ER pro ČR od Greenpeace je na rozdíl od mnoha dalších propagátorů obnovitelných zdrojů, uceleným dokumentem, popisujícím bezjadernou a bezuhelnou energetiku budoucnosti. Tento dokument, mající (pravděpodobně?) propagovat obnovitelné zdroje energie, dělá ve skutečnosti pravý opak. Upozorňuje na drastické dopady masového zavádění obnovitelných zdrojů.

Častým tvrzením je to, že decentralizované, rozptýlené zdroje sníží nároky na přenos energie. Budou jednodušší sítě a v nich menší ztráty. Cituji: „decentralizace zdrojů může síť odlehčit; obnovitelné zdroje, které jsou z principu spíše menší, se k tomu dobře hodí.“ – konec citátu. ZDE. Ovšem závěry ER pro ČR jsou jiné – cituji: „. Jednou z podmínek jejich (tj. obnovitelných zdrojů – pozn. autora článku) efektivního využití je totiž možnost přenosu vyrobené elektřiny do míst s momentálně nepříznivými podmínkami.“ – konec citátu. Proto bude nutné vybudovat další linky, další sítě a podřídit je centrálnímu řízení. Tím centrálním řízením nemyslím nutně nějaký ústřední celoevropský dispečink, ale třeba celoevropskou dohodu mezi správci sítě v celé Evropě, umožňující přelévání a regulování obrovských kvant energie. Tedy mnohem větší centralizaci, než je dnešní. Navíc za cenu nárůstu ztrát. ER pro ČR předpokládá v roce 2050 domácí výrobu elektřiny 63 TWh a ztráty v sítí 8TWh. (12,7%) Referenční scénář IEA (Mezinárodní agentura pro energii) předvídá domácí výrobu v roce 2050 93 TWh a ztráty v síti 4 TWh. (4,3%) V síti postavené na obnovitelných zdrojích budou tedy ztráty zhruba trojnásobné. Budování velkokapacitních přenosových sítí je navíc příslušně drahé – desítky až stovky miliónů korun/ km. (Viz Díl první)

Obnovitelné zdroje jsou levné, protože nepotřebují palivo a jsou šetrné ke krajině. S ohledem na naši krajinu, je nutné stavět větrné elektrárny na kopcích. Tedy na přírodně a rekreačně cenných územích nebo v jejich těsné blízkosti. Daleko od místa spotřeby. Postižená plocha by tvořila až 800 km². To by mohlo mít drastický dopad na populaci řady velkých ptáků – dravců, čápů, jeřábů apod., ZDE ale i netopýrů. ZDE a ZDE. Je potřeba si uvědomit, že špička listu rotoru dosahuje rychlosti 250 – 300 km/hod. Na něco takového nejsou zvířata schopna reagovat.

Doslova brutální vliv mají zdroje na biomasu. Jen palivové náklady jsou vyšší než cena elektřiny na trhu. Myslím skutečnou cenu silové elektřiny bez jakýchkoli dotací. ZDE Energetická biomasa stojí cca 800 - 1200 Kč/tunu a elektrárna má spotřebu cca 1 – 1,1 tun biomasy na MWh. ZDE „Těžba“ biomasy s využíváním umělých hnojiv, pesticidů a zejména obrovský zábor krajiny má na biodiverzitu – tedy druhovou rozmanitost naprosto devastující dopady.

Obnovitelné zdroje nás zbaví závislosti na dodávkách paliva – zejména jaderného ze zahraničí. Ve skutečnosti počítá ER pro ČR se zvýšenou spotřebou zemního plynu pro elektrárenské využití, který je dodáván převážně z Ruska. (Celá EU pokrývá ruským plynem cca ¼ spotřeby). ZDE V případě výpadku máme nyní rezervy na 3 – 5 měsíců. Ovšem při nutnosti zásobovat elektrárny o výkonu tisíců MW, bychom rezervy vyčerpali mnohem dříve. (ER pro ČR počítá 2600 MW v plynových kogeneračních elektrárnách).

ER pro ČR předpokládá, že bychom se stali čistými dovozci elektřiny v objemu cca 1/3 vlastní spotřeby. Naše závislost na okolních státech by byla mnohem větší než dnes a dopady přerušení dodávek okamžité.

Srovnejme si to se situací u jaderných elektráren, kdy se 1 x ročně vymění jen část paliva, kdy lze vytvořit přímo v elektrárně zásobu až na několik let dopředu a dodavatelů paliva je ve světě více. ZDE Měli bychom tedy nejméně několik měsíců čas, najít nového dodavatele. Ze všech typů energetických zdrojů, vyžadujících těžené a upravované palivo, jsou na tom jaderné elektrárny nejlépe. Jak z pohledu ceny paliva, z pohledu jeho objemu i z pohledu objemů odpadů a kontroly nad nimi. Otázky zásob uranu, využívání moderních reaktorů, reaktorů s rychlými neutrony apod. ponechám expertům na jadernou energetiku. Například ZDE.

Ještě malý opravdu laický pohled na havárie elektráren v Černobylu a Fukušimě. Obě události jsou často prezentovány jako příklad rizika jaderné energetiky. Podíváte-li se na závěry vyšetřování podrobně a položíte si otázku, zda lze příčiny, vedoucí k oběma haváriím odstranit, zjistíte, že dnes stavěné reaktory jsou odolné nejen k zemětřesením a podobným přírodním pohromám, ale jsou odolné i vůči úmyslným nebo neúmyslným chybám obsluhy. V podstatě jsou závěry vyšetřování výbornou zprávou, protože ukazují, že příčiny, které k haváriím vedly, jsou odstranitelné a zvládnutelné.

Obnovitelné zdroje typu vítr, slunce a z velké části biomasa, se se mohou krásně rozvíjet pod ochrannými křídly fosilních a jaderných zdrojů. Jakmile mají zůstat samotné, máme problém. V Německu se situace řeší výstavbou nových uhelných elektráren, které umožní stabilizovat síť. ZDE a ZDE

Možná jste se už setkali s citátem: "Doba kamenná neskončila díky tomu, že došel kámen a svět ropy skončí mnohem dřív, než světu dojde ropa." Připisován je šejkovi Zaki Yamanimu, ministru ropného průmyslu v Saudské Arábii. ZDE. Je to pravda, ale před 200 – 250 lety vymizely na velké části Evropy lesy, protože průmyslová revoluce vyžadovala ohromné množství energie – z biomasy. Neboli využívání obnovitelného zdroje zcela zničilo původní ekosystémy. Vyzkoušíme si to znovu? Uvědomuji si, že následující věta mnoho čtenářů „zvedne ze židle“. Před dvěma sty lety platilo, že každá vytěžená tuna uhlí zachránila jeden vzrostlý strom! Lesnatost Českých zemí je v současné době nejvyšší za posledních 250 let. ZDE

Ještě pohled na některé argumenty zastánců obnovitelných zdrojů nebo odpůrců zdrojů jaderných. Kam až lze dojít. Námitku, že větrné elektrárny poškozují vzhled krajiny a odpuzují turisty, vyvrací sdružení Calla na příkladu VE v Jinřichovicích pod Smrkem – cituji:„...sousedství větrných elektráren může sloužit rozvoji obce a přilákání turistů.“ – konec citátu. ZDE Ovšem zástupce téže organizace tvrdě kritizuje linku VVN, protože cituji: „Zásadním vlivem chystaného záměru je dopad na krajinný ráz. Stavba jednoznačně negativně ovlivní stávající estetické i přírodní hodnoty krajinného rázu ...estetická a přírodní hodnota bude tedy podstatným způsobem snížena.“ – konec citátu. (ZDE) Dokážu si v krajním případě představit, že pokud by byla někde u nás postavena 5 MW větrná elektrárna a zároveň by u ní bylo zřízeno informační středisko, mohla by se návštěvnost místa zvýšit, ale už si nedokážu představit, že by po republice putovaly proudy turistů od jedné elektrárny ke druhé, pokud bychom jich měli několik tisíc. Nehledě na to, že by rozvoj obnovitelných zdrojů závislých na počasí, vyžadoval budování dodatečných velkokapacitních přenosových linek, proti kterým je takový odpor.

Jedním z důsledků zvyšující se potřeby regulace, přenosu, ukládání a zálohování zdrojů, je nutnost přenést zodpovědnost za stabilitu sítě na spotřebitele. A to včetně nákladů. Naprosto konkrétní návrh lze najít v ER pro ČR. Cituji: „jedním ze zvažovaných řešení je „předchlazování“ skladů potravin. Chladící zařízení v těchto skladech mají v celoevropském měřítku výkon v řádu tisíců megawatt. V případě nadbytku obnovitelné elektřiny se mohou sklady vychladit na nižší než obvyklou provozní teplotu. Po snížení výroby z obnovitelných zdrojů by se chlazení vypnulo a teplota vyrovnala.“ – konec citátu. V podstatě jde o návrh, že by spotřebitel odebíral energii i v případě, že ji nechce a za cenu vyšších ztrát. Chladící agregáty mají větší spotřebu, pracují-li proti většímu teplotnímu rozdílu a ztráty přestupem tepla jsou rovněž větší. Mimochodem na stránkách Greenpeace najdete rady pro domácnost, jak snížit spotřebu energie. Například rady, jak zacházet s chladničkou. Cituji: „každý °C navíc...zvýší spotřebu elektřiny o 4%. ZDE

Ještě poznámka k chytrým sítím. Cituji: „Jejich „chytrost“ spočívá v monitoringu. Je postavena na monitoringu, automatizovaném řízení a přizpůsobení se aktuálnímu stavu (zatížení, poruchy) v reálném čase. Dále možnosti komunikace odběratele a všech výrobních zdrojů energie. Jelikož se v této době objevuje velké množství lokálních zdrojů, které jsou obtížně regulovatelné, roste i požadavek na regulaci těchto zdrojů. V tomto konceptu lze považovat za zcela zásadní přesunutí odpovědnosti za odchylku od plánované výroby a spotřeby na zákazníka. Díky tomuto se musí nastavit obchodní pravidla pro motivaci zákazníka spotřebovávat energii při jejím dostatku a jejím šetření při nedostatku.“ – konec citátu. ZDE. Pro pokrytí kolísání výroby z OZE nebo výpadku což je při rychlých změnách klimatu pravděpodobné musí být v konvenčních elektrárnách udržována tzv. točivá záloha. To znamená, že bloky určeny pro regulaci jsou v danou chvíli provozovány jen na 50 až 70% jmenovitého výkonu, aby mohly rychlým navýšením výroby vyrovnat např. výpadek VTE nebo FVE. Tento provoz bloků na 70% jejich jmenovitého výkonu má za následek zvýšení měrné spotřeby paliva o 6 až 7% a výrobní náklady o cca 30%. Na 50% jmenovitého výkonu je to pak zvýšení měrné spotřeby paliva o 13 až 17% a výrobní náklady cca o 50%. Díky tomu se velmi zvyšují náklady na provoz těchto elektráren. ZDE

„Chytré sítě“ ovšem vyžadují taky „chytré spotřebiče“. Lze si to představit například tak, že napojíte elektromobil do nabíjecí stanice (doma do zásuvky) a zadáte si nikoli, kdy se má začít nabíjet, ale kdy má být akumulátor nabit. Síť pak, s ohledem na výrobu, své zatížení a kapacitu akumulátoru, přidělí čas nabíjení a odebíraný výkon. Takže bude možné čas nabíjení posunout až o několik hodin. Ovšem těžko si lze představit, že provoz velkých spotřebičů odsuneme o několik dnů. Neboli: naplněná pračka může počkat se startem do zítřka, ale těžko budete čekat týden „až vyjde slunce a bude foukat vítr“. Ostatně tolik kritizovaný návrh nových tarifů je odezvou právě na zvyšující se náklady na síťové služby. Budete-li mít na střeše solární panely, které „ušetří“ energii v době kdy svítí slunce a ze sítě budete odebírat „jen“ v době kdy bude pod mrakem nebo v noci, musí mít síť stejnou přenosovou kapacitu, jako kdybyste panely neměli. A výkon veřejných elektráren bude taky stejný. Motivací úspor je cena silové energie. Čím bude cena silové energie nižší a čím budou vyšší náklady za stálé platby za připojení, tím menší bude motivace spotřebitele energií skutečně šetřit, resp. investovat do úspor.

Jak elegantně lze kouzlit s výsledky průzkumu veřejného mínění, lze ukázat na konkrétním výzkumu ZDE. Lze jej prezentovat buď tak, že jaderná energetika má jen menšinovou podporu ZDE nebo si průzkum podrobně přečtete, a zjistíte, že podpora dostavby JETE podle tohoto průzkumu byla v poměru 44% pro - 39% proti. Ostatní neví. Stejný průzkum ukazuje, jak se přes havárii ve Fukušimě zvyšuje důvěra v bezpečnost jaderné energetiky. V roce 1993 mělo malé nebo žádné obavy celkem 49% dotázaných, v roce 2015 to už bylo 63%. Občanů, kteří si myslí, že by se měl podíl jaderné energetiky snižovat, je 22%, pro zachování současné úrovně nebo pro zvyšování, je 67%. Zajímavé je rovněž to, že mezi vysokoškoláky je podpora rozvoje jaderné energetiky i dostavby Temelína vyšší, než mezi vyučenými. Dá se předpokládat, že vysokoškoláci patří mezi občany, kteří jsou o problematice lépe informováni.

Pro studenty používám názorná srovnání, která si může udělat každý sám.

1. Vezměte si desetilitrový kbelík a naplňte jej černým uhlím. 10 kg černého uhlí představuje energii cca 200 MJ (20kJ/g).

2. Vymezte si plochu 4,3 x 3 metry (13 m²). Plocha představuje kus pole, na kterém lze při výnosu 10t/ha získat 13 kg biomasy o objemu cca 65 dm³. Neboli 6,5 desetilitrových kbelíků napěchovaných slámou. (lisovaná sláma má 0,2 kg/dm³) Při výhřevnosti 15,4 MJ/ kg získáte cca 200 MJ. ZDE

3. Naplňte čtvrtlitrový hrnek pískem. Tento objem přestavuje přibližně 347g uranové rudy. Při koncentraci 0,1% uranu, zde bude 0,34716g přírodního uranu. (Tato koncentrace je blízká minimální ekonomicky těžitelné hodnotě. U bohatších ložisek postačí vytěžit méně. ZDE. Štěpitelného izotopu ₂₃₅U je v přírodním uranu 0,72% tj. zde 0,00227272g. Jeho rozštěpením se uvolní 200 MJ. Tedy stejná energie jako z 10 kg uhlí nebo 13 kg biomasy.

4. Pokud bychom ve větší míře využívali jaderné reaktory s rychlými neutrony, bylo by možné využít i izotop ₂₃₈U a energetický zisk by byl cca 50 x vyšší a potřebné množství rudy tedy 50 x menší. (Asi kávová lžička.) Ve skutečnosti by bylo možné využívat ochuzený uran, který už je vytěžený, zaplacený a světové zásoby ve skladech jsou v objemu stovek tisíc tun. ZDE Zajímavou koncepci rychlého reaktoru využívajícího ₂₃₈U, vyvíjí například firma TerraPower ZDE

Znovu bych chtěl zdůraznit, nejsem ze zásady proti žádnému zdroji, jako takovému. Naopak jsem přesvědčen, že bychom měli umět získávat energii z čehokoli, co máme k dispozici. Na vědu a výzkum ve všech oborech je ve státním rozpočtu vyčleněna částka 32,7 miliard korun. ZDE. Na podporu (rozuměj: „provoz“) obnovitelných zdrojů přispíváme ročně přes 40 miliard korun. Pokud bychom místo toho jen 10 miliard přidali na výzkum v oblasti energetiky, mohli bychom být brzy ve špičce produkce levných, spolehlivých a k přírodě šetrných zdrojů.

Poznámka redakce
Článek bude mít pokračování