Ne že by na tom země byla se zdravotním systémem špatně. Fond společenství Commonwealth v roce 2014 deklaroval, že mezi dalšími 10 zeměmi (Německo, Kanada, USA, Francie, Austrálie, Holandsko, Norsko, Švédsko a Švýcarsko) má zdravotní systém Velká Británie (VB) nejpůsobivější výsledek z hlediska výkonnosti, bezpečnosti, koordinovanosti péče, zaměření se na pacienta a vynaložených nákladů.
Princip britského veřejného zdravotnictví je rozdílný oproti českému. V České republice je zdravotní systém postaven na všeobecném zdravotním pojištění, britská Národní zdravotní služba (NHS) vychází z pravidla zdravotní péče garantované státem. Proti mnohým pozitivům tohoto systému však stojí negativa jako např. dlouhé čekací doby na určité procedury nebo diagnostické výkony.
Královská farmaceutická společnost (v originále Royal Pharmaceutical Society, Rpharms/RPS) je orgánem zodpovědným za vedení a podporu profese lékárníka v Anglii, Skotska a Walesu. Tuzemským ekvivalentem je Česká lékárnická komora. Na konci listopadu 2016 zveřejnila RPS, že by lékárníci měli být ve větší míře schopni předepisovat léčivé přípravky pacientům s dlouhodobými potížemi a v případě potřeby je odkázat k jinému zdravotnickému profesionálovi s cílem ulevit zdravotnickým zařízením v rámci primární péče.
Již několik let jsou ve VB zavedeny 2 modely předepisujících lékárníků; 1) doplňkově předepisující lékárníci (od roku 2003), zahrnující dobrovolné partnerství mezi nezávislým předepisujícím lékařem, lékárníkem a pacientem s cílem zavést dohodnutý klinický plán, který by byl „ušitý na pacienta“; 2) nezávisle předepisující lékárník (od roku 2006), zodpovědný za zhodnocení a vedení předepisování přípravků s cílem léčby diagnostikovaných i nediagnostikovaných nemocí.
Jedna britská publikace menšího měřítka uzavírá průzkum systému stanoviskem, že pacienti spíše vítají předepisujícího lékárníka, druhá studie poukazuje na zlepšení adherence pacientů k léčbě. V rozporu je jiný průzkum ostatních poskytovatelů zdravotní péče, který tvrdí, že tímto způsobem dochází k neoprávněným zásahům do tradičních rolí v rámci zdravotního systému.
I když je NHS jeden z nejúspornějších systémů na světě, zhruba 50 % všech návštěv praktického lékaře ve VB zahrnují pacienti s chronickými obtížemi a zároveň se jedná o 70 % veškerých výdajů na zdravotní péči. Navíc odhad nárůstu počtu pacientů s chronickými stavy ze zhruba 15 milionů na 18 milionů v roce 2025 vyvolává pochybnosti o NHS vypořádat se s takovou zátěží, když už jsou aktuálně veškeré služby přetažené.
Někteří si stav uvědomují a snaží se vymyslet řešení. Předsedkyně RPS Sandra Gidleyová říká: „Dvojitá hrozba stárnoucí populace a s tím související nárůst počtu lidí, kteří žijí s jednou nebo více chronickými nemocemi, tlačí NHS do kritického bodu. Abychom se vypořádali s takovou poptávkou, potřebujeme radikální reformu poskytování zdravotní péče těmto pacientům a nadešel čas, aby to vláda umožnila.“RPS volá po změně legislativy, aby bylo lékárníkům ve větší míře umožněno předepisovat léčivé přípravky. Podle RPS to znamená, že by lékárníci převzali péči o pacienty, jejichž stav je stabilní s potřebou pravidelného monitorování, a předepisovali léky k udržení kompenzovaného stavu, aby mohli zůstat mimo nemocnici nebo ordinaci praktického lékaře.
Navíc by lékárník mohl pacienta odkázat přímo na jiné poskytovatele zdravotních služeb, čímž by měl pacient rychlejší přístup k vhodnému ošetření a zároveň by ulevil praktickému lékaři. Aktuálně může zhruba 6% (3 319) z celkového počtu 54 500 registrovaných lékárníků ve VB předepisovat léčiva. „Pokud nezměníme způsob, jakým je poskytována zdravotní péče pacientům s chronickými obtížemi, prognózy ukazují, že následná situace bude nezvladatelná. NHS, ani pacienti si nemohou dovolit čekat, než se v systému vytvoří volná kapacita,“ varuje Gidleyová.
Asociace pacientů (The Patients Association) zmíněný návrh o zvýšení preskripční kompetence lékárníků „srdečně vítá, a to nejen proto, že dojde ke snížení tlaku na obvodní lékaře, ale bude to znamenat lepší služby pro pacienty, kteří opravdu potřebují navštívit obvodního lékaře. Navíc to bude lepší pro pacienty, kteří navštívit praktického lékaře nepotřebují. Pro pacienty se jedná o výhru na všech frontách.“RPS proto nastavila 4 hlavní body, kterým se chce v blízké budoucnosti věnovat:
1. Lékárníci poskytující přímou zdravotní péči pacientům by měli mít příležitost získat atestaci k předepisování léčivých přípravků;
2. Pacientům se zlepší přístup ke zdravotní péči redukcí zbytečných návštěv u lékařů, pokud se lékárníkovi umožní pacienta přímo odkázat k příslušnému poskytovateli zdravotní péče;
3. Pacienti budou mít prospěch z postupné integrace lékárníků do multidisciplinárního týmu, čímž by se měla efektivněji zpřístupnit zdravotní péče;
4. Se souhlasem pacienta by měly mít všichni předepisující lékárníci plný přístup do zdravotního záznamu pacienta v zájmu zajištění kvalitní, bezpečné a efektivní péče o pacienta.
A výsledek razantních návrhů v jinak celkem konzervativní VB můžeme v klidu sledovat na internetu se založenýma rukama. V českém prostředí, kde se debatuje nad relativizovanou pozicí lékárníka jako zdravotnického pracovníka, jsou zmíněné koncepty velice revoluční a mohou vést k prestiži, které mohou někteří jen závidět.
Zdroj: http://www.rpharms.com/
Diskuze:
