Pro naše čtenáře není tajemstvím, že na Zemi prší rychlé rádiové záblesky (FRB, anglicky Fast Radio Burst). Jsou to kratičké škytance velice intenzivního rádiového záření, které kvílejí kosmickým prostorem z ohromných dálek. Teprve nedávno Shami Chatterjee z Cornellu se svými kolegy vůbec poprvé s rozumnou přesností vystopovali oblast, odkud takový rychlý rádiový záblesk přišel, v tomto případě opakovaně. Ironií je, že jsme tím nijak zvlášť nepokročili k odhalení jevu, který je zdrojem těchto záblesků. Spíše naopak, protože přilétají z trpasličí galaxie, která na první pohled ničím nevyniká.
Stále dost tajemné rychlé rádiové záblesky samozřejmě dráždí představivost na maximum. Jejich kouzlu neodolali ani astrofyzici Manasvi Lingam a Avi Loeb, které inspiroval pozoruhodný projekt Breakthrough Starshot, financovaný miliardářem Yuri Milnerem. Cílem projektu je vyslat hejno maličkých mezihvězdných robotických nanolodí StarChip k nejbližším hvězdným soustavám. Nanolodě by měly pohánět extrémně výkonné pozemní lasery, které je urychlí až k 20 procentům rychlosti světla. A Lingam s Loebem pojali nápad, že rychlé rádiové záblesky a projekt Breakthrough Starshot mohli mít něco společného. Vlastně to není zase takový šok, Avi Loeb je šéfem výboru poradců projektu Breakthrough Starshot a vědeckým ředitelem všech programů Breakthrough Prize Foundation, takže zná nanolodě jako své boty.
Lingam a Loeb přišli s tím, že by rychlé rádiové záblesky mohly pocházet od pulzů rádiových paprsků, které souvisejí s mezihvězdnými lety jiných civilizací. Buď jako radiomajáky anebo přímo k pohonu cizích vesmírných lodí. Jejich publikace na preprintovém serveru arXiv si všiml časopis New Scientist a okomentoval ji v otázkách i odpovědích.
Cože? Takže jsme tím pádem našli mimozemšťany?
Ale ne. Neexistuje žádný přímý důkaz, že rychlé rádiové záblesky jsou dílem nějaké mimozemské civilizace. Nic takového ani článek Lingama a Loeba netvrdí. Badatelé vzali scénář mimozemského původu jako daný fakt a začali se ptát, jak by to mohlo fungovat. Vzhledem k tomu, že ve skutečnosti nikdo netuší, jak rychlé rádiové záblesky vznikají, tak Lingam s Loebem prostě přihodili další z možných vysvětlení. Mnozí odborníci považují takové vysvětlení za málo pravděpodobné. Dvojice astrofyziků ale očividně nejsou z těch, co by se báli jít s kůží na trh.
Pokud jsou za záblesky alieni, tak jak to dělají?
Badatelé se domnívají, že rychlé rádiové záblesky mohou být vysílány z gigantických rádiových vysílačů daleko mimo naši Galaxii. Pokud by je poháněla energie ze záře hvězd, tak by to musely být hodně velké vysílače, nejméně asi jako dvojnásobek Země. Proč by ale mimozemské civilizace stavěla tak mohutná zařízení, když by o sobě mohla dát vědět i méně nákladným způsobem? Lingam a Loeb odpovídají, že cizí civilizace mohou těmito enormními rádiovými paprsky pohánět plachty mezihvězdných korábů, podobně, jako se na to chystají v projektu Breakthrough Starshot. Jestli mají pravdu, tak rychlé rádiové záblesky jsou natolik intenzivní, že by mohly pohánět gigantické plachty, schopné uvézt miliony tun nákladu. V takovém případě by obloha měla být plná rychlých rádiových záblesků. Když se takový paprsek střetne se Zemí, tak naši vědci zachytí rychlý rádiový záblesk.
Jestli v tom alieni nemají prsty, tak co jsou tyhle záblesky zač?
Zatím toho víme málo. Nejspíš přilétají ze vzdáleného vesmíru, takže musejí pocházet z výjimečně energetických a zářivých zdrojů. Většina možných vysvětlení bez mimozemšťanů tudíž pracuje s neutronovými hvězdami nebo černými děrami. Jedna teorie počítá s tím, že rychlé rádiové záblesky jsou smrtelné výkřiky těsných dvojic neutronových hvězd s černými děrami v okamžiku srážky. Podle další teorie zase jde o zaječení neutronové hvězdy, která se hroutí do černé díry.
Potíž je v tom, že minimálně u rychlého rádiového záblesku FRB 121102 došlo po pár letech k celkem deseti opakováním záblesku. Jestli to celé není omyl, tak nejspíš nepůjde o katastrofální jev typu srážka, protože ta by se tolikrát opakovala na jednom místě jenom stěží. Když tohle vezmeme v potaz, tak se možná vysvětlení stávají více a více fantastickými – jako například „pulsary na steroidech“, tedy energetické rotující objekty, které občas vyplivnou paprsek intenzivního rádiového záření.
Mohou to tedy být mimozemšťané?
Dokud nevystopujeme přijatelné vysvětlení bez cizí civilizace, tak to nelze vyloučit. Takže, technicky vzato, jsou cizí civilizace, stejně jako třeba temní elfové, stále ve hře. Na každém pak je, jak mu je takové vysvětlení sympatické.
Video: Avi Loeb: Breakthrough Discuss 2016
Literatura
New Scientist 10. 3. 2017, arXiv:1701.01109.
Opakované rychlé rádiové záblesky prohlubují vesmírnou záhadu
Autor: Stanislav Mihulka (03.03.2016)
Milner s Hawkingem chtějí doletět k Alfa Centauri za 20 let
Autor: Stanislav Mihulka (13.04.2016)
Rychlé rádiové záblesky sondují skrytou hmotu vesmíru
Autor: Stanislav Mihulka (26.11.2016)
Poprvé jsme vystopovali zdroj rychlých rádiových záblesků. A je to překvapení!
Autor: Stanislav Mihulka (05.01.2017)
Diskuze:
nápad dobrý, ale
Jiří Kolumberský,2017-03-14 20:06:35
časoprostorovým kontinuem lze prostupovat způsoby mnohem méně křiklavými a hlavně, v žádném případě tak neskutečně zdlouhavými a technicky nepružnými. Být datum vyšší o 17 dní, tak bych tomu rozuměl lépe...
Je to, jako Apollo poháněné parostrojem.
Mimozemšťané
Jaroslav Pešek,2017-03-14 13:20:55
Možná ty rychlé radiové záblesky jsou produktem lodi vystupující z hyperprostoru a to, že jsme je zanamenaly znamená, že ty lodě měli kurs směr Země.
Kdepak mimozemšťané!!!
Jaroslav Červinka,2017-03-14 11:48:00
Kdepak mimozemšťané!!!
Citace: „Astrofyzici z Harvardu navrhují, že by rychlé rádiové záblesky mohly být projevem mezihvězdných letů kolosálních korábů v hlubokém vesmíru.“
Nedá se říci, že by proklamace nebyla zajímavá. Když připustíme, všechno je možné, proč ne? Na druhé straně jsou mnohé, rozumnější možnosti. Nebylo by poprvé, že představy astrofyziků postupně zásadně upraví další výzkumy v jiných oblastech vědy, zejména jaderné a elektro fyziky.
Hlavně elektro fyzika zaznamenala velký pokrok a postupně umožňuje astrofyzikům opouštět jejich mylné představy o černých dírách, roztahování vesmíru, velkém třesku a podobných nesmyslech. Zřejmě i uvedená hypotéza brzo bude nahrazena něčím, co je mnohem racionálnější.
Jedna z možností je, považovat rychlé radiové záblesky (FRB) za projevy fraktálních objektů velké energetické hmotnosti, kde probíhají obdobné fyzikální procesy jako v elementárních strukturách forem energie, jako je například v bosonu ZoCeLo, kde probíhá transformace energie z indukce magnetického pole do indukce elektrického pole a naopak. V případě záblesků pravděpodobně půjde o typ transformace energie s hmotným charakterem do energie vyzařované, což jsou záblesky obvyklé i u jiných objektů. Záblesky jsou pravděpodobně jen projevem kvantového rezonančního charakteru hmoty, což je absolutní vlastnost každé částice, jakož i obrovské hmoty.
Myslím si, že všechny další poznatky astrofyziků a jejich objevy dávají vědcům i obyčejným nadšencům možnost konfrontovat svoje poznatky s principy Nové fyziky, která umožňuje chápat vesmír také na jeho nečásticové (nehmotné) podstatě. To znamená, představě vírové transformace energií v elektromagnetickém poli. Teorie Nové fyziky, jakkoliv byla očekávána od poloviny minulého století, byla rozvinuta až v Brně na základě zveřejnění levitačních struktur atomů a molekul prof. Ošmery a vzata v úvahu až po Světovém kongresu vědců v daném oboru v roce 2009 v Kalifornii v USA. V současnosti je Nová fyzika poměrně dobře rozpracována vědci v Brně.
Pokud by se snad studenti, nebo vědci, chtěli zabývat tímto problémem, bylo by potřeba, nejdříve se seznámit s prací prof. Pavla Ošmery z VUT v Brně. Ta je dostupná pod jeho jménem na Internetu. Tam se seznámíte s revolučními modely atomových a molekulových struktur postavených na EM působení prstencových vírových struktur. Tyto modely se staly podnětem k vypracování Nové nečásticové fyziky.
Na závěr bych vyjádřil pochyby, že by uvedený způsob hledání mimozemšťanů byl nadějný. Věřím, že studiem mikrokosmu ve spolupráci s astrofyziky získáme zajímavější poznatky, než jsou odvážné představy, až moc vzdálené lidské představivosti.
Takže na otázky, „ Pokud jsou za záblesky alieni, tak jak to dělají?, a
Jestli v tom alieni nemají prsty, tak co jsou tyhle záblesky zač?“, Vám odpoví principy Nové fyziky a její univerzální princip transformace energie v bosonu ZoCeLo. Zcela jistě v tomto případě nejde o mimozemšťany.
Úsměv (výsměch) na snímku Avi Loeb. Kredit: CfA., ten snad mluví sám o sobě. Jako by říkal, čím větší hloupost řeknu, tím více to bude zajímavé.
Re: Kdepak mimozemšťané!!!
Michal Lichvár,2017-03-14 16:23:23
No snazim sa najst nieco z tej Novej Fyziky, nachadzam utrzky ... nespravili nejake ucelene video, nejaka prednaska?
Re: Re: Kdepak mimozemšťané!!!
Stanislav Florian,2017-03-17 00:36:01
Nová fyzika se mi nejeví důvěryhodná, už jen proto, že o ní píše i hrůzný
http://orgo-net.blogspot.cz/2013/01/nova-radikalni-teorie-fyziky.html
Autorem má být David Allen LaPoint
https://setiathome.berkeley.edu/forum_thread.php?id=75565
https://www.youtube.com/user/davelapoint777
Kdesi v preďalekej galaxii...
Emil S,2017-03-14 09:40:47
...sa skupina televíznych staníc rozhodla, že nedovolí príjem konkurenčných staníc zo susednej galaxie na svojom území a začala ich rušiť silnými rádiovými výbojmi... (akákoľvek podobnosť so slovenskými a českými televíznymi stanicami je čisto náhodná)
Klingoni
František Dobrota,2017-03-13 11:40:34
FRB produkují klingonské lodě, když tunelují hyperprostor. Při přechodu na warp drive dochází k prudké emisi FRB.
preco?
Peter Cabuka,2017-03-12 22:25:42
aky velky umely energeticky super zdroj by to musel byt !!!!!!??????? ved nevieme vyrobit dostatok energie ani na vyrobu ciernej diery velkosti atomoveho jadra... Hladat mimozenstanov na zaklade obrovskych energetickych struktur mi pride velmi nelogicke a prilis ovplyvnene antropickym principom
Re: preco?
Drahomír Strouhal,2017-03-12 23:31:30
Ale no tak :-). Ty neuvěřitelné energie se vypočítávaly vůči předpokládané kulové ploše. Pokud zúžíte výseč, mohou být energetické nároky o mnoho řádů menší.
Re: Re: preco?
Josef Hrncirik,2017-03-13 09:42:36
Když se vždy trefí, ušetří spoustu střeliva.
Co dělají kousky alobalu cca 1/2 lambda cca 7 cm? položené na PS pěně cm 7 cm od dna MW trouby?
Letí správným směrem?
Re: Re: preco?
Peter Cabuka,2017-03-13 22:35:22
aha, ale aj tak si myslim ,ze vysvetlenie tam bude daleko prozaickejsie, cize jav cisto ,,prirodneho,, charakteru , je to daleko viac pravdepodobnejsie...
Re: Re: preco?
Josef Hrncirik,2017-03-15 07:49:50
Taky stačí udělat chybu ve vzdálenosti nebo tam zařadit gravitační či plazmovou čočku.
jiný pohled
Jakub Beneš,2017-03-12 17:15:53
to jsou samé energetické, cestovatelské a ochranářské důvody. že vás ještě nenapadlo nejjednodušší řešení. dvě planety spolu vedou válku a pálí na sebe z vysoce energetických zbraní. ty záblesky jsou paprsky co minuly cíl :)
Re: jiný pohled
Milan Krnic,2017-03-12 19:56:19
A třeba ještě z jiného pohledu se jedná o záležitost, zahrnující chyby modelu, tedy kdo ví, odkud to vlastně přilétá, ale publikovat něco musíme, aby bylo vidět, že se jen tak nadarmo v té práci neflákáme. :)
FRB môžu byť efekt odklonenia nebezpečného žiarenia z obyvateľných zón!
Anton Matejov,2017-03-12 14:55:14
...Badatelé se domnívají, že rychlé rádiové záblesky mohou být vysílány z gigantických rádiových vysílačů daleko mimo naši Galaxii. Pokud by je poháněla energie ze záře hvězd, tak by to musely být hodně velké vysílače, nejméně asi jako dvojnásobek Země. Proč by ale mimozemské civilizace stavěla tak mohutná zařízení, když by o sobě mohla dát vědět i méně nákladným způsobem?...
Zatiaľ prevládajú u ľudí predstavy
1.) Vyspelí mimozemšťania budú stavať Dysonové sféry okolo svojich hviezd z energetických potrieb. Ak zvládneme výrobu energie z termonukleárných elektrárni, nebudeme potrebovať stavať gigantické nákladné Dysonové sféry z energetických potrieb.
2. V článku je načrtnuté potreba energie na cestovanie.
V minulom storočí prevládali predpoklady, že dnes sa budú ľudia prehanať po Marse. Nestalo sa tak. Po Marse sa preháňajú robotické autička, ktoré sú oveľa lacnejšie, ako ľudské misie. U ľudí prevládol oveľa ekonomickejší prístup. K Marsu sa asi onedlho vrátime aj s ľudskou posádkou, ale oveľa lacnejšie. Keď som čítal prvé odhadované náklady na cestu na Mars s ľudskou posádkou, odhadovali ju na 500 miliárd.
V sedemdesiatych rokov minulého storočia sme, ale nepredpokladali, ako našu dobu pozmení vypočetná technika, mobily, internet a podobne.V sekundách sa môžeme prepojiť cez kontinenty hoc aj v priamom prenose a nemusíme tam cestovať. Dostať sa k potrebným databázam, poznatkom, ktoré by sme zložito v danej dobe pátrali v knižniciach a podobne.
V sedemdesiatych rokov minulého storočia vládol ešte vysoký pesimizmus v ohľade predpokladania exoplanét. Dnes už vieme aj niečo o atmosférach niektorých exoplanét a vôbec tam nemusíme cestovať. Nie všade teda musíme nákladne a rizikovo cestovať aby sme to preskúmali.
Kvantový fyzika nám môže ešte riadne pozmeniť naše schopnosti detekcie a nielen kvantové počítače.
S tou potrebou cestovať a ich formami to asi bude v budúcnosti oveľa ináč, ako dnes predpokladáme.
3.)Rýchle rádiové záblesky môžu byť efekt odklonenia nebezpečých výronov z hviezd mimo obyvateľnú zónu mimozemských civilizácii z bezpečnostného hľadiska! Veď aj vyspelých mimozemšťanov vysoko pravdepodobne budú ohrozovať supererupcie, z materských hviezd. Prepolovanie materských planét. Výbuchy blízkych supernov a podobne.
V libračnych bodoch môžu stvoriť napríklad magnetické pole, ktoré bude odkláňať supererupcie zo svojich materských hviezd, alebo zo supernov. Aj ich hviezdy budú určite starnúť a zvyšovať intenzitu žiarenia. Vážne predpokladám takéto astronomické megastavby u vyspelých mimozemšťanov, ani nie z energetických potrieb, alebo cestovateľských. Ale z bezpečnostných potrieb. Ochrániť a rozšíriť svoje obyvateľné zóny.
Ja som už dávnejšie začal navrhovať stvorenie magnetického poľa v libračnom bode L1 Zeme. Potom by sme nemuseli posielať na obežnú dráhu toľko radiačných ochrán na vesmírne stanice, elektrárne, mestá, pre svoju satelity, výrobu a podobne. Toto magnetické pole v L1 by bolo aj záložne pole v prípade prepólovania našej Zeme, ktoré vieme, že raz nevyhnutne zasa nastane. A vôbec naša Zem nemusí prepolovať tak rýchlo, ale môže to trvať oveľa dlhšie ako sa v minulosti predpokladalo.
Neskôr by sme mohli pomocou takýchto poli znižovať aj intenzitu žiarenia zo Slnka. Je spočítané, že do miliardy rokov a možno oveľa skôr naše Slnko zosilnie na intenzite, že sa nám vyparia všetké oceány a na Zemi nastane to biblické peklo podobné tomu na Venuši.
Odskúšať by sme si ho mohli v prípade Marsu, ktorý chceme kolonizovať.
Tento rok sa už zobudila aj NASA a vyšla tiež s podobným konceptom. Napríklad na linku:
https://www.etrend.sk/technologie/urobit-mars-opat-velkym-nasa-planuje-magneticky-stit-krok-ku-kolonizacii.html
MZ?
Xavier Vomáčka,2017-03-12 13:11:16
Kdyby přicházely tyto záblesky z nějakého omezeného směru, tak bych to jako jedno z možných vysvětlení bral. Pokud na druhou stranu je rozložení těchto zdrojů prostorově neomezené, pochybuji, že by stejnou technologii používali v celém známém vesmíru krom naší galaxie.
Pulzy spálí sondu
Stanislav Florian,2017-03-12 11:52:32
Jako laik vidím problém vysoce energetických pulzů v tom, že k urychlení milionů tun sond na třeba 0,2 rychlosti světla je třeba tolik energie, že by to spálilo sondu. Nebo tepelná ochrana důležitých částí by byla složitá. Očekával bych, hnací svazek bude spíše kontinuální, aby náraz energie nebyl tak drtivý. Nesmírná vzdálenost zdroje a malá pravděpodobnost zásahu Země by svědčila spíše o tom, že takových zdrojů vln je ve vesmíru mnoho.
Re: Pulzy spálí sondu
Josef Hrncirik,2017-03-12 16:39:59
Zatím mají pouze V-1,
nebo se jedná o ojedinělou mírnou přátelskou palbu elmag. děl či špatné odrušení dvoutaktů.
Re: Pulzy spálí sondu
Tomáš Habala,2017-03-12 22:21:37
Ono to môže byť kontinuálne, ale ten zväzok sa pohybuje a smerom k zemi je namierený len krátku dobu.
Re: Re: Pulzy spálí sondu
Stanislav Florian,2017-03-12 23:12:01
Zajímavý názor, že by záblesk vznikal z kontinuálního pohybem Země a Slunce. Na sondu budou působit garvitační síly, takže nebude se pohybovat po přímce.
Re: Re: Re: Pulzy spálí sondu
Drahomír Strouhal,2017-03-12 23:36:29
Je velmi pravděpodobné, že když vyšlete sondu, tak bude kopírovat nějakou dráhu. Vy ji kontinuálním paprskem s minimální rozbíhavostí budete sledovat a při tom líznete oblohu. Pokud bude paprsek velmi málo rozbíhavý, tak nás náhodou na chvíli zasáhne a my zaznamenáme FRB.
Re: Re: Re: Re: Pulzy spálí sondu
Josef Hrncirik,2017-03-13 09:37:01
Paprsek na velké vzdálenosti bude mít Gaussovský profil a určitou rozbíhavost.
Aby měl přijatelný tah musí mít obrovský tok energie plochou, řekněme minimálně 1400W/m2 jako světlo dopadající na Zem.
V jaké vzdálenosti od nás tedy korzáři křižují a jaký by byl výkon jejich SLUNCE do plného Vesmíru?
Jaký minimální prostorový úhel má (může mít) asi jejich prasátko které poškádlilo Zemi?Jaký je podíl ? cca3 ms prasátko/doba temna na Zemi?
Re: Re: Re: Re: Re: Pulzy spálí sondu
Drahomír Strouhal,2017-03-13 11:52:27
Ještě jste se zapomněl zeptat na rozptyl :-).
Re: Pulzy spálí sondu
Jan Novák9,2017-03-13 01:14:00
Snaha aby to nespalilo sondu muze byt duvod pro pouziti radiovych vln ktere jsou jinak mene vyhodne nez mikrovlny nebo laser a vyzaduji obrovske vysilace. Delsi radiove vlny se snadneji odstini od sondy a pokud je sonda mensi nez lambda/2 je to uplne bez problemu. Tento predpoklad umoznuje odhadnout velikost sondy.
Re: Re: Pulzy spálí sondu
Stanislav Florian,2017-03-14 23:09:46
Řekl bych, že lambda/2 = přibližně rozměr sondy bude právě ten problém, pak vlna se od sondy neodrazí ( to je nedodá sondě impulz), ale obteče ji.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
