Budoucnost je blíž, než si myslíme. Je to sotva pár dní, co jsme psali o úmyslech amerických vojenských vývojářů vybavit tanky, letouny i lodi roji dronů, které je budou podporovat v boji i logistice. A už tu máme první úspěšný a podle amerických vojenských představitelů také velmi významný test hejna mikrodronů, které vypustila bojová letadla. Bojiště plná dronů rozmanitých velikostí už jsou podle všeho za dveřmi.
Zmíněný test proběhl v říjnu 2016. Tři stíhací bombardéry Boeing F/A-18 Super Hornet, letící ve formaci nad kalifornským jezerem China Lake, vypustily z výmetnic klamných cílů (flare dispenser) hejno celkem 103 mikrodronů Perdix, o velikosti cca 16 centimetrů. Mikrodrony mezi sebou komunikovaly a podstoupily sérii letů ve formacích, které simulovaly reálné mise. Vtip je ovšem v tom, že drony předem nevěděly, co bude jejich úkolem.
Jak uvedl šéf SCO William Roper, bojové situace bývají složité a jen obtížně předpověditelné. Perdixy proto nejsou předprogramovaní roboti, jak by se mohlo zdát. Ve skutečnosti jsou tyto mikrodrony unikátním kolektivním organismem a sdílejí distribuovaný mozek, s jehož pomocí se rozhodují a adaptují na chování ostatních. Každý perdix komunikuje a spolupracuje se všemi ostatními. Roj mikrodronů tedy nemá žádné velitelské drony a elegantně se přizpůsobí tomu, když se další perdixy přidají k roji anebo roj opustí. Byla to prostě paráda. Odcházející šef Pentagonu Ash Carter po testu pogratuloval úřadu ministerstva obrany Strategic Capabilities Office (SCO), který sám založil, a který se společně podílí na vývoji autonomních mikrodronů s oddělením námořnictva Naval Air Systems Command (NAVAIR).
Vypouštět malé drony z rychle letících Super Hornetů není jen tak. Letouny letí velkou rychlostí v extrémních podmínkách. Jenže mikrodrony Perdix to zvládnou. Vývojáři je pojmenovali podle synovce (nebo neteře) slavného Daidala, Ten nadaného Perdixe ze žárlivosti zavraždil shozením z athénské Akropole, ale bohyni Anténě se Perdixe zželelo a v letu ho proměnila v křepelku. Mikrodrony dělají svému mytologickému jmenovci čest a vydrží vypuštění z tryskáče v rychlosti Mach 0,6 a teplotě vzduchu mínus 10 stupňů Celsia.
Perdix vznikl jako studentský projekt na Massachusettském technologickém institutu (MIT). Ukazuje tudíž jak je kriticky důležité podporovat kreativitu studentů. V laboratořích Lincoln Labs na MIT je pak vylepšovali pro potřeby vojenského využití a testovali je. Současný Perdix představuje už 6. generaci evoluce těchto mikrodronů. Asi půlkilový dron pohání baterie a je vyrobený ze standardních součástek. Skládá se ze 3D tištěných částí a komponent pro chytré telefony. V hejnu dronů není možné řídit každý dron zvlášť. Hejno poslouchá obecné povely a pak je řeší kolektivním mozkem. Perdixy teď zatím prostě jenom patrolují po obloze, v blízké budoucnosti zvládnou průzkum, zřízení komunikační sítě na bojišti anebo útoky. Jakoby se na cíl vrhlo hejno autonomně navigovaných ručních granátů.
Drony Perdix jsou součástí programu Pentagonu v hodnotě 20 milionů dolarů, jehož cílem je posílit flotilu amerických vojenských dronů. V Pentagonu věří, že malé, jednoduché a relativně levné drony po vysazení z letadel zvládnou mise, do nichž se dnes posílají velké a drahé drony, jako je například Reaper. Počítají s tím, že perdixy pouhým svým počtem zahltí obranu protivníka. A zatím to s perdixy vypadá dost slibně. Pentagon a jeho vlastní Silicon Valley – Defense Innovation Unit Experimental (zkracováno jako DIUx) makají na inovacích technologií dronů jako diví.
Video: DoD Announces Successful Perdix Micro-Drone Demonstration
Literatura
US Department of Defence 9. 1. 2017, MIT Technology Review 10. 1. 2017, Ars Technica 12. 1. 2017.
DARPA vyvíjí gremliny pro budoucí letecké operace
Autor: Stanislav Mihulka (06.09.2015)
Co si šéf Pentagonu objednal na příštích deset let?
Autor: Stanislav Mihulka (15.02.2016)
Americké tanky, letadla a lodě budou ovládat vlastní drony
Autor: Stanislav Mihulka (06.01.2017)
Diskuze:
RC modylek
Petr Špak,2017-01-15 05:56:34
s nulovou nosnosti :) vzdyt je to k smichu, pridali gps aby system vedel kde je kazdy letadylko, nejakej sw co je koorodinuje. fotit to asi muze, ale co dolet? pri tyhle velikosti s tou baterkou, tak par minut minut, jako kazdej muj leteckej modylek. musi to vysilat, prijimat, da se to rusit.
mozna z hecu by nasi studenti , mozna, zmakli takovej prototyp pres noc? :)
Probíhá výzkum, ve které zemi mají nejlepší studenty. Účastní se USA, Británie a ČR. Nejdřív vědci přijdou na univerzitu do USA, zavolají si jednoho ze studentů a ptají se ho, za jak dlouho se naučí čínsky. Týpek zapřemýšlí, vytáhne laptop, najde nějaké info na netu a odpoví, že tak asi za rok.
Pak jedou vědátoři do Británie, zase odchytí vysokoškoláka a zeptají se, za jak dlouho se naučí čínsky. "No," prohlásí student, "tak za půl roku by to snad šlo, když na tom zamakám."
A nakonec vědci přijedou do Prahy na UK, akorát k večeru, tak se vydají na kolej, jenže tam najdou jen kolejbabu. "Tady večer nikdo není, pánové, to musíte naproti k Matoušovi." Výzkumníci přejdou ulici a ocitnou se v příšerném pajzlu, všude desítky totálně vykalených týpků, tak si řeknou proč ne, a jednoho si vyberou:
"Dobrý den, máme anketní otázku: Za jak dlouho byste se naučil čínsky?"
"A... a jsou na to (škyt) skrip, eh, skripta?"
"Ano, skripta vám samozrejmě dodáme."
"No... a jsou podto... podtrhaný?"
"I takové vám můžeme nabídnout."
"T... Tak já přijdu v devět na zkoušku, jo?"
RC modylek
Petr Špak,2017-01-15 05:56:34
s nulovou nosnosti :) vzdyt je to k smichu, pridali gps aby system vedel kde je kazdy letadylko, nejakej sw co je koorodinuje. fotit to asi muze, ale co dolet? pri tyhle velikosti s tou baterkou, tak par minut minut, jako kazdej muj leteckej modylek. musi to vysilat, prijimat, da se to rusit.
mozna z hecu by nasi studenti , mozna, zmakli takovej prototyp pres noc? :)
Probíhá výzkum, ve které zemi mají nejlepší studenty. Účastní se USA, Británie a ČR. Nejdřív vědci přijdou na univerzitu do USA, zavolají si jednoho ze studentů a ptají se ho, za jak dlouho se naučí čínsky. Týpek zapřemýšlí, vytáhne laptop, najde nějaké info na netu a odpoví, že tak asi za rok.
Pak jedou vědátoři do Británie, zase odchytí vysokoškoláka a zeptají se, za jak dlouho se naučí čínsky. "No," prohlásí student, "tak za půl roku by to snad šlo, když na tom zamakám."
A nakonec vědci přijedou do Prahy na UK, akorát k večeru, tak se vydají na kolej, jenže tam najdou jen kolejbabu. "Tady večer nikdo není, pánové, to musíte naproti k Matoušovi." Výzkumníci přejdou ulici a ocitnou se v příšerném pajzlu, všude desítky totálně vykalených týpků, tak si řeknou proč ne, a jednoho si vyberou:
"Dobrý den, máme anketní otázku: Za jak dlouho byste se naučil čínsky?"
"A... a jsou na to (škyt) skrip, eh, skripta?"
"Ano, skripta vám samozrejmě dodáme."
"No... a jsou podto... podtrhaný?"
"I takové vám můžeme nabídnout."
"T... Tak já přijdu v devět na zkoušku, jo?"
Jiří Novák,2017-01-13 23:40:41
»'Roj mikrodronů tedy nemá žádné velitelské drony a elegantně se přizpůsobí tomu, když se další perdixy přidají k roji anebo roj opustí.«
Takže by mělo stačit, aby se k roji přidaly (třeba jen virtuální) perdixy nepřítele a udělaly jim v tom kolektivním rozhodování guláš? Dron taky musí něco vysílat, takže nepřátelské drony se na ně můžou zaměřit, prich
Re: Re:
Martin Pecka,2017-01-16 10:02:23
Nevim, jestli ten uspech neni skryty spis v ridicim algoritmu dronu, a to, ze jich vypustili spoustu z letadla, neni jen "obycejny" technologicky pokrok. Kdyz se totiz clovek blize podiva na tema Multi-agent Control, zjisti, ze tahle oblast rizeni zahrnuje spoustu problemu, ktere cloveku na prvni pohled nejsou zrejme. Takze ja bych za velky uspech povazoval, pokud byli schopni letet a menit formace i pocty jednotek ve formaci, a to vsechno distribuovanym rizenim.
Pro jistotu pridavam, ze Multi-agent Control se samozrejme zabyva i otazkou detekce diverzantu a jejich vycleneni z hejna.
Pokud jde o kratkodobe naruseni komunikace mezi drony, to by (jsou-li na to pripravene) mely zvladnout (i tuhle otazku se Multi-agent Control snazi vyresit).
Re,Re,Re-Hejna mikrodronů
Vlastislav Výprachtický,2017-01-13 21:07:58
Není nutno operovat s klasickou výzbrojí- protietadlovým kanónem. Existují rakety země-vzduch a j. Doporučuji získat novější info. Hezkou noc.
Re: Re,Re,Re-Hejna mikrodronů
Vít Výmola,2017-01-13 21:34:25
Ano, už jsem o nich slyšel. Začaly se používat dvacet let před mým narozením. A vzhledem k tomu, že se o tuto problematiku zajímám už třicet let, tak si dovoluji tvrdit, že o tom vím podstatně víc než vy. Takže:
- Neexistuje střela s tak velkou hlavicí, jakou si představujete. Největší mají hmotnost jen několik set kg.
- Neexistuje žádná střela podobné velikosti, která by měla minimální účinný dosah do jednoho kilometru, aby mohla postřelovat kolem poletující hejno.
- Neexistuje žádný naváděcí systém, který by dokázal takové hejno zaměřit, mimo manuálního.
- A hlavně: I kdyby to všechno existovalo a fungovalo, tak by hejno dronů dokonale splnilo svůj úkol. Protivník si nemůže přát nic lepšího, než když se začnou drahé střely zbůhdarma vystřelovat jen tak do vzduchu, zatímco skutečné cíle (útočná letadla) obranou proletí bez újmy dál.
Skeptik
Bohumil Zástěra,2017-01-13 20:34:36
Nejsem specialistou avionikem ale neumím si představit, že by vrcení toho bílého ocásku dokázalo prohánět tu oranžovou briketu po obloze.....
Re,Re- Hejna mikrodronů
Vlastislav Výprachtický,2017-01-13 18:44:28
Účinek termobarických zbraní je značný, je srovnáván s atomovým výbuchem, nemůže se podcenit, samozřejmě , že záleží na velikosti nálože a typu munice.
Re: Re,Re- Hejna mikrodronů
Vít Výmola,2017-01-13 20:06:14
To sice ano, ale to se týká leteckých pum ráže několika tun. To není jako protiletadlový granát ráže 30 nebo 40 mm. Zde popis termobarického (ovšem ne protiletadlového) granátu: http://defense-update.com/products/v/VGM93.htm
Mimochodem to přirovnání k atomovému výbuchu pokulhává. Největší ruská termobarická letecká puma má ekvivalent necelých 50 tun TNT. To je srovnatelné pouze s těmi úplně nejmenšími jadernými zbraněmi. Připomínám, že hirošimská puma, na dnešmí dobu malá, měla výtěžnost ekvivalentní zhruba 15 tisícům tun TNT.
Hejna mikrodronů
Vlastislav Výprachtický,2017-01-13 16:34:16
Na shluky mikrodronů lze použít termobarickou munici, která řeší neřešitelné ataky s běžnou municí.
Re: Hejna mikrodronů
Vít Výmola,2017-01-13 16:59:30
Termobarické granáty v rážích typických pro protiletadlové kanóny mají smrtící účinek jenom několik metrů a to jěště v uzavřených prostorách. Tady je přitom potřeba pokrýt vzdušný prostor o objemu asi 1km^3.
emp
Bluke .,2017-01-13 11:43:59
presne tak Jardo ,... jeden zablesk EMP z radaru se silnym vircator-em a je v prdely cele hejno dronu
ono to nebude tak horké
Jarda Votruba,2017-01-13 11:37:40
Drony spolu komunikují pomocí radiového provozu. Asi nebude zase takový problém to hejno odhalit a dobře mířeným EM granátem z něj udělat hromadu hraček pro děti v rozvojovém světě. Případně je jen zarušit. Pak popadají na zem. A komunikovat z podstaty musí a vysílače musí mít relativně silné, aby hejno mělo alespon nějakou rozumnou velikost.
Druhým aspektem je jejich rychlost ( asi 100 km/h) a výdrž. Musí se vysazovat blízko cíle. To znamená že nosič ( letadlo, raketa) stejně bude ohrožená. Trochu jiná situace je vypuštění z nějakáho auta poblíž cíle.
Re: ono to nebude tak horké
Vít Výmola,2017-01-13 12:18:25
EMP granáty zatím existují jenom ve sci-fi hrách. Všechny dnešní a blízkobudoucí EMP zbraně jsou těžké, složité a drahé.
Jinak tomu je u mikrovlnných protředků, které minimálně v prototypech už ve výzbroji některých armád jsou. Nejde ovšem o granáty, ale o emitory (vypadá to jako radar). Každopádně cesta rušení signálů a poškození elektroniky malých dronů je asi jedinou schůdnou obranou.
Výdrž a dolet není ve skutečnosti žádný problém. Vzhledem k velikosti a hmotnosti dronů není nejmenší problém je vypouštět z hlavice středně velkých střel (Tomahawk, JASSM) nebo větších stealth dronů. Ostatně nevelké rozměry vypouštěcího kontejneru jsou vidět na videu.
Stanislaw Lem. Nepřemožitelný.
Zdenek Černý,2017-01-13 11:15:47
Doporučuji přečíst tuto knihu, jedno z nejlepších sci-fi, autora. Podobný námět je zde zpracován velmi dobře -).
Re: Stanislaw Lem. Nepřemožitelný.
Tibor Helienek,2017-01-13 11:47:26
Presne na tuto knihu som si spomenul pri citani clanku :)
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
