Nejste spokojeni s barvou, jakou mají vaše oblíbené květiny na zahradě? Podle všeho není daleko doba, kdy si květiny posprejujete speciálním sprejem a ony prostě změní barvu. Anebo budou jinak vonět. Tohle dovedou RNA spreje, o nichž se před časem začalo šeptat v odborných kruzích. Jsou protigenové, i když nemění genom cílových organismů. Proniknou do buněk a tam vypnou, nebo jenom utlumí aktivitu vybraných genů. Vtip je v tom, že geny zůstávají na svém místě a v DNA rostlin se nic nezmění.
Farmáři budou používat podobné spreje, aby zvýšili výnos, zlepšili nutriční hodnotu vypěstovaných plodin, ochránili úrodu před suchem nebo třeba odstartovali zrání plodů. S RNA spreji je možné měnit znaky rostlin, aniž – a to ani snad nejde více zdůraznit – by to měnilo jejich DNA. Podle odborníka na vypínání genů rostlin Davida Baulcombeho z Univerzity v Cambridgi může být takový sprej použit okamžitě, aniž by plodina musela procházet roky vývoje, jak tomu je u GM nebo tradičně šlechtěných plodin. Jeden sprej také bude možné použít na větší počet odrůd. Společnosti, jako je Monsanto, už v tuto chvíli vyvíjejí sprej, který vypíná geny uvnitř škůdců, a tím je zlikviduje. A některé spreje už jsou hotové.
Tým australské Univerzity Queenslandu vyvinul sprej, s jehož pomocí vědci vypnuli geny v rostlinných buňkách dlouhodobě. Jedním postřikem dokázali na 20 dní ochránit rostliny tabáku před průnikem viru. Jsou první, komu se něco takového povedlo. Podle vedoucí výzkumu Neeny Mitter takový sprej nabízí pozoruhodnou šanci pokročit v environmentálně udržitelné ochraně polních plodin. Jejich technologii lze použít i ke změně vlastností rostlin, Mitterová a její tým se zatím soustředí na ochranu rostlin.
RNA spreje využívají pozoruhodného mechanismu RNA interference (RNAi), který funguje jako obrana buněk proti cizorodým genetickým elementům, jako jsou například dvouřetězcové RNA (dsRNA) viry, a také jako regulace exprese genu. Stačí vyrobit dvouřetězcovou RNA verzi sekvence, kterou je třeba vypnout, a mechanismus RNAi to už pak zařídí automaticky.
Ani RNA spreje ovšem nejsou bez problémů. Jednou z překážek jejich praktickému využití je i to, že po nasprejování působí v rostlinných buňkách jenom pár dní. Nechráněná RNA v buňkách déle nevydrží. Pro farmáře by přitom nebylo příjemné, kdyby museli postřiky RNA sprejem opakovat po několika dnech. Mitterová a její kolegové ale využili nanočástice jílu, které ochrání RNA po dobu nejméně 20 dní. Takové nanočástice, které tvoří nepatrné vrstvy běžných minerálů, jako je například chlorid hořečnatý, jsou kladně elektricky nabité. Tím pádem se k nim váží záporně nabité molekuly RNA a jíl je ochrání. V buňce pak nanočástice jílu postupně reaguje s oxidem uhličitým, rozkládá se, a uvolňuje přitom molekuly RNA, které udělají svou práci.
Rostlinné viry jsou ohromným problémem pro farmáře celého světa. A nemáme na ně žádnou zbraň, která by je spolehlivě zlikvidovala. Na farmách se sice používají odolné typy plodin anebo prostředky proti přenašečům virových infekcí, ani to ale nestačí. Podle Mitterové proto bude velká poptávka po RNA sprejích s protivirovými účinky. Velkou překážkou byla i cena za takový sprej. Nanočástice jílu jsou za hubičku, ale gram RNA nebylo před pár lety možné pořídit za méně než 100 tisíc dolarů. Časy se ovšem mění. Biotechnologické společnosti hodlají brzy vyrábět RNA ve velkém, gram za méně než 2 dolary.
Vše nasvědčuje tomu, že RNA spreje jsou mnohem bezpečnější než běžné pesticidy. RNA neprojde lidskou kůží, a když projde, tělo si s ní poradí. V roce 2012 se objevila studie, podle které rostlinná RNA z jídla ovlivňuje lidské geny. Už tehdy to ale bylo podezřelé a časem se ukázalo, že je to nesmysl. Ani RNA s nanočásticemi jílu není pro lidi nebezpečná. Evoluci rezistence nelze vzdorovat, a ani RNA spreje nebudou výjimkou. Nicméně, my zase můžeme snadno měnit sekvenci RNA ve sprejích, tak je to alespoň vcelku vyrovnané. Odborníci věří, že používání RNA sprejů povede k dalšímu rozklížení tábora odpůrců genetických technologií. Nezbývá, než držet palce.
Video: 'Bio-Clay' a ground -breaking discovery for world food security
Literatura
New Scientist 9. 1. 2017, Nature Plants 3: 16207, Wikipedia (RNA interference).
Na genetické frontě se schyluje k bitvě: Přicházejí RNA spreje!
Autor: Stanislav Mihulka (12.08.2015)
Genomoví editoři opravili smrtelnou genetickou poruchu
Autor: Stanislav Mihulka (01.01.2016)
Vědec s přezdívkou Bůh 2.0 představil nejmenší syntetickou buňku
Autor: Josef Pazdera (04.04.2016)
Diskuze:
Kdysi na OSLA
Emilka K.,2017-01-16 09:56:56
chodili jen inteligentní lidé, dnes tu podle diskusí je převaha odporníků :)))). Ta fóbie z GMO a potravin je pro mne opravdu zábavná. Fanatická honba za "zdravím"...nakonec tito zdravím posedlý jedinci umřou dřív než ti co jedí všechny ty GMO potraviny (a že jich je :))) ).
Není nutné to aplikovat na orosené nebo zmoklé?
Josef Hrncirik,2017-01-14 19:41:47
Prášek to za sucha sfoukne s povrchu dříve než se šroubovice RNA i s kusem jílu na zádech provrtá durch do buněk a tak se jíl nedostane do buněk a nevypne či nezapne cílové geny.
Re: Není nutné to aplikovat na orosené nebo zmoklé?
Vladimír Němec,2017-01-16 11:23:16
Aplikace ve formě aerosolu! To není prášek.
Dobře, práškování mají jen u 1 obrázku, jinak sprejují
Josef Hrncirik,2017-01-18 20:38:21
Aplikovat prášek je pochopitelně hromotlucké a obtížné.
Připusťme, že při malých koncentracích disperze destiček dobře potečou a budou chránit RNA na listech.
Určitě si listy či buňky do sebe jíl nepustí.
Divil bych se, kdyby si do sebe pustily i jen oligomery RNA a nechaly je uvnitř řádit.
Nejsem botanik ani biolog a tak se naivně domnívám, že stěny (membrány) propouští větší molekuly jen výjimečně po prověření a speciálním mechanizmem a že tyto molekuly jsou převážně vyrobeny na místě, nebo dopraveny specializovanými drahami, těžko jen postřikem bez sosáků či poranění.
Ev. chci, aby někdo řekl např. že 1 mg RNA ošetří 1 kg či 1 m2 rostliny na 14 dní, ale dovnitř ho bylo z toho potřeba třeba jen 0,01%, víc neproniklo, nebo se rozložilo.
Hubení kuřáků vypínáním genů nebo silikózou přes tabák je určitě lepší než obrázky na krabičce.
A čo ľudia zo skúmavky
Tomáš Habala,2017-01-14 18:26:48
... čo sa stane, keď niekoľko ľudských generácií po sebe prijde na svet v skúmavke.
Následky
Alexandr Kostka,2017-01-14 09:53:03
Otázke je stejná jako u GMO. Co udělá s lidmi, až budou dvacet či třicet let požívat potraviny ošetřené takovým přípravkem. Nebude existovat jediná potravina bez takové příměsi. Nemusí to mít naprosto žádné následky, ale může. A nikdo se tím nezabývá, testy jsou spíš k smíchu, když jimi projde například bojový prostředek aspartam. Ostatně ani "modifikovaná dextróza" není při dlouhodobém požívání bez zdravotních následků. (a máte jí v obrovském množství potravin)
Re: Následky
Milan Krnic,2017-01-14 10:37:31
Otázka může být stejná, shodně však nevede k žádnému pokroku. Je dobrá tak pro úvahy v rámci zabití nudy.
V kauzálním světě má vše důsledky. Poslední věta nedává takto obecně smysl, ostatně celkově život se neobejde bez zdravotních následků. Mimo to, nikdo nás nenutí konzumovat určité potraviny, v tom smyslu, jak jste to napsal.
Re: Re: Následky
Alexandr Kostka,2017-01-14 11:10:10
Nic vás nenutí to konzumovat. Krom faktu, že jiné jídlo prakticky neexistuje. To je taková absolutní dobrovolnost, buď jíst toto nebo zemřít hlady.
Re: Re: Re: Následky
Milan Krnic,2017-01-14 11:46:53
V nějaké vaší realitě to dejme tomu fakt být může. V té mojí nikoli, zde konzumuji přidanou dextrózu prakticky výjimečně.
Re: Re: Re: Re: Následky
Jiří Novák,2017-01-14 22:43:59
Pokud si všechno pěkně po staru pěstujete doma, tak asi opravdu konzumujete přidanou dextrozu výjimečně. Pokud ne, tak baštíte stejnou odpadní chemickou stravu jako my ostatní. Ale nezoufejte: dextrosa je z celého toho koktejlu tak asi nejmíň škodlivá (a taky docela málo používaná).
Re: Re: Re: Re: Re: Následky
Milan Krnic,2017-01-15 00:24:43
Obdobně jako jsem psal výše, dejme tomu, že tomu tak ve vaší realitě je. V mé nikoli, zde to zdaleka není o tom, pěstovat/chovat/vyrábět si vše doma, protože koupit bez přidaných látek se tu dá ledasco. Občas dokonce i v supermarketu.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Následky
Alexandr Kostka,2017-01-15 03:57:55
Dá. Možná 1-2% toho co tam prodávají je opravdu jídlo. Ale najít to v té hromadě chemického odpadu je dost fuška. Plus vám za týden změní umístění v regálech a do půl roku výrobce změní obal, takže hledáte znovu. (A to vynechávám, že při té změně obalu dojde minimálně k "zachování původní receptury", a snížení gramáže, protože zákazník chce sušenky "křupavější". Jinými slovy, recept se změní a cena patřičně zvedne.)
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Následky
Milan Krnic,2017-01-15 10:06:52
Vzhledem k tomu, co všechno zákazníci kupují, obchod prosperuje a může si dovolit nabízet i zboží s menším obratem (což je z nějaké části to, co kupuji já). Takže tak, jak to je, je to vlastně jedině dobře. Ostatně třeba některých těch dobrých potravin (např. sýrů, ryb) není rozhodně tolik, aby to uspokojilo všechny, a tak jsem rád za každého, kdo si koupí "náhražku".
Re: Následky
Pavel S,2017-01-14 13:12:59
K smíchu jsou jedinci, kteří aspartam označují za "bojový prostředek" ale tzv. biopotraviny při jejichž konzumaci pravidelně dochází k nákaze bakterií e-coli, nebo otravě aflatoxiny jsou u nich naprosto v pořádku. K smíchu jsou rovněž jedinci, kteří hystericky blábolí o tom, že v Evropě, která si de facto zlikvidovala celou oblast výzkumu a produkce GMO nebude existovat jediná geneticky neupravená potravina.
Je to lepší než pepřák či ORANGE AGENT i ROUNDUP; skoro jako napalm nebo HELLFIRE
Josef Hrncirik,2017-01-14 16:55:22
Škůdce prostě humanitárně vypneme
Re: Možná podle představ Kostky.
Pavel S,2017-01-14 18:22:57
Aspartam je bezpečnější než jablečný džus.
Re: Následky
Ludvík Urban,2017-01-14 15:59:53
Citace: "Proniknou do buněk a tam vypnou, nebo jenom utlumí aktivitu vybraných genů."
Problemy s GMO a potravinami vubec se ve srovnanim s touto metodou muhou projevit jako nicotne,
kdyz se prijde na to, ze tim bude mozne vypinat geny v lidech.
Pak bude stacit jedne sprej do metra a je po ptakach...
Re: Re: Re: Následky
Jiří Novák,2017-01-14 23:09:38
Pokud jde vypnout konkrétní geny v už dospělém organis«ak teď vidíme jde, tak není problém toto využít jako zbraň. Ať už proti lidem přímo, nebo k likvidaci hospodářství nepřítele. Dovedu si představit situaci, kdy určitá zájmová skupina vypnutím klíčových genů způsobí neplodnost u pár milionů lidí a následně budou bohatnout na prodeji »protijedu« který geny opět zapne.
Re: Re: Re: Re: Následky
Milan Krnic,2017-01-15 00:31:08
"není problém" je relativní věc. Poměrně aktuálně bylo třeba vhodnější odcizit nákladní vozidlo. Představa nemá s racionalitou nic společného. Bojíte se?
Re: Re: Re: Re: Následky
Jan Valečka,2017-01-25 19:34:30
RNA interference u rostlin a u živočichů funguje trochu jinak. Nebudu autoritativně tvrdit, že by to nešlo, ale rozhodně by to potřebovalo speciální vývoj, testování a optimalizace.
Re: Následky
Pavel Hudecek,2017-01-14 17:32:02
> Co udělá s lidmi, až budou dvacet či třicet let požívat potraviny ošetřené takovým přípravkem?
Nic. Kousky rostlinné DNA a RNA lidi jedí po celou svou historii. Trávící trakt to rozseká na komponenty pro výrobu lidské DNA a RNA. A jílovité nanočástice? No těch naši předkové také snědli dost.
Zajímavější je vdechnutí: Tam bude asi začátek procesu stejný jako u rostlin, jenže uvolňující se rostlinná RNA na lidskou DNA nepasuje, takže tam bude jen plavat než se rozloží. Tzn. bude se zas dít totéž, jako při vdechnutí rostlinného aerosolu, což naši předkové při sekání, mlácení, mletí, dřevorubectví, ... také zažívali běžně.
Re: Re: Následky
Alexandr Kostka,2017-01-14 19:09:46
Ano, jedí odjakživa kousky DNA a RNA. Ale rozhodně ne tyto, jelikož tyto zatím neexistovaly. Jde o laboratorní výrobek. Ano, možná se tu a tam vyskytla na poli jedna rostlina, která takovou kombinaci zapnutých a vypnutých genů vytvořila náhodně, ale rozhodně nejsou běžné. Jako neříkám, že to nemůže být v pořádku a užitečné, jen že by se k celé problematice mělo přistupovat podstatně zodpovědneji než dnes. Lidé si rádi hrají na boha a může to skončit pořádným průšvihem. A to, že zatím šlo jen o "malé" trapasy je spíš štěstí. (Takový thalidomid je vlastně maličkost, nemožnost kdekoliv na světě pěstovat neGMO soju ovšem potenciálně vede k hladomoru, pokud by se ukázalo, že je s GMO něco špatně.)
Re: Re: Re: Re: Následky
Alexandr Kostka,2017-01-17 06:28:30
Například že by testování "neškodnosti" neprovedl ani výrobce, ani jím určená firma ale někdo nezávislý. Třeba zemědělské umierzity v rámci výuky. A to transparentně, za zveřjenění všech podmínek testu, sledování c v pokusném poli žije, nežije, jaký vliv má plodina na zdraví živočichů, kteří jí jsou krmeni atd. Ne jako dnes, kdy neškodnost dokládá výrobce (ano, kupodivu z jím placeného výzkumu vždy vyjde vše v pořádku) a o škodlivosti mluví zarytí odpůrci, žijící v jeskyních, krmící pokusná zvířata tak, aby pošla bez ohledu na stravu. Takové "důkazy" jsou k ničemu, jedny i druhé. (pokusná políčka samozřejmě chránit před "aktivisty" všeho druhu)
Retrovirus
Martin Chabada,2017-01-14 09:40:53
"S RNA spreji je možné měnit znaky rostlin, aniž – a to ani snad nejde více zdůraznit – by to měnilo jejich DNA"
A ked rastlinu napadne retrovirus, primiesa pridanu RNA do svojej a nasledne obidve RNA vlozi do DNA rastliny ?
Re: Retrovirus
Pavel Hranický,2017-01-14 14:55:32
Četl jste si článek? Vyplýva z něj jasně, že žádná nová RNA se nepoužívá. Bunce se pouze predlozi RNA sekvence, kterou již v sobe ma a kterou tímto potlacime. I kdyby ji nejaky retrovirus do bunky vpasovalznovu, tak se tim pouze tato informace zdvoji. Nehlede na to, ze k prenosu pomoci retroviru dochazi neustale, kazdy den, kazdou vterinu, prave ted v prirode v nespocitatelnych bunkach a nikomu to vrasky nedela.
Jak ta čarodějka udělala z chloridu hořečnatého kladně nabitou nánovrstvu?
Josef Hrncirik,2017-01-14 08:22:39
Re: Jak tyto nánočástice nastřeluje do buněk?
Milan Krnic,2017-01-14 10:45:26
Zkoušel jsem to zjistit, a nic, ale je tu jedna indície, prý se inspirovala od nějakého starého velice chytrého farmáře, takže ten by nám to možná prozradil. Jako problém se však jeví, že už s ním není dlouho v kontaktu, takže kdo ví, zda je stále mezi námi ...
Re: Jak ta čarodějka udělala z chloridu hořečnatého kladně nabitou nánovrstvu?
Pavel Hudecek,2017-01-14 17:05:09
Že se dnes dá udělat nano-ledacos, je asi každému jasné. Banální anorganické nanočástice navíc umí i obyčejný oheň (i když ten eko-vylepšený v dieselech je v tomto zjevně lepší).
A náboj? Co takhle si nastudovat něco o elektrochemických potenciálech?
https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/prif/js11/fyz_chem/web/elektrochem/potencial.htm
Ostatně lidské buňky si s potenciály sodíku, draslíku, vápníku a hořčíku hrají pořád.
Jen s tím chloridem se asi něco ztratilo v překladu, ten je dokonale rozpustný... Na druhou stranu, v článku není nic o tom, že by z něj autorka něco vyráběla. Je tam jen jakási neumělá vysvětlivka, obsahující formulaci "běžných minerálů, jako je například chlorid hořečnatý". Tipuji, že autor vysvětlivky si spletl chlorid s uhličitanem.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
