Poslední dobou jsme svědky mimořádného nástupu umělých inteligencí. Porážejí experty leteckých soubojů, přehrají mistry pokeru a excelují dokonce i ve Star Craftu. Tento text sice zatím ještě umělá inteligence nepíše – ale za pár měsíců, kdo ví … Tím spíš, že teď se umělé inteligence dostaly zase o krok dál. Mohou velmi rychle programovat, a to tak, že si „vypůjčují“ kusy již hotových programů a s nimi pak dál pracují. Je to prohnané a jistě i velmi účinné.
Výzkumníci Microsoftu a Univerzity v Cambridgi nadělili schopnost programovat do vínku umělé inteligenci, která se jmenuje příznačně DeepCoder. Účelem této inteligence není ovládnout svět, jak si již jistě mnozí myslí. Ve skutečnosti se má stát pomocníkem pro lidi, kteří si potřebují udělat programy a neumějí je napsat sami. DeepCoder to udělá za ně.
Nový systém programující inteligence ihned zaujal odborníky i veřejnost, i když asi z jiného důvodu. Armando Solar-Lezama z Massachusettského technologického institutu si vznik inteligence DeepCoder pochvaluje. Lidé teď prý budou mnohem produktivnější a vzniknou doposud nevídané projekty. Jeden z tvůrců inteligence DeepCoder, Marc Brockschmidt z výzkumu společnosti Microsof to potvrzuje. Podle něj teď bude prakticky každý vytvářet krátké programy tak, že inteligenci popíše, co by měl požadovaný program zvládnout, a umělá inteligence mu ho napíše.
DeepCoder využívá metodu syntézy programů. Funguje vlastně podobně jako dýdžej programování. Vytváří nové programy tak, že dává dohromady kusy již existujících programů. DeepCoder si prochází vstupy a výstupy jednotlivých součástí programů a nakonec sestaví takový program, který dodá požadovaný výsledek. Proč by tohle nemohli dělat lidé, kteří beztak často pracují podobně? Umělá inteligence je pochopitelně mnohem důslednější a obsáhne mnohem větší objem software, z něhož může vybírat vhodné komponenty programu. DeepCoder také využívá strojové učení, díky němuž si dělá pořádek v databázích použitelného software a pracuje tudíž velmi efektivně.
Výsledkem toho všeho je, že DeepCoder je mnohem rychlejší, nežli podobné předešlé systémy nebo lidští programátoři. Tahle inteligence vytváří fungující programy ve zlomku vteřiny, což je už zcela mimo naše možnosti. DeepCoder se také neustále učí a vylepšuje používané algoritmy. Technologie, jakou představuje DeepCoder, by se mohla uplatnit v mnoha různých aplikacích. Nejspíš se dočkáme operačních systémů, které si budou sami opravovat nefunkční software, napíšou si nový ovladač anebo si budou stahovat informace z webu či třídit fotky na Facebooku, aniž by uživatel musel hnout prstem.
Podle všeho přichází éra automatizace softwaru. Odborníci si ale nemyslí, že lidští programátoři půjdou do starého železa. DeepCoder totiž zatím využívá jen existující software a ty programy musí nejdřív někdo vymyslet. V tuto chvíli DeepCoder zvládá jen programy o pár řádcích. S vhodným programovacím jazykem je sice i tak možné dokázat velké věci, ale na inteligence píšící rozsáhlé programy si ještě každopádně budeme muset počkat. Podle Solara-Lezamy je otázka, jestli to kdy vůbec bude reálně možné – ale pokud jde o umělé inteligence, raději nikdy neříkejme nikdy.
Literatura
New Scientist 22. 2. 2017.
Letecká bojová umělá inteligence si natřela na chleba taktické experty
Autor: Stanislav Mihulka (29.06.2016)
Neurální sítě Googlu vynalezly vlastní šifrování
Autor: Stanislav Mihulka (30.10.2016)
Umělá inteligence Deep Mind odezírá ze rtů lépe než profesionálové
Autor: Stanislav Mihulka (29.11.2016)
Hravá umělá inteligence: Chinook, AlphaGo, Liberatus
Autor: Pavel Houser (30.01.2017)
Diskuze:
Efektivita?
Jaroslav Kousal,2017-02-28 09:34:10
Zajímalo by mě, jak řeší efektivitu. Mám totiž intenzivní pocit, že s posunem programování na čím dál vyšší celky, dramaticky klesá paměťová i výpočetní efektivita - natolik, že přidaná funkčnost software ani zdaleka (řádově) neodpovídá přidané kapacitě hardware. Mánie skládat všechno z univerzálních bloků, když program nevyužije ani zlomek jejich funkčnosti pak vede k tomu, že vše je navrženo sice rychle, ale neefektivně - jako by balení rodiny na víkend spočívalo v tom, že si s sebou vezmou celý rodinný dům, i když by stačil jeden dobře sbalený batoh. Můžeme se sice bavit o tom, že tenhle posun nastal, jakmile se přestalo programovat ve strojovém kódu, ale nějaké minimum optimalizace by snad mělo být standardem u čehokoliv, co nepoužívá jen sám autor.
Dobře je to vidět na aplikacích pro mobily, kde je na jeden účel často napsáno mnoho aplikací a navíc se dá snadno porovnávat jejich velikost. Pokud vidím aplikaci "Svítilna", co má 4MB a vedle ní aplikaci s prakticky totožnou funkčností, co má 70kB, je celkem jasné, který z těch dvou programátorů je neschopné líné hovado.
Doufám, že AI bude programovat spíš tím druhým způsobem, než tím prvním.
Re: Efektivita?
Jan Turoň,2017-02-28 14:57:47
Efektivita je dnes problém: zneužívá se nárůstu výkonu počítačů. Velikost ještě nemusí znamenat snížení efektivity: zkrátka se do programu staticky nalinkuje celá knihovna, i když se většina kódů nepoužívá. Pokud počítačová aplikace zabírá "jen" pár desítek mega, nikdo to neřeší. Dobře je to vidět u C# aplikací, které jsou srovnatelně rychlé s nativními C aplikacemi.
Druhý nešvar je přidávání funkcí, které nestojí za to. Osobně používám Visual Studio 2008, MS Office 2003, Avr Studio 4 - běhají mnohonásobně rychleji a mají zlomek velikosti než nejnovější verze. Nové funkce nepotřebuju, naopak bych nějaké oželel, kdyby to mohlo být ještě rychlejší (moje stařičká 386 s T602 byla v psaní textu mnohem rychlejší než dnešní nejrychlejší počítače). Obzvláště mobilní aplikace doporučuju NEAKTUALIZOVAT, pokud autor neopravuje zásadní chybu. Většinou to znamená, že autor zjistil, že jeho aplikace je úspěšná a zkouší tam narvat reklamu, díky které by mu něco káplo.
Z práce (https://openreview.net/pdf?id=ByldLrqlx) vyplývá, že výstupní kód DeepCoderu může být maximálně efektivní. DeepCoder ale asi nemá potenciál nic vymýšlet, spíše sestavit kód z několika jednoduchých funkcí, něco jako "automatické makro". K tomu používá metajazyk, což není žádná novinka - Visual Studio ho používá také.
Jinak v assembleru se programuje stále, nejčastěji mikrokontrolery. Cčkové knihovny sice mají vynikající optimalizaci, ale jejich výsledný kód je mnohem větší: dobře napsaný program pro rozsvícení LEDky může mít 6B, CČkový kompilátor vyplivne desítky bytů. Když máte k dispozici 32kB (nebo i méně), není to zanedbatelné.
Re: Efektivita?
Ďuďu Fridák,2017-09-29 16:59:40
Nebo si to dejme na větší čísla.
Proč bych měl si měl stahovat 60 gigabajtový GTA 5, když si můžu zahrát 50MB Conkera, kterej je.. No těžko říci lepší ale myslím že mě to víc bavilo i kdybych si zahrál to GTAFive (jako RIP processor a harddisk kdybych to měl hrát tady na tomhle).
A ty modely taky nemusejí mít 5,000,000 "vertexů" když jich stačí 50 táců a filtr vyhlazení.
To bude krmení nenasytných právníků a patentových trollů.
Ladislav Žahour,2017-02-27 15:56:59
Tak jak je popsáno v podstatě je nepoužitelné z hlediska autorských práv. Firma, která použije obdobnou metodu bude neustále pronásledována a pravděpodobně likvidována všemi strážci autorských práv..
Re: To bude krmení nenasytných právníků a patentových trollů.
Pavel Hudecek,2017-02-27 21:06:05
A nebo naopak jejich konec:
Až si třeba místo MS Visual Studia 2021 nainstaluju MS UI Studio 2025, dle mých instrukcí poskládá kód z kousků, u kterých bude Microsoft garantovat, že jsou patentově čisté, nebo je MS vlastní a licence k UI studiu bude opravňovat k jejich užití. Při tom skládání si samozřejmě ohlídá i patentovou čistotu výsledného programu. Podobně na tom bude i Google Android UI SDK a další. Konec trollení. Definitivní.
Re: To bude krmení nenasytných právníků a patentových trollů.
Josef Novak,2017-02-27 21:09:37
Ne nezbytne. Open source knihovny, kompilator a/nebo preklad do jineho programovaciho jazyka...
Re: Re: To bude krmení nenasytných právníků a patentových trollů.
Ladislav Žahour,2017-02-27 22:05:00
Ani OpenSource neznamená, že si s tím mohu dělat co chci. Jde hlavně o konflikt požadavků licencí. Prosté vytažení z kontextů programů bude prostě narážet. Musela by existovat nějaká obrovská knihovna pod slučitelnými licencemi a tahat kód pouze z ní. Licencování výsledného produktu by asi muselo vycházet z licence této knihovny. Nemůžu dost dobře mít knihovny OpenSource GPL a tvořit program s uzavřeným kódem.
O tých obavách
Libor Kiss,2017-02-27 12:03:01
By ma celkom zaujímalo, aký je pomer tých, ktorí obavy z nástupu AI majú a tých, čo nie. Reči o tom, že sa otvoria iné pracovné príležitosti sú v tomto prípade slabá útecha, pretože nahradenie pracovných miest AI môže byť tak masívne, že skrátka ľudia nebudú mať čo iné robiť. Naviac pri tomto strojovom samozdokonaľovaní budú časom i tie "nové pracovné príležitosti" nahradzované AI.
Je iluzórne predpokladať, že v niektorej oblasti bude človek nenahraditeľný. Čo ak nastúpi okrem "umelej inteligencie" i "umelá kreativita"? To sa už i deje.
Mimochodom teraz mi pripadá Skynet ako nevyhnutnosť. Ak dnes už dokáže AI hravo porážať pilotov, tak si nemyslím, že v budúcnosti nepríde k jej nasadeniu i v reálnom boji. Potom k nej pripoja ešte drony, tanky, námorníctvo, aby to bolo všetko pekne koordinované. DeepCoder zlepší soft. Keďže klasická armáda by bola rádovo slabšia, a preto protistrana urobí to isté.
Re: O tých obavách
Jiří Novák,2017-02-27 13:00:33
Patrně vzniknou další zaměstnání, která mají v angličtině trefný název "bullshit jobs". Já to raději překládám jako "hladová zeď". Obory, které mají v názvu výrazy sociální, genderový, management, marketing, ekonomika a spol. A v poslední době taky environmentální a ekologický. A ten zbytek si vezme pod křídla stát jako posunovače papíru.
Tenhle problém už tu máme poměrně dlouho a důvodem není AI. Ještě před válkou byla drtivá většina lidí u nás v zemědělství. Dneska jejich práci zastane o několik řádů míň lidí s příslušnou technikou. Nadbyteční lidé (škaredý výraz, já vím) se přesunuli do průmyslu. Ale i ta fabrika už se dneska skoro obslouží sama. Takže opět nerudovská otázka - kam s nimi? Někdo se uchytí ve službách. Ale většina jde dělat "bullshit jobs".
A proč to tak systém zařídil? Inu, celý ten binec na kolečkách pohání spotřeba. A pokud by lidé nevydělali peníze, neměli by za co spotřebovávat a ve finále by se celá ta vratká konstrukce sesunula někam na úroveň raného středověku.
Re: Re: O tých obavách
Lukáš Fireš,2017-02-27 14:30:59
"peníze, neměli by za co spotřebovávat" - přesně tak. Naštěstí to má i jiná řešení, než "vydělávat" a "bullshit jobs". V první řadě nejspíše dojde ke zkracování pracovní doby (ať už hodin/den, tak i dnů/týden/měsíc/rok) a následně (nebou současně) bude nutné zavést "základní příjem" aneb "příděly ala kapitalismus". Ovšem to nebude tak hned.
Re: Re: Re: O tých obavách
Alexandr Kostka,2017-02-27 20:06:09
Zkracování pracovní doby neřeší problém. Na jedné straně máte nadbytek "odborníků", kteří v reálu nejsou schopní dělat ani skladníka, na straně druhé zoufalý nedostatek skutečných odborníků. A to nejen vysoce kvalifikovaných, jako inženýři či programátoři, chybí i kvalitní řemeslníci, nejsou doktoři, sestřičky.. A stát, který jako jediný může tento problém řešit (například by pomohlo tak pět let neotevřít na státních školách jediný sociologický obor a pak jen přimřeně, tj tak 1/4 míst než je dnes) místo toho podporuje přístup, že každý musí mít maturitu a měl by mít i diplom.. A když je na to příliš neschopný, tak se prostě sníží laťka potřebné inteligence a vědomostí.. A to stále neště "dojiždíme" řemeslníky z dob komančů. Nových je jen pár, pár dalších uteklo z Ukrajiny atd, ale obecně, za 10-15 let bude sice všude dost sociologů, ale neseženete instalatéra, co by vám prošťouchl ocpaný odpad.
PS: a není to o pěnězích, instalatér či elektrikář si přijdou minimálně na tolik co má onen sociolog. jenže oni za to musí pracovat on ne..
Re: Re: Re: Re: O tých obavách
Pavel Hudecek,2017-02-27 21:21:35
Myslím si, že za těch 15 let práci instalatéra nahradí robot a sociologa program běžící v mobilu:-)
Re: Re: Re: Re: Re: O tých obavách
Alexandr Kostka,2017-02-28 19:13:35
Sociolog je zcela zbytečné povolání, existuje pouze proto, aby se nemuselo "odborníkům" dávat jen tak podpora. Nahradit mobilem lze už teď, přesněji: zrušit bez náhrady. Ovšem otázkou zůstává co s tami "sociology". Roboinstalatér těžko. Podle toho jak vypadají dnešní roboti. Problémy s rozpoznáním řeči a gest a výrazů, problémy se zdrojem energie, problémy s pohybem, problémy s udržením rovnováhy.. Udělat robota instalatéra je podstatně větší problém než plně autonomní automobil. A ani ty ještě nemáme. A ani robot nebude "jen tak", nahradíte 100 instalatérů 20 roboty, ale i o ty se bude muset starat 5 mechaniků a jeden inženýr. Takže to stále neřeší zmiňovaný problém školství, pravidelně absolvující pseudoodborníky a nedostatek skutečných schopných jedinců.
Nečerně
Mintaka Earthian,2017-02-27 10:29:10
Několikrát jsem si pohrával s myšlenkou, jak by šel naprogramovat systém, který by zvládal kusy programů za mě. Kombinace heuristik a genetických algoritmů vypadá jako použitelná technika.
Současnou situaci bych neviděl tak černě ani příliš růžově.
V závislosti na konkrétním problému, je větší či menší část programování o přehazování dat ze stavu A do B. Pokud jsme schopni dodat cvičnou množinu dat, kontrolovat a hodnotit výstupy a efektivitu zpracování, dá se to automatizovat. Když tohle zautomatizují pomocí AI, můžeme se více soustředit na kreativnější části.
Co se pracovních míst týče, už několikrát tu byla vlna automatizace a průvodním jevem jsou obavy, někdy i podrážděné reakce. Například osobně pamatuji časy, kdy účetní dávali výpověď, protože nechtěli pracovat s počítači. Zkuste si představit jak by se tvářili dnes, kdyby po nich někdo chtěl, aby to dělali bez počítače.
Pokud má někdo existenční obavy, není se co divit, že reaguje podrážděně. Lze však hledat způsoby, jak lidem pomoci se zajištěním potřeb do kterých počítám i potřebu prožít smysluplný život.
Re: Nečerně
Jan Turoň,2017-02-27 11:01:42
Pro tento účel jsou tvořeny frameworky: "předprogramovaná" schémata, do kterých se "jen" doplňují moduly, což zrychluje vývoj a zjednodušuje práci za cenu omezení univerzálnosti a potřeby učit se framework.
Co se architektury týče, jsou programy, které z UML návrhu dovedou vygenerovat kód, do kterého se "jen" doplní těla deklarovaných funkcí (např. ArgoUML).
Co se týče přesouvání dat, často je to problém relačního uložení v databázi a objektového uložení v aplikaci. Triviální převody jde vyřešit ORM nástroji, čistější je použití objektové databáze (např. db4o), ale nejsem databázový specialista.
Co se webových aplikací týče, tam je nepřekonatelný návrhový problém: HTML jsou definičně značky pro tvorbu hypertextu, což má máloco společného se současnými webovými aplikacemi. Tady je zapotřebí změna koncepce. Pokud jste nadšenec, doporučuju angažovat se v Metawebu Jirky Hýbka (který je mimochodem také fanda do AI). http://metahub.cloud
Re: Re: Nečerně
Lukáš Fireš,2017-02-27 14:39:46
A na zbytek se fláknou neuronové sítě nebo genetické algoritmy tvořící program v neprocedurálních jazycích jakými jsou lisp a scheme.
Nebojím se o svou práci (ano jsem programátor), protože se za mého života může změnit jen jediná věc: způsob zadávání. Myšlenkou ten DeepCoder těhotný být nemůže, ale když tomu přidají rozpoznávání řeči a nakrmí všemožnými moduly a algoritmy, tak možná jednou zahodím klávesnici a budu už jen počítači poroučet, co má vytvořit (a v mnohém stále jak). Dříve se psalo ve strojovém kódu, popř. assembleru. Dnes máme kompilátory/překladače a zítra pomocnou AI, vstup však stále musí dodat člověk.
Re: Re: Nečerně
Mintaka Earthian,2017-02-27 23:55:10
Na frameworky jsem přesedlal hned jak začaly být rozumně použitelné. V některých situacích si ale rád zavzpomínám na prográmky, kde jsem věděl o každé řádku a člověk nemusel debugovat a reportovat chyby v cizím kódu.
Vizuální nástroje typu UML nebo třeba SQL designery můžou být takový usnadňující nástřel do začátku. Může to pomoc k přehlednosti struktury, ale většinou takto vygenerovaný kód je jen malý zlomek.
Přehazování kódu není jen o ORM, jsou tu různé konverze, filtrování, transformace, šifrování, slučování, rozdělování, třídění a řazení, úpravy pro výstup. I ty akce uživatele jsou v podstatě data, která
http://metahub.cloud je zajímavý směr, připomíná mi to snahy XMListů o kontextový web, akorát zápisem v méně omáčkoidním JSONu. Některé věci se drží existence zuby nehty, tak jsem zvědavý, který z těch "nových" konceptů bude mít tak velkou podporu, aby se prosadil.
K našemu AI.
Zatím jsou to lidé, kteří mají záměr a určují směr jak dosáhnout cíle. Dokud to tak bude, tak jsou AI jen nástrojem, podobně jako kalkulačka, nebo samoříditelný traktor, brázdící širé lány. Ale pravděpodobně se blížíme k situaci, kdy tu bude další "myslící" entita a bude třeba se naučit spolu žít, nebo důstojně přenechat zdroje a zmizet v legendách o stvořitelích.
Užívateľ
Tomáš Habala,2017-02-26 20:34:18
Moja skúsenosť s užívateľmi je, že problém popíšu len veľmi stručne. Ak majú exaktne presne popísať vstupy, výstupy a závislosť medzi nimi, to je už blízke programovaniu.
Re: Užívateľ
Jakub Preclík,2017-02-26 23:38:26
no jeje. vymlatit z klienta uplne zadani je stale intuitivne rizena disciplina. ale zase by se mohlo darit ruznym broukum pytlikum jako jsem treba ja, kteri jsou schopni algoritmicky selhat uz v prvnich radcich. stack overflow cekaji tezke chvile.
Re: Re: Užívateľ
M O,2017-02-27 06:16:26
Přesně jak píšete pánové, stejně tak Nedobylův(Neffův seriál zlá krev) otec a jiní říkali, že ta dráha apod. je jenom výstřelek a posléze po vílce o autech to pokračovalo stejně...
Stejně tak takový Watson co dokáže stanovit diagnózu lépe a rychleji než lidský doktor, automatické řízení Tesla (radost pro taxikáře myslím v Dubaji?) a teď automatický programátor? Ten se neuchytí, nikdo přeci nedokáže definovat co chce :D
Osobně bych hádal, nebudeto v roce 2018, ale pokud je vám méně jak 40, pak asi do důchodu jako programátoři nedožijete (pokud nebudete nějaký specialisti na špičkové úrovni)... :(
Re: Re: Re: Užívateľ
Alexandr Kostka,2017-02-27 07:23:01
Dokud budou existuvat desítky ticíc uživatelů jako ta paní co jsem osobně zažil, která chtěla vytáhnout PC ze zásuvky a místo toho z desky vyrvala konektor integrované grafické karty, tak bude mít support stále víc než dost práce. Ne nadarmo se řříká, že problém v PC je mezi židlí a klávesnicí!
Re: Re: Re: Užívateľ
Richard Malaschitz,2017-02-27 07:40:51
Pre AI je ideálny problém, kde je jasný popis vstupov a výstupov. Napríklad sa chcem dostať z bodu A do bodu B, mám GPS, mám mapu - AI dokáže naplánovať cestu a riadiť auto. Mám človeka, ktorý má rôzne syptómy, mám výsledky laboratórnych testov, mám výsledky z RTG a z rôznych iných prístrojov - AI by mala vedieť pomerne presne určiť diagnózu. Ale pri programovaní (okrem najjednoduchejších úloh), nemám tak často jasne definované vstupy a ani výstupy.
Re: Re: Re: Re: Užívateľ
Jan Novák9,2017-02-27 08:12:32
V tom pripade se uplatni zakony velkych cisel a AI se to nauci odhadovat na milionech uzivatelu stejne jako vyhledavani Googlu nebo preklad.
Presne zadani je problem jenom u lidi. Programator prinese za mesic navrh programu a uzivatel rekne: neni to ono, ja chci jeste... Programator rekne: to je uplne jina filozofie a jde mesic pracovat na novem navrhu.
AI udela navrh za pet minut, a kdyz to neni ono tak udela novy za dalsich pet minut. Tak o dva tydny a tisic navrhu pozdeji uzivatel ma co chtel mnohem rychleji a levneji nez od programatora.
V praxi ale spis bude pracovat programator s AI a udela praci kterou ted dela 100 programatoru, takze 99 bude nezamestnanych. To jenom do doby nez AI dostane svuj rozum, pak budou nezamestnani vsichni (v lepsim pripade).
Re: Re: Re: Re: Re: Užívateľ
krakore krakore,2017-02-27 18:34:34
no, ze bude umela inteligence pracovat pro nebo za cloveka je jeho umela idea...
Re: Užívateľ
Jan Turoň,2017-02-27 10:39:07
"vymlátit z klienta zadání", "problém mezi PC a židlí" atd... to je jenom svalování viny z vývojáře na zadavatele. Z toho, co popisujete, vám ve workflow chybí článek mezi bastlířem kódu a nebohým zadavatelem, na kterého se neprávem koukáte spatra.
Zadavatel je odborník, zrovna jako vy. Má zkušenosti ve své doménové problematice a je na začátku vývoje a nemusí to být technicky zaměřený člověk, s čímž je třeba počítat. Pro velké firmy, které mají auditora, můžete použít vodopádovou metodiku a nestane se vám "není to ono, já chci ještě...". V případě vágního zadání se používá nějaká z agilních metodik, je třeba vyhradit si čas a pozorovat, jak funguje informační systém zadavatele a adekvátně k tomu VYMYSLET iteraci. Také se musí pracovat s termíny a vyhrazenými prostředky.
Pokud vám zadavatel řekne, že to není ono, je to jen a jen vaše vina. Je dobré v týmu si zvolit člověka, který neustrne na bastlení kódu, ale pustí se do studia informačních systémů, softwarové architektury a systémové analýzy. Ve výsledku vám ušetří mraky času, a tedy i peněz, které nemusíte investovat do oprav a dohadování se se zadavatelem, čí že je to vina.
Re: Re: Užívateľ
Lukáš Fireš,2017-02-27 14:47:55
Ale prdlajs, nejčastější situace je ta, že uděláte PŘESNĚ to, co po vás chtějí a teprva když to mají tak zjistí, že vlastně chtějí něco jiného ;)
Re: Re: Re: Užívateľ
Jan Turoň,2017-02-28 09:50:01
To není problém: rozsah a cenu práce zachycuje smlouva. Změny jsou součástí další iterace. Úkolem analytika je navrhnout iteraci vhodného rozsahu jako kompromis mezi vágností a nejistotou zadání a času, tedy peněz, na životní cyklus. I v případě stoprocentního nedorozumění je pak ztráta pouze jedna iterace, ne celý program. To, co popisujete, jsou negativní důsledky nevhodně použité rigidní metodiky.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
