Výzkumníci z Technologického institutu v Georgii a university v Purdue vyvinuli nano-částečky, které mohou ošálit rakovinné buňky. Tyto částečky mohou napadnout buňky poté, co je nemocné buňky „omylem“ pozřou. Jakmile existuje možnost dopravovat částečky do nemocných buněk, je také možné zařídit, aby se tam dostával spolu s nimi i farmakologický náklad. Likvidace nádorových buněk bez toho, aby došlo k poškozování i zdravých buněk,  je vysněným cílem všech onkologů co se snaží o šetrnou a účinnou chemoterapii. V srpnovém čísle časopisu Journal of the American Chemical Society, vol.26  prohlašuje L. Andrew Lyon, mimořádný profesor chemie a biochemie na Technologickém institutu v Georgii: „Vyvinuli jsme částečky, které jsme nazvali  „core/shell nanogely“. Tyto nanogely mohou být využity k tomu aby plnily různé chemické funkce, které jim dovolí zaměřit se pouze na rakovinné buňky“. 
Obyčejný vitamín
Specifickou chemickou látkou, jejíhož účinku bylo v případě  nanogelů použito je  kyselina listová. Je to vlastně vitamin řady B nutný pro obnovu a růst buněk. Kyselina listová je někdy také označována jako vitamín B9. Rakovinové buňky mají mnohem více receptorů pro kyselinu listovou než mají normální buňky, a tak se pro částečky, na které je kyselina listová navázána (bez ohledu na to z čeho jsou částečky tvořeny), stávají jakýmsi magnetem. Svým způsobem zde výzkumníci  používají obdobného triku, jako když do hltavého psa potřebujete dostat  kapsli odporného léku – stačí ji potřít paštikou. Jen místo paštiky, na množící se a věčně hladové rakovinné buňky, políčili výzkumníci vitamín B9.

Kyselina listová (B9)

Ultrazvuk
Klíčovou záležitostí se pak stává následné použití zdroje tepla, který dokáže pevné částice rozehřát, například ultrazvuk. Zahřátím  lze hubit právě ty buňky, které absorbovaly částeček nejvíc. 
Princip, kdy se využívá vysoké potřeby výživných látek u rychle rostoucích maligních buněk k tomu, aby se společně s nutričními látkami do nich vpravily i jim škodící látky, není nový a využívá se delší dobu. Jeho větší uplatnění naráželo na problém spočívající v tom, že rychle rostoucích buněk je v organismu více. Patří k nim  buňky imunitního systému, buňky plodu, krvetvorby a mnohé další. Na rozdíl od jiných metod je u této metody výhodou, že lékař může působení ultrazvuku omezit. Zákrok lze tak provést je v místě kde se nádor nachází a tak značně omezit  poškozování zdravých buněk, které „omylem“ partikule absorbovaly také.  

Rozdíl od běžné chemoterapie
Tradiční chemoterapii lze charakterizovat jako zbraň využívající buněčné jedy, které účinkují  na rakovinové i zdravé buňky podobně. Jejich zacílení na rakovinou postižené buňky není stoprocentní a výsledkem „nepřesné střelby“ je vznik žaludeční nevolnosti, zvracení, vypadávání vlasů, stavy úzkosti, pokles koncentrace červených krvinek,…
Jean Chmielewská, profesorka chemie na univerzitě v Purdue je přesvědčena, že  nový poznatek ve využití nanogelů by mohl udělat z chemoterapie mnohem humánnější záležitost. Už proto, že nanogely nemusí být využity jen k ničení buněk teplem, ale že lze na ně navázat i další chemické látky a využít je jako nosiče cytostatik do potřebných míst. To se týká případů, kdy v důsledku rozšíření mnohočetných metastáz nelze ultrazvukem selektovat místo největšího účinku. Množství použitých cytostatik by i v případě užití nanogelů, jako nosičů klasických cytostatik, mohlo rapidně snížit jejich používané množství. Tím by klesly i jejich nežádoucí vedlejší účinky.

Kdo ví, možná právě tento nápad spočívající v  „ozdobení fasády nano-partikulí  obyčejným vitaminem B9“, bude právě tou jednoduchou, levnou a účinnou cestou k bezbolestné chemoterapii.