Robot se konečně dostal do nitra bloku Fukušimy a hned se musel vrátit  
Ve čtvrtek pronikl poprvé robot do kontejnmentu druhého bloku. Jeho úkolem bylo vyčistit rampu, která je přístupem do prostor pod reaktorovou nádobou a připravit cestu svému následovníku, který by zde detailně proměřil rozložení aktivity a teploty. V důsledku velmi silné radiace, která pravděpodobně vyřadila jednu z jeho kamer, se však musel předčasně vrátit.

Pracovníci firmy Toshiba zavádí robota do potrubí (zdroj TEPCO).
Pracovníci firmy Toshiba zavádí robota do potrubí (zdroj TEPCO).

nedávném článku bylo popsáno vytvoření cesty pro robota do nitra kontejnmentu druhého bloku elektrárny Fukušima I. Nejdříve se tak speciálním zařízením a potrubím podívala kamera a zkontrolovala přístupovou rampu k centrálnímu podstavci, který nese reaktorovou nádobu.

 

Kontrolní místnost, kde se sledovala činnost robota (zdroj TEPCO).
Kontrolní místnost, kde se sledovala činnost robota (zdroj TEPCO).

Zjistilo se, že je pokryta silnou vrstvou nánosu různých materiálů, které se uvolnily při velmi vysokých teplotách v průběhu havárie. A také při následné korozi různých kovových částí. Není úplně vyloučeno, že se tam dostaly i části s roztavené aktivní zóny. Tomu by mohla nasvědčovat i velmi silná radiace. V jednom místě u rampy radiace vyskočila až na hodnotu dávkového příkonu až 530 Sievertů za hodinu.

 

Schéma míst, kam postupně pronikají kamery a roboty při průzkumu kontejnmentu druhého bloku (zdroj TEPCO).
Schéma míst, kam postupně pronikají kamery a roboty při průzkumu kontejnmentu druhého bloku (zdroj TEPCO).

Kamera prohlédla jak spodní část reaktorové nádoby, kde je systém na ovládání řídicích tyčí. Ten vypadal docela nepoškozeně. Naopak podlážka pod ním uvnitř betonového cylindru podstavce byla na některých místech silně poškozená nejen korozí a částečně i chyběla. To by mohlo být způsobeno tím, že zde prokapávaly části roztavené aktivní zóny. Tyto díry v podlážce mohou být značným problémem pro průzkumného robota, který by se po ní měl pohybovat. Bylo tak potřeba pečlivě zanalyzovat získané záběry a najít novou cestu pro robota do nitra kontejnmentu a hledání případných zbytků zničené aktivní zóny na jeho dně.

 

Zničená část roštové podlážky (zdroj TEPCO).
Zničená část roštové podlážky (zdroj TEPCO).

Po důkladném rozboru získaných záběrů se pracovníci firmy Toshiba, která je tvůrcem robotů, rozhodli nejdříve využít model, který je určen pro čištění cesty a prvotní průzkum. K tomuto účelu má zařízení, které vytváří proud vody pod silným tlakem. Ten smete nahromaděné usazeniny a překážky a uvolní cestu pro robota provádějícího detailní průzkum. První pokus o nasazení tohoto robota se uskutečnil v úterý, ale došlo k poruše stříkacího zařízení. Nakonec se tak robot dostal do kontejnmentu až ve čtvrtek 9. února 2017. Na dálku řízený robot tak začal čistit zmíněnou přístupovou rampu, která vede do prostor pod reaktorovou nádobou. Ukázalo se však, že nánosy ulpívají na rampě velice silně a jejich odstraňování proudem vody je dost náročné. Z pětimetrové délky rampy se podařilo vyčistit zhruba jeden metr. Pak jedna ze tří kamer robota potemněla.

 

Cesta robota do prostor pod reaktorovou nádobou (zdroj TEPCO).
Cesta robota do prostor pod reaktorovou nádobou (zdroj TEPCO).

S největší pravděpodobností to způsobila velmi silná radiace, která byla odhadnuta na základě narušení kvality elektronického zobrazování na dávkový příkon zhruba 650 Sievertů za hodinu. To je zhruba desetina dávkového příkonu, který vyzařuje aktivní zóna. I to ukazuje, že by někde v blízkosti mohla být její část. Připomínám, že u kraje kontejnmentu byl zjištěn dávkový příkon pouze 50 Sievertů za hodinu. Zároveň se pomocí endoskopu v předchozím průzkumu zjistil dávkový příkon v blízkosti vnitřního cylindru opět nižší, pod stovkou Sievertů za hodinu. V kontejnmentu prvního bloku naměřily při průzkumu v roce 2015 roboty hodnoty dávkového příkonu mezi 5 až 15 Sieverty za hodinu.

 

Průběh čištění přístupové rampy (zdroj TEPCO).
Průběh čištění přístupové rampy (zdroj TEPCO).

Po potemnění jedné z kamer stáhli operátoři robota z kontejnmentu a nyní ze zkoumá v horké komoře. Podle předpokladů by měl být robot schopen pracovat v dávkovém příkonu 1000 Sievertů za hodinu. Je tak potřeba zjistit, proč kamera selhala a jaká opatření je třeba připravit pro nový průnik robotů do nitra kontejnmentu. Proto se pracuje na důkladné analýze získaných dat.

 

Pohled na zařízení a rampu v průběhu čištění. Je vidět značnou vrstvy nánosu, který silně ulpěl na rampě. Jeho původ je zatím neznámý. (Zdroj TEPCO).
Pohled na zařízení a rampu v průběhu čištění. Je vidět značnou vrstvy nánosu, který silně ulpěl na rampě. Jeho původ je zatím neznámý. (Zdroj TEPCO).

Nelze tak říci, kdy a který robot se do vnitřních prostor kontejnmentu druhého bloku vypraví. Pravděpodobně tam půjde nejdříve čistící robot, který dokončí vyčištění rampy a vstupu do podstavce pod reaktorovou nádobou. Teprve pak se využije robot tvaru štíra, který by měl detailně prozkoumat prostory pod reaktorovou nádobou, hlavně prostorové rozložení radiace a teploty. To by mělo umožnit identifikovat polohu případných zbytků zničené aktivní zóny, které se protavily reaktorovou nádobou. Je však možné, že vysoká radiace v blízkosti rampy způsobí zdržení těchto prací a průzkumu. Pokud se ukáže, že se větší část zničené aktivní zóny dostala mimo reaktorovou nádobu, bude její likvidace mnohem náročnější. To by určitě vedlo k dalšímu zdržení celkové likvidace zničených reaktorů. V každém případě se dá v následujících měsících očekávat řada velice zajímavých informací o nitru kontejnmentu.

Datum: 12.02.2017
Tisk článku

Související články:

Fukušima I na počátku roku 2017     Autor: Vladimír Wagner (24.01.2017)
Cesta do kontejnmentu druhého bloku je pro robota připravena     Autor: Vladimír Wagner (30.01.2017)



Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz