Většina savců je fádně hnědých a nebo v odstínech šedi. Někteří ale jsou pozoruhodně nápadně kontrastně barevní, jako třeba zebry, pandy a skunkové. A jimi se na University of California Davis už léta se svým týmem zabývá Tim Caro.
Jak že to je s těmi zebrami?
Každý kdo hraje střílečky dobře ví, že když je něco pruhované, těžko se tomu určuje tvar a hůře se na to zaměřuje. A co teprve, když se vám začne před očima míhat celé stádo ze samých pruhů… Většina z nás je proto přesvědčena, že zebry mají pruhy jako kamufláž k ošálení predátorů. Jenže vloni se antropoložka Amanda D. Melinová podívala na zebry nikoli lidskýma, ale lvíma a hyeníma očima. Výsledkem je, že jedna z nejuznávanějších představ, formulovaná už kdysi dávno Darwinem, se otřásla v základech.
Geniální výtvor přírody, který měl tmavými pruhy imitovat temné kmeny dřevin a těmi bílými zase světlé mezery mezi nimi, do nových poznatků poněkud nesedí. Například proto, že zebry svůj život tráví převážně na volných pláních bez stromů a keřů. Ještě větší problém se jeví ve zraku predátorů.
Pro lvy a hyeny je pohyb v parnu dost velkým utrpením, a tak své štvanice většinou pořádají za soumraku a v noci. V šeru ale nejsou schopni rozlišit zebří pruhy ani na vzdálenost třiceti metrů a v noci se jim to zkracuje i na méně než devět metrů. Při svých výpadech se tedy řídí spíše siluetami a ty zebří pruhy nenarušují. Zebry se predátorům opticky jeví stejně, jako velké antilopy, které jsou barevně jednolité s hnědě zbarvenou srstí.
Již jsme na oslovi psali, že nový pohled na zebří proužkování dal výskyt much tse-tse (rod Glossina), a ovádů (čeleď Tabanidae). Tam, kde tito trapiči a přenášeči spavé nemoci na své oběti útočí po větší část roku, mají zvířata pruhů nejvíce a jejich pruhy jsou výraznější. Platí to v Africe obecně. Nejen tedy pro zebří druhy, ale i pro jejich poddruhy. Ostatně to potvrdil i pokus v nedalekém Maďarsku, kde vědci kousek za Budapešť odvezli pruhované a nepruhované atrapy koní a pak na nich počítali počty ovádů. Stejně jako ti Afričtí, tak i maďarští drákulové se sosáky si sedali na pruhované modely statisticky neochotněji. Vědci to vysvětlují odrazem světla, které má určitou polarizaci. Řada hmyzu (na rozdíl od nás) polarizované světlo vnímá a odraz od černých pruhů se mu jeví podobně, jako odraz vodní hladiny. Kázat vodu těm, co baží po krvi, jistou logiku má a momentálně se to jeví jako mocný popud, kterým evoluce na pruhovanost v geografických lokalitách s vyšším výskytem bodavého hmyzu a rizikem přenosu nákaz razantně přitlačila.
A co pandí pyžamko?
Aby se kalifornský tým dobral důvodu ostře kontrastního zbarvení národního symbolu Číny, začal shromažďovat medvědí kožíšky. Jak ty pandí, tak i jejich příbuzných. Pochopitelně, že jen virtuálně. Pravdou je, že se zoologové dlouho přeli, kam vlastně patří, když toho mají tolik společného s mývaly. Ti, co věří genetikům pandu už ale řadí k medvědům, přesněji do čeledi medvědovití, přičemž za jejich nejbližšího příbuzného považují jihoamerického medvěda brýlatého. Nejspíš proto to nyní Američané vzali tak zeširoka, až nakonec měli k bádání celkem 195 druhů a 39 medvědích poddruhů. Pak už na věc šli výzkumníci „od lesa“. Pečlivě porovnávali, jak kteří zástupci a v jakém prostředí žijí a kde jim z čeho jaké hrozí nebezpečí. A také jakou jinou funkci by zbarvení mohlo plnit. To vše v závislosti na ročních obdobích a s vědomím, že by se význam pruhů mohl měnit. Z maskování v jednom období, na atraktivitu pro opačné pohlaví v čase jiném.
Spoluautor studie Ted Stankowich, odborný asistent na CSU Long Beach, popsal činnost týmu slovy: "Bylo to opravdu herkulovské úsilí. Vyžadovalo to pořídit a vyhodnotit tisíce obrázků z více než deseti oblastí, přičemž na obrázcích se muselo brát v potaz více než 20 možných barev," a pokračuje "Někdy odpověď na tu nejjednodušší otázku, proč je panda černá a bílá, zabere stovky hodin tvrdé práce“. My, kteří máme pojem „tvrdá práce“ spojen s poněkud jinými činnostmi, než je prohlížení fotografií, bychom asi méně vědecky poznamenali, že selským rozumem zjistili, že břicho a zadek je bílý proto, že je méně nápadný na pozadí se sněhem. A černé končetiny, že slušně imitují lesní stíny.
Nejspíš to vše souvisí se špatnými stravovacími návyky. Z bambusu a jen sem tam nějakého toho hmyzu na listech, případně ptačího vajíčka, se tukové faldy uhnat dělají těžko, a tak pandy, na rozdíl od svých geneticky vzdálenějších méďů, musejí zůstávat aktivními po celou zimu.Tmavé znaky na hlavě (uši a brýle) se ale vědcům ke kamufláži vhodné být nezdají. Spíš to prý je signalizace divokosti a zdání brutality. Pro specifické detaily v tmavých očních stínech se zase nabízí funkce rozpoznávacího a komunikačního prvku. I když výzkumníci zvažovali možnost, že by zbarvení mohlo být zapojeno do regulace teploty, nebo snižování oslnění očí, najít podporu se jim pro tuto představu najít nepodařilo, a tak své výsledky shrnuli lakonicky: „Usuzujeme, že jedinečné zbarvení srsti pandy velké je výsledkem konstelace funkcí, které vycházejí z jejího zázemí s různým prostředím a také že dovoluje komunikovat pomocí obličejových rysů.
Inu, kdo by to byl řekl.
Literatura
Tim Caro Hannah Walker Zoe Rossman Megan Hendrix Theodore StankowichBehav Ecol arx008. DOI: https://doi.org/10.1093/beheco/arx008
Když je napodobován mistr imitace
Autor: Dagmar Gregorová (05.01.2012)
Archeopteryx nebyl černý
Autor: Josef Pazdera (13.06.2013)
Nikoli zlatá, modrá vejce jsou trend
Autor: Josef Pazdera (26.08.2013)
Jak se v mládí ohřeješ, tak se v dospělosti vybarvíš
Autor: Oldřich Nedvěd (08.10.2013)
Už zase nevíme proč mají zebry pruhy
Autor: Josef Pazdera (27.01.2016)
Z „červeného genu“ vědci vyčetli, že dinosauři viděli barevně
Autor: Josef Pazdera (08.08.2016)
Diskuze: