Nejsme křemíkoví roboti. Bohužel. Kdybychom jimi byli, tak v případě krize racionálně zvážíme argumenty pro, proti, a pak se rozhodneme tak, aby to pro nás bylo nejlepší. Jsme ale z masa a kostí, což sice není úplně špatné, ale jsme tím pádem v zajetí milionů let evoluce, která tvarovala náš mozek, ponejvíce v horké Africe. Ať chceme nebo nechceme, naše chování běží podle evolucí naprogramovaných algoritmů. U někoho je to méně zřetelné, u jiného to bije do očí. Na lidech jako celku je to ale vidět docela pěkně. Jeden z takových zadrátovaných algoritmů se zjevně týká našeho politického přesvědčení. Jeho existenci a sílu potvrdila nedávná neurologická studie, které se objevila v online časopisu Scientific Reports.
Do pozoruhodného výzkumu se pustil Jonas Kaplan z institutu Brain and Creativity Institute Univerzity Jižní Kalifornie a jeho spolupracovníci. Jejich závěry potvrzují to, co pozorujeme v americké politice, i jinde ve světě. Když se politicky vyhranění lidé setkají se solidními důkazy proti jejich přesvědčení, tak se naopak ještě více zatvrdí. Algoritmus chování zadrátovaný v mozku jim zatemní zrak, zacpe uši, rozum pustí na volnoběh a vytáhne emoce na maximum. Kaplan a spol. si prohlédli mozky na funkční magnetické rezonanci a mají jasno – tenhle algoritmus během letošních amerických voleb fungoval na plné obrátky.
V našich končinách to naštěstí nebývá tak vyhraněné. Lidé většinou nejsou jednoznačně spříznění s politickou stranou nebo náboženstvím. Naštěstí. Ale v USA s tím teď mají opravdu veliký problém. Podle Kaplana je politická orientace ve Spojených státech hodně blízká náboženskému vyznání. Oboje utváří identitu lidí a představuje významnou součást sociálních vazeb každého člověka. Takže, když by někdo chtěl dopřávat sluchu argumentům, které směřují proti jeho straně/náboženství, tak by vlastně musel vytvořit alternativní verzi sebe sama. A to je komplikované a bolestivé.
Badatelé chtěli zjistit, kde v mozku pracuje algoritmus chování spjatý s politickým přesvědčením. Za tím účelem zkoumali mozky na funkční magnetické rezonanci a zároveň sledovali, jak jsou lidé ochotni změnit názor kvůli předloženým důkazům, jak u politických, tak i u nepolitických témat. Když šlo o věc nesouvisející s politikou, např. tvrzení, že Einstein byl největším fyzikem 20. století, tak lidé v experimentu mohli změnit názor. Když ale byla řeč o politice, například o omezení financování americké armády, tak s lidmi prakticky nic nepohnulo. Podle Kaplana je to úžasné a děsivé zároveň. Lidé si nechají rozmluvit, že geniální Einstein byl velikým fyzikem, ale v politických tématech, jejichž přesah bývá mizivý, jsou jako žula.
Kaplan a spol. si vybrali celkem 40 dobrovolníků, kteří o sobě prohlásili, že jsou liberálové. To je samozřejmě problematické a v příštím výzkumu na tohle téma by se určitě měli objevit nějací republikáni/konzervativci. Badatelé dobrovolníky zapojili do magnetické rezonance a předložili jim osm politických a osm nepolitických tvrzení. Pak ke každému tvrzení uvedli pět důvěryhodných výroků, které dané tvrzení zpochybňovaly, a dobrovolníci měli zhodnotit sílu svého přesvědčení o dané věci. Po celou dobu jim přitom sledovali mozky na magnetické rezonanci.
Snímání na magnetické rezonanci ukázalo, že mozky lidí, kteří nejvíce vzdorují předloženým argumentům, vykazují nejvyšší aktivitu v oblasti mozku zvané amygdala a rovněž v oblasti insulární kůry. Párová amygdala jsou součástí limbického systému a hrají klíčovou roli v emocích a pocitech. Přesně tady vznikají pocity ohrožení a úzkosti. A o tom to je. Když se do věci vloží amygdala, tak můžete vytahovat hromady čísel, grafů, citátů, knih, osobních svědectví, můžete se zapřísahávat čertem a ďáblem – a všechno je to úplně k ničemu. Zafungují pradávné algoritmy a dotyčného nepřesvědčíte. Na emoce se musí emocemi, i když je to riskantní.
Tohle jen tak nezměníme. Konfirmační zkreslení (confirmation bias), tedy sklon upřednostňovat spřízněné názory, skloubený s přehnanou důvěrou ve vlastní názor, je mocným živlem. Lidský mozek takhle prostě funguje. Je to ale dobré vědět a ještě lepší je s tím počítat. Nejspíš nebyla náhoda, že Rusové nijak nezastírali hack počítačů Demokratické strany, a že se na to přišlo velice snadno. Tím se totiž z celé věci stal mezistranický spor. A jak teď může republikán přiznat něco, nebo jen naslouchat tomu, co poškozuje jeho stranu? Amygdala jedou na plné obrátky a republikáni teď vnímají Rusy příznivěji než demokraté, co by se ještě nedávno zdálo neuvěřitelné. Jednoduché, levné a smrtící. V USA teď budou muset rychle udělat ze stranické otázky ohrožení národní bezpečnosti, protože každý republikán i demokrat je také (naštěstí) z nemalé části Američanem.
Video: THUNK - 109. Psychology, Transparency, & Journalism
This is Dornsife — Discover What's Inside.
Literatura
University of Southern California News 23. 12. 2016, Scientific Reports 6: 39589.
Politická orientace je zadrátovaná v mozku
Autor: Stanislav Mihulka (13.09.2007)
Dělají z nás liberály a konzervativce geny?
Autor: Josef Pazdera (07.08.2015)
Co stojí za úspěchem extrémistických politiků?
Autor: Stanislav Mihulka (08.03.2016)
Diskuze:
Vidím Stanislav Mihulka
Čestmír Berka,2017-01-17 19:09:57
a říkám si: budou tam Rusové? A co myslíte?: Jsou tam! :-D Asi Stanislav míří do: Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám."Proti Přívalu lží nemá valný smysl bojovat stříkací pistolkou pravdy." http://www.stopfake.org/cz/jak-celit-privalu-ruske-propagandy/
Celá diskuse pod článkem
Marcel Brokát,2017-01-16 17:24:47
je doložením toho, že to, co článek popisuje je pravdivé...
Nutnosť výberu a trvaní na ňom
Emil S,2017-01-16 12:46:14
Myslím, že autori štúdie prehliadli voľbu predchádzajúcu politickej orientácii. A tou je voľba akceptovania alebo neakceptovania stávajúceho politického systému. Ak ho ako občan akceptujem (zatiaľ nemáme uspokojivé alternatívy) potom som nútený urobiť výber. Berme tento výber ako komplexný, zahřňajúci od faktov, cez osobnosť politika, vízie až po nádeje, ktoré každý do svojho výberu vkladá. Teraz prichádza na rad kampaň. Nezriedka nevyberavo negatívna. v prípade, že sa nechám presvedčiť, je len otázkou času, kedy na základe faktov z kampane musím zavrhnúť (v prípade USA dvoch) obidvoch kandidátov. A tu je zas na rade primárna otázka, ak nie som ochotný voliť ani jedného kandidáta (logických argumentov je dostatok) potom musím zavrhnúť demokraciu ako nefunkčnú. Určité zotrvávanie na voľbe je teda podmienkou existencie demokracie. Akceptácia vodcu je zas podmienkou prežitia skupiny. Takže miesto amigdaly to môže byť práve logika, ktorá necháva ľudí trvať na svojej voľbe.
Výskum je dôkaz
Richard Malaschitz,2017-01-16 09:23:44
Americkí intelektuáli, novinári, vedci, herci atď. nie sú schopní akceptovať fakt, že ich politik nevyhral voľby. Keďže majú zablokovaný mozog (ako to dokazuje táto štúdia) tak sa teraz snažia o rôzne spochybnenia úsudku ľudí, o vplyve hackerov z Ruska. Spochybňujú vlastne celý systém slobodných volieb. Táto štúdia je tiež len niečo, čo to má dokázať.
Pričom nedokazuje vôbec nič. Presvedčiť ľavičiara alebo pravičiara o opaku je náročný proces, ktorý trvá mesiace a nie aby sa nechal presvedčiť prečítaním 5 viet.
lidi jsou blbi
Libor Tomáš,2017-01-15 20:35:01
Lidi jsou vetsinou blbi a lini. Chybi jim kriticke mysleni a snaha dohledavat informace. Netyka se to jen politiky. Kolik duchodcu si i po 20 letech pusobeni smejdu necha prodat predrazeny produkt. Kolik lidi veri horoskopum a kdyz jim vysvetlite, ze to nefunguje tak to vytesni (osobni zkusenost). I kdyz obcas se nekdo presvedcit necha. Kdyby nenechal tak by porad vyhravala stejna strana. Otazka je jestli byl presvedcen jinymi pocity nebo argumenty. Nakonec rozhodnout jestli zvysit armade rozpocet nebo ne vyzaduje znalost problematiky. Priznam se, ze bych na zakladne svych znalosti nebyl schopen odpovedet.
Re: lidi jsou blbi
Petr Kr,2017-01-16 07:01:14
Jistě ze svého úlu pohledu máte pravdu. Ale kdybyste byl ministrem obrany, měl byste ihned jasno a rozpočet byste tlačil nahoru. Ovšem na pozici ministra jiného resortu o tom silně pochybuji. Znalost problematiky není vůbec nutná. Zde rozhodují spíše možnosti ekonomiky.
Možná u těch důchodců rozhoduje i to, že ke stáří všichni dementníme. A možná si za 20 let koupím masážní polštář za 20 tis. a protože nebudu mít zásuvku u postele, přikoupím i prodlužovačku za 500,- tak, jako moje sousedka před 5 lety, než ji odvezli do ústavu.
Experiment
Jakub Matouš1,2017-01-15 17:16:08
Zajímalo by mě jestli by po chemickým oslabení amygdali by se člověk začal rozhodovat racionálně.
Re: Experiment
Simon Brandejs,2017-01-15 18:31:31
Amygdala ovládá většinu primitivních emocí, mezi nimi i pocit radosti a štěstí. Mám za to, že její chemické oslabení by vedlo k depresím a ztrátě empatie, stojí to za racionálnější uvažování?
Re: Re: Experiment
Jakub Matouš1,2017-01-15 21:12:31
No uvažoval jsem jen o krátkodobém ovlivnění (byť třeba i opakovaným). Prostě by byl pod vlivem konfrontován z důkazi, které by racionálně zhodnotil a pak by je mohl porovnat s funkční amygdalou. To pak opakovat dokud nedojde k plnému myšlenkovému průniku.
Amygdala prý taky ovlivňuje
Josef Blecha,2017-01-15 21:40:17
schopnost naučit se správně pravopis, čím funguje hůř/míň, tím je pravopis horší. Řekl bych, že je u vás už ovlivněna dost, tedy utlumena, tak zkuste, jak je to u vás s racionálním uvažováním. Alternativně studujte pravopis, protože vy píšete spíš levopis.
Re: Amygdala prý taky ovlivňuje
Milan Krnic,2017-01-15 22:20:41
Když už jste u toho poučování, víte o tom, že když vkládáte příspěvek, je nahoře napsáno "Nadpis příspěvku"
(Info o tom, co to je nadpis třeba zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Nadpisy),
kam patří právě nadpis, a ve spodní části "Text příspěvku", kam patří samotný text?
Vím, bodejť, odkud berete tu
Josef Blecha,2017-01-16 20:55:46
jistotu, že nadpis nepatří do textu? Máte potíže s tím, obě části spojit? Cvičte a ono se to poddá. Mně to takhle vyhovuje a vy jste první za ty roky, co stěžuje.
Re: Vím, bodejť, odkud berete tu
Milan Krnic,2017-01-16 22:02:11
Nepíšete nadpis do textu, ale text do nadpisu. Z čeho soudíte, že si stěžuji?
Z toho, co píšete, z čeho taky
Josef Blecha,2017-01-18 17:49:35
jiného, že ano. Proč vám vadí text v nadpisu nebo nadpis v textu, mi není zřejmé. Slova jsou srozumitelná, syntax bezchybná, obsah jasný. Proč?
Re: Z toho, co píšete, z čeho taky
Milan Krnic,2017-01-18 18:32:07
Viz můj příspěvek 2017-01-15 22:20:41 (po druhé vedle ("stěžuje" , "vadí") :-), je mi líto, ale pocitově diskuzi vést opravdu nelze (viz její definice))
Já nevedu diskusi pocitově, nýbrž
Josef Blecha,2017-01-19 12:14:10
fakticky. Proč vám to vadí? Řídíte se ve všem, co děláte, Wikipedií? To musí být docela švanda.
Re: Amygdala prý taky ovlivňuje
Petr Štěch,2017-01-16 14:43:50
No a Vy se můžete přiučit o psaní velkých a malých písmen. Amygdala zjevně nezabrala. Chce to více tolerance.
Re: Amygdala prý taky ovlivňuje
Jakub Matouš1,2017-01-16 20:04:24
Zajímavá teorie, pokud jste nalezl důkazy o tom že amygdala způsobuje dyslexii. Tak vás nobelovka jistě nemine :p
Neovládání pravopisu nemá s
Josef Blecha,2017-01-16 20:57:41
dyslexií nic společného, u vás je to prostě neumětelství, ať už za to může vaše amygdala nebo vaše lenost.
Re: Neovládání pravopisu nemá s
Jakub Matouš1,2017-01-16 21:26:34
Nezlobte se neznám vás, ale v tomto případě budu věřit doktorům co mě diagnostikovali. Než neznámé osobě na internetu, která má potřebu napadat lidi za špatnou gramatiku, místo diskuze a rozvíjený myšlenky článku.
Věřte komu chcete, ale pokud vám
Josef Blecha,2017-01-18 17:52:32
ti doktoři vysvětlili, že za vaši neznalost pravopisu může vaše dyslexie a ne vaše lenost se ten pravopis naučit, tak si asi řekli, že nemá smyslu se s vámi babrat a šli cestou nejmenšího odporu.
Re: Věřte komu chcete, ale pokud vám
Milan Krnic,2017-01-18 18:44:30
Výhoda vašich emocionálních příspěvků je, že nezřídka samotný příspěvek, na který reagujete (nebo od kterého se vaše reakce odvíjí), je odpovědí na to, co napíšete ... :)
To jsem nepozoroval, můžete
Josef Blecha,2017-01-19 12:15:17
uvést nějaký příklad z praxe? To je lepší než plané teoretizování.
ZÚČASTNITE sa PROSíM EXPERIMENTU
Tomi Lee Trnik,2017-01-15 16:29:46
já som to vedeľ;), ale
pokiaľ by ste sa chceli pozrieť, ako by ste vy boli schopný zmeniť názor,
zúčastnite sa PROSÍM tohto anonimného dotazníka:
https://docs.google.com/forms/d/e/1FAIpQLScvsWL2OsHToL8Xj07SMJ3Lq0mUmNNwGrFqUkmAaiJ9_zSIDw/viewform
Dotazník je síce na tému SLobodná Vôľa, ale výsledky a názor ostatných,
vám nastavi zrkadlo vašej sebareflexie.
Dobré na tomto dotazníku je, že nejde o politiku do ktorej nikto poriadne nevidí,
ale ide o vec ktorú každý z nás pozná najlepšie - seba,
a pritom je to tak subektívna vec, že objektívne zhodnotenie málokto je schopný akceptovať.
viacej o tom píšem tu:
http://trnik.blog.sme.sk/c/367015/pomozte-mi-definovat-pojem-slobodna-vola.html
ADMIN dúfam odpustí, ale ak pozrie na môj blog,
a diskusie, tak na članky osel.cz odkazujem najčastejšie,
a robím mu na blogu sme najväčšiu reklamu;)
ps:
Tu je pár postrehov k tejto téme: prečo niečomu veríme:
http://trnik.blog.sme.sk/c/370481/postrehy-iv.html
zbúchaná pred dvoma rokmi 7.1.2015
Re: ZÚČASTNITE sa PROSíM EXPERIMENTU
Milan Krnic,2017-01-15 17:59:51
Dokažte, že existuje svobodná vůle.
Co já vím, je to pouze koncept.
Otázky v dotazníku jsou tedy velmi zavádějící.
Re: Re: ZÚČASTNITE sa PROSíM EXPERIMENTU
Pavol Hudák,2017-01-15 19:34:40
co naznacuje ze slobodna vola existuje? ak je svet deterministicky, co zatial vyzera ze je, tak slobodna vola neexistuje. to ze nasu buducnost nepozname neznamena ze ju mozne smerovat.
Re: Re: Re: ZÚČASTNITE sa PROSíM EXPERIMENTU
Milan Krnic,2017-01-15 20:30:25
Podle mě existenci svobodné vůle nenaznačuje nic. Proto jsem také reagoval tak, jak jsem reagoval.
Re: Re: Re: ZÚČASTNITE sa PROSíM EXPERIMENTU
Tomi Lee Trnik,2017-01-15 21:32:48
tento názor, že SV nemáme som zdielal aj ja pred písaním eseje o slobodnej voli,
ale po prvom prieskume som si uvedomil, to čo si mnohý deterministi neuvedomujú,
že bez definície pojmu SV, nemôžte na otázku SV odpovedať.
Vysvetlil som to trocha v tomto blogu
( http://trnik.blog.sme.sk/c/367015/pomozte-mi-definovat-pojem-slobodna-vola.html ).
Preto vás poprosím SPROPAGUJTE dotazník, VÝSLEDKY nás OBOHATIA.
a slubujem, že budete prekvapený čo všetko bude v eseji spomenuté
(virusi, paraziti, kvantovka, determinizmus, ludská pameť, správanie atď)*
a vo výsledku zohladnené.
Ďakujem.
*samozrejme velká studnica poznania pramení odtialto.
Re: Re: Re: Re: ZÚČASTNITE sa PROSíM EXPERIMENTU
Milan Krnic,2017-01-15 22:02:50
Definice svobodné vůle vyplývá byť jen z toho samotného slovního spojení. Svoboda - vůle (analogicky auto - lakovna). Širší definice vám třeba cituji z české wiki "Svobodná vůle je pojem, jenž ve filosofii označuje myšlenku, že člověk jedná jen na základě svých vlastních rozumových rozhodnutí, nikoliv pod vlivem vnějších podnětů, jako osudu, boha či jiných faktorů, jež nejsou v jeho moci. ".
Je to jasné, Tedy o definice nemže být sporu.
Vy si zjevně myslíte, že ano. Můžete vysvětlit v čem?
Re: Re: Re: Re: Re: ZÚČASTNITE sa PROSíM EXPERIMENTU
Tomi Lee Trnik,2017-01-16 08:54:44
Zaujimavé,
predpokladam, že s tou definíciou súhlasite,
je to dobrý predpoklad?
ps: čo tak pokračovať v diskusii
trebárs na fb chate?
Tomi Lee Trnik
Re: Re: Re: Re: Re: Re: ZÚČASTNITE sa PROSíM EXPERIMENTU
Milan Krnic,2017-01-16 09:37:39
Nejde o předpoklad. Je jasné a logické, že slova a slovní spojení mají aktuální význam, bez toho bychom se nedomluvili. O tom přeci nemusíme diskutovat.
Pokud dáváte slovům a slovním spojením nějaký svůj vlastní význam, je to, řekněme "zvláštní", a není se o čem bavit.
(sociální sítě nepoužívám))
Naskýtá se experimentální otázka,
Josef Blecha,2017-01-15 21:42:51
jaká je svobodná voľa u vola? No pun intended.
Volici Clintonove
Jiří Eimotan,2017-01-15 15:10:09
Cili volici Clintonove se nenechali ovlivnit ani uniklymi emaily.
Re: Volici Clintonove
Jan Omasta,2017-01-15 17:10:52
Voliči Clintonové byli ovlivňováni emocionálně. Silnější emoce přebije libou emoci. Například hnus, vrozené vady a nezřízený způsob života je neakceptovatelný i pro emocionální voliče.
To, co je v článku, je známo od 2. světové války. V článku je drobná chyba. Emocionální voliči se nenachají ovlivnit a ještě se zatvrdí. Zato logicky myslící se ovlivnit dají především logicky bezrozpornými důkazy.
živá ukázka konfirmačního zkreslení? ;)
Ladislav Nešněra,2017-01-15 14:21:41
Pokud neměl být politický přílepek živou ukázkou konfirmačního zkreslení, pak jej nechápu. Copak odvedení pozornosti od uniklého obsahu [ http://bit.ly/2g1TXfD ], který znamenal rezignaci čtyř demokratických funkcionářů, k poněkud spekulativnímu označení zdroje útoku – Ruska, není právě tím navrhovaným posunem k ohrožení národní bezpečnosti? Koho zajímá přes 800 US základen ve 130 zemích světa [ http://bit.ly/2jMkCKu ], když z hollywoodských filmů všichni ví, co je zač Rus a co Američan.
Že bych byl Trumphem unešen se říct nedá, ostatně Hillary je skutky také „pěkný miláček“ [ http://bit.ly/2jmJqM0 ] (zajímal by mě např. její klíč pro určování nároku na suverenitu), ale měl bych za dospělé přijmout výsledky US prezidentských voleb jak jsou bez ohledu na sympatie a hledat příčiny neúspěchu především na vlastním prahu (67% nedůvěryhodnost Clintnové neudělalo pár e-mailů)
Mimochodem to „napadení“ nebylo nic strašidelného, tajemného a sofistikovaného. Obyčejný pishing [ http://bit.ly/2iqn790 ], který vyrobí každý ajťák, varují před ním internetová bankovnictví a vidím jich za týden hned několik.
Antonín Hvízdal,2017-01-15 10:42:44
Jsem z celého srdce přesvědčen, že lidé reagují racionálně a žádné argumenty mne nepřesvědčí o opaku.
Jonasovi Kaplanovi se po rezonanci amygdaly poněkud zmenšila hlava. (důkaz obr.2.) Je lepším nebo horším liberálem?
Josef Hrncirik,2017-01-15 09:10:49
Komplikovanost otázky
Mojmir Kosco,2017-01-15 08:24:09
Když budu měnit názor u jednoduchého příkladu proti Einsteinovi nasadím Teslu nebo Edisona mám velkou pravděpodobnost že se to povede. U komplikovaných otázek typu je třeba ubrat nebo přidat v otázce národní bezpečnosti u nás třeba problematika EET musím zaujmout postoj a ten se nemění( zde na oslovi postoje kolem JE ,GM, oteplování ).Jsem totiž členem celku (tlupy ,teamu) ,který mne v mém postoji utvrzuje. Je otázkou kdy tento postoj začíná být evoluční nevýhodou a zda se má dát ovlivnit přímím zásahem do mozku . Nejprv musíme nalézt konektor ,který je třeba přepnout. K čemuž může napomoct i tento výzkum
Re: Komplikovanost otázky
Petr Špak,2017-01-15 08:56:31
Edisona proti Teslovi? :) zpatecnika-obchodnika proti geniovi kterymu vdecime za celou nasi civilizaci? :) + to co US tajny sluzby z Teslovy prace urkradly a tajej nebo pomalu uvonujou? :) diskutujte, uvidime kdo se jak necha presvecit.
Re: Re: Komplikovanost otázky
Pavol Hudák,2017-01-15 22:58:48
tesla bol mimozemstan s homosexualnymi sklonmi ku korenovej zelenine.. a urcite je to pravda, pretoze som to predsa niekde cital ;)
Re: Re: Re: Komplikovanost otázky
Petr Špak,2017-01-17 01:01:31
jsem si vzal vnucku jeho holubice, tak to musim vedet!
Re: Komplikovanost otázky
Milan Krnic,2017-01-15 10:20:39
Srovnávat třeba EET, kdy kupuje nebo prodává každý (a tedy by měl každý platit daně), s otázkou národní bezpečnosti, o které pravděpodobně většina obyvatel nemá ani páru, je nesmysl. Vás někdo nutí zaujímat neměnný postoj?
Re: Komplikovanost otázky
Mojmir Kosco,2017-01-16 07:06:20
To je přece jedno můžete nasadit třeba Isaca .Vtip je vtom že na jednoduché otázky najdete i pádnější argumenty. Na komplikované se vždy začleňujete do určité skupiny a i proto jednou vytvořený názor měníte hůř a většinou ho změní až ti po Vás, příkladů je dost a dost i ve vědeckých teoriích. Předpokládám že tento výzkum měl odhalit hardware kde se tato zarputilost bere.
A příště přímím zásahem změnit
Odpoved je prosta
Petr Špak,2017-01-15 05:41:45
Jelikoz americani v zasade nemaji zadnou jinou politickou volbu nez A nebo B a berou politiku jako vec nabozenstvi, jsou stejne pomateni jako krestani i islamisti.
Tam zadne racionalni argumenty neplati. Je to stejne jako konverze mezi RKC a islamem, obcas to nekdo udela z blbosti nebo pro osobni vyhody.
Roman Salátek,2017-01-15 00:42:53
Jak někdo může založit výzkum na tom že politika je o pravdě. Copak nějaký politik řekne pravdu? Když už takovou informací získá tak si ji v první řadě schová pro svoji potřebu (manipulaci, vydírání) a na světlo ji vynese až se mu to hodí. Politika je jen o emocích na to nepotřebuji výzkum. Politik manipuluje no a pak se nemůže divit že přijde někdo kdo je schopný tu hranici posunout ještě okus dál a slíbit i nemožné je aby se tam dostal. Ta tendence v politice slibovat ještě víc než ten předtím je jasně vidět po celém světě. Proto musíme neustále "růst", i když vlastně nerostem, ale se zadlužujem. A to co nám brání to vidět je stejný mechanismus jako když voják jde na sebevražednou misi. Rozum mu také říká co tam vlastně dělá, ale doufám že to třeba dopadne dobře. Všichni lžou ať američani, rusové, nebo naší. Američani taky tvrdili že Husajn má atomovky, aby obhájili v pád. Rusové o nich se nemá ani cenu bavit a naši politici? Vy jim něco věříte?
Pavol Hudák,2017-01-14 23:24:25
A nesuvisi to s (nizkou) inteligenciou? Velmi inteligentny clovek by predsa nemal mat problem, aj ked je to neprijemne, akceptovat objektivne argumenty a dokazy proti jeho aktualnemu presvedceniu.
Re:
Milan Krnic,2017-01-14 23:30:53
Nevím, jaká je korelace mezi kritickým myšlením a inteligencí. Sice je nasnadě, že více inteligentní člověk to má lehčí, ale to nemusí být pravda. Ona i ta inteligence je sporná věc, a to, že je někdo extra chytrý v nějaké oblast, rozhodně neznamená, že v jiné není "kopyto".
Re:
Gordon Freeman,2017-01-14 23:42:04
Pro začátek, 40 lidí není moc. Dle studie (jak jsem pochopil) celá věc souvisí s pocitem ohrožení. Když jsem o něčem přesvědčen, nebo věc je dobrá pro mě, ale už ne pro ostatní, nějaký kostlivec ve skříni. Jsou různé důvody, proč se cítit být ohrožen. Takže i inteligent se může cítit být ohrožen, třeba v zaměstnání má schopnějšího podřízeného, který by jej mohl nahradit, nebo na něčem pracujete dlouhou dobu a pak se zjistí, jak to udělat lépe.... Ale možná je to způsobeno i takovým standardem ve společnosti, kdy se chyby neodpouštějí a lidé se tak snaží být bezchybní jak jen to jde. Pak se skutečně bijí i za očividně chybné názory :(
Kája Dolejší,2017-01-14 23:04:31
http://www.ceskatelevize.cz/porady/10121244562-jadro/207562235800007-ten-nas-mozek-politicky/
A proč by měli Rusové zastírat
Josef Blecha,2017-01-14 22:58:30
"hack" počítačů DS (který, jak známo, žádný hack nebyl, jenom se Podesta ukázal jako hlupák), když to byli Čiňani? Nebo možná někdo jiný, třeba Estonci nebo Malťani.
No, kdo ovšem říká, že to jsou
Josef Blecha,2017-01-14 22:53:27
"solidní argumenty", které mají ono politické přesvědčení změnit? S tím to celé stojí a padá, já prostě ty argumenty, hovořící proti mému (během dlouhé doby na základě extensivních zkušeností potvrzených praxí) politickému přesvědčení nepovažuju za solidní, i když mi to někdo tvrdí. Jestli byl Einstein dobrý nebo špatný fyzik, naprostou většinu lidí nezajímá a nemají s tím žádné zkušenosti, o které by se mohli opřít, takže se nechají přesvědčit. Co je na tom divného? To mi říká prostý koňský rozum.
koňský rozum
Milan Krnic,2017-01-14 22:59:23
Nevím, jak byste mohl psát za většinu, tedy píšete o sobě?
Já ovšem nehovořím jménem oné
Josef Blecha,2017-01-15 21:47:14
většiny, nýbrž o ní. To je zásadní rozdíl. Když řeknu "většina zemského povrchu je pokryta vodou", nehovořím jménem Země, nýbrž o ní. Chápate ten jemný, leč zásadní rozdíl? Pokud ne, je těžké s vámi smysluplně diskutovat.
Re: Já ovšem nehovořím jménem oné
Milan Krnic,2017-01-15 22:12:18
Srovnávat zemský povrch s lidmi je nesmysl. Napíšete, co si většina myslí, tedy píšete to, co si myslí, za ní, nikoli o ní. Čeština, no. (nemluv za mě, řeknu to sám)
Re: Já ovšem nehovořím jménem oné
Petr Kr,2017-01-16 07:21:13
Asi máte pravdu o té většině, i když je to váš názor. Naprostou většinu lidí nezajímá pan Blecha ani já. Pro Křováky je zajímavý jejich náčelník tak, jako pro vás váš vůdce. Pro vzdělanou obec zase Einstein. Pro naprostou většinu lidí není asi zajímavý křesťanský bůh, pro naprostou většinu zase bůh Slunce, ale nechají se přesvědčit. Co je na tom divného? KDE JE ALE PRAVDA?
Re: Re: Já ovšem nehovořím jménem oné
Milan Krnic,2017-01-16 08:52:28
U běžného člověka je zajímavé, že kdy se ho na cokoli zeptáte, v tu danou chvíli, pokud vám věnuje pozornost, ho to zajímá.
Otázka by možná byla, zda problematiku dokážou objektivně posoudit. Což ale padá s tím, že objektivita neexistuje. :)
Re: Re: Re: Já ovšem nehovořím jménem oné
Petr Kr,2017-01-16 17:03:02
Asi ano, objektivita neexistuje. V mládí jsem věřil na "opravdovou pravdu", že každou věc lze rozhodnout objektivně. Teď vím, že mám vždy jen omezené množství informací a často váhám, co vybrat. A manažeři, kteří se rozhodují rychle jsou možná úspěšnější, protože nejde o to vybrat tu nejlepší variantu, ale vybrat rychle něco, abychom se pohli dále a nepřešlapovali dál v blátě. A pokud se pak ukáže, že by to bylo lepší jinak, tak to pootočí tím směrem. Pochopitelně blbé je "se úplně obracet", to jsou velké ztráty, ale kdo dokáže udělat i toto rozhodnutí, asi dojde nakonec dál, než ten, kdo pořád analyzuje stav a shání dostatek objektivních informací a hledá to nejlepší řešení. I to se nakonec s časem může vyvíjet.
Re: Re: Re: Re: Já ovšem nehovořím jménem oné
Milan Krnic,2017-01-16 20:33:30
Já můžu mluvit jenom za sebe, a co se týče v tématu zmíněného testu, dovedu si představit několik variant. Buď bych se zúčastnil. Nebo nezúčastnil. Když ano, pak buď vážně, nebo pro srandu, nebo motivován nějakým prospěchem. Když vážně, tak bych to zřejmě po chvíli zabalil s tím, že jde o zavádějící nesmysl. Když pro srandu, hrál bych s nimi, a buďto bych jim to na konci řekl, nebo bych jim to řekl za čas, nebo bych jim to neřekl vůbec, anebo bych o tom napsal. Když kvůli prospěchu, záleželo by, kolik by mi dali. Za málo bych se na to vykašlal, za více bych hrál dle okolností s nimi a neřekl jim nic, jen o tom možná později napsal, a nebo také ne. A pravděpodobně existuje ještě více možných variant. Tedy je dopředu jasné, - pokud bych třeba teď chtěl obdobný test provádět - že to nemá žádný smysl, protože nejsem schopen určit spolehlivost výsledku. Jenže na druhou stranu by to ale byla škoda, takže jsem jedině rád, že nad tím autoři nepřemýšlejí obdobně. I když ... třeba by si za ušetřené peníze University of Southern California našli něco lidstvu prospěšnějšího na práci ... kdo ví :)
1.4.
Milan Krnic,2017-01-14 22:42:59
40 dobrovolníků něco prohlašujících ... venku to na prvního dubna nevypadá :)
Děkuji za článek. Ukázkový případ maximalistického zobecnění.
Confirmation bias je nejspíš jen společností naučené chování. Podobně jako na druhé straně kritické myšlení.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
