EM pohon v experimentu NASA. Kredit: NASA.

Nedávno se objevil první recenzovaný vědecký článek o zatím stále velmi kontroverzním elektromagnetickém, v tomto případě mikrovlnném pohonu. Jeho publikace v časopisu Amerického institutu pro aeronautiku a astronautiku Journal of Propulsion and Power pořádně zahýbala celou technosférou a neklid mezi odborníky, nadšenci i snílky je cítit dodnes. Není divu, pokud by se tahle technologie ukázala jako životaschopná, mohla by radikálně změnit cestování v blízkém vesmíru. Kdo by se nechtěl dostat na Mars za 70 dní. Mnoho lidí sleduje EM pohon s nadšením a stejně tak má i množství odpůrců, podle nichž se protiví fyzikálním zákonům a nepatří do vědy, nýbrž do science-fiction. K celé záležitosti se nedávno vyjádřil i Brice Cassenti, expert na pokročilé pohonné systémy z Univerzity v Connecticutu, jemuž kladli otázky v místním zpravodajském médiu UConn Today.

Brice Cassenti. Kredit: Rensselaer.

Co je zač EM pohon a proč jsou z něj všichni tak paf?

EM pohon vytváří tah z elektromagnetických vln. Je velmi jednoduchý a vlastně připomíná mikrovlnku. Tvoří ho měděný trychtýř s rezonátorem a anténou, která vyzařuje mikrovlny. Tento pohonný systém je unikátní v tom, že nepoužívá žádné hmotné palivo. Lidé NASA v testech naměřili, že takový pohon ve vakuu vytvoří tah 1,2 milinewtonu na 1 kilowatt. Tím vznikne velmi malý, ale přesto pozorovatelný pohyb. Pokud by bylo možné postavit loď s EM pohonem, tak by nemusela mít na palubě palivo, což by zásadně změnilo její konstrukci a hlavně možnosti využití.

University of Connecticut.

Kde se bere ten ohromný skepticismus kolem EM pohonu?

Jde o to, že EM pohon vytváří tah, aniž by z něj vycházela jakákoliv hmota. To je porušení Newtonova třetího pohybového zákona, teda zákona akce a reakce, které zpochybňuje samotný zákon zachování hybnosti. Pro mnoho fyziků i inženýrů je tohle horší než svatokrádež, takže jsou přesvědčeni, že údajný tah EM pohonu musí být nějakou chybou v měření nebo experimentu. A ti, kteří věří tomu, že tah EM pohonu je reálný, pro něj nemají žádné prověřené vědecké vysvětlení, což na věrohodnosti EM pohonu také zrovna nepřidá. Osobně věřím (Cassenti), že naměřený tah má nějaké obyčejné, nepříliš lichotivé vysvětlení. Například, něco se někde ohřívá a tím vzniká iluze pohybu. V podobných případech je velmi obtížně odstranit veškeré možné zdroje experimentálních chyb. Jediným řešením v takové situaci je formulovat hypotézu vysvětlující mechanismus EM pohonu, a tu pak nezávisle ověřit.

EM pohon. Kredit: NASA.

Změní se teď něco kvůli článku v recenzovaném časopisu?

Recenze článku nezávislými odborníky je jistě významným krokem a povede k tomu, že vědci začnou brát EM pohon více vážně, jako seriózní vědecký problém. Neznamená to ale, že recenzenti věří tomu, že EM pohon funguje. Podle dostupných informací je to spíše naopak. Experiment s EM pohonem jim ale přišel natolik zajímavý a zvláštní, že ho pustili k publikaci.

Pokud EM pohon skutečně funguje, co to znamená pro fyziku?

Jestli tomu tak doopravdy je, tak to znamená, že jsme objevili záblesk nové fyziky. Newtonovy zákony víceméně platí v našem světě, který známe ze zkušenosti. Nefungují ale v extrémních rychlostech, kde je nahrazuje speciální relativita, v intenzivních gravitačních polích, a také v těch nejmenších měřítcích. Ve fyzice je spousta věcí, kterým nerozumíme. Někdy dokonce ani nevíme, kde začít. Prostor pro novou fyziku určitě je, a rozhodně ne malý.

Co můžeme čekat od testů EM pohonu ve vesmíru?

Experimenty s EM pohonem ve vesmíru by byly velmi zajímavé. Ve vesmíru je vzduchoprázdno, lze tam měřit zrychlení bez potíží, které taková měření doprovázejí v prostředí zemské přitažlivosti. Problém je v tom, že experimentování ve vesmíru je stále ještě velice drahé. Prozatím asi bude lepší zkoušet EM pohon na Zemi, a do vesmíru ho poslat, až tahle technologie bude vypadat opravdu slibně. Podle mé zkušenosti (Cassenti) je jenom malá šance, že EM pohon přežije důkladnější testování. Ale není úplně nulová.

Literatura

UConn Today 6. 12. 2016, Journal of Propulsion and Power online 17. 11. 2016, Wikipedia (RF resonant cavity thruster).