Model v programu Excel hodnotí dopady různých zdrojů energie na krajinu. Umožňuje zahrnout do krajiny i zemědělství, ale zemědělské plochy nebudou zohledňovány. Hodnotím jen zdroje energie. Skeny obrazovky s popisky jsou níže.
Obrázky popisují sledovanou plochu velkou 7880 km2 (cca 10 % území ČR) na které žije 1 022 000 obyvatel. Na modelu jsou sídla představována šedými plochami s popiskem „Sídla“. Jde plochu intravilánů měst a obcí vč. zahrad, parků,..., tedy nikoli jen zastavěná plocha. Zde počítám 1000 obyvatel na km2.
1 km2 je nejmenší jednotka, se kterou model počítá i při modelování produkce zdrojů energie. Model počítá pouze s 1/10 území ČR, z důvodu zrychlení výpočtů při změnách. Pokud by byla zahrnuta celá plocha, trvaly by změny příliš dlouho a model by se nevešel na obrazovku.
Roční spotřeba elektřiny je 6MWh/obyvatele – tedy 6GWh/1000 obyvatel. V této variantě modelu tedy 6132 GWh. Zde vycházím z roční spotřeby ČR cca 60 TWh.
Uhelné elektrány
Na prvním obrázku je vlevo dole na zeleném poli (představuje les) černá plocha s označením uhelná elektrárna. Uhelné elektrárny zabírají plochu 25 km2. Počítám s instalovaným výkonem 40MW/km2. Celkem tedy 1000 MW. Jde o dotčenou plochu – tedy vlastní stavbu plus plochu povrchového dolu se zásobami uhlí. Vychází se z měření plochy areálu elektrárny Prunéřov na ikatastr.cz a z údajů o instalovaném výkonu na stránkách ČEZu: ZDE.
Produkce elektráren je vypočtena z instalovaného výkonu a koeficientu ročního využití (uhelná elektrárna 70%). (V modelu lze u jednotlivých zdrojů koeficient libovolně změnit.)
Model automaticky počítá s ukládáním přebytků v přečerpávacích vodních elektrárnách. Zde mají přečerpávací elektrárny instalovaný výkon = ½ instalovaného výkonu primárních zdrojů. Nepočítám s přesunem výkonu přes hranice. Zabraná plocha (včetně plochy nádrží) = 1km2/500MW instalovaného výkonu. Zde jde o spíše odhadnutou průměrnou hodnotu. Vycházím ze srovnání Dlouhých Strání a Dalešic. Na jedné straně relativně malé nádrže na malé ploše s velkým spádem a na druhé straně velké nádrže s menším spádem. Přečerpávací elektrárny jsou na modelu v pravém horním rohu - ohraničené buňky, které se podle potřeby automaticky vybarvují modře. Kapacita přečerpávacích elektráren je v modelu víceméně „nastřelena od boku“. Pro konečný výsledek je málo významná.
Solární elektrárna
Solární elektrárny zaberou 128 km2 s instalovaným výkonem 50 MW/km2 a ročním koeficientem využití 11% vyprodukují 6167 GWh. (Je zde cca 35 GWh (0,6%) přebytku) Potřebná plocha zahrnuje celý areál. Nikoli jen plochu vlastních panelů.
Podklady pro výpočet jsem přebíral ZDE. Opět jde o zprůměrování více zdrojů, které se mnohdy liší. Např. FVe Vepřek – instalovaný výkon 29,9 MW – plocha 60 ha a FVe Ševětín se stejným výkonem, ale plochou 82,5 ha.
Větrné elektrárny
Větrné elektrárny s produkcí 6132 GWh, zaberou 500 km2. Započítána celá dotčená plocha větrného parku. Elektrárny stojí od sebe cca 5 – 10 násobek průměru rotoru. Vycházel jsem z parametrů Park BARD Offshore 1 v Německu. Tj. 400 MW / 59 km2. ZDE V modelu tedy na 1 km2/7 MW = 500 km2/3500MW (koeficient ročního využití 20%).
Pro představu: Největší větrné elektrárny u nás jsou u obce Pchery na Kladensku. Mají instalovaný jednotkový výkon 2 x 3 MW. Pro výše uvedenou potřebu by jich bylo potřeba skoro 1200.
Biomasa
Model počítá s poměrně optimistickým scénářem = průměrný výnos 10t/ha, energetický zisk 1MWh elektřiny/tunu biomasy = 1 GWh/km2.
Vychází zábor 6132 km2 území. Model počítá pouze (!) s plochou potřebnou pro vlastní pěstování biomasy. Není zahrnuta plocha pro vlastní elektrárny, ani plocha na uskladnění ohromného objemu hmoty (1000t biomasy /km2 = celkem 6 132 000 tun), ani plocha pro potřebné dosoušení. Výhřevnost v níže uvedeném odkazu je pro vlhkosti 5%, která je v praxi nereálná. Dobře proschlá biomasa (sušená volně na vzduchu) má vlhkost mezi 10 a 20%. Čerstvě sklizená mnohem vyšší. ZDE
Jaderná elektrárna
Model počítá se záborem krajiny pro těžbu uranu, jeho zpracování, výrobu paliva, vlastní elektrárnu a úložiště vysoce aktivního odpadu.
Celkový zábor vychází 1 km2 na 500MW instalovaného výkonu a koeficientem využití 70%. Výsledkem jsou 2 km2 zabraného území pro krytí potřeb elektrické energie pro 1 milion obyvatel.
Reálný koeficient využití je vyšší (přes 80%), ale zde je ponechána rezerva. Plocha zabraná vlastní elektrárnou je podstatně menší. Areál Temelína má asi 1,6 km2 a kromě stávajících bloků je zde místo pro další dva.
Plocha území, které je v ČR zasažené těžbou, je sice podstatně větší, ale jde o rozsáhlou těžbu v minulosti, která nesouvisí s provozem elektrárny v současnosti.
Na výše uvedených příkladech jsou srovnány různé energetické zdroje se stejnou produkcí samostatně. Model však umožňuje libovolně kombinovat různé zdroje a vytvářet jejich mix ve vztahu k potřebě podle počtu obyvatel a území, které máme k dispozici.
Model jsem použil na srovnání současného stavu našeho území, se situací, kterou plánuje Greenpeace ve své Energetické (r)evoluci pro ČR. V tomto případě jde o plochu redukovanou na 20%. Plocha měst a obcí zabírá cca 13% území. Jde plochu intravilánů měst a obcí vč. zahrad, parků,..., Tedy nikoli jen zastavěná plocha. (1000 obyvatel na km2) Obhospodařovaná půda 44%. Na necelém 1 % rostou energetické plodiny. Uhelné elektrárny zabírají 0,2 % území, jaderné 0,006 % území. Větrné 0,02 %, solární 0,04 %, vodní 0,3 %, plynové 0,006 %. Na les a ostatní plochy - vodní plochy, mokřady , skály, … zbývá cca 40 %. Vyvážíme cca 20 % elektřiny.
Podle Greenpeace by to mělo vypadat takto: Plocha měst a obcí zabírá cca 13% území. Jde plochu intravilánů měst a obcí vč. zahrad, parků,..., tedy nikoli jen zastavěná plocha. (1000 obyvatel na km2). Obhospodařovaná půda 44 %. Uhelné elektrárny zabírají 0 % území, jaderné 0 % území. Větrné 1,1 %, solární 0,4 %, (většina panelů je na budovách), vodní 0,3 %, plynové 0,03 %. Energetické plodiny pokrývají téměř 24 %. Na les a ostatní plochy - vodní plochy, mokřady, skály,… zbývá necelých 18 %. Cca desetinu elektřiny ještě musíme dovézt.
Tzv. „Místo pro přírodu“ se smrskne na méně než polovinu současného stavu.
Model není zcela přesný, poněkud napomáhá obnovitelným zdrojům a ukazuje spíše ideální stav, bez extrémů počasí, ale pro základní představu je vyhovující.
Poznámka redakce
Všechny čtyři díly (I až IV) připojujeme v jednom pdf souboru. Ke stažení ZDE.
(Eko)logické zemědělství I
Autor: Jan Kašinský (21.03.2016)
(Eko)logické zemědělství II
Autor: Jan Kašinský (23.03.2016)
Rostoucí plochy řepky: Problém, ale ne ten největší
Autor: Petr Havel (07.02.2017)
Dovezená dřevní hmota nahrazuje uhlí nejen v Dánsku
Autor: Vladimír Wagner (13.02.2017)
Zemský ráj to na pohled I
Autor: Jan Kašinský (03.03.2017)
Zemský ráj to na pohled II
Autor: Jan Kašinský (04.03.2017)
Zemský ráj to na pohled III
Autor: Jan Kašinský (06.03.2017)
Diskuze:
A co budoucnost?
Kyk Kavolas,2017-11-23 14:37:40
Dívá se někdo dopředu v řádu 30, 50 let?
Domnívám se že ne.
Vzhledem k očekávanému rozmachu elektroomobility, obecně se zvyšující spotřebě elektřiny a dosluhujícím blokům stávajících JE bude potřeba stavět ještě více bloků než máme v současnosti. Jinak energetickou stabilitu dlouhodobě nezajistíme.
Uhlí není nekonečný zdroj (limity), biomasa není všespásná a podmínky pro masové solární a větrné parky nejsou zdaleka ideální. Tím samozřejmě nechci říct že nejsou OZE potřeba. Právě naopak.
Rád bych podporoval i lokální (soukromé) FV panely pro obytné domy, malé vodní elektrárny, obecní kotelny na biomasu, tedy zdroje s malým či nulovým vlivem na životním prostředí
Nejkrasnejsi vyuziti excelu
Radek Secka,2017-03-27 16:38:04
Dekuji, za dalsi podnetny clanek serie.
Prijde mi ale nespravedlive, ceho se zde dopoustite.
Jak pisete u biomasy jste zanedbal plochu pro elektrarny, kompostarny, sklady, susicky a ja nevim co jeste.
U jadernych elektraren jste ale zapomnel na plochy poskozene tezbou uranu, resp. plochy zabezpecene pro skladovani "vyhoreleho" paliva, chybi Vam tam i plocha na tovarny pro zpracovani uranu a vyrobu paliva. Pokud tezba probiha razbou, chybi vam plocha na hlusinu, pokud louhovanim, chybi tam toho mnohem vice.
Samozrejmne to nelze srovnavat s objemem plochy pro pestovani biomasy, ale i tak by to melo byt uvedeno, aby si nahodou nekteri vysokoslaci nemysleli, ze jde o trivialni problemy, pro ktere nemusi byt vyhrazena extra plocha.
Je sice krasne, ze piste ze ER se musi 10% elektriny dovezt. A vsak vemte si, kolik je v soucasnem mixu externalit, ktere na plose modelu CR nemate, proste proto, ze tady nejsou a jsou "u sousedu", jde take o 10% .. nevime, viz co jsem psal vyse.
Ekologie?
Josef Nýč,2017-03-17 07:49:53
V celém ekologickém jednání neprobíhá žádná zpětná vazba a ani ponaučení. A nepřemýšlí se nad důsledky. Moje poznámka o nezaměstnatelných intelektuálech ( omlouvám se za hrubku) platí, ale ¨k nim se bohužel bez přemýšlení připojují další a samozřejmě podnikatelé, pokud to posvětí politici. A dále se neuvádí kolik energie a neekologické
výroby je potřeba na výrobu dílů pro větrné elektrárny a fotovoltaiku - stačí se podívat na výrobu hliníku, mědi atd, těžbu + to co tady bylo psáno o přenosu energie.
A tak si myslím, že energetická a ekologická amatérka Merkelová předvedla, jak se nemá dělat tato rozhodnutí bez rozmyslu (Chruščev a jeho kukuřice v Estonsku - nevidím rozdíl). Nejsem proti alternativní výrobě, ale opravdu přemýšlet. Zatím to spíše
vypadá, že jen brzy lidstvo vyplýtvá vše na této planetě.
čtyřrozměr
Mojmir Kosco,2017-03-15 07:36:01
3.rozměr výška
Plocha zabraná OZE je vždy multifukční .Pod větrnými parky se může a dokonce se pěstuje obílí a chová dobytek ,nebo řepka ,kukuřice na biomasu. Pod FVE můžou stát stavby a i u panelů na poli se dají chovat ovce nebo kozy.
4.rozměr čas
plochy zasažené těžbou se po rekultivaci navracejí zpět k dalšímu využití .Bohužel u konvenčních zdrojů je návrat vždy vysoce náročný a neznám příklad zrekultivované JE nebo TE .Tudíž tyto plochy jsou odepsané když ne na trvalo tak po generace. Kromě vody, likvidace OZE z hlediska plochy ,je možná v podstatě ze dne na den.
Ještě byste nám mohli, krátce
Josef Blecha,2017-03-10 19:06:55
nebo dlouze, sdělit, jak že to řešíte každodenní blackout vaší elektrárny v době v celoročním průměru mezi 17. a 8. hodinou?
Re: BCE
Milan Krnic,2017-03-11 10:57:58
1) Energetická soběstačnost > nesmysl. Ta je podmíněna nákupem materiálu. Případně u někoho servisem toho stávajícího.
2) Využití veškeré vyrobené elektrické energie > nesmysl. Minimálně mínus ztráty. A to je dále podmíněno naší spotřebou.
3) Odolnost vůči „blackoutu" > Nesmysl. Viz např.:
Michal Švanda - Sluneční vrtochy a naše civilizace a kosmické počasí (Sisyfos AV206 23.11.2016)
https://www.youtube.com/watch?v=sY-D84B-obk
4) Ekologicky vyrobená elektrická energie > Když vhodně omezíte realitu jistě. Pokud uvažujeme širší obraz, je tu výroba systému, těžba surovin pro výrobu nutných. A kde je tam ta ekologie?
5) Zhodnocení Vaší nemovitosti > Nesmysl. Např. máme tržní ekonomiku.
6) "zlepšíte Vaši konkurenceschopnost i v době energetické nestability a upevníte tak.." > Obecně nesmysl. Záleží na situaci.
Shrnuto, podtrženo: Uvedených výhod: 0. Uvedených nesmyslů: 6.
Re: BCE
Marcel Brokát,2017-03-11 12:43:42
Páně BCE, dovoluji si Vás oslovit s nabídkou trvalého umístění do měkoučkého, vypolstrovaného penziónku s all inclusive službami. Hromadný pobyt s velkými slevami. Jako bonus a speciální služba pro Vás a Váš tým - zajištění energetické soběstačnosti Vašimi technologiemi.
Neváhejte, neboť konkurence v oblasti penzionků je velká a nabídek dostanete zcela jistě nepočítaně - já ovšem nabízím solidnost.
Volejte z okna, přijedeme obratem.
Mizení příspěvků
Gordon Freeman,2017-03-10 13:05:48
Nějak nyní nemohu najít jeden příspěvek, kde jsem byl jmenován a pán upozorňoval na paušalizaci aktivistů. Ví někdo, proč to zmizelo?
Re
Alena Krejčová,2017-03-10 16:48:22
Nejsem si jistá, ale pokud tady mají systém, že se na nějaké vlákno napojí reklamní robot, že je asi problém z toho pak mazat jen něco. Ale krom toho si myslím, že by tady měli mazat jak výplody aktivistů, kterých tu je čím dál tím více, většinou se za svá jména stydí a vystupují jako různé postavičky z her a podobně. Myslím že vím, proč o to kdysi dávno prosili tvůrci tohoto webu všechny diskutující. Podle mne to je taky škoda, protože než někdo napíše něco pod svým jménem, většinou to je jiné. Postupně i tady z diskusí bude jen velká žumpa. Asi tomu nejde zabránit.
Re: Re
Ota Vejnar,2017-03-11 00:24:35
Původně jsem chtěl navrhnout, že pokud bychom tu chtěli mít diskusi kultivovanou, že to je vlastně na nás a že to chce na žádný příspěvek od "abc", "zz", "Kr", "hov", "nikdo",... prostě na ně nereagovat. Jenže pak mi došlo, že si nejspíš vystačí sami, takže to asi fakt nemá řešení.
Re: Re: Re
Milan Krnic,2017-03-11 19:24:04
To máte jako s tou reklamou výše. Když zde zmizí, objeví se jinde, jinak, a třeba nebudeme mít možnost se k nesmyslům v ní uvedeným vyjádřit.
"Nad lidskou blbostí se taky nedá zvítězit. Ale nikdy se nesmí přestat proti ní bojovat."
Re: Mizení příspěvků
Tomáš Štec,2017-03-14 16:16:31
Bohužiaľ to neviem ani ja, jeho pôvodný autor a nevedel to ani správca Osla, keď som sa naňho e-mailom obrátil (mimo iné preto, že som sa za včera nebol schopný prihlásiť). Moderátori zrejme chytili amok…
V každom prípade som sa, ak si to dobre pamätám, vyjadroval ku dvom veciam:
* Ďakujem za túto sériu článkov. Je len škoda, že mnoho propagátorov masového nasadenia alternatívnych zdrojov sa k nim nedostane a pre mnohých podporovateľov nie sú prístupné svojou úrovňou. Nebolo by preto, myslím, odveci, keby ich autor znovu vydal v zjednodušenej forme (pre širokú verejnosť) v nejakom masovejšom zdroji (iDnes a podobné).
* Ako členovi (mimo iné) ekologickej organizácie Hnutí Brontosaurus, za ktorou každý rok ostávajú tisíce hodín dobrovoľníckej práce v teréne (kosenie, sadenie, pílenie a iná údržba prírodných lokalít v súlade s ich „plánem péče“ (ak existuje)) mi paušalizácia ekologických organizácií dosť vadí. Sú tie mediálne známejšie, hlavne pre ich agresívnu „zelenú“ kampaň (Greenpeace, Duha, Děti Země, …), a potom sú tie, ktoré sú menej známe, pretože sa venujú hlavne práci v teréne (Brontosaurus, paradoxne opäť Duha, ČSOP, …).
K biomase
Alexandr Kostka,2017-03-10 10:55:02
K tomu bych "zeleným" omlátil o hlavu kolik (fosilní) nafty se spálí na obdělání oněch 6100 km2, dopravu biomasy k elektrárnám atd. Případně při výhradním užití bionafty další obrovské plochy oseté řepkou, další energii polykající fabriky produkující z ní metylester, potřeba dalších cisteren co ten metylester rozváží na další "benzínky" atd. "Ekologický" zdroj to je pouze, pokud jde o velmi malý provoz, veškerá potřebná biomasa se vypěstuje v nejbližším okolí, veškerá elektřina se spotřebuje v nejbližším okolí a též je využito veškeré odpadní teplo. A ideálně za podmínky, že jsme na té ploše stejně nechtěli pěstovat nic užitečnějšího, ani jí ponechat přírodě. Což ovšem ani náhodou neodpovídá realitě. Realita bohužel vypadá tak, že se biomasa vypěstuje tady, pak "díky" překupníkům vozí přes celý stát (i dále), pálí se v obrovské elektrárně, výsledná elektřina prochází transformací na VVN, opět se přeposílá kolik kilometrů, jsou tam ztráty, podstatná část odpadního tepla se nevyužije atd.
Ještě jeden argument
Charlie Vtx,2017-03-10 07:05:15
Perfektní práce! Ještě bych přidal jeden argument, který dle mě není dostatečně akcentován. Celý pokrok lidské civilizace směřoval, mimo jiné, v snahu snížit závislost společnosti na vnějších přírodních faktorech - od "triviálností" typu odívání a bydlení, přes pěstování a skladování potravin atd. Jenže navrhované energetické koncepce GP etc. nás obloukem vracejí k silné závislosti na přírodních faktorech. V podstatě se jedná o rezignaci, či přímo negaci technologického pokroku! Chtělo by to rozebrat tuto problematiku i z tohoto hlediska - bezpečnostního, ve významu odolnosti vůči přírodním faktorům. Nejsem žádný příznivec šílenství kolem globální změny klimatu a jeho vyvolání člověkem. Ale historické záznamy jen třeba za období od středověku do současnosti na území Evropy ukazují, že počasí a klimatické podmínky jednoho či několika po sobě jdoucích let umí být sakra divoké, nemluvě o delších periodách typu malé doby ledové. A je jasné, že co už jednou proběhlo, to se zase časem zopakuje. Jak by dokázaly jednotlivé energetické koncepce odolat třeba situaci po větší sopečné erupci, kdy by přišla série několika studených roků tzv. "bez léta"? V létě silně zkrácené vegetační období, s přebytky srážek znemožňující už tak mizernou úrodu, snížený sluneční svit, krutá zima, málo větru. Je jasný, že i třeba povrchové doly na hnědé uhlí by měly problémy. Nakolik jsou jednotlivé energetické koncepce robustní třeba proti tomuto scénáři? Nakolik hrozí buď jen omezení produkce, nebo totální rozpad produkce? Myslím, že i v tom je významné bezpečnostní plus třeba jaderných zdrojů, protože dokud zcela nezamrznou zdroje chladící vody, tak by měly být velmi odolné vůči takovýmto extrémům. A jak už jsem zmínil nahoře - není otázkou, jestli extrém počasí přijde, to je jistota, jen nevíme kdy.
skvělá práce
Josef Nýč,2017-03-09 21:34:06
Také děkuji a hodně mi to pomůže při diskuzích okolo této problematiky v mém okolí
Úspora
Jirka S,2017-03-09 19:52:42
Rozbor je to skutečně podrobný a kvalitně zpracovaný, ale bylo by dobré se podívat na celou situaci i ze strany spotřeby. Spotřeba 6MWh na osobu je zprůměrována z celkové spotřeby včetně průmyslové výroby. Domácnosti reálně takovou spotřebu nemají, naše domácnost se pohybuje kolem 6MWh na 4 lidi, tedy 1,5MWh na člověka v rodinném domě. Problém není energii z alternativních zdrojů vyrobit, ale uskladnit, aby byla dostupná po celý rok. Platí to samozřejmě pro obyvatele, z hlediska průmyslu je situace složitější. Chtělo by to trošku komplexnější energetické plánování než prostě říct teď budeme dotovat slunce a vítr, byť s povinnou baterií s mizivou životností.
Re: Úspora
Charlie Vtx,2017-03-10 07:14:05
Jenže při takovémto modelování musíte brát spotřebu včetně třeba i průmyslu, ve kterém je obyvatelstvo daného území zaměstnáno. Že Vám doma se na elektroměru natočí na člena domácnosti 1,5 MWh nic nemění na tom, že celková spotřeba na hlavu je 6 MWh, dílem v průmyslu, službách...
To muselo dát práce :)
Gordon Freeman,2017-03-09 18:40:03
Pokud jste tohle připravil jen pro OSEL.cz, klobouk dolů.
Formální stránka: prosím nepoužívat 10-ti. Používá se jen číslo 10.
Technická stránka: Nádherný excel, ale k tomu ten program není určený. Kdybyste použil nějaký programovací/skriptovací jazyk (Python, MatScript,...), neměl by s celou republikou problém.
Technologicky se vyvíjíme jenom díky koncentraci energie, díky jejímu účelnému směrování. Původní myšlenka byla využít k výrobě elektřiny něco, co stejně jen tak leží ladem. Pošukové z toho ale udělali frašku ve formě, jakou u těch podivistů vidíme. Přírodu zachráníme jedině tak, že bude více vyrobené energie na plochu, více uložené energie na objem, větší výnos plodin na plochu atd. Jenom tak zbude více místa pro ostatní rostliny a zvířata. Při plánech ekoteroristů by musela nejdříve většina lidstva vymřít, aby byly vůbec reálné.
Re: To muselo dát práce :)
Jan Kašinský,2017-03-09 20:01:53
Vím, že Excel na tohle není stavěný, ale mé formální IT vzdělání je dvoutýdenní kurz pro uživatele PC, který jsem absolvoval v roce 1993. ;-) Vše ostatní je samostudium. Na druhou stranu považuji Excel za skvělou, zábavnou stavebnici - skládačku. Něco jako stavebnici Merkur v IT podobě.
Dělal jsem si to částečně pro sebe jako hračku, částečně pro potřebu programu, kterou používám v zaměstnání a částečně jako ilustraci k článku pro OSLA.
Mimochodem, to co píšete je naprosto v souhlasu s mým názorem. Ve srovnání s našimi předky jsme schopni své potřeby zajistit na menší ploše. Jen zvyšováním výnosů v zemědělství a schopností získat koncentrovanější energetický zdroj, zbude dost plochy pro přírodu. Země není tak velká, abychom se uživili s výnosy středověkého člověka. Ať zemědělce nebo dodavatele energie. Viz rok staré články o (Eko)logickém zemědělství na OSLU.
Re: Re: To muselo dát práce :)
Stanislav Florian,2017-03-10 01:17:47
Výborný článek.
K Excelu, jednoduchá tabulka typu výkon, zabraná plocha u všech zdrojů by dala okamžitě přehledný sloupcový graf se dvěma sériemi hodnot.
Uvedl jste, že podíl 50% přečerpávacích elektráren je hrubý odhad, myslím v rámci republiky nadnesený.
Dalešice jsou přečerpávací elektrárna ( hlavně) pro Dukovany. Maximum 480 MW, tedy zhruba na úrovni jednoho bloku JE 440 MW.
Dlouhé Stráně mají výkon max. 2x350 MW. Čili přečerpávací elektrárny těžko pokryjí uvedených :"Zde mají přečerpávací elektrárny instalovaný výkon = ½ instalovaného výkonu primárních zdrojů." Myslí se primárních uhelných elektráren, které tvoří asi 46% výroby elektřiny (2013). Kdyby kapacita přečerpávacích elektráren byla tak velká, mohly by uhelné elektrárny běžet na víc jak uvedených 70% ročního využití. Nebo ještě lépe by bylo možno využít přebytky fotovoltaiky a větrné elektřiny.
http://www.elektrina.cz/data/images/article/60-vyroba-elektriny-cr-graf-v2.png
https://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/obnovitelne-zdroje/voda/dalesice.html
https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99e%C4%8Derp%C3%A1vac%C3%AD_vodn%C3%AD_elektr%C3%A1rna_Dlouh%C3%A9_str%C3%A1n%C4%9B
Upřesnění
Petr Kr,2017-03-10 19:48:21
JE Dukovany mají po modernizaci již nějaký pátek výkon cca 500 MW na blok.
https://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/jaderna-energetika/jaderne-elektrarny-cez/edu/technologie-a-zabezpeceni.html
Také ETE má zvýšený výkon a nyní vyrábí nominálně téměř 1100 MW na blok.
Re: Re: To muselo dát práce :)
Stanislav Florian,2017-03-12 00:33:43
Vytvořil jsem letmo graf srovnávající zdroje výroby elektřiny podle Vašeho článku, je možné si to porovnat s grafy zeleného optimismu do roku 2030.
http://zmeny-klima.wz.cz/energetika-2030/UHLI-JE-OZE.jpg
Pokud nsouhlasíte s využitím Vašeho článku, tak to smažu. Děkuji.
Stránka
http://zmeny-klima.wz.cz/energetika-2030/index-energetika-do-2030.html
je psána podle zdrojů asi před 3 roky v duchu fotovoltaika ze Sahara BY stačila celému lidstvu.
Jiný pohled na energetiku z hlediska EROI
http://zmeny-klima.wz.cz/Paliva-a-EROI/paliva-a-EROI-2014.pdf
děkuji
Jiří Kolumberský,2017-03-09 18:19:37
Zde uvedená fakta by měla být vytesána zlatým písmem všude, kde se hovoří o výrobě "energií".
Tupá a nevzdělaná vrstva "aktivistů", co silně agresivně propaguje své nesmyslné utopie, by se měla napřed prokousat problematikou, aby mohla racionálně argumentovat a neřvat jako neandertálci či kriminálním způsobem vnikat na cizí pozemky a tam působit škody.
Dnešní Evropa trpí úbytkem vzdělaných lidí, tím myslím ty s racionálním a kritickým myšlením.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
