V roce 2009 tým Dana Kahana a kol. vydal v časopise Climate Change zajímavou studii. Ukázal, že názor na klimatické změny vůbec nesouvisí se vzdělaností. Klimaskeptici vykazují v průměru stejné nebo vyšší vzdělání než alarmisté. Názorové rozdíly tedy nelze vyřešit tím, že se bude dělat více vzdělávacích kampaní.
O tom, jaký máte názor na klima, rozhoduje – ne vždy, ale většinou - vaše politické přesvědčení. Stoupenci levice vidí podnikatele jako podezřelá individua která je třeba hlídat a regulovat. Proto podporují jakékoli regulace, bez ohledu na náklady. Naopak stoupenci pravice vidí vládní regulace jako tyranii a způsob šikanování. Proto odmítají jakékoli nové regulace, ať už se týkají klimatu nebo ne.
K vysvětlení názorů na klima tedy nepotřebujeme konspirační teorie o spiknutí naftařů nebo o spiknutí klimatologů. Ani nemusíme z názorových oponentů dělat nevzdělance.
Podívejme se, koho volí klimatologové. Tým Stacy Rosenbergové v roce 2010 analyzoval politické přesvědčení více jak 400 klimatologů. Ukázalo se, že 67,5 procent z nich se pokládá za socialisty, 19,5 procent má nevyhraněné středové názory a jen 13 procent vědců se pokládá za konzervativce (tabulka 1 na str. 3 studie). To se promítá do jejich názorů.
Jelikož většina klimatologů v USA jsou socialisté, většina z nich (83%) podporuje Kjótský protokol. Navzdory tomu, že navrhovaná opatření jsou příliš bezzubá a na klima nemají vlastně vliv. Sedmdesát procent klimatologů podporuje uvalení klimatické daně na občany. Osmdesát procent klimatologů podporuje cílené zdražování fosilních paliv.
K levici ovšem tíhnou i jiné obory, nejen klimatologie. Drtivou dominanci socialistů mezi dnešními sociology popisují Daniel B.Klein a Charlotta Stern ve vyčerpávajícím článku „Sociology and classical liberalism“. Klasičtí liberálové jako Alexis de Tocqueville či Max Weber se dnes už v tomto oboru téměř nevyskytují. Důsledkem je, že Americká asociace sociologů (ASA) se nepokouší ani předstírat politickou neutralitu. A vydává politické deklarace jako třeba prohlášení proti válce v Iráku nebo na podporu pozitivní diskriminace či homosexuálních sňatků. Mezi kritiky této politizace vědy patří například Matthieu Deflem (savesociology.org).
Je důležité rozlišovat, které výroky vědců jsou výrazem jejich politického přesvědčení a které jsou výsledek vědeckého zkoumání. Politika a věda jsou totiž dvě různé věci.
Veřejnost si ale politickou stranickost vědců moc neuvědomuje. Agentura Pew Research Center se v roce 2014 ptala občanů USA, zda si myslí, že vědci jsou politicky neutrální. Většina lidí (64%) vyjádřila přesvědčení, že mezi vědci nepřevládá ani levicové ani pravicové přesvědčení a že vědci jsou politicky neutrální. 24% myslelo, že vědci jsou většinou socialisté. 7% věřilo, že většina vědců jsou konzervativci. Pouze když se průzkumníci ptali voličů pravice (conservative republicans), tam byla víra v nestrannost vědců nižší (50%).
Že většina vědců volí levici, není samo o sobě nic špatného. Sociální cítění je samozřejmě věc správná, ostatně i křesťanství nabádá věřící k caritas, pomoci bližním. Avšak instinktivní podpora pro více a více regulací nemusí být vždy dobrý nápad. Všichni víme, že řada byrokratických směrnic je nesmyslná a má nečekané vedlejší důsledky. Vzpomeňme si, co u nás napáchal zákon o podpoře obnovitelných zdrojů. A co způsobila podpora biopaliv.
Politické tíhnutí vědců k levici lze vysvětlit různě. Například tím, že ke součástí konzervativní politiky bývá obhajoba náboženství a to se s vědou příliš nesnáší (například kreacionismus). Nebo to může být tím, že vědci závisejí na přerozdělování a dotacích a tudíž – neochotní spáchat finanční sebevraždu - podporují silnější roli státu.
Politická nevyváženost ve vědecké sféře může ovlivňovat vědecké bádání zejména v humanitních oborech a v otázkách s politickými dopady. Existuje jev zvaný konfirmační zkreslení (confirmation bias). To je tendence člověka upřednostňovat ty informace a interpretace, které podporují jeho vlastní názor, a naopak ignorovat nebo podceňovat ty, které jsou v rozporu s jeho přesvědčením, případně vykládat nejednoznačné informace tak, aby byly v souladu s jeho názorem. Lidé tak žijí v jakýchsi názorových bublinách (poslední dobou je to velmi módní pojem). Vidí jen to, co zapadá do jejich názorového paradigmatu.
Tento mechanismus lidské mysli zřejmě pomáhá utřídit a kategorizovat si fakta v chaotickém světě a nacházet souvislosti. Hanlivě se tomu někdy říká „cherrypicking“, vyzobávání třešinek. Z široké palety argumentů pro a proti si vyzobete jen ty, které potvrzují váš původní názor. Bývá to častý problém ve statistice, jejíž výsledky závisejí na tom, které údaje do výpočtů zahrneme a které nikoliv.
Málokdo si ale uvědomuje, že lidé mohou takto s daty manipulovat nevědomky. Často sklouzáváme k obvinění z vědomého podvodu. Klimaskeptici jsou obviňováni, že jsou placení agenti dezinformační kampaně ropných společnosti. Alarmisté jsou zase obviňováni, že vědomě lžou, aby se dostali ke grantům a funkcím. Skutečnost je ale složitější.
Že i seriozní vědci podléhají konfirmačnímu zkreslení, není žádná novinka. V 60. letech Thomas Kuhn vydal „Strukturu vědeckých revolucí“, ve které popisoval, jak vědci dlouho odmítají vidět „anomálie“, které nezapadají do aktuálního paradigmatu, na které jsou zvyklí. Jeskynní malby, které pravěcí lidé zanechali v Altamiře, vědci dvě desítky let odmítali jako podvod namalovaný údajně současným malířem. Wegenerův objev pohybu kontinentů věda odmítala půl století jako nesmysl.
REFERENCE
Ronald Bailey. Climate Change and Confirmation Bias (Reason.com 12.7.2011)
http://reason.com/archives/2011/07/12/scientific-literacy-climate-ch
ROSENBERG, Stacy et al. A Profile of U.S. Climate Scientists' Perspectives. In: Climatic Change Volume 101, Numbers 3-4 (August 2010) pp. 311-329 [cit. 18.12.2016] Dostupné na:http://bush.tamu.edu/istpp/scholarship/journals/ClimateScientistsPerspectives_ClimaticChange.pdf
Brian Kennedy and Cary Funk. Majority of Americans say scientists don’t have an ideological slant. PewResearch.org 9.11.2015 http://www.pewresearch.org/fact-tank/2015/11/09/majority-of-americans-say-scientists-dont-have-an-ideological-slant/
Politická orientace je zadrátovaná v mozku
Autor: Stanislav Mihulka (13.09.2007)
Zadrátování mozku a sklon k náboženské víře
Autor: Stanislav Mihulka (20.01.2014)
Jak vzniklo lidské chování?
Autor: Redakce (08.02.2014)
Lidé jsou vrahouni, ale mezi primáty je to normální
Autor: Stanislav Mihulka (30.09.2016)
Diskuze:
pravicový x levicový
Věra Rambousková,2017-05-20 11:59:57
"Vzpomeňme si, co u nás napáchal zákon o podpoře obnovitelných zdrojů. A co způsobila podpora biopaliv."
Politicky jsou to zákony z levicové strany spektra. Ale jejich zneužití bylo značně "pravicového" charakteru (těžili z ní podnikatelé skrytí za právnnickými osobami).
A tendence zneužít cokoliv k vlastnímu prospěchu není politicky vyhraněná ani žádný politický názor (i když tady se asi většinou neshodneme) nepreferuje.
Historicita Ježíše
Michal Hanko,2017-01-09 15:03:35
Velmi dobrý postřeh, pane Kremlíku. Dalším příkladem je podle mě např. historicita Ježíše Nazaretského. Ačkoliv celková evidence dosti přesvědčivě ukazuje, že jde o mytologickou postavu, odborníci setrvávají již sto let na svých pozicích, ANIŽ by se s argumenty, které jsou na stole, byli schopni korektně vyrovnat.
Pavol Hudák,2017-01-04 22:49:18
ale pravda je iba jedna. tak kde potom je? kto jej ma viac?
ako je to s priemernym iq medzi beznymi vedcami a beznymi podnikatelmi?
Re:
Milan Krnic,2017-01-04 23:38:43
To je klasická chybná úvaha, zobecnění, že vědec je nějaké trvalé (24/7) označení jedince, nálepka. Vědec je vymezen jasnou metodikou. Názory (jak uvádíte, pravdy) jdou mimo to.
Vědec potřebuje prachy, stroje, informace a živou sílu. Metodiku si koupí.
Josef Hrncirik,2017-01-05 06:30:25
Re: Pravý Vědec tiskne prachy
Milan Krnic,2017-01-05 17:08:48
Analogicky tedy houslista potřebuje prachy (které tiskne), housle, informace a živou sílu. Noty si koupí. To ovšem nevypovídá o tom, jak hraje.
Pravý Vědec tiskne prachy. Tápoš loví granty, nebo methodicky cvičí.
Josef Hrncirik,2017-01-06 07:10:54
Pokud však chce udělat srdcervoucí šňůru Kábul, Bagdád, Tripolis, Halab, potřebuje nejen kalafunu, ale také letadlové lodě, tankové divize, křídlaté rakety a pomocné sbory.
Proto tiskne prachy.
Re: Re:
Pavol Hudák,2017-01-05 08:35:42
od vedca cakam inteligenciu a racionalitu. a to nielen v pracovnom zivote.
Re: Re: Re:
Milan Krnic,2017-01-05 17:03:27
Děkuji za váš názor. Každý očekává něco. O tom diskutovat nelze.
Dobrý článek, výstižný a objektivní
Jan Omasta,2017-01-04 18:27:17
Známá věc, že názory vědců stejně jako lidí se liší podle způsobu uvažování. I vědci se dělí na logicky a emocionální myslící, podle toho v jakém oboru jsou. Např. ve stavebnictví a strojírenství jsou hlavně (logicky) myslící a v historii a lingvistice emocionální. Podstatné je vědět, že u lidí se vyskytuje buď myšlení nebo emocionalita. Může být i mezi. Ale nikdy myslící lidé nerozumí empatii a emocionální lidé logice. Je to podobné jakože nemůže existovat hlučný extrovert, který by miloval ticho a samotu.
Článek píše: Pouze když se průzkumníci ptali voličů pravice (conservative republicans), tam byla víra v nestrannost vědců nižší (50%).
To je právě to, že emocionální lidé si neuvědomují, že jim chybí logické myšlení. Že nedovedou nestranně rozhodnout, co je pravda a co né, co z čeho vyplývá, apod.. Naproti tomu myslící lidé jsou si vědomi, že jsou necitelní a nepletou se do věcí jako hodnotové soudy nebo lidské vztahy. Když tak si dají poradit někým, kdo tuto schopnost má.
Emocionální lidé se řídí jednoduchým principem. Z čeho mají libé pocity, to je dobré, správné. A naopak nejvíc válek vyvolávají emocionální lidé. Oni nedovedou nestranně tolerovat nesouhlasné názory. Své názory přizpůsobují většině. Když někdo v týmu nesouhlasí, vyvrhnou ho jako neloajálního. A když mají nelibé pocity, tak se u nich zrodí nenávist.
Například ve vztahu k přistěhovalcům se emocionální lidi rozdělí na sluníčkáře žijící v přítomnosti, které žene soucit a lidi, kteří jsou schopni usuzovat důsledky v budoucnu a ty žene nenávist. Logicky myslící lidí odmítají přistěhovalce ať už kvůli momentální odlišnosti nebo ze strachu o blaho celku.
Re: Dobrý článek, výstižný a objektivní
Milan Krnic,2017-01-04 21:52:40
Když jste zmínil tu objektivitu. Mám podstatnou otázku. Na to, co píšete (jací lidé jsou, do jakých spadají skupin, a do jakých skupin se tyto skupiny dělí, atp.) jste přišel, prosím, jak?
Když to vezmu v rychlosti, aby můj dotaz nevyzněl stroze:
1) "vědců stejně jako lidí ..." Vědci jsou lidé, tak jaké "stejně jako"
2) "vědci se dělí na ..." Nesmysl. Vědec je ten, kdo se při vědeckém bádání drží vědecké metody (viz definice)
3) " u lidí se vyskytuje buď ..." "Může být i mezi ..." To dohromady obsahuje všechny možnosti, tedy to takto napsané (prvně vylučovacím způsobem) nedává smysl.
4) "lidé nerozumí ..." Prosím důkaz.
atd..
Re: Re: Dobrý článek, výstižný a objektivní
Pavol Hudák,2017-01-04 22:55:12
nieje vedec ako vedec... linguista bude mat predsalen ine chapanie sveta ako kvantovy chemik.
Re: Re: Re: Dobrý článek, výstižný a objektivní
Milan Krnic,2017-01-04 23:08:01
Nieje človek ako človek. Vědec je ten, kdo pracuje podle vědecké metody.
Re: Re: Re: Re: Dobrý článek, výstižný a objektivní
Milan Krnic,2017-01-04 23:20:51
Jinak řečeno. Vědecký tvrzení není názor, stejně jako názor není vědecké tvrzení. Nezávisle na tom, že (si) to někdo plete.
Re: Re: Re: Re: Re: Dobrý článek, výstižný a objektivní
Pavol Hudák,2017-01-05 08:37:15
preliest si to ty. pretoze aby bol niekto schopny vyvodit spravny zaver, nesmie mat v hlave nasrate. ak niekto nieje inteligentny, nesmie byt vedcom, pretoze iba preziera verejne financie na mieste na ktore nema
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dobrý článek, výstižný a objektivní
Milan Krnic,2017-01-05 16:44:13
"v hlave nasrate" nemá nic společného s definicí vědce, a tedy s postupem dle vědecké metody. Kdo podle ní nepostupuje, není vědec, a klidně může mít "v hlave nasrate"
To zobecňování, že vědec je ten, kdo má takovou kolonku v pracovní smlouvě, je nesmyslné (to je obvykle zaměstnanec).
Jeden člověk může být např. vědec, houslista, horolezec, fanoušek fotbalu. Tedy to, co vykřikuje na fotbale, nebo třeba v práci nad sportovními výsledky, nelze racionálně brát za vědecká tvrzení, ale pouze za výkřiky. Obdobně jako vědecká tvrzení, vypracovaná dle vědecké metody, lze brát pouze jako vědecká tvrzení.
Re: Re: Re: Dobrý článek, výstižný a objektivní
Jan Omasta,2017-01-05 00:47:14
Správně, lidi se dělí na 16 osobnostních typů. O tom je typologie osobnosti MBTI. Vědci jsou jen 4 osobnostní typy. I když takovému vědeckému uvažování má blízko 8 typů. u typologii mi nemusíte zpochybňovat. Vymyslela ji paní Mayersová-Briggsová v roce 1943. Výhodou je, že vy během 20 vteřin zjistíte o člověku jaké má touhy, na co má talent, jaké má přednosti a slabiny, co mu jde, co mu nejde, jaké se mu líbí auta, domy, co rád čte, strašně moc toho zjistíte. Stačí k tomu určit jen 2 vlastnosti, ty druhé 2 bývají viditelné na první pohled z rysů tváře, z gestikulace, apod.
Re: Re: Dobrý článek, výstižný a objektivní
Jan Omasta,2017-01-05 01:02:02
Typologie osobnosti se užívá v marketingu. Když chcete dosáhnout úspěchu, zjistíte si jaký typ osobnosti mají platící zákazníci a když to víte, tak se můžete tvářit chovat se a říkat to, co chce slyšet právě ten typ lidí.
Takže když dělal volební kampaň pro ČSSD, tak už věděli, že to jsou lidé, co se jim líbí kontrola klimatu. Průměrný volič ČSSD je ESFP.
To Babiš má velmi podobné, jen se liší jedním písmenkem ESFJ a ty právě odtáhl z ČSSD. Jinak Babiše mají nejradši ESTJ. Prostě z těch 16 typů si průzkumem zjistí, kteří ho volí a kteří ho nevolí.
Možná to pochopíte líp, když vám, vysvětlím, proč se Kalousek nesnaží zalíbit lidem. On totiž ví, že ho nevolí 12 typů osobností, tak se snaží zalíbit jen těm svým. Někteří politici mají štěstí, že jsou přijímáni více typy. Babiš je tak napůl, že se s ním identifikuje 4x víc lidí než s Kalouskem, protože on je vyhraněný a ti ostatní ho nesnášejí.
Re: Re: Re: Dobrý článek, výstižný a objektivní
Milan Krnic,2017-01-05 16:48:52
Typologie osobnosti je věc jedna, práce vědce věc jiná. Dále třídit lidí do obecných skupin jistě lze. O konkrétním člověku to ovšem vypovídá úměrně dle zobecnění.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Myers-Briggs_Type_Indicator
Jde o zajimave tema, ale
Roman Sobotka,2017-01-04 10:43:12
Jde o zajimave tema, ale pro neznale pomeru v USA je clanek pomerne dost zavadejici.
Moznost realne volit pouze mezi demokraty a republikany (podobne v UK) znamena,
ze spektrum nazoru v ramci volicu jedne strany je velmi siroke. Pochybuji, ze socialiste, tak jak je chapem u nas, jsou vetsinou demokratu. Ta bude padat nekam k levicovym/stredovym liberalum. Takovy spanelsky socialista bude v USA povazovany za cisteho komunistu. V USA jsou velmi ziva nabozenska temata jako potraty, homosexualove, kreacionismus na skolach apd. To je jeden z duvodu, proc mnoho universitnich intelektualu voli demokraty (casto jako mensi zlo). Tvrdit, ze se tedy zaroven jedna o nadsene podporovatele statnich regulaci, je trochu fabulace. Konzervativni kridlo republikanu bude tezto stravitelne pro mnoho obcanu CR, hrde se hlasici k pravici. Politicke klima je neprenositelne. Klimatologove jsou navic castym tercem republikanu, takze neprekvapuje, ze je moc nemusi.
Re: Jde o zajimave tema, ale
Milan Krnic,2017-01-04 12:29:40
Samozřejmě každé zobecnění je zavádějící. Bez toho bychom ale nic nenapsali. Navíc třídní zobecnění je velmi jednoduché, tedy pohodlné, ale zároveň úměrně zavádějící. To ovšem zjevně většině lidí nevadí (soudím, že většině, protože se používá všude). A je to spíš zábava, než snaha o to, cokoli řešit.
Tedy taková tvrzení podle mě ani nemá smysl komentovat. (z logiky plyne, že diskutovat nelze)
Má někdo jasný, kontrolovatelný a kontrolovaný program? Tedy mimo ...M?
Josef Hrncirik,2017-01-04 07:54:21
Volte krávy, volte býky, jen nevolte agrárníky. Ovce, volte Ovce, jen nevolte lidovce!
Josef Hrncirik,2017-01-04 07:33:35
Již Platon říkal, že budeme žít v jeskyni a pozorovat svět přes monitory médií, která se postarají, abychom poznali jedinou pravdu a hovořili jejich slovníkem.
Josef Hrncirik,2017-01-04 21:33:50
Re: Již Platon říkal, že budeme žít v jeskyni a pozorovat svět přes monitory médií, která se postarají, abychom poznali jedinou pravdu a hovořili jejich slovníkem.
Milan Krnic,2017-01-04 21:58:19
Když jste zmínil toho Platóna, a i tento článek je filosofický, doporučuji nedávnou přednášku pana docenta "Zdeněk Kratochvíl - O (ne)užitečnosti filosofie (MFF FPF 13.10.2016)" https://www.youtube.com/watch?v=5X6z1WR0dvc
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce