Sociální mozek má navrch. Kredit: CC0 Public Domain.

Američané berou prolhané zprávy (anglicky fake news) jako vážnou hrozbu. Jejich vojenští analytici v nich rozeznali vnější snahy ovlivňovat a manipulovat americkou společnost. Stali jsme se toho svědky během nešťastného brexitu i v nedávných volbách prezidenta USA, a podobný scénář se opakuje v řadě zemí západního světa. Z podvodných zpráv a sociálních médií se stala záležitost národní bezpečnosti. Jak trefně říká ve svém článku editor webového časopisu o vojenských technologiích Defence One Patrick Tucker, když se to týká národní bezpečnosti, tak rozhodně potřebujeme vědět, jak tyhle šaškárny fungují. Jak může nepřátelský režim udělat idioty ze svých lidí a bohužel i ze spousty obyvatel Západu?

Matthew D. Lieberman. Kredit: UC Los Angeles.

Zajímavé poznatky v tomto směru nabídl výzkum mozku. Neurovědci poodhalili příčinu toho, proč někteří lidé, někdy i se slušným vzděláním, tak nadšeně šíří zprávy, které jsou průhledně lživé nebo zjevně pocházejí ze zoufalých zdrojů. Ukázalo se, že prolhané zprávy přímo ovlivňují ty oblasti mozku, které souvisejí se společenským přijetím (social acceptance). Zásadní je to, že aktivita těchto oblastí mozku má na rozhodování lidí větší vliv nežli logické argumenty.

Biologové to ostatně vědí už dlouho. Velký, složitý a energeticky nesmírně nenasytný lidský mozek zcela jistě nevznikl kvůli logickým úvahám. Podle toho, co víme, to je skvělý nástroj pro řešení jemného a křehkého přediva sociálních problémů. Mozek je na vztahy, nikoliv na integrály. Není tedy divu, že se naše rozhodování mnohdy zcela záměrně neřídí logikou.

Ian McCulloh. Kredit: I. McCulloh.

Rozhodování v mozku obvykle spojujeme se zcela přední částí mozku – prefrontální kůrou. Ta by se měla podílet na hodnocení věrohodnosti zpráv, které se k nám dostanou. Jenže neurovědec Matthew D. Lieberman z Kalifornské univerzity v Los Angeles před časem objevil neurální síť v mozku, která se zabývá sociálním myšlením, a která zasahuje do činnosti prefrontální kůry během procesu rozhodování. Lieberman to na svém TED vystoupení v roce 2013 komentoval velmi trefně. Sociální myšlení je pro lidi (stejně jako ostatní společenská zvířata) natolik důležité, že mu evoluce vytvořila separátní systém v mozku, který se věnuje tomuto typu uvažování. A je velmi vlivný. Tato sociální neurální síť a logická prefrontální kůra fungují, jako když dva lidé tahají za pilu. Jednou má navrch ten, a pak zase ten druhý. A sociální síť v mozku očividně tahá za ten silnější konec.

Lieberman nemluví do větru. Jeho tým posadil dobrovolníky do magnetické rezonance a studoval jim mozky během sledování trailerů filmů. Badatelé zjistili, že když se lidem při sledování více aktivuje sociální síť v mozku, tak poté mnohem pravděpodobněji šíří dotyčný trailer. Podle Liebermana se působením téhle součásti mozku měníme z konzumentů informací na informační dýdžeje.

Přesně tohoto zneužívají prolhané zprávy. O jejich kvalitě totiž nerozhodne prefrontální kůra, ale sociální mozek. A ten se rozhoduje podle toho, odkud dotyčná zpráva přišla. V tom hrají zcela zásadní roli informační bubliny (anglicky filter bubble), někdy zkamenělé do komnat ozvěny (echo chambers), k jejichž nafouknutí naivně přispěli tvůrci sociálních médií. Facebook, Twitter a další služby totiž svým uživatelům posílají takové zprávy, jaké sami vyhledávají, čímž kolem nich vlastně takovou informační bublinu mohutně nafukují. Sociální mozek zhodnotí zprávu podle toho, jestli pasuje do informační bubliny nebo nikoliv. Prefrontální kůra pak sehraje roli snaživého blbečka a rozhodnutí sociálního mozku potvrdí jako důležité. Zásadní rozhodnutí, jestli je přijatá zpráva skvělá nebo odpad, ale už udělal sociální mozek. A logika nebývá jeho silnou stránkou. Mnohem více dá na emoce a podobné nebezpečné věci.

Pozor na informační bubliny. Kredit: Eli Pariser.

Výsledky Liebermanova týmu nedávno potvrdil Ian McCulloh, armádní veterán a neurovědec z laboratoře Johns Hopkins School Applied Physics Lab. Spolupracuje s operativci U. S. Special Operation Forces, kteří mají nevděčný úkol – přesvědčit místní lidi v oblastech operací americké armády, aby se vykašlali na extrémismus. McCulloh a jeho kolegové za tím účelem provedli terénní výzkum s měřením mozkové aktivity v jordánském Ammánu, při kterém samozřejmě nešlo o extrémismus, ale o ideologicky méně horké protikuřácké reklamy. Závěrem výzkumu bylo, že lidé výrazně ochotněji přijímají informace od lidí ze své sociální skupiny a podle nich také ochotněji upravují své chování. Stručně řečeno, lidé mají tvrdě zadrátováno v mozku, aby nevybočovali z řady, tedy ze své sociální / informační skupiny. Na tom vydatně parazitují trollové, boti, a šmejdské weby, šířící nesmysly po světové síti.

Přímým důsledkem takového nastavení lidského mozku ovšem také je, že sociální mozek záměrně vzdoruje informacím či zprávám, které si vyhodnotí tak, že jejich přijetí by mohlo vést k sociální izolaci dotyčného. To je pro sociální mozek samozřejmě horší než smrt. Dohromady je to naprostá katastrofa. Nejenom, že sociální mozek, který hraje při rozhodování první housle, je náchylnější k infekci prolhanými zprávami, pokud přijdou zevnitř informační bubliny. Průšvih je hlavně v tom, že se sociální mozek brání jako šílenec proti všem zprávám, které jsou v rozporu s akceptovanou vylhanou informací. Jsou to pro něho lži, výmysly, fake news, blázniviny, nálepky, podrazy a kdovíco ještě.

Jak píše Tucker, tohle rozkrýt není obtížné. Nejsou to žádné tajnosti. Ani Rusové tohle nevymysleli, jenom oportunisticky zneužívají slabinu demokracií, jako obvykle. Zabránit šíření prolhaných zpráv a hlavně jejich destruktivnímu působení na lidi bude o dost větší oříšek. Řešení se už ale rýsují. Nebudou založená na faktech, protože prefrontální kůra do toho nemá moc co mluvit. K odzbrojení fake news bude nutné zapůsobit na sociální mozky. Možností se nabízí celá řada. 

Video: The social brain and its superpowers: Matthew Lieberman, Ph.D. at TEDxStLouis

Beware online "filter bubbles" / Eli Pariser


Literatura
Defence One 23. 3. 2017.