Znáte to. Bojová loď se octne v kritické situaci, obsluhy palubních zbraní svrbí prsty na spouštích, ostrý konflikt je na spadnutí. Velitel na můstku v takové chvíli obvykle rozkáže: „Zapnout štíty“. Kolem kosmického křižníku se zatřpytí energetické pole, a kdyby bylo ve vzduchoprázdnu něco slyšet, tak by tam kvílely divoké nárazy paprsků do štítů. Mohly by ale takové štíty, kterých jsou scifi příběhy skutečně plné, doopravdy fungovat?
Specialisté velkého zbrojního koncernu BAE Systems jsou přesvědčeni, že rozhodně ano. Připravují koncept, který zahrnuje nový typ laseru a systém optických čoček, založený na manipulaci s atmosférou. Podle jejich představ by takové zařízení mohlo fungovat už za padesát let. Koncept nese jméno Laser Developed Atmospheric Lens (LDAL). Štít založený na LDAL by napodoboval přírodní jev, díky němuž se malé oblast pozemské atmosféry dočasně změní na struktury podobné optickým čočkám. Takové čočky pak mohou měnit tok elektromagnetických vln, včetně rádiových signálů a viditelného záření. Podle BAE Systems by takové atmosférické čočky mohly být využity k ochraně letounů, bojových vozidel, pěchoty nebo třeba lodí před zásahem budoucích energetických systémů, například zbraní odvozenou z dnešního laserového zbraňového systému ADAM od Lockheed-Martin.
Štít by byl skvělý. Zatím to nicméně vypadá, že by primárním účelem technologie LDAL mělo být spíše vylepšení elektromagnetické komunikace. LDAL totiž napodobí přirozené jevy, jako odrážení elektromagnetických vln v ionosféře nebo jejich ohýbání ve slavných fata morgánách nad rozpálenou krajinou. Zařízení použije vysokoenergetické lasery a s jejich pomocí vytvoří oblasti s velkou odrazivostí (jako bývají v ionosféře) anebo třeba oblasti ohýbající záření (podobně jako fata morgány). Pokud se to povede, tak systém LDAL umožní elektromagnetickou komunikaci na velmi vysokých frekvencích a dosáhne s ní dál než obvykle.
Technologie LDAL by měla využívat Kerrův optický jev, kdy při průchodu světla vhodným prostředím, v tomto případě plyny v atmosféře, dochází ke změně indexu lomu látky, která je úměrná intenzitě procházejícího světla. Laserový paprsek dočasně ionizuje určitou oblast atmosféry, což vytvoří simulace optických zrcadel nebo čoček. Tyto simulace pak mohou posloužit k posílení komunikace anebo jako štíty k obraně před energetickými zbraněmi.
Zatím je to jenom koncept, který bude nutné důkladně prověřit. A také pěkné video. Nick Colosimo z vývoje BAE Systems se každopádně nechal slyšet, že se skvělými mozky britské vědy zkoumají možnosti vojenského využití nově se objevujících technologií. Podle něj za pět, deset let uvidíme věci, o jakých mnozí zatím ani nesnili. Je už za dveřmi doba válečných umělých inteligencí, energetických zbraní a laserových štítů?
Video: Future concepts from BAE Systems: Atmospheric Lens
Area Defense Anti-Munitions (ADAM) High Energy Laser Disables Small Boat
Literatura
BAE Systems 17. 1. 2017.
Nazvali to antilaser
Autor: Josef Pazdera (04.08.2010)
Izraelská dopravní letedla se budou bránit laserovými věžemi
Autor: Stanislav Mihulka (20.03.2014)
Laserový systém amerického námořnictva nasazen v Perském zálivu
Autor: Stanislav Mihulka (11.12.2014)
Drony dostaly Helios, první obranný antilaserový laser
Autor: Stanislav Mihulka (09.09.2016)
Diskuze:
A na Zemi budou všichni slepí a umírající..
Jaroslav Mrázek,2017-01-19 08:12:27
Nejen lidé .... tím, že laser bude mít jiné, než viditelné spektrum záření se nic němění na energetické síle a účincích ...
Na dlouhovlnou radiovou čočku v atmosféře stačí 20 kt
Josef Hrncirik,2017-01-19 11:59:21
Po ochlazení nutno vytvořit novou, až do navázání spojení.
Má nick KOLOSIMO jasno v chvění denní atmosféry?
Josef Hrncirik,2017-01-19 14:10:15
Astronomům při pozorování vadí chvění (seeing atmosféry).
Prý má frekvenci cca 9 kHz nezávislých cca 10 cm oblastí vzduchu.
Připusťme že ekvivalentní vrstva vzduchu atmosféry od povrchu by měla cca 10 km.
Co by s laserovým paprskem na dráze udělalo nahodilé zjevování se vakuových 10 cm koulí přebíhajících přes cestu během 1 s?
To by asi byly příliš horké plameny faty morgány.
Uvažujme teda spíše, že teplota, tj. index lomu fluktuuje v rámci běžného gradientu relativně cca 10**-5 své hodnoty.
Co by paprsek po 0,1 km; 1 km; 10 km "vypaloval" v papíru?
Paprsek tak silný, že ionizuje se sám brzy vyčerpá, utlumí
Josef Hrncirik,2017-01-19 18:20:11
Ionizovaná stopa vychladne dřív než blesk.
Když to neionizuje, tak to neohřívá.
Z čar čočku nevyčarují.
Změna indexu lomu je tak malá, že odraz nastane jen při tak klouzavém doteku, že se nedá trefit, stejně jako do tenkého ev. ještě horkého kanálu.
K ionizaci vzduchu stačí paprsek 10**11 W/cm2
Josef Hrncirik,2017-01-21 11:27:43
Hlavolam.
Čím je paprsek tenčí, tím více diverguje i bez chvění atmosféry.
Možná vytvoří v ionosféře ionizovaný krátký kanál pro rozptyl radiovln.
Bude se to podobat umělé Na hvězdě pro pozorování s adaptivní optikou.
Vodivost a rozměr asi nebude stačit.
Štíty či optika to určitě nebudou.
Dnes se padremu KOLOSIMO chvěje muška je cca 1,4´´
Josef Hrncirik,2017-01-23 12:00:51
astronomical seeing; Weather Basel
rozptyl 50% energie paprsku na 100 m = nad poloměr cca 0,1 mm; nad poloměr 1 mm/km a cca nad 10 mm/10km
Kolem pohybujícího se objektu (letadla) vznikají tepelné a tlakové víry, tj. další seeing při palbě z letadla a nárůst jeho frekvence o cca 0,1 m/rychlost letadla.
9 kHz je spíše horní hranice seeingu v běžných podmínkách pozorování.
Divergenci 1,4´´ stejnou jako seeing by měl paprsek 1024 nm o průměru 14 cm.
Jak do něj narvat 2*10**13 W aby ionizoval vzduch ale ne antireflexní vrstvu a neohříval (nerozhasil) optiku?
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
