V živočišné říši jsme výjimkou. Od šimpanzů po velryby mají totiž téměř všichni pyjové kosti. Jak takové kůstky vypadají, se lze podívat například zde.
Pravdou je, že společný předek všech savců tuto kost ještě neměl, ale jakmile jí náhoda objevila, a bylo to poměrně záhy, někdy před 95 miliony let, osvědčila se tak, že už se jí málo kdo zbavoval. Disponoval jí společný předek placentálních savců, předek šelem i primátů. To už ale mluvíme o době před padesáti miliony let. Zatímco u opic se kost zvětšovala, nám zmizela. Prý proto, že jsme nemuseli o partnerky soupeřit. Panuje představa, že nejvíce takové kosti je zapotřebí u těch druhů, kde je důležité pohlavní styk prodlužovat. Myslí se tím obsazení samičky a bránění jiným samcům se k ní dostat co nejdéle. Výzkumníky k tomu přivedly myši. U těch chovaných ve vyšším počtu, kde samci mezi sebou museli soupeřit, se mláďata těch úspěšných rodila s větší pyjovou kostí. A naopak, k monogamii přinucené páry měly potomstvo se zakrnělými kůstkami. Podle jedněch má mít prsty v našem hendikepu monogamie, přičemž oponenti namítají, že to s tou naší monogamií není a nikdy nebylo tak slavné a že ani monogamnější velryby mají kostěné udělátko a dokonce s úctyhodnými deseti stopami délky.
Erektilní dysfunkce (ED) je zdaleka naší nejčastější poruchou sexuálních funkcí. Statistiky říkají, že asi 40 procent mužů ve věku mezi čtyřicítkou a sedmdesátkou trpí nějakou její úrovní. V českých luzích a hájích, podle provedeného průzkumu, s ED zápasí každý druhý muž starší 40 let. Třetině z nich přitom nejsou léky typu Viagra ani vakuová pumpa, nic platné. Není divu, že vymýšlením toho, co jsme klikatou cestou evoluce někde ztratili, se ve světě věnuje tolik týmů. Navzdory tomu se základní technika penilních implantátů za posledních 40 let prakticky nezměnila.
Zdravotnická zařízení je často vedou pod nehezkým označením protézy. Jsou v podstatě jen dvou typů. Polotuhé, které se musejí pokaždé natvarovat do požadovaného směru. Dělá se to podobně jako když se ohýbá drát.
Druhé skupině se říká nafukovací. Ty se nyní považují za jakýsi standard. Říká se jim nafukovací, ale připomínají spíš přečerpávací vodní elektrárnu Dlouhé stráně. V šourku je pumpička, a když se několikrát zmáčkne, z nádrže někde v těle přečerpá tekutinu do podlouhlých vaků zašitých do tkáně topořivých těles penisu.
Na rozdíl od levných polotuhých implantátů, když je po všem, dovolují nám se erekce zbavit. Ti, kdož byli na vojně vědí, že dlouho stát v pozoru není jen tak. Dobře si toho jsou vědomi oficíři a ceremonie zbytečně neprotahují. Rád při nich někdo omdlí a z aktu se stává fraška. Proto se mužstvu krátce po povelu „pozor“, vždy velí „pohov“. V případě penilních implantátů se to dělá otevřením ventilu nenápadně zakamuflovaného v šourku. Dobré je při tom tekutinu z vaků stiskem penisu vymačkat. Nepříjemným na tomto vylepšování mužství je, že nám chirurg rozřeže nejen pindíka, ale i šourek a ještě k tomu je potřeba někam vecpat zásobní cisternu. Většinou se vkládá do dutiny břišní, kde se pak tísní vedle močového měchýře. Jednotlivé součástky v šourku, penisu a dutině břišní pak propojuje řada hadiček, které si nezadají s hydraulikou traktoru s vlekem s vyklápěčkou.
Není divu, že takový zázrak techniky přijde na tolik, co nové auto a navíc se pojišťovny k těmto úhradám staví netečně, takže se před sexuologickými klinikami zástupy uchazečů zrovna netvoří.
S řešením, které má situaci změnit k lepšímu, přichází Brian Le. Je znát, že na urologii přesedlal a že jeho původním vzděláním je materiálový inženýr. Tou novinkou je totiž superelastický exoskelet s prvky z nitinolu. Žádné balonky a přečerpávací cisterny, skelet se aktivuje teplem. Výhodou nitinolu je, že jde o látku, která je v praxi odzkoušena, například v endovaskulární chirurgii a že na ní nejsou známy odmítavé reakce imunitního systému. K dalším výhodám patří, že přípravek by neměl být drahý a jeho trvanlivost neomezená. Pro představu, nitinol je i na našem trhu běžně dostupný. Z něj vyrobená pružina se dá sehnat za 300,- Kč.
V případě exoskeletu by pacienti také neodcházel domů s až tak moc rozřezaným mužstvím, jako když mu do topořivých těles na levé i pravé straně od močové trubice vpravují plastikové vaky. Na zdroje dráždění se rády nabalují problémy s infekcí a tak platí čím méně, tím lépe. Nápad nového typu náhrady pyjové kosti ale jeden zádrhel stále má. Je jím ono potřebné zvýšení teploty. Aby slavnostnímu okamžiku nemuselo předcházet něco jako tření ebenové tyče liščím ohonem, výzkumníci z Northwestern University a Southern Illinois University vymysleli, že by ohřev mohla zajišťovat indukce. Zvýšení teploty jen něco málo nad běžnou tělesnou teplotu, jak ukazuje přiložené video (zatím jen ukázka s vložením do teplé vody), by pak zajistilo divy. Spolu s pokynem „pozor“, totiž i „křídla“ zvětšují i šířkový rozměr svého hostitele. Spokojena by tak měla být i protistrana. Podrobnosti vzhledem k rozsáhlosti očekávaného trhu (odhad potřebných ve světě se odhaduje na 152 milionů mužů), se samozřejmě nezveřejňuje.
Nejspíš by ale spouštěcí zařízení mohlo připomínat dobíjecí stanice na konečné bateriových autobusů, kde je bezdotykové zařízení ukryté pod vozovkou. V představách je speciální matrace nebo něco jako elektrická dečka. Průšvih by mohl nastat snad jen pokud by partnerka zatajila kardiostimulátor. V případě nejistoty asi bude lepší některé pozice oželet. Jak praví klasik, „netřeba nos strkat všude“.
Ukázka jiného využití tvarové paměti nitinolu v lékařství: Dakota™ Nitinol Stone Retrieval Device with OpenSure™ Handle
Závěr
Je odsouzeníhodné, že výzkumníci vše chtějí ještě dál zkoumat a protahovat termín uvedení na trh o dalších pět let...
Komentář osla:
Dát si hřející notebook na klín, by v lepší společnosti nemusel být ten nejlepší nápad. Stejně tak si v taxi s vyhřívanou sedačkou sednout vedle šéfa....
Mají naše spermie harpuny?
Autor: Josef Pazdera (28.08.2015)
Heteropaternální superfekundace
Autor: Josef Pazdera (17.03.2016)
I s mizernou spermií lze zahrát dobré divadlo
Autor: Jan Nevoral (24.04.2016)
Diskuze: