Vesmír je plný velice rozmanitých těles. A některá jsou pro nás zajímavou záhadou. To je i případ objektu s psychedelickým pojmenováním CFBDSIR J214947.2-040308.9, který zřejmě není vázán žádnou výraznou gravitační soustavou. Jen tak si volně pluje Mléčnou dráhou. Philippe Delorme z francouzské Université Grenoble-Alpes vedl mezinárodní tým astronomů, kteří se rozhodli prozkoumat, co je vlastně objekt CFBDSIR J214947.2-040308.9 zač. Odborníci se přitom rozhodují v podstatě mezi dvěma možnostmi. Buď by to měla být mladá potulná planeta anebo zvláštní malý hnědý trpaslík s vysokou metalicitou.
Delorme a jeho tehdejší spolupracovníci detekovali těleso CFBDSIR J214947.2-040308.9 v roce 2012, jako možného člena pohybujícího se seskupení mladých hvězd, známého jako „AB Doradus moving group“, ze souhvězdí Mečouna. Záhy zjistili, že tento objekt je natolik zvláštní, že by mohlo jít o osiřelou planetu. Zároveň nemohli vyloučit, že jde o zvláštního hnědého trpaslíka velmi malé velikosti. Neměli k tomu dostatek důkazů. Proto se teď Delorme k tomuto objektu vrátil a zamířil na něj celou řadu výkonných přístrojů.
Aby vědci mohli konečně zjistit, co je dotyčné těleso zač, tak jej pečlivě pozorovali v různých oblastech elektromagnetického záření. Na výzkumu se podílel spektrograf X-Shooter soustavy teleskopů Very Large Telescope (VLT) na hoře Cerro Paranal v Chile, dále pak zařízení pro infračervené zobrazování HAWK-I a zařízení WIRCam observatoře Canada–France–Hawaii Telescope na havajské hoře Mauna Kea, a spolu s nimi i Spitzerův vesmírný infradalekohled.
Uvedená měření umožnila vědcům určit paralaxu objektu CFBDSIR J214947.2-040308.9, tedy údaj o relativním pohybu mezi Zemí a pozorovaným objektem. Spolu s dalšími měřeními Delorme a spol. mohli určit relativně přesnou pozici objektu v prostoru a také dráhu jeho pohybu, kinematiku. Výsledky těchto analýz ukazují, že studovaný objekt s největší pravděpodobností nepatří ke skupině AB Doradus. Záhada povahy tohoto objektu ovšem stále trvá.
Vědci došli k závěru, že objekt je buď osiřelá mladá planeta (mladší než 500 milionů let), typu plynný obr o hmotnosti 2 až 13 Jupiterů anebo jde o hnědého trpaslíka s neobyčejně vysokou metalicitou, jehož stáří by mohlo být 2 až 3 miliardy let. Takový hnědý trpaslík by mohl mít hmotnost někde mezi 2 a 40 Jupitery. Anebo jde o hybrida mezi těmito typy těles. Potíž je podle autorů studie v tom, že takové objekty jsou si dost podobné a jejich charakteristiky se podobným způsobem projevují na spektru pozorovaného záření objektu. Jak je vidět, osiřelé objekty jsou dost fascinující. Tím spíš, že se jich v Mléčné dráze nejspíš potulují spousty. Kdo ví, co na nich třeba jednou najdeme?
Literatura
Phys.org 13. 3. 2017, arXiv:1703.00843, Wikipedia (AB Doradus moving group).
Mléčná dráha provrtaná potulnými planetami?
Autor: Stanislav Mihulka (01.03.2012)
Potulná planeta ve vzdálenosti 100 světelných let?
Autor: Stanislav Mihulka (07.12.2012)
Nedaleko od nás se potuluje čerstvá planeta
Autor: Stanislav Mihulka (10.10.2013)
Diskuze:
umělecký dojem planety
Stanislav Florian,2017-03-14 23:16:52
https://exoplanets.nasa.gov/resources/108/
https://exoplanets.nasa.gov/system/resources/detail_files/108_eso1245a_(2).jpg
Tento umělecký dojem ukazuje volně plovoucí planetu CFBDSIR J214947.2-040308.9.
Vzhledem k vysoké metalicitě...
Pavel Riedl,2017-03-14 20:17:44
...by se mohlo jednat o kosmickou loď toulající se vesmírem, řízenou vyspělou a mírumilovnou civilizací, která dá lidstvu v nejbližší době výchovně přes držku.
Re: Vzhledem k vysoké metalicitě...
Jiří Novák,2017-03-14 21:45:29
Jistě, proč by nemohla být kosmická loď velikosti planety... Otázkou je, jestli těch 2 a víc Jupiterů by nebylo moc. Jestli by se taková loď ještě udržela pohromadě, nebo by se vlastní gravitací rozdrtila. Za předopkladu že by to byla konstrukce typu Hvězdy smrti ze Starwars, tj. spousta chodeb, místností a dalšího prázdného prostoru, rozděleného kovovými (uhlíkovými?) přepážkami. Dovedl by to někdo ze čtenářů zhruba vypočítat, kolik hmoty se dá takhle uspořádat než se to samo slisuje?
Re: Re: Vzhledem k vysoké metalicitě...
Mintaka Earthian,2017-03-14 23:48:43
Je to tedy offtopic, ale mě by, u takové konstrukce zajímalo, jaká gravitace by působila na člověka uprostřed takové umělé hvězdy. Byl by ve stavu beztíže?
Třeba by mi to pomohlo pochopit, jak je to s gravitací uprostřed objektů typů asteroidů, komet, měsíců, planet, hvězd...
Re: Re: Re: Vzhledem k vysoké metalicitě...
Tomáš Habala,2017-03-15 08:05:50
Jo, byl by ve stavu beztíže.
Re: Re: Re: Vzhledem k vysoké metalicitě...
Antonín Lejsek,2017-03-19 02:52:25
Platí, že v kouli z homogenního materiálu, která má kulovou dutinu přesně uprostřed, je nulová gravitace v celém objemu dutiny. Na velikosti dutiny nezáleží. Takže když to budu aplikovat, Země má poloměr řekněme 6378km. Pokud se zavrtám do hloubky 1000km, bude na mě působit gravitace jako bych stál na Zemi o poloměru 5378km.
Re: Re: Vzhledem k vysoké metalicitě...
Marek Dendes,2017-03-15 10:12:39
keby bola postavena z adamantia tak by vydrzala :)
Re: Re: Re: Vzhledem k vysoké metalicitě...
Jan Jakub Mikl,2017-03-15 12:30:04
Navrhuju modurit, ten mám rád od dětství.
Re: Re: Re: Vzhledem k vysoké metalicitě...
Josef Hrncirik,2017-03-15 15:50:40
Pevnost diamantu je prý cca 600 GPa.
Tento tlak vznikne gravitací uvnitř diamantové koule poloměru 19 000 km.
Platilo by to cca i při pórovitosti 4%.
Diamant je však křehký.
Mocným impulzem ve velké hloubce by se struktura zdí rozpadla na střepy jako předpjaté sklo uvolněnou gravitační energií z kolapsu.
Re: Re: Re: Re: Vzhledem k vysoké metalicitě...
Josef Hrncirik,2017-03-15 16:03:41
Uvolnila by se i energie z elastické deformace namáhaných stěn. Obyvatele vznášející se ve stavu beztíže by to mohlo zalisovat do diamantu jako do jantaru. Shalom.
Re: Re: Re: Re: Vzhledem k vysoké metalicitě...
Vojtěch Kocián,2017-03-15 20:45:39
Se správnou architekturou - mohutnější konstrukce kolem jádra, subtilnější na povrchu - by se dalo dostat třeba i na dvojnásobek a to už by byla pořádná planeta.
Re: Vzhledem k vysoké metalicitě...
Pavel Hudecek,2017-03-15 12:22:10
Je dobré si uvědomit, že "metals" jsou pro astronomy všechny prvky jiné než H a He. Takže obyčejnej šutrák má takovou metalicitu maximální, i kdyby neobsahoval jediný atom kovu:-)
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
