Mnoho tradičních indikací léčivek potvrzuje farmakologický výzkum

Bez citronové trávy asijští kuchaři vařit neumí. Kredit: Jenni Konrad, lemongrass CC BY-NC 2.0

Naše dávné předky tak jako nás, trápily různé choroby. V důsledku těsného sepětí s přírodou a dostatku času na pozorování poznali, že zdravotní potíže lze mírnit užitím rostlin. Nevybaveni vědomostmi dneška přisuzovali léčebný účinek na vrub magické síle. Přes chybnou představu kouzelného vlivu dospěli cestou pokusů a omylů, zpočátku jistě i smrtelných, k pozoruhodným znalostem, které mnohdy korespondují s moderními poznatky. Přírodní medicína prošla několika milníky od sepsání prvních herbářů před více než 4 tisíci lety přes nastolení vědečtějšího přístupu římskými učenci, který utnul nástup léčby modlitbou ve středověku. Nabyté vědomosti tak vlivem církve na nějaký čas upadly v zapomnění. V současností umíme řešit řadu nemoci pomocí léků a technologií, přesto se navrací doba obliby bylinek.

Vedlejší účinky fytoterapie
V důsledku praktik vycházejících často z tradičního užití, tedy bez podpory klinických důkazů, se rostlinná terapie řadí k alternativnímu směru spolu s homeopatií či čarování virgulí. Snaze o nějaké racionální pojetí ubližuje nesmyslná mytologie v čínské tradiční medicíně a blázniví lidé, co vkládají bezmeznou důvěru v efekt a bezpečnost přírodních prostředků. Fytoterapeutika mají svá specifika, ale v principu se neliší od klasických alopatických léků. Stejně jako u nich, efekt závisí na přítomnosti chemikálie (účinné látky). Z toho vyplývá, že jejich užívání budou doprovázet i stejné negativa v podobě rizika vedlejších účinků nebo interakcí. Na rozdíl od klasických léku bylinné prostředky zvýhodňuje falešný pocit bezpečí.  Pramení z toho, že k produktu není přibalen leták, který dopodrobna rozebírá jednotlivé vedlejší účinky a jejich frekvenci. Většinou tyto informace nahrazuje věta: Nejsou známy žádné vedlejší účinky. Neškodně znějící formulace, ale ve skutečnosti znamená: Vedlejší účinky neznáme, protože je nikdo dostatečně nezkoumal.

Játra trpí nejvíce

Kozlík patří k evropským tradičním léčivkám s nahlášenými případy poškození jater. Zdá se však, že k tomu dochází opravdu velmi vzácně. Kredit: Kerry Woods, Valeriana officinalis CC BY-NC-ND 2.0

Nejčastěji vzniká problém doprovázející příjem cizorodých látek (ať syntetického nebo rostlinného původu) v játrech, kde se tyto sloučeniny metabolizují. Toxické poškození jater je dosti zrádným vedlejším projevem účinné látky. V řízených testech toxicity zkoumaný lék či herbální složka, může obstát na výbornou, ale v populaci se pak najdou vnímaví jedinci reagující orgánovým poškozením. Pro hodnocení bezpečnosti je pak důležitá četnost a závažnost případů. Právě scénář, kdy se zjistí na velkém počtu subjektů neúnosné riziko hepatotoxicity, vede nejčastěji ke stažení nově schválených léků z trhu. Bohužel rostlinné přípravky nutnosti takového hodnocení nepodléhají, tudíž neznáme přesně rozšířenost užívání té které léčivky, ale známe alespoň výskyt komplikací u lidí vyvolaných bylinnými prostředky, které vyžadovaly lékařské ošetření.

Epidemiologická data říkají, že látkově navozené poškození jater se vyskytne v počtu 10 až 150 případů na 100 tisíc obyvatel a rok. Ve Spojených státech přitom čtyři pětiny připadají na léky a zbylá pětina na rostlinné a potravní doplňky. Tuhle statistiku však zkresluje fakt, že zahrnuje i suplementy pro sportovce, které se tam občas nelegálně obohatí i bez vědomí spotřebitele, o anabolické steroidy, což zrovna rostlinné produkty nejsou. Z toho důvodu vévodí u „ne léků“ na prvním místě v počtu hlášení prostředky pro kulturistku. Nicméně na druhém místě figurují přípravky na hubnutí obsahující extrakt zeleného čaje a třetí místo obsazují bylinné směsi.

Zelený čaj a hepatotoxicita
Pro někoho může být překvapením, že extrakt zeleného čaje je hepatotoxický. Nicméně čajomilci mohou zůstat v klidu. Nic jim nehrozí. Nejsou schopni přirozenou cestou dostat do sebe takové množství složky s krkolomným názvem epigalokatechin-3-galát (EGCG), aby je to stálo zdraví. Riziko selhání jater podstupují jen ti, co užívají rafinovaný extrakt EGCG. A to hlavně tehdy, pokud se předtím na jejich jídelníčku zelený čaj nevyskytoval. Nízké dávky EGCG totiž otuží játra tak, že následný přechod na koncentrát většinou vydrží.

Další hepatotoxické složky

Rdesno mnohokvěté je jedna z těch čínských léčivek po které selhávají játra nejčastěji. Kredit: Wei-Chun, Polygonum multiflorum CC BY-NC-ND 2.0

K dalším velmi nebezpečným složkám herbálních výrobků patří asijské druhy Lycopodium serratum (vranec zubatý), Polygonum multiflorum (rdesno mnohokvěté) a Ephedra sinica (chvojník čínský). Rdesno je v tradiční čínské medicíně hodně populární a vysoce ceněné jako duševní a fyzické tonikum. Hojně se vyváží, tudíž je k sehnání i u nás. To vranec se ve skladech českých prodejců zřejmě nenachází a prodej chvojníku vzhledem k obsahu efedrinu zakazuje vyhláška č. 225/2008 Sb definující požadavky na doplňky stravy. K zakázaným druhům náleží rovněž Piper methysticum (pepřovník opojný, kava-kava), přesto ho některé e-shopy nabízejí. V oblasti Oceánie slouží pepřovník k přípravě nápoje navozující příjemné opojení. Po světe se rozšířil jako lék na úzkost, nespavost a depresi. Chválen byla pro dobré vlastnosti, poněvadž žádaný účinek nedoprovází v přiměřených dávkách poruchy paměti, ospalost ani takové riziko vzniku závislosti známé u podobně působících benzodiazepinů. Nakonec početný výskyt případů selhání jater, a dokonce selhání ledvin spojovaných s kavou vedl v evropských zemí k lavině zákazů. Přívrženci přírodní léčby v omezení pepřovníku spatřují účelové spiknutí chránící tučné zisky farmaceutických společností.

Kromě skupiny těch zdravotně nejzávadnějších druhů probíraných v předchozím odstavci, existují pak takové, které způsobují trable s játry vzácněji, zato je seženete v každé lékárně nebo obchodu se sušenými bylinkami. Patří k nim Aloe vera (aloe pravá), Cassia senna (kasie sennová), Centella asiatica (pupečník asijský, Gotu kola), Scutellaria laterifora (šišák bajkalský), Valeriana officinalis (kozlík lékařský).

Nejlepší je si vypěstovat a nasbírat sám
Přibližně u jednoho procenta lidí užívajících rostlinné drogy z východu, vyšetření ukáže zvýšení jaterních transamináz signalizující poškození jater. To přitom nemusí být doprovázeno příznaky otravy. Otázkou je, zda následek přiřadit vlastní toxicitě výchozí suroviny nebo kontaminaci. Špatná kvalita čínských produktů už si vybudovala hodně pošramocenou image. Analýzy u nich ukázaly přítomnost vyloženě jedovatých rostlin, vysoké množství olova, rtuti či arsenu, které je činní spíše nástrojem travičství než léčby.

Další jedy vznikají špatným postupem při sušení činností plísní a to už není problém jen asijských producentů. Hladiny mykotoxinů mohu být vzácně tak vysoké, že zvládnou poslat uživatele do nemocnice s akutním selháním jater. Proto nákup sušených bylin se jeví jako opravdu odvážný čin i dnes, kdy se na mykotoxiny více myslí. Úplnou jistotu nezávadností své porce zdraví, získá uživatel pouze vlastnoručním pěstováním, sběrem a zpracováním.

Citronová tráva a ledviny
Zmíněný příklad extraktu zeleného čaje poukazuje na nebezpečí přiházející ze směru odkud záludnost nikdo neočekával. Laika by nenapadlo spojovat něco tak známého s hepatotoxicitou. Takových překvapení pravděpodobně objevíme nejspíš v budoucnu více, pokud pořádně prověříme různé biologické účinky naší zelené lékárničky. Jako další příklad skrytých rizik poslouží citronová tráva. Tradičním užití 2000 let prověřený prostředek k přípravě čaje pro požitek, ochucení pokrmů a léčení. Už nějakou dobu se objevovaly, ne zrovna konzistentní, náznaky možné nefrotoxicity. Studie provedená v minulém roce (poprvé na zdravých lidských dobrovolnících), ukázala, že dlouhodobý příjem čaje z citronové trávy snižuje schopnost glomerulární filtrace ledvin. Zhoršení funkce signalizovaly i běžně testované biochemické ukazatele -  rostla koncentrace kreatininu a močoviny v séru. Zaznamenaný rozsah změn pro zdravého člověka nepřestavuje nic zásadního, ale ve stáří, kdy se filtrační schopnost ledvin zhoršuje, už by bylo rozumné se citronové trávě vyhýbat.

Co říct závěrem?
Rozhodnutí užít bylinný přípravek není tak banální, jako zvolit barvu trička na odpolední párty. Volba by měla mít nějaké opodstatnění.  Proto je hloupé konzumovat bylinné čaje za účelem doplnění tekutin a zároveň doufat, že nám ještě k tomu upevní zdraví. Zájemce o přírodní medicínu by neměl spoléhat na povrchní informace, protože se v nich glorifikuje účinek a vypouští varování. Pokud chcete pacient mermomocí podstoupit léčbu rizikovou bylinkou (např. rdesno, pepřovník), měl by si nechat kontrolovat jaterních funkce krevním testem minimálně v začátcích podávání, kdy je výskyt komplikací častější.

Literatura
https://livertox.nlm.nih.gov/

DOI: 10.1002/hep.27317
DOI: 10.1002/hep.28813

DOI: 10.1053/j.jrn.2014.08.005