Zdroj FRB záblesků konečně objeven. Kredit: Bill Saxton, NRAO/AUI/NSF; Hubble Legacy Archive, ESA, NASA.

Nový rok se sotva rozkoukal a už tu máme pořádný zářez. Po světové síti se rozeběhla zpráva o tom, že astrofyzici poprvé vystopovali zdroj stále populárnějších rychlých rádiových záblesků (Fast Radio Bursts, FRB). Jsou to kratičké a zároveň velice intenzivní záblesky rádiového záření, které přiletí z okolního vesmíru. Zatím toho o nich mnoho nevíme, o to více ale provokují astrofyziky i fanoušky vesmírného výzkumu. Co vysílá takové záblesky, je zcela ve hvězdách. Mluví se o všemožných teoriích, od neutronových hvězd, přes černé díry, až po bláznivě výkonné vysílače cizích inteligencí.

Shami Chatterjee. Kredit: Cornell University.

Rychlé rádiové záblesky trvají jenom pár milisekund. A radioteleskopy obvykle v jednu dobu obsáhnou jenom malou část oblohy. Proto jsme zatím detekovali jenom pár takových záblesků. Obvykle jsou vždy z jiného místa oblohy, ale v jednom případě přišlo z jediného místa hned několik takových záblesků. Jde o místo, z něhož jsme poprvé zachytili rychlý rádiový záblesk FRB 121102. A právě ten se teď stal slavným, protože ho odborníci vystopovali až ke zdroji.

Nový a bezesporu báječný objev, který si připsal Shami Chatterjee z Cornellovy univerzity v Ithace, stát New York, a jeho početný tým kolegů, teď leccos okolo rychlých rádiových záblesků změní. A určitě to je překvapení. Chatterjee s kolegy objevili zdroj těchto záblesků, jaký čekal asi jen málokdo. Sice stále nevíme, jaké konkrétní objekty rychlé rádiové záblesky vysílají a jak to dělají, už ale víme prakticky s jistotou, že zdrojem záblesků FRB 121102 je trpasličí galaxie o velikosti asi jedné desetiny Mléčné dráhy. Není nijak zvlášť jasná a pozorujeme ji ve vzdálenosti asi 2,5 miliardy světelných let.

Část soustavy Karl G. Jansky Very Large Array. Kredit: Jawed Karim / Wikimedia Commons.

Chatterjee, který včera prezentoval výsledky týmu na výročním setkání American Astronomical Society v texaském Grapevine, prohlásil, že ještě přede dvěma měsíci nikdo z nich netušil, jaký obrat vezme příběh rychlých rádiových záblesků. S kolegy vystopovali zdroj záblesků FRB 121102 pomocí soustavy 27 radioteleskopů v Novém Mexiku Karl G. Jansky Very Large Array a sítě 21 radioteleskopů European VLBI Network. Všechny tyto radioteleskopy dohromady dosáhnou mnohem většího rozlišení pozorovaného vesmíru v rádiové oblasti, nežli jednotlivé talíře radioteleskopů. FRB záblesky mohou lokalizovat asi tak 100 tisíc krát přesněji.

Vystopovaná trpasličí galaxie. Kredit: Gemini Observatory/AURA/NSF/NRC.

Chatterjee a spol. díky tomu mohli přesvědčivě potvrdit, že zvláštně opakované záblesky z místa původního záblesku FRB 121102 skutečně pocházejí z jednoho jediného místa – zmíněné trpasličí galaxie.

Až do této chvíle mnozí pochybovali, že rychlé rádiové záblesky přilétají ze vzdáleného vesmíru. Někteří si možná ještě mysleli, že za ně může mikrovlnka, tak jako v případě jiných podobných signálů. Teď už pochyby nejsou úplně na pořadu dne. Je také jasné, že můžeme vyloučit některé z hypotéz o vzniku FRB záblesků. Například už musíme brát v úvahu, že jsou nesmírně energetické a jasné, když přiletí z takové dálky. Ve hře zůstávají v podstatě dvě přijatelná vysvětlení. Buď jde o nějaký typ aktivního galaktického jádra, které se uplatňuje v trpasličích galaxiích, anebo to je pozůstatek supernovy, který zásobuje energií velmi mladá rychle rotující neutronová hvězda.

Chatterjee a spol. se kloní spíše ke druhému vysvětlení s pozůstatkem superovy. Do karet jim hraje i to, že víme o velmi energetických supernovách, které pocházejí z překvapivě slabě zářících galaxií. Podle Petera Williamse z centra Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics vlastně není jasné, nakolik lze tento objev naroubovat i na ostatní místa rychlých rádiových záblesků. Zdroj FRB 121102 je výjimečný, zejména právě opakováním rádiových záblesků. Není prý vyloučeno, že jiné pozorované FRB záblesky vznikly jiným mechanismem a v jiném typu objektu. Chatterjee s tím v podstatě souhlasí a hodlá se s kolegy vrhnout na další pozorování vesmíru soustavami radioteleskopů. 

Video: Are We ALone? by Shami Chatterjee Cornell University

Literatura
New Scientist 4. 1. 2017, Nature online 5. 1. 2017.