Velkým překvapením skončil pro americké vědce výzkum mozku u myší, které mají zablokován gen zvaný Bax. V nepřítomnosti genu mizí i mnohé z rozdílů mezi mozky samců a samic. Už v sedmdesátých letech 20. století vědci zjistili, že se samci a samice savců liší velikostí některých mozkových center. Například centrum označované jako BNST je u samců o 75% větší a obsahuje mnohem více buněk než u samic. S centrem označovaným jako AVPV  se to má přesně opačně – samcům narůstá mnohem méně než samicím.
Rozdíly ve velkosti jednotlivých mozkových center jsou vyvolány účinkem pohlavních hormonů, především pak přítomností testosteronu (u samců) nebo jeho absencí (přesněji velmi nízkými koncentracemi - u samic). Dlouho ale nebylo jasné, jak toho testosteron a další hormony dosáhnou.
Vědci z University of Massachusetts v americkém Amherstu vedení bioložkou Nancy Forgerovou zjistili, že rozdíly ve velikosti mozkových center má na svědomí rozdílná míra v odumírání neuronů. V časných fázích vývoje mozku se množí neurony jako zběsilé a později musí dojít k výrazné redukci jejich stavů, aby mozek vůbec fungoval. V některých centrech odumírá jen 20% z původního počtu neuronů, jinde jich hyne až 80%. Tyto procesy jsou řízeny „sebevražednými“ geny náležejícími do rodiny označované jako Bcl-2 a Bax. Geny Bcl-2 pomáhají buňkám přežít, geny Bax  je naopak usmrcují.
Pokud je gen Bax v dědičné informaci myší zablokován, projeví se to zvětšením mozkových center, která se nedokážou zbavit nadbytečných nervových buněk. Mezi velikostí center BNST a AVPV není mezi samci a samicemi žádný rozdíl. Znemená to, že testosteron vyráběný pohlavními žlázami samců dokáže aktivovat gen Bax v centru AVPV a zajistí jeho zmenšení masovým vyvražděním neuronů. Naopak, v centru BNST tentýž hormon aktivaci genu Bax brání a nedovolí mu provést redukci v počtu tamějších neuronů. Zatím není jasné, jaký má „vyrovnání“ ve velikosti mozkových center efekt na chování samců a samic.

<

Nancy Forgerová z University of Massachusetts nahlédla do příčin rozdílů v mozcích samců a samic.

Za odlišností ve velikosti jednotlivých mozkových center samců a samic se skrývá různá míra odumírání neuronů během vývoje mozku. Na snímku je odumírající neuron označen šipkou. Masové umírání neuronů ve vyvíjejícím se mozku má na svědomí „buněčná sebevražda“ čili apoptóza. Při ní se buňky rozpadají na menší části, které jsou bez problému pohlceny okolními přežívajícími buňkami. Je to velmi „čistotný“ způsob skonu buňky, který v nervové tkáni nepáchá žádné škody.