V roce 2009 tým Dana Kahana a kol. vydal v časopise Climate Change zajímavou studii. Ukázal, že názor na klimatické změny vůbec nesouvisí se vzdělaností. Klimaskeptici vykazují v průměru stejné nebo vyšší vzdělání než alarmisté. Názorové rozdíly tedy nelze vyřešit tím, že se bude dělat více vzdělávacích kampaní.
O tom, jaký máte názor na klima, rozhoduje – ne vždy, ale většinou - vaše politické přesvědčení. Stoupenci levice vidí podnikatele jako podezřelá individua která je třeba hlídat a regulovat. Proto podporují jakékoli regulace, bez ohledu na náklady. Naopak stoupenci pravice vidí vládní regulace jako tyranii a způsob šikanování. Proto odmítají jakékoli nové regulace, ať už se týkají klimatu nebo ne.
K vysvětlení názorů na klima tedy nepotřebujeme konspirační teorie o spiknutí naftařů nebo o spiknutí klimatologů. Ani nemusíme z názorových oponentů dělat nevzdělance.
Podívejme se, koho volí klimatologové. Tým Stacy Rosenbergové v roce 2010 analyzoval politické přesvědčení více jak 400 klimatologů. Ukázalo se, že 67,5 procent z nich se pokládá za socialisty, 19,5 procent má nevyhraněné středové názory a jen 13 procent vědců se pokládá za konzervativce (tabulka 1 na str. 3 studie). To se promítá do jejich názorů.
Jelikož většina klimatologů v USA jsou socialisté, většina z nich (83%) podporuje Kjótský protokol. Navzdory tomu, že navrhovaná opatření jsou příliš bezzubá a na klima nemají vlastně vliv. Sedmdesát procent klimatologů podporuje uvalení klimatické daně na občany. Osmdesát procent klimatologů podporuje cílené zdražování fosilních paliv.
K levici ovšem tíhnou i jiné obory, nejen klimatologie. Drtivou dominanci socialistů mezi dnešními sociology popisují Daniel B.Klein a Charlotta Stern ve vyčerpávajícím článku „Sociology and classical liberalism“. Klasičtí liberálové jako Alexis de Tocqueville či Max Weber se dnes už v tomto oboru téměř nevyskytují. Důsledkem je, že Americká asociace sociologů (ASA) se nepokouší ani předstírat politickou neutralitu. A vydává politické deklarace jako třeba prohlášení proti válce v Iráku nebo na podporu pozitivní diskriminace či homosexuálních sňatků. Mezi kritiky této politizace vědy patří například Matthieu Deflem (savesociology.org).
Je důležité rozlišovat, které výroky vědců jsou výrazem jejich politického přesvědčení a které jsou výsledek vědeckého zkoumání. Politika a věda jsou totiž dvě různé věci.
Veřejnost si ale politickou stranickost vědců moc neuvědomuje. Agentura Pew Research Center se v roce 2014 ptala občanů USA, zda si myslí, že vědci jsou politicky neutrální. Většina lidí (64%) vyjádřila přesvědčení, že mezi vědci nepřevládá ani levicové ani pravicové přesvědčení a že vědci jsou politicky neutrální. 24% myslelo, že vědci jsou většinou socialisté. 7% věřilo, že většina vědců jsou konzervativci. Pouze když se průzkumníci ptali voličů pravice (conservative republicans), tam byla víra v nestrannost vědců nižší (50%).
Že většina vědců volí levici, není samo o sobě nic špatného. Sociální cítění je samozřejmě věc správná, ostatně i křesťanství nabádá věřící k caritas, pomoci bližním. Avšak instinktivní podpora pro více a více regulací nemusí být vždy dobrý nápad. Všichni víme, že řada byrokratických směrnic je nesmyslná a má nečekané vedlejší důsledky. Vzpomeňme si, co u nás napáchal zákon o podpoře obnovitelných zdrojů. A co způsobila podpora biopaliv.
Politické tíhnutí vědců k levici lze vysvětlit různě. Například tím, že ke součástí konzervativní politiky bývá obhajoba náboženství a to se s vědou příliš nesnáší (například kreacionismus). Nebo to může být tím, že vědci závisejí na přerozdělování a dotacích a tudíž – neochotní spáchat finanční sebevraždu - podporují silnější roli státu.
Politická nevyváženost ve vědecké sféře může ovlivňovat vědecké bádání zejména v humanitních oborech a v otázkách s politickými dopady. Existuje jev zvaný konfirmační zkreslení (confirmation bias). To je tendence člověka upřednostňovat ty informace a interpretace, které podporují jeho vlastní názor, a naopak ignorovat nebo podceňovat ty, které jsou v rozporu s jeho přesvědčením, případně vykládat nejednoznačné informace tak, aby byly v souladu s jeho názorem. Lidé tak žijí v jakýchsi názorových bublinách (poslední dobou je to velmi módní pojem). Vidí jen to, co zapadá do jejich názorového paradigmatu.
Tento mechanismus lidské mysli zřejmě pomáhá utřídit a kategorizovat si fakta v chaotickém světě a nacházet souvislosti. Hanlivě se tomu někdy říká „cherrypicking“, vyzobávání třešinek. Z široké palety argumentů pro a proti si vyzobete jen ty, které potvrzují váš původní názor. Bývá to častý problém ve statistice, jejíž výsledky závisejí na tom, které údaje do výpočtů zahrneme a které nikoliv.
Málokdo si ale uvědomuje, že lidé mohou takto s daty manipulovat nevědomky. Často sklouzáváme k obvinění z vědomého podvodu. Klimaskeptici jsou obviňováni, že jsou placení agenti dezinformační kampaně ropných společnosti. Alarmisté jsou zase obviňováni, že vědomě lžou, aby se dostali ke grantům a funkcím. Skutečnost je ale složitější.
Že i seriozní vědci podléhají konfirmačnímu zkreslení, není žádná novinka. V 60. letech Thomas Kuhn vydal „Strukturu vědeckých revolucí“, ve které popisoval, jak vědci dlouho odmítají vidět „anomálie“, které nezapadají do aktuálního paradigmatu, na které jsou zvyklí. Jeskynní malby, které pravěcí lidé zanechali v Altamiře, vědci dvě desítky let odmítali jako podvod namalovaný údajně současným malířem. Wegenerův objev pohybu kontinentů věda odmítala půl století jako nesmysl.
REFERENCE
Ronald Bailey. Climate Change and Confirmation Bias (Reason.com 12.7.2011)
http://reason.com/archives/2011/07/12/scientific-literacy-climate-ch
ROSENBERG, Stacy et al. A Profile of U.S. Climate Scientists' Perspectives. In: Climatic Change Volume 101, Numbers 3-4 (August 2010) pp. 311-329 [cit. 18.12.2016] Dostupné na:http://bush.tamu.edu/istpp/scholarship/journals/ClimateScientistsPerspectives_ClimaticChange.pdf
Brian Kennedy and Cary Funk. Majority of Americans say scientists don’t have an ideological slant. PewResearch.org 9.11.2015 http://www.pewresearch.org/fact-tank/2015/11/09/majority-of-americans-say-scientists-dont-have-an-ideological-slant/
Politická orientace je zadrátovaná v mozku
Autor: Stanislav Mihulka (13.09.2007)
Zadrátování mozku a sklon k náboženské víře
Autor: Stanislav Mihulka (20.01.2014)
Jak vzniklo lidské chování?
Autor: Redakce (08.02.2014)
Lidé jsou vrahouni, ale mezi primáty je to normální
Autor: Stanislav Mihulka (30.09.2016)
Diskuze: