Dnešní Mars není zrovna pohostinným světem. Odborníci se ale domnívají, že tomu tak nebylo vždy. Úplně na počátku měl zřejmě Mars magnetické pole, podobně jako ho dnes má Země. A magnetické pole chránilo atmosféru Marsu i jeho povrch před devastujícím vlivem kosmického záření. Asi před 4,2 miliardami let ale magnetické pole Marsu zřejmě náhle zmizelo. V tu chvíli byly dny pořádné atmosféry Marsu sečteny. Během příštích asi 500 milionů let se z relativně teplého a vlhkého Marsu stal chladný, nevlídný svět, tak jako ho známe dnes.
Tuto představu o nešťastné historii Marsu v posledních letech potvrdila pozorování meziplanetárních sond, jako je evropský Mars Express a americký MAVEN (Mars Atmosphere and Volatile EvolutioN Mission), které mimo jiné studovaly i atmosféru Rudé planety. Sondy zjistili, že sluneční vítr s kosmickým zářením rozdrásal atmosféru Marsu, a že se to děje doposud. Bez atmosféry, která by stála za řeč, se Mars bude i v budoucnu měnit na stále nehostinnější svět. Nepříjemné kosmické záření a nehostinné prostředí bude ohrožovat i pilotované mise k Marsu, které se tam snad jednou vydají. Co s tím?
Chce to kreativní nápad. S jedním takovým se nedávno ozval šéf divize planetárních věd NASA Jim Green a jeho spolupracovníci. Je to dost ambiciózní nápad, ale prý by to mohlo fungovat. Vymysleli, že když do libračního (Lagrangeova) bodu Marsu L1 umístíme generátor magnetického dipólového štítu, tak by mohla vzniknout umělá magnetosféra, která pojme celý Mars. Rudá planeta by pak byla opět chráněná před slunečním větrem a kosmickým zářením.
Green s kolegy připouštějí, že to je poněkud fantastická myšlenka. Zatím. Přitom už ale probíhá výzkum miniaturních umělých magnetosfér, které by měly chránit kosmické lodi s lidskou posádkou. A tenhle výzkum se svými experimenty naznačuje, že by něco podobného doopravdy bylo reálné. Podle Greena je docela dobře možné, že u Marsu postavíme nafukovací struktury, které budou generovat magnetické pole o úrovni 1 až 2 Tesla. Takové magnetické pole by pak fungovalo jako aktivní štít proti slunečnímu větru.
Vhodným nastavením umělého planetárního štítu bychom mohli cílit ochranu na oblasti Rudé planety, kde dochází k největšímu úbytku atmosféry. Badatelé vystopovali dvě takové zóny – jednu nad severní polární čepičkou a druhou nad oblastí rovníku Marsu. Green a jeho spolupracovníci uskutečnili v centru Coordinated Community Modeling Center (CCMC), které se specializuje na výzkum kosmického počasí, sérii simulací, aby si vyzkoušeli, jak by jejich navrhovaný umělý magnetický štít fungoval. Podle výsledků simulací by generátor štítu umístěný v librační bodu Marsu L1 mohl planetu významně ochránit před slunečním větrem.
Pokud by se takový smělý počin povedl, tak by atmosféra Marsu mohla získat dávno ztracenou rovnováhu. Atmosféra by zhutněla a průměrná teplota na Marsu by stoupla o několik stupňů. To by mohlo stačit k tomu, aby roztál led z oxidu uhličitého v polární čepičce severního pólu planety. Oxid uhličitý by významně zesílil skleníkový efekt, který by byl na Marsu velmi žádoucí. Teplota by stoupla ještě víc. Po času by mohl roztát i vodní led z pólu a na Marsu by opět byla nějaká kapalná voda. Green s kolegy odhadují, že bychom tímto způsobem mohli obnovit asi tak jednu sedminu původních oceánů Marsu. Přínos pro kolonizaci Rudé planety by byl ohromující a třeba by to netrvalo ani moc dlouho. Green a spol. na tom každopádně pracují dál. Mít druhou obyvatelnou planetu ve Sluneční soustavě by vůbec nebylo špatné.
Video: James Green, NASA: Acting Director, Mars Exploration Program; Director, Planetary Science Division
Video: Jim Green - NASA - 18th Annual International Mars Society Convention
Literatura
Universe Today 2. 3. 2017.
Mohl by obyvatelné planety zahubit chabý magnetický štít?
Autor: Stanislav Mihulka (18.04.2013)
Jak terraformovat Venuši?
Autor: Stanislav Mihulka (27.07.2014)
Elon Musk chce shodit na Mars termonukleární bomby
Autor: Stanislav Mihulka (14.09.2015)
Diskuze:
Hezké
Daniel Konečný,2017-03-08 18:20:07
Je to zatím asi nejrealističtější varianta nějaké smysluplné kolonizace Marsu (různé biodómy můžeme teoreticky stavět kdekoliv). Jen chybí konkrétnější údaje, jak už se řeší níže. Jak dlouho by zhruba trvalo rozpouštění pólů, kolik energie by bylo třeba atd.. Myšlenka ale určitě není nová, s tímto řešením už jsem se setkal dávno, beztak právě tady v diskusi na oslovi. No technická řešení se pomalu rýsují, nejprve mohou vzniknout jakž takž soběstačné dómy, ať není nutné tahat veškeré zdroje na megaprojekt až ze země, začne se budovat štít a ještě můžeme hodit pár termojaderek na póly, ať se proces urychlí...:) Časem, teoreticky, možnosti jsou. Spíše to bude stát na společnosti a tom, jací jsme, ale to se snad taky jednou změní a naši hektopravnuci budou marťané. Tedy neprozkoumanosti Marsu v původních podmínkách bych se nebál, na tom se pracuje už teď a dlouho to tak zůstane.
Re: Hezké
Josef Šoltes,2017-03-09 09:25:56
Já bych tam neházel termojaderky, ale spíše ledové asteroidy. Takový kus ledu o průměru 1 km, to vám udělá docela dost a má v sobě hromadu vody.
Re: Re: Hezké
Jiří Pospíšil,2017-03-09 13:21:56
A proč ne obojí? Pár termojaderek, několik kilometrových vodních asteroidů, prostě to tam nasypat, odbouchat, a je to. Velmi realistické, jak píšete.
Re: Re: Re: Hezké
Jan Omasta,2017-03-10 04:24:58
Myslím, že to ani nebude potřeba. Tady přijde za 3-4 roky umělá inteligence a začne zrychleným způsobem odstraňovat lidi. Proč né metodou 1 dítě? To by za 50 let byla lidí čtvrtina. Jenže kdyby produkce odpadu tak jak je, trvala ještě 10-20 let tak by se planeta stala otrávenou pro všechny živočichy.
Pro umělou inteligenci budou lidi pracovat manuálně za 16.000 Kč/měs, takže nebudou mít dost peněz na podobné výstřelky. I Elon Musk zchudne, neboť umělá inteligence vyhlásí měnu jako komunisti v r. 48 a tím od boháčů vysajou veškeré hotové peníze. Nemovitosti, pozemky pak klesnou na ceně, protože na ně nikdo nebude mít. Bohatí lidi budou muset majetky rozprodávat za babku, protože lidi nebudou mít na kupování výrobků. Dobře na tom nebudou ani banky, protože vznikne mnoho neplatičů.
Ty bude umělá inteligence svážet z nezaplacených bytů rovnou do koncentráků a podobně jako krůty dávat do pytlů s kysličníkem uhličitým a zpracovávat na konzervy a žrádlo pro psy. Už nebudou ani krávy, slepičárny a vepři, protože ti nejvíce zanášejí planetu kejdou. Kdo chce, tak to může dopovědět.
metoda 1 dítě
Vojta Ondříček,2017-03-10 15:24:22
"Proč né metodou 1 dítě? To by za 50 let byla lidí čtvrtina."
:-) zajímvá matematika.
V Číně tuto metodu provozují od roku 1980 a za tuto dobu nepoklesl počet Číňanů, ale navýšil se jen o zhruba 350 milionů. To je zhruba poloviční nárůst proti takovému bez této restriktivní politiky. V současnosti roste čínská populace pouze o 0,5% ročně.
V Indii takovou regulaci nemají, počet obyvatel dosáh už počtu Číňanů a roste dál vstříc totálnímu kolapsu.
Strach před AI (umělou/uměleckou inteligencí)? Asi to záleží na tom, co si kdo pod AI představuje. Někdo možná takového Emila Robota "utrhlého z řetězu".
Re: Hezké
Vojta Ondříček,2017-03-09 14:35:03
Nejjednodušší je vzít Kalisto a šmrcnout ho pomalu do Marsu. Kalisto má dost vody a masy. Kinetická onergie to všechno ohřeje, takže se možná vytvoří i to magnetické pole. Větší gravitace pomůže udržet atmosféru. Za pár stovek milionů let máme objekt pro zřízení trestanecké kolonie ve Vesmíru (jako měli Angličané v Austrálii).
A kdyby to bylo ještě málu, ty tam nafrkáme ostatní měsíce Jupitera a kamení z pásu planetoidů.
Také bych navrh vzít Venuši a šoupnout ji na dráhu Marsu, do opozice, na L3. Tam snad trochu vychladne. a stane se obyvatelnou. To by mohli udělat Rusové, ti mají pro Venuši určitou slabost.
Co by jsme tak ještě mohli zobydlit? Jasně, naši Lunu. Ta je za "rohem". Tranport lidí a materiálu trvá tejden, prostředí je tam příznivější, než na Marsu.
No a taky by šlo naházet atomovky na Antarktidu, zalesnit a zabydlit ji.
Když jsme už v tom fantastickým snění.
Pochopitelně můžem také redukovat počet lidí na Zemi řízenou porodností na jednu miliardu jedinců. Tím odpadne nutnost přebytečné lidi někam odšoupnout, protože nikdo nebude přebytečný. Stačí po vzoru Číny zákon - jedna žena jedno dítě, ovšem na omezenou dobu.
Re: Re: Hezké
Petr Kr,2017-03-09 14:42:30
Konečně někdo s reálným uvažováním. Jen to Callisto bych tam narval pořádně, aby byla jistota dostatku kinetické energie (E je kvadrát rychlosti). Jinak s tou Venuší smekám, to mne nenapadlo. Dvě mouchy jednou ranou bychom také splácli při spojení Marsu a Venuše, takže bychom to měli zprůměrované hned.
Re: Re: Hezké
Jakub Matouš1,2017-03-10 18:13:29
Pokud chcete hýbat s Venuši tak navrhuji "jednoduší" řešení vytvořit mezi Marsem a Venuší červí díru a tou pak nechat proudit atmosféru Venuše na Mars, A tak zajistit hustou atmosféru Marsu :).
A díky hustotě atmosféry na Venuší máme pro Mars zásobu až do konce světa (Venuše).
Re: Re: Hezké
Daniel Konečný,2017-03-11 15:55:26
Jen poznamenám, že Měsíc rozhodně nemá příznivější prostředí, než Mars. Rozdíly teplot dne a noci 300K, gravitace minimální. A vůbec nejde o nějaké vyklízení populace ze Země, městečko v Mariánském příkopu by byla ve srovnání laciná sranda, tedy místa tu je zatím dost. O co jde, je pojistka pro přežití (nejen) člověka, kdyby Zemi postihla libovolná z mnoha myslitelných katastrof. Ke zbytku snad jen dodám, ze i fantastiky snít lze v určitých mezích, a že ne každý vidí až za další výplatu.
Měsíc - Mars
Vojta Ondříček,2017-03-11 16:24:55
Můžeme porovnat výhody a nevýhody.
Měsíc je blízko, prakticky za humny, má malou gravitaci, což je jasná výhoda jak pro transport tam i zpět, tak pro stavební práce. Měsíc je blíž, solární konstanta je skoro jeden a půl kW / m².
U Marsu bych dal do plusu jeho Zemi podobné frekvenci rotace.
U obou těles je nutné budovat příbytky pro lidi pod povrchem, aspoň metr.
Jiný nápad
Jakub Matouš1,2017-03-08 18:18:13
Nebylo by jednoduší se pokusit nakopnout magnetické pole Marsu, tím že na něho nasměrujeme nějaký větší asteroid. Ten by kromě jiného probudil sopky a zajistil rychlou přirozenou teraformaci.
Re: Jiný nápad
Petr Kr,2017-03-08 19:04:36
Ne, nebylo. Asi si neuvědomujete, kolik tepla potřebujete, abyste roztavil jádro Marsu. Myslíte, že by to spravil 1 asteroid, deset? Ani stovka!!! A co energie byste potřeboval k nasměrování asteroidů? A co kdybyste minul, a pak to šlo směrem k Zemi? Co energie byste potřeboval, abyste se s rodinou vystěhoval a kam, na Mars? Jsou na to vše technologie?
Re: Re: Jiný nápad
Jakub Matouš1,2017-03-08 21:12:05
Energii potřebnou k pohybu dostatečně velkého asteroidu, ve srovnání z stavbou umělého magnetického štítu? prakticky nulové :D. Ale ve skutečnosti není potřeba "příliš" energie stačí správně zvolený asteorit vychýlit jen o málo, o zbytek se postará gravitace jiných těles. Šance že ten to astorid zasáhne zemi je tak komicky malá,že to nemá snad ani cenu zmiňovat. A to jen za předpokladu že se by se asteorit nějak nepředstavitelně vymkl.
A můžete mi vysvětlit jaký má poslední část vašeho textu význam v této diskuzi.
Re: Re: Re: Jiný nápad
Petr Kr,2017-03-08 21:29:00
Omluva, nečekal jsem, že je to tak prosté. Jeden asteroid a je roztavený Mars. Pak nechápu, proč vychladl. :D :) ;(
Re: Re: Re: Re: Jiný nápad
Jakub Matouš1,2017-03-08 22:26:22
Tak on Mars vychladlí není, Třeba poslední erupce na Olympus Mons byla teprve před 2 miliony lety. Mars prostě nemá jen dost tekutý plášť, aby mohlo jádro generovat magnetické pole. Teď jde jen o to dostat do pláště dost energie.
Re: Re: Re: Re: Re: Jiný nápad
Petr Kr,2017-03-08 22:54:32
Ok, a není chyba v těch 2, nebo dokonce v těch řádech (milion)? Vychladlý plášť nebo jádro? A nený to celé divně?
Re: Re: Jiný nápad
Jan Turoň,2017-03-18 18:47:04
Zahřát planetu zevnitř a nastartovat magnetické pole by mohly slapové síly vyvolané účinky nějakého většího tělesa nebo těles, které by obíhaly Mars po eliptické dráze. Potřebnou energii by šlo získat vhodnou úpravou dráhy z gravitace a kinetické energie okolních planet. K úpravě dráhy takového většího tělesa by se asi musela cíleně navádět na kolize menší tělesa, ale Ronnie O'Sullivan by to snad zvládl. Po dostatečném zahřátí bychom dočasné družice mohli uklidit do Jupitera.
Mars bych neterraformoval, přestěhoval bych tam Atreidy a udělal z toho planetární MMORPG Duny. Místo koření bych po Marsu rozsypal LSD. To by vedlo ke zintenzivnění zájmu o planetární cestování, což by zajistilo jeho financování.
Re: Jiný nápad
JiříVesecký EgonEgon,2017-03-09 17:58:11
Povrh Marsu, se po dopadu významně velkého asteroidu, zahřeje podstatně víc než jádro. Čekat 10000 let než vychladne povrch, je trochu nepraktické.
Re: Re: Jiný nápad
Jakub Matouš1,2017-03-10 18:03:15
To mě taky trochu znepokojuje, ale myslím si že železný správně velký meteorit, který by do Marsu narazil dost velkou rychlostí, by kůru prorazil a většinu energie by se uvolnila v plášti. Samozřejmě i tak by to bylo katastrofální pro všechno co by se nacházelo na Marsu. Původně jsem chtěl, aby meteorit pouze aktivoval sopky a probudil podzemní ložiska vody, to by zkrátilo dobu dobu potřebnou k teraformaci Marsu o řády. Možnost nastartování magnetického pole by byl skvělí bonus.
Re: Re: Re: Jiný nápad
JiříVesecký EgonEgon,2017-03-10 19:26:50
Nápad je to dobrý. Bohužel většina energie nakonec zůstane na povrchu. Pěkná známá simulace je zde https://www.youtube.com/watch?v=xm4B2zWg5ic to je planetka o průměru 500km. Je potřeba se uvědomit že průnik tělesa hlouběji pod povrch je problém z důvodu tlaku hornin pláště atakovaného tělesa. Při těchto rychlostech a následného zplyňování hornin nepředstavuje žádný materiál nic moc pevného. V místě střetu se vše chová jako horká plazma, a je úplně jedno z jaké materiálu to těleso je, samozřejmě jen pokud to není neutronová hvězda nebo černá díra, to naštěstí nikde blízko nenajdeme. Jen se počítá energie, daná měrnou hustotou celkovou hmotností rychlost a úhel dopadu. Lepší způsob je jak zmíněno výše, těleso s vysokým obsahem vody. Cílem pak bude co nejmenší rychlost střetu, aby co nejvíc vody zůstalo na povrchu. A doba chladnutí byla co nejkratší.
Nebylo by jednodušší
Martin Jahoda,2017-03-08 17:34:49
Kolem severního polu a jižního polu Marsu postavit supravodivý prstenec o průměru tak odhadem 500km a nechat jím protékat proud. A zároveň by se použilo železné jádro marsu jako zesilovač magnetického pole generovaného těmito prstenci....
Podobny napad
Stanislav Kaderabek,2017-03-08 15:22:43
Podobny napad zde byl pred nekolika lety prezentovan jako mozna odpoved na globalni oteplovani. Destnik v L1 Zeme, ktery by mel za ukol odstinit nekolik procent slunecniho zareni. To by mi prislo mnohem jednodussi a potrebnejsi, nez toto. Od te doby jsem o tomto napadu neslysel, nevite nekdo neco?
Re: Podobny napad
Zab Hazar,2017-03-09 19:38:05
Nevím, ale laicky soudím že tak velká sluneční plachetnice by v L1 nevydržela ani rok :-)
Re: Re: Podobny napad
Josef Hrncirik,2017-03-10 07:24:09
Nevím co to je L1, ale N(A)SA neví, že pán P.Brož již dávno vyvrátil baryocentrický blud, že tělesa obíhají kolem těžiští, místo aby malovaly epicykloidy na nebeských sférách.
Prostě smetí v L1 blíže Slunci se bude předbíhat vůči Martovi a bude tedy muset neustále mrhat svým palivem a navíc směrovat? svou magnetickou osu.
led na pólech težko roztaje
Stanislav Florian,2017-03-08 12:56:51
Článek ."Po času by mohl roztát i vodní led z pólu a na Marsu by opět byla nějaká kapalná voda. "
Komentář : Vodní led netaje ani na zemských pólech. Sklon rotační osy Marsu je 25,19°, u Země je sklon 24,44°.
Re: led na pólech težko roztaje
Petr Kr,2017-03-08 14:58:32
Obratník raka a kozoroha: 23° 26'. Tedy sklon zemské osy je 23,44°.
Re: Re: led na pólech težko roztaje
JiříVesecký EgonEgon,2017-03-08 16:50:43
Tady bylo myšleno roztáním CO2 ten má jiný bod tání než voda. Zahuštěním atmosféry a výrazným zvýšení plynného CO2, dojde ke skleníkovému jevu, který by se zde více než hodil. Otázka je také, jestli spustit teraformaci před důkladným prostudováním stavu současného Marsu. Já bych určitě důkladně Mars prostudoval v současném stavu. Mohli bychom zničit stopy po minulém i možném současném životě nebo pozůstatky předchozí civilizace. Netvrdím, že se něco najde spíše ne, ale určitě je dobré vědět to přesně. Jsou to nenávratné změny, které nelze vzít již zpět, a mohli bychom přijít o podstatnou část historie Marsu.
Re: Re: Re: led na pólech težko roztaje
Stanislav Florian,2017-03-08 19:40:02
Ne. Článek píše :"Článek ."Po času by mohl roztát i VODNÍ led z pólu.."
Re: Re: Re: Re: led na pólech težko roztaje
JiříVesecký EgonEgon,2017-03-08 20:22:15
Ano po čase bude tát i led. Nevidíte ale souvislosti. Pokud zvednete hladinou CO2 ohřeje se atmosféra o pár desítek K. Teplota tání ledu je také významně závislá na tlaku. Tento rozdíl bude stačit k překročení této hranice. Led na Marsu bude tát při nižší teplotě, než při atmosférickém tlaku na zemi. Zvýšený obsah vodní páry zase zvedne teplotu a roztaje další led ve vyšší zeměpisné šířce, a tak dále.
Re: Re: Re: Re: Re: led na pólech težko roztaje
Josef Hrncirik,2017-03-08 21:49:53
Podle Clapeyronovy rovnice zvýšení tlaku o 2 MPa sníží b.t. ledu jen o 1°C.
Ani na Vesně to nestojí za řeč.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: led na pólech težko roztaje
Josef Šoltes,2017-03-09 09:29:51
To je pravda, ale v případě atmosféry složené z CO2 a vodní páry by skleníkový efekt byl poměrně masivní. Až do té míry, že by tam mohlo být tepleji než na Zemi.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: led na pólech težko roztaje
Stanislav Florian,2017-03-12 19:22:52
Průměrná teplota Marsu je (-63°C), průměrná teplota Země je +14°C, zvýšení teloty Země skleníkovými plyny v atmosféře je o +33°C, z toho 2/3 tvoří skleníkový efekt vodních par, které na Marsu nemají šanci ani při nízkém tlaku. CO2 a vodní páry uzavírají infračervené okno Země kolem 10,5 mikrometrů ( pro 287 K). Uzavírání infračerveného okna podstatně závisí na teplotě, která je na Marsu jiná a dlouho bude. Takže rozběh skleníkového efektu se nemusí podobat pozemským poměrům.
http://zmeny-klima.wz.cz/sklenikovy-efekt/spektrum-zareni-teploty.jpg
Re: Re: led na pólech težko roztaje
Stanislav Florian,2017-03-08 19:37:47
Ano, 23,44 °, přepisoval jsem to z Wiki, ale s překlepem
https://cs.wikipedia.org/wiki/Zem%C4%9B
"Sklon rotační osy 23,439 281°"
Re: Re: Re: led na pólech težko roztaje
Petr Kr,2017-03-08 21:34:22
Nešlo by to na 7 desetinných míst? Já jsem se ve škole učil 23 a půl a vidím, že jsem 40 let žil v bludu. Ale aspoň jsem si to zapamatoval, i když s chybou pod 0,5%.
Zajímavé
Alexandr Kostka,2017-03-08 10:42:11
Nápad zajímavý a do budoucno asi i realizovatelný, ale "do budoucna" je hodně v budoucnosti.
A) zatím jsme na Marsu nedovedli ani přistát byť s jediným člověkem. Doprava tisíců tun materiálu do libračního bodu je mnohem náročnější úkol.
B) Pole o potřebné intenzitě dovedeme vytvořit supravodivými magnety. Ovšem ve velmi omezeném prostoru. Zde by bylo nutné, aby zabíralo plochu tisíců kilometrů čtverečních.
C) čím to napájet? Představa, že se kolem generátorů pole roztáhne solární plachta, dohromady měřící mnohonásobek plochy samotného pole je vtipná a naprosto nereálná, tahat "tam" desítky či spíš stovky jaderných reaktorů je také technicky nezvladatelné, natož nějaká jejich obsluha, údržba atd. Umíme udělat bezúdržbový jaderný termočlánek o výkonu pár set wattů, v žádném případě nedovedeme udělat zcela bezúdržbový reaktor o výkonu stovek megawatt, natož aby vydržel v provozu desítky či stovky let na původní palivo.
D) a jak dlouhodobý projekt by to byl? Za jak dlouho by se začala za využití vhodných bakterií či rostlin Marsovská atmosféra obnovovat? Pár tisíc let? Kdo udrží v provozu podobná zařízení tisíce let, když jsou jednotlivé vesmírné agentury závislé na vládách, co se každých pár let mění? Když spolu státy vlastnící tyto agentury co chvíli válčí? (pravda, obvykle prostřednictvím domorodců, ne přímo)
Ovšem nápad, aby si lidé ssebou vezli místo masivního kovu mnohem lehčí stínění v podobě magnetického štítu je rozhodně realizovatelný a užitečný.
Magnetický štít pro Mars a jiné planety
Vlastislav Výprachtický,2017-03-08 07:24:18
Zajímavá myšlenka,která spolu se speciálními jadernými reaktory na úpravu tamních geo-materiálů pro vytvoření-zlepšení atmosféry by byla akceptovatená.
Konstrukce
JiříVesecký EgonEgon,2017-03-08 02:44:15
Mám za to, že se jedná o výbornou myšlenku. V principu by mohla chránit i zemi ať již proti fluktuaci a slábnoucímu MPZ, ztráty při přepólování MPZ, tak i proti slunečním erupcím. Kouzlo spočívá právě ve vzdálenosti a umístění v L1. Struktura by nemusela být ani velká, osobně bych typoval na průměr kolem pár set kilometrů. Nejlepší řešení asi mírně rotující hliníková smyčka, stabilizovaná proti deformacím sondami s iontovými motory. Smyčky by museli být asi 2 až 3 nad sebou. Aby průměr štítu byl například 200x200km. Ale ty výpočty nevím, jestli se mi do toho chce :-)). Ale až výpočet by ukázal, jestli se nejedná o úplnou pitomost. Jen malá úvaha konstrukce jedné smyčky I“proud smyčkou“=10000A U“Napájecí napětí smyčky“=40kV d“průměr“=200km L“celková délka“=632000m P“potřebný El. výkon“=400MW P“Ztrátový výkon na 1m vodiče“=608W/m dv“průměr vodiče“=104mm m“hmotnost struktury smyčky“=14572t. Do supravodivých materiálů bych se asi nepustil. Jednak to konstrukci značně komplikuje. Je nutné nákladné chlazení a spousta dalších problému. Radši bych zvolil vyšší hmotnost vetší potřebný výkon. Solární panely nebudou problém u Marsu je něco kolem 550W/m2 u 20% článků je to 113W/m2 to je pole cca 2km x 2km.
Simulace
Miroslav Beran,2017-03-07 23:17:58
Snad jim sluneční vítr ty nafukovací struktury neodfoukne...
Realita
Josef Hrncirik,2017-03-08 07:37:28
Odfoukne je již reakce z odfukování nežádoucí toku zasahujícího nejen pouhé náfuky, ale i celý Mars a jeho okolí. (Fouk off N(A)SA)
Re: Realita
Miroslav Beran,2017-03-08 08:21:08
Google říká že tlak částic by mohl být kolem 1nPa. Potom při ploše štítu tvaru přibližne polokoule poloměru přibližně 2xMars musí struktůry ustát nápor větru kolem 300 kN
Re: Re: Realita
Josef Hrncirik,2017-03-08 09:09:17
Odfouknutí cca zemské atmosféry z Marsu během navrhovaných cca 500 Ma by znamenalo, že z tenké tečné vrstvě atmosféry byl odfukován plyn impulzem cca 1 MN.s.
Průřez této aktivní (odfukující si vrstvy) asi nebude více než 0,5% průřezu dvojnásobného průměru Marsu, tj. očekávaná reakce by byla cca 200 MN (20 kt tahu ? po dobu? 500 Ma).
Obávám se, že ale nutně rozfoukají mnohem větší formální průřez než 2(4) marsíky.
Re: Re: Realita
JiříVesecký EgonEgon,2017-03-08 16:37:00
Do tahu bych započetl jen nabité částice, bez ostatních složek slunečního větru. Ale dalo by se možná kompenzovat posunutím struktury blíže ke slunci.
Re: Re: Re: Realita
Josef Hrncirik,2017-03-08 17:53:53
A nenabité by mi odfukovaly pracně vyrobenou atmosféru.
Hasit (odfukovat) nutno pokud možno v ohnisku, proud částic se asi zase homogenizuje a efekt dosti vyšumí.
Jak velkou energii pro jednorázové vytvoření magnetického pole bude potřebovat Země klasicky J? (např. z pomyslného FeNdB magnetu (kolik km3), ev. při řešení z L bodu?
Můj odhad síly vycházel jen z hmoty atmosféry Země, únikové rychlosti cca 5 km/s a doby ufukování 500 Ma. Mechanizmus jsem neuvažoval, jen navrženou nutnou stínící a malou únikovou plochu a princip akce a reakce.
Re: Re: Re: Re: Realita
JiříVesecký EgonEgon,2017-03-08 20:26:07
Protony těžko něčím odfiltrujete. Ani si nejsem jist zda je to nutné, ty beze mněny prochází MPZ.
Re: Re: Re: Re: Re: Realita
Josef Hrncirik,2017-03-08 21:43:43
V magnetickém poli se zakřivuje dráha letící nabité částice protínající siločáry. Souběžné proudy se přitahují. Nahuštění siločár (pokud jsou ve stejné rovině) působí jako zvýšení tlaku, vyrušení siločar snížení tlaku. Síla je úměrná rychlosti, náboji, intenzitě pole.
Navíc tam stejně musí být i kompenzující elektrony či aniony.
Zakřivení dráhy je tedy větší pro elektrony, protony,... teprve další.
Elektrony a lehké ionty přilétající kolmo k ose magnetu se od ní (a nakonec atmosféry)odchylují. Naposledy jsem si to ale opakoval před 40 lety.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Realita
JiříVesecký EgonEgon,2017-03-09 17:52:15
Byly myšleny neutrony napsány protony :). Neutrony jsou ve slunečním větru bez zmínek. Tlak slunečního větru u Marsu je 0,6nPa. A celkový tah v případě 100% zastavení slunečního větru povrchu Marsu je 25kN. Ale částice není potřeba zastavit ale pouze změnit jejich trajektorii.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Realita
Josef Hrncirik,2017-03-09 21:57:43
Již rázová vlna ?magnetosféry či co to je částice prakticky zastaví.
Prý to má průměr cca 10x větší než Zem, tj. průřez cca 100 násobný.
Možná šikmé sklouznutí něco ušetří, ale prý to má i tření a vyvolává to 60 TW ztráty a tak bych řekl, že zůstane 50 marsíků.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
