vzal 164 studií, ovšem domnívám se, že ve většině těchto studií skutečnosti a tvrzení tam uváděné se nezakládají na pravdě a autoři si je prostě vymysleli". To bych chtěl vidět ten seriózní časopis, co by vám váš manuskript vzal. Já bych jako recenzent v takovém případě dal doporučení "reject" a vsadil bych se hodně vysoko, že by to udělali všichni.
Re: Vy jste jako malé dítě, že vy jste
Milan Krnic,2017-03-26 19:50:08
Děkuji za vysvětlení. Klidně stačilo stručně napsat, že je to možnost druhá, domněnka.
To není domněnka,
Josef Blecha,2017-03-26 22:41:17
to je fakt. Něco jako když řeknu, mám doma kočku, bez dalšího komentáře, tak z toho automaticky vyplývá, že má ocas a čtyři nohy a chlupy. Kdyby tomu tak nebylo, doplnil bych to. Vy jste opravdu jako malé dítě.
Re: To není domněnka,
Milan Krnic,2017-03-27 06:41:40
Když uvádíte, že to je fakt, prosím tedy důkaz. Děkuji.
Re: Zase taková "studie", která bere jako
Vojta Ondříček,2017-03-26 17:30:34
Je úsměvné pozorovat s jakým zanícením někteří ideologové označují Němce z nacistického období za atheisty. V té době byly dvě třetiny Němců protestanté a zbylí katolíci. Ateisté se sponou na opasku se zaklínadlem "bůh s náma". :-)))
No a vůdce byl a zůstal katolíkem až do svého grilování. Ředitelství katolíků ve Vatikánu ho také nikdy ze svých řad nevyhodilo. :-)))
Re: Re: Zase taková "studie", která bere jako
Roman Sobotka,2017-03-26 20:06:31
Hitlera bych za katolika nepovazoval, podle vseho on sam kazdou oficialni cirkvi pohrdal. Ale ateista to nebyl zcela jiste, spise okultista pevne verici v mystickou prozretelnost a sve vyvoleni jako vudce naroda. Myslim, ze kriticke zapadni (zidovske) mysleni nenavidel. Drtiva vetsina nemcu byli samozrejme verici. Stalinismus nesl vsechny atributy viry v 'ziveho boha', kterym byl Stalin. Ve stalinskem Rusku byli likvidovani nepratele teto viry, a to v ramci budovani dokonaleho sveta pod vedenim velkeho Stalina.
Re: Re: Zase taková "studie", která bere jako
Jiří Novák,2017-03-26 20:07:20
Dobrá poznámka. Dlužno dodat, že ateismus byl v Německu od roku 1934 ilegální. Co se týče Sovětského svazu, tam byli pronásledováni všichni, kdo se dostali do konfliktu s vládnoucím režimem. Nikoli jen věřící. Mimochodem Stalin byl vystudovaný pravoslavný kněz.
Re: Re: Zase taková "studie", která bere jako
Richard Malaschitz,2017-03-27 09:05:28
Populistucký politik (Hitler, Fico) nechá na sebe vždy nálepku, že je veriaci, pretože potrebuje voličov. To ale absolútne nič neznamená. Len v Dachau zomrelo 2600 katolíckych kňazov.
Re: Re: Re: Zase taková "studie", která bere jako
Jiří Novák,2017-03-27 12:29:52
"Populistucký politik (Hitler, Fico) nechá na sebe vždy nálepku, že je veriaci, pretože potrebuje voličov."
- Pak je otázkou, proč nebyli nacističtí pohlaváři exkomunikováni, za života ani po smrti. Chápu, že během války měl papež strach. Ale po porážce Německa už je mohl naprosto bez rizika exkomunikovat. Proč to neudělal? A času měl dost - třeba Eichman byl popraven až v roce 1962.
- Související dotaz: Napříkald váš Tiso (ale i jiní kněží - funkcionáři klerofašistických režimů) nebyl nikdy zbaven kněžství. A to ani po tom, co se v roce 1942 veřejně postavil za transporty Židů. Proč?
- Druhý související dotaz: Proč hned po válce Vatikán zorganizoval tzv. rat trails - síť určenou k tomu, aby mohli nacističtí zločinci uprchnout do bezpečí před spojenci, kteří je chtěli pochytat a soudit? Protože pokud byli ti nacisté zločinci, zaštiťující se pouhou nálepkou víry, jak tvrdíte, pak nechápu, proč se katolická církev jako organizace postavila na jejich stranu a umožnila jim uprchnout.
"Len v Dachau zomrelo 2600 katolíckych kňazov."
- Pak to zcela jistě bylo proto, že se postavili na odpor fašistickému režimu. Nikoli proto, že byli katolickými knězi. Stejně tak byste mohl dlouze vypočítávat kolik jich kolaborovalo.
Re: Re: Re: Zase taková "studie", která bere jako
Josef Skramusky,2017-03-27 13:16:44
http://denikreferendum.cz/assets/pictures/18908/hp_main/nazi.jpg?1403468557
Re: Zase taková "studie", která bere jako
Honza Kohout0,2017-03-27 12:41:44
S těmi protestanty ve 12. století, to mě dostalo ;-) Formulace v článsku je prostě pitomost.
Možná je myšleno "protestanti a katolíci v Irsku bojovali/bojují" a "ve jménu Boha se v irsku bojovalo už od 12. století", ale článek cíleně, nebo z blbosti, spojuje obojí do jednoho.
Je mi jedno, jestli jde o "analýzu" nebo "metaanalýzu", ale ten článek obsahuje zjevné blbosti. Minimálně tuto, a z toho postu čekám, že i v tom ostatním.
Lze to pochopit
Pavel Brož,2017-03-26 12:37:54
Jakožto nevěřící netuším, jak úplně přesně to věřící mají, ale tipnul bych si, že tam hraje roli i něco více než jen strach z fyzické smrti jako takové. Ono těm věřícím jde o trochu víc, jde jim o potenciální ztrátu přístupu do ráje. Pro nás nevěřící to nic neznamená, ale pro ně to znamená naopak velice hodně. Většina věřících ani zdaleka nežije tak příkladně, jak jim jejich víra ukládá, jsou si toho sice vědomi, ale v běžném životě je to zase tak moc netrápí, pokud očekávaný okamžik smrti je ještě hodně daleko. Pak se každý může konejšit myšlenkou, že své resty může ještě dohnat. Některé instrumenty víry to dokonce velice usnadňují, i ten největší mafián může doufat, že na smrtelném loži se slzou v oku upřímně zalituje všech svých mordýřských činů, načež bude pomazán a spasen. Představa, že by smrt měla přijít dříve, než se doplatí faktury za nepříkladné žití, potom logicky věřící děsí, protože o to, co jim jejich víra měla garantovat, totiž o vstup do ráje, by mohli přijít.
strach
Jaroslav Pešek,2017-03-26 11:44:10
Proto se většinou lidi dávají na víru. Ze strachu.
Re: strach
Karel Rabl,2017-03-28 02:27:02
Nemyslím si že je to strach pokud k tomu nejsou okolím nuceni, ale spíše nedostatkem kritického myšlení, a technických informací, který je jim odebírán nebo filtrován už od dětství, zejména v rodinách věřících.
Re: strach
Karel Tvrdík,2017-03-28 16:55:30
Ano, částečně ze strachu, možná někdy i z pohodlnosti, z vnitřního pocitu samoty, myslím že je toho více. Každopádně celkově víra člověku trochu ulehčuje, proto je tak lákavá.
Re: Re: strach
Karel Rabl,2017-04-01 06:50:55
Ano ve světě bez ideí vládnou příšery, a pro jednoduchého člověka je lepší, když dodržuje desatero než nic a bojí se udělat hřích, zejména v době kdy jsou funkce státu omezeny, byť se s tím těžko bojuje.Samozřejmě pro nás i jednoduché by měl být dostatečným varováním trest, který by přišel z porušení zákona.I poté když se funkce státu obnoví.
Z logiky věcí
Leopold Kyslinger,2017-03-26 10:17:41
se nejvíce bojí jetelíček. Nechce být spasený.
Spása je podivný termín. Je to vyjádření očekávání, že každá snaha je ohraničená časem – a pak už je to na někom jiném – a výsledkem nemůže být nic jiného než odměna; jenom to dostatečně nevypovídá o subjektu spásy. Tady jsou s výjimkou islámu všechna náboženství nekonzistentní. Nevadí, že ráj islámu je korunním svědkem v podstatě náramně jednoduchého očekávání. Jeho úspěch sází na to, že to je rozhodující část věřících.
Re: Z logiky věcí
Milan Krnic,2017-03-26 15:50:12
Mluvit u náboženství o konzistenci, no, nevím, nevím. Vždy záleží na výkladu.
Mimo téma, třeba taková prvosenka je raději pokosena, než spasena,
http://s3.amazonaws.com/zanran_storage/bio.kuleuven.be/ContentPages/2517483025.pdf
zatímco Čertkus to má se spasením komplikovanější
https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/63674/
Asi tedy i u toho jetele záleží, poměrně nečekaně, na situaci. :)
Re: Re: Z logiky věcí
Jiří Novák,2017-03-26 20:39:29
U jetele je jedno, jestli pokosit nebo spást. Klidně obojí několikrát ročně.
Re: Re: Z logiky věcí
Josef Hrncirik,2017-03-27 08:19:53
Obr.4 "Pokoseni prvosenky na krchově pod chmurnými mraky" se mi velmi líbí.
Také se mi líbí, jak Vrátívšíse nekompromisně tepe výstrojní a výzbrojní nekázeň žoldáků ve službě
Josef Hrncirik,2017-04-04 20:49:58
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce