Umělé inteligence se učí programovat. Kredit: CC0 Public Domain.

Poslední dobou jsme svědky mimořádného nástupu umělých inteligencí. Porážejí experty leteckých soubojů, přehrají mistry pokeru a excelují dokonce i ve Star Craftu. Tento text sice zatím ještě umělá inteligence nepíše – ale za pár měsíců, kdo ví … Tím spíš, že teď se umělé inteligence dostaly zase o krok dál. Mohou velmi rychle programovat, a to tak, že si „vypůjčují“ kusy již hotových programů a s nimi pak dál pracují. Je to prohnané a jistě i velmi účinné.

Výzkumníci Microsoftu a Univerzity v Cambridgi nadělili schopnost programovat do vínku umělé inteligenci, která se jmenuje příznačně DeepCoder. Účelem této inteligence není ovládnout svět, jak si již jistě mnozí myslí. Ve skutečnosti se má stát pomocníkem pro lidi, kteří si potřebují udělat programy a neumějí je napsat sami. DeepCoder to udělá za ně.

Marc Brockschmidt.

Nový systém programující inteligence ihned zaujal odborníky i veřejnost, i když asi z jiného důvodu. Armando Solar-Lezama z Massachusettského technologického institutu si vznik inteligence DeepCoder pochvaluje. Lidé teď prý budou mnohem produktivnější a vzniknou doposud nevídané projekty. Jeden z tvůrců inteligence DeepCoder, Marc Brockschmidt z výzkumu společnosti Microsof to potvrzuje. Podle něj teď bude prakticky každý vytvářet krátké programy tak, že inteligenci popíše, co by měl požadovaný program zvládnout, a umělá inteligence mu ho napíše.

DeepCoder využívá metodu syntézy programů. Funguje vlastně podobně jako dýdžej programování. Vytváří nové programy tak, že dává dohromady kusy již existujících programů. DeepCoder si prochází vstupy a výstupy jednotlivých součástí programů a nakonec sestaví takový program, který dodá požadovaný výsledek. Proč by tohle nemohli dělat lidé, kteří beztak často pracují podobně? Umělá inteligence je pochopitelně mnohem důslednější a obsáhne mnohem větší objem software, z něhož může vybírat vhodné komponenty programu. DeepCoder také využívá strojové učení, díky němuž si dělá pořádek v databázích použitelného software a pracuje tudíž velmi efektivně.

Armando Solar-Lezama. Kredit: MIT.

Výsledkem toho všeho je, že DeepCoder je mnohem rychlejší, nežli podobné předešlé systémy nebo lidští programátoři. Tahle inteligence vytváří fungující programy ve zlomku vteřiny, což je už zcela mimo naše možnosti. DeepCoder se také neustále učí a vylepšuje používané algoritmy. Technologie, jakou představuje DeepCoder, by se mohla uplatnit v mnoha různých aplikacích. Nejspíš se dočkáme operačních systémů, které si budou sami opravovat nefunkční software, napíšou si nový ovladač anebo si budou stahovat informace z webu či třídit fotky na Facebooku, aniž by uživatel musel hnout prstem.

Microsoft Research.

Podle všeho přichází éra automatizace softwaru. Odborníci si ale nemyslí, že lidští programátoři půjdou do starého železa. DeepCoder totiž zatím využívá jen existující software a ty programy musí nejdřív někdo vymyslet. V tuto chvíli DeepCoder zvládá jen programy o pár řádcích. S vhodným programovacím jazykem je sice i tak možné dokázat velké věci, ale na inteligence píšící rozsáhlé programy si ještě každopádně budeme muset počkat. Podle Solara-Lezamy je otázka, jestli to kdy vůbec bude reálně možné – ale pokud jde o umělé inteligence, raději nikdy neříkejme nikdy.

Literatura
New Scientist 22. 2. 2017.