Na Flegrejských polích stoupá dým z fumarol. Kredit: Manuel Mauer / Wikimedia Commons.

Flegrejská pole, čili slavné území Campi Flegrei, jsou vlastně vulkanická kaldera o průměru 13 kilometrů, která leží západně od italské Neapole, asi 35 kilometrů od Vesuvu, který je zase na východ od Neapole. Kaldera vznikla ve dvou divokých erupcích, které se odehrály asi před 39 tisíci let a 12 tisíci let. Celá oblast je neustále geologicky aktivní, a často se mění v důsledku vulkanických pochodů. Na povrchu je v dnešní době patrná aktivita v podobě výronů plynů z fumarol kráteru Solfatara.

Podle studie, která se nedávno objevila v časopise Nature Communications, se v oblasti Flegrejských polí probouzejí nesmírné síly, z nichž jde strach. Zvolna tam stoupá magma i obavy odborníků. Podle vedoucího výzkumu Giovanniho Chiodiniho z Národního institutu geofyziky a vulkanologie v italské Boloni se podmínky pod Flegrejskými poli blíží k bodu, kdy by mohlo dojít k náhlému průniku velkého množství rozžhavené vodní páry a magmatických plynů do hydrotermálních hornin. Jestli k tomu dojde, tak tyto horniny nejspíše prudce ohřejí, ztratí svou mechanickou odolnost a pak se zbortí. Odtud by pak mohla vést docela krátká cesta ke zběsilé explozi Flegrejských polí.

Giovanni Chiodini vlevo. Kredit: CCVG.

Chiodini zdůrazňuje, že zatím není možné nějak přesněji odhadnout, kdy k takové explozi dojde. Pokud by se to ale stalo, tak to podle Chiodiniho bude katastrofa možná i ohromných rozměrů. Jde o to, že Flegrejská pole a jejich okolí patří k nejvíce zalidněným oblastem na světě. Přímo v kaldeře a v jejím blízkém okolí žije asi půl milionu lidí. Všechno by samozřejmě záleželo na tom, jak rychle by k takové erupci došlo, a kolik času by bylo na evakuaci ohrožených oblastí. Některé scénáře jsou každopádně dost tragické.

Simulace pliniovské exploze Campi Flegrei. Kredit: INGV.

Podle odborníků se od roku 2005 Flegrejská pole neustále zdvihají. V roce 2012 kvůli tomu italské úřady zvýšily výstrahu před sopečnou erupcí ze zelené na žlutou, což znamená, že Flegrejská pole vyžadují neustálé aktivní monitorování.

Flegrejská pole pohledem satelitu. Kredit: NASA Earth Observatory.

Nedávno se zvětšily deformace terénu na Flegrejských polích a také tu častěji dochází k menším otřesům. V nedávné době se odehrály dvě sopečné erupce – sopek Rabaul na Papui Nové Guinei a Sierra Negra na Galapágách, jimž předcházely podobné deformace povrchu, jako na Flegrejských polích.

Zatím poslední sopečná erupce se na Flegrejských polích odehrála v roce 1538, kdy se vytvořil troskový kužel Monte Nuovo. Tehdy to nebyla zase tak devastující katastrofa. Když ale Flegrejská pole vznikala, tedy asi před 39 tisíci let, tak nejspíš šlo o nejmohutnější erupci na planetě za posledních 200 tisíc let, alespoň pokud víme. Vulkán tehdy v supermasivní explozi vyvrhl stovky kilometrů krychlových lávy a kamení, což musela být ohromující podívaná. Prý to bylo jenom asi o polovinu slabší, nežli zatím poslední exploze supervulkánu Yellowstone.

Video: Campi Flegrei - Plinian Eruption


Literatura
AFP 20. 12. 2016, Nature Communications 7: 13712, Wikipedia (Phlegraean Fields).