Kvůli silnému větru byl start stratosférického balónu dost dramatický a nebyl zcela úspěšný. Samotný průběh letu byl sice nakonec zhruba podle plánu, ale uskutečnit se podařilo jen část měření. Pouzdro s přístroji bylo po dopadu lokalizováno a první k němu dorazili ti, kteří se o akci dozvěděli na Oslovi.

Klasické Wi-Fi pracuje s rádiovými vlnami a má svoje mouchy. Co kdybychom zkusili posílat data infračervenými paprsky?

Bylo by skvělé, kdybychom uměli snadno, rychle a levně udělat z oxidu uhličitého oxid uhelnatý. Ten je sice jedovatý, ale zároveň je to uhlíkově neutrální palivo a surovina pro chemický průmysl.

Mám docela rád středověkou scholastiku. Je to taková středověká postmoderna. Tehdejší učenci, stejně jako občas i ti dnešní, se zabývali vyloženě nerozumnými pošetilostmi a přeintelektualizovaně dokazovali pravdivost všelijakých kravin. Bylo to naprosto k ničemu, svět neposunuli ani o milimetříček dál, ba spíše bránili rozvoji. Přesto u scholastiků nalézám nějaké souvislosti s kvantovou fyzikou. Že by o tolik předběhli svou dobu? Nebo že by jim to nadiktovali mimozemšťani ze souhvězdí Kuřátek (Plejád)?

Geologové z Harvardu tvrdí, že v tom má prsty masivní vulkanismus. Ohnivá katastrofa skončila mrazivým peklem.

…aneb Závěrečné shrnutí o tyranosauridech

Žijeme v nervózní době a mnozí lidé mají strach z celoplanetární katastrofy. Kdyby k tomu přece jenom souhrou okolností došlo, co by přeživší měli udělat?

O škatulkování. Reakce na příspěvky v diskusi.

V nejbližších dnech se chystá let stratosférického balónu organizovaný pracovníky Oddělení dozimetrie záření Ústavu jaderné fyziky AV ČR pod vedením kolegů Václava Štěpána, Ondřeje Ploce a Martina Kákony. Dne 18. 3. 2017 v 10:00 bude vypuštěn z letiště Dlouhá Lhota u Příbrami stratosférický balón Fík 2, v jehož gondole poletí nový dozimetrický systém pro výzkum kosmického záření ve vyšších vrstvách atmosféry.

Ten, kdo na jeden nádech vysloví jméno vesmírem volně plovoucího objektu CFBDSIR J214947.2-040308.9, si bezpochyby zaslouží obdiv. Astronomové teď usilovně zkoumají, s kým vlastně máme tu čest.

Na rozdíl od nás to dovedou využívat při hledání něčeho k snědku.

…aneb Pozoruhodná historie australského koolasucha

Astrofyzici z Harvardu navrhují, že by rychlé rádiové záblesky mohly být projevem mezihvězdných letů kolosálních korábů v hlubokém vesmíru.

Nejeden z pilotů je přesvědčen, že jeho schopnost bezpečně létat je lepší než u většiny jeho kolegů. Stejně tak, jako se většina ostatních pilotů domnívá, že patří k těm nadprůměrným. Je to lidské.

Právě uplynulo šest let od havárie jaderné elektrárny Fukušima I. Postup a pokroky při likvidaci následků havárie sledujeme celou dobu. Podívejme se, kam už stav prací v zničené elektrárně a při revitalizaci zasažených území postoupil.

Jak se dělá evoluce po 13 letech. Ze zápisků stárnoucích primátích samců. Proč je dobré nepřicházet s ničím novým. Kurz negativního myšlení, chiméry, pes jednobuněčný i pes baskervillský, ale hlavně doporučení výborné knihy.

Už jsme tu měli drony malé, velké, tenké, tlusté, dopravní i sebevražedné. Nyní to je dron, který ustojí opakované srážky.

Švýcarští fyzici postavili a vyzkoušeli přepisovatelnou paměť, která používá jednoatomové magnety z atomů holmia.

Porovnání různých zdrojů energie podle jejich nároku na krajinu.

…aneb Poslední dosud nepojednaný tyranosaurid

Celé dvě a půl hodiny letu malým letadlem společnosti LASSA ze santiagského letiště Tobalaba nevidíme z moře víc než 674 km mraků. Kromě pilota a tří Čechů je tu ještě pár starších amerických turistů a ostrovanka s nemluvnětem a manželem, kteří se vracejí z porodnice na kontinentě. Na Robinsonově ostrově takové zařízení nemají.

Podle nové studie přinejmenším posledních 500 milionů let, tedy zhruba od počátku prvohor, je bombardování naší planety nebeskými posly vesměs náhodné.

Kdybychom do libračního bodu Marsu L1 umístili generátor dostatečně silného magnetického pole, tak by to dramaticky zlepšilo vyhlídky Marsu na brzkou kolonizaci.

Kolektiv výzkumníků, který už přišel na to, proč jsou zebry pruhované, popsal nyní účel pandích pruhů. S těmi zebřími to nemá nic společného.

Shrnutí

…aneb Představuje se Paraceratherium

Možná je na čase přestat se živlů bát a zkusit se s nimi poprat. Je jenom otázkou času, kdy pořádné tsunami udeří příště.

Budoucnost

Tým vedený držitelem Nobelovy ceny za důkaz existence Bose-Einsteinova kondenzátu poprvé experimentálně vytvořil suprapevnou hmotu. Chce to extrémně nízké teploty a ultravysoké vakuum.

V Sýrii a Iráku vypukly dronové války. USA zakoupily do bojů s malými weaponizovanými drony „islámského státu“ izraelskou zbraň. Pentagon o detailech mlčí, ale podle odborníků tu jsou jisté náznaky.

Hromádka občas trochu nesouvislých postřehů z toho, co se o energetice můžeme dočíst.

…aneb „Vzdálená cizí větev“ se představuje

aneb „evoluce není nic než...“

Novým nejstarším fosiliím je možná 4,29 miliardy let. Nebo 3,75 miliardy let. Nebo to žádné fosilie nejsou. Nový objev v metamorfovaných horninách na východním pobřeží Hudsonova zálivu přináší kontroverze.

Zamrzl vám chytrý telefon? Možná za to může kosmické počasí. Žijeme v neklidném vesmíru a musíme s tím počítat.

…aneb Nejslavnější případ „biblického“ sauropoda

Hmyz jsou chytrá stvoření. Umí se například domluvit na směru, vzdálenosti i vydatnosti zdroje. Při hledání nového domova se o místě rozhodují demokraticky. Rozhodnutí se přijímá na základě vůle největší frakce (nejsilnější „strany“) a k získání mandátu je dokonce potřeba dostatečný počet hlasů. Při horším počasí roj včel uplatní zrychlené řízení a nutný počet hlasů potřebných k rozhodnutí sníží. Vylučují tím riziko, že komunita vyhladoví dříve, než se stihne ubytovat. Nedávno několik pokusů ukázalo, že včely umí počítat. V poslední době to ale jsou čmeláci, kteří nás udivují svou inteligencí a schopnostmi se učit.

Tahle inteligence vytváří nové krátké programy ve zlomku vteřiny. Jejím cílem není ovládnout svět, ale pomáhat psát programy lidem, kteří v tom nejsou moc dobří.

Začátek roku 2017 je z pohledu kosmonautiky bezesporu v režii SpaceX a tak některé další zajímavé informace zůstávají bohužel trochu ve stínu a bez většího zájmu. O naši pozornost si ale také říká soutěž Google Lunar X Prize, která se pomalu blíží do svého finále.

V nedávné době se po internetu začala šířit informace, že detekční stanice v celé Evropě zaznamenaly v atmosféře stopy jódu 131. Poločas rozpadu tohoto radionuklid je zhruba 8 dní, takže je jasné, že jde o umělý radionuklid a musel se dostat do ovzduší nedávno. To na internetu vyvolalo celou řadu fám a spekulací. Podívejme se, co o dané události reálně víme a co to znamená.

Vražedné komando nedávno zabilo nevlastního bratra severokorejského diktátora Kim Čong-nama na letišti v Kuala Lumpuru. Toxikologické testy prý prokázaly přítomnost bojové látky VX, odborníci o tom ale vážně pochybují.

…aneb Profil dalšího tyranosaurida

Podivuhodný planetární systém je dost mladý a jeho hvězda není právě beránek. Úvahy o životě na sedmero zemích systému TRAPPIST-1 jsou zatím velmi předčasné, i tak je to ale parádní úlovek exoplanet v našem sousedství.

Když se stiskne tlačítko mobilu, rozsvítí se LEDka. Ale když svítí hodinky, dějí se při tom mnohem zajímavější věci.

Extrémní akreční pulsar NGC 5907 ULX vyzáří za 1 sekundu tolik energie, jako Slunce za 3,5 roku.

Podle vědců za to může porucha, které říkají skrytá vada sluchu. S ušima ale toho moc společného nemá.

V radioastronomii se schyluje k přelomovému pozorování černé díry. Podaří se virtuálnímu Teleskopu Horizontu událostí pozorovat to, co jsme ještě nikdy neviděli?

Vyšetrenie CRP sa stalo dostupným na každej (poriadnej) ambulancii praktického lekára alebo aj doma. Je všeobecne známe, že slúži na odlíšenie bakteriálnej a vírusovej infekcie ako príčiny horúčky. Nie je to však až také jednoduché.

…aneb Několik vět k teropodnímu rekordmanovi

Kovový oxid vanadičitý potvrdil pověst velmi výjimečného materiálu. Mohla by z toho být spousta užitečných aplikací.