Susanna Larsson: „Naše výsledky ukazují, že u nadměrných konzumentů alkoholu byla pozorována asi 1,6 krát větší pravděpodobnost intracerebrálního krvácení (ICH) a asi 1,8 krát vyšší pravděpodobnost výskytu subarachnoidálního krvácení (SAH). Souvislost mezi nadměrným pitím byla značně vyšší u těchto dvou typů hemoragií než u ischemické cévní mozkové příhody (ICMP).“ (Kredit: Karolinska Institutet)

Množství spotřebovaného alkoholu v rámci obyvatel Evropské Unie (EU) je alarmující. Evropan starší 15 let spotřebuje za rok asi 12-13 litrů čistého alkoholu, což lze volně přepočítat na 800 ml výčepního piva na den. Kromě poškozeného zdraví nás to přijde i na dost peněz. Snížená produktivita práce, vyšší náklady na zdravotní péči, soudní výlohy spojené s činy konzumentů alkoholu,... dohromady okolo 300 EUR na každého obyvatele EU. USA uvádějí, že alkohol na svědomí každé třetí úmrtí, kterému by se bývalo bylo dalo předejít.

V zabíjení je alkohol hned po kouření a diskutabilní obezitě v EU příčinou každého osmého úmrtí osob v rozmezí od 18 do 64 let.

Výzkumníci ze švédského Institut Karolinska a britské Cambridge University provedli meta-analýzu již existujících 27 studií všímajících si konzumace alkoholu a mozkových cévních onemocnění. Selektovali „cévní mozkové příhody“ (CMP), „ischemické cévní mozkové příhoda“ (ICMP) a „hemoragické cévní mozkové příhody“ (HCMP), ty pak ještě dál členili na 2 podtypy, „intracerebrální krvácení“ (ICH) a „subarachnoidální krvácení“ (SAH). Získali soubor 18 289 případů ICMP, 2 299 případů ICH a 1 164 případů SAH, které měly přímou souvislost s užíváním alkoholu.

Míru konzumace získali z odpovědí účastníků, jak to uvedli v dotazníku nebo z rozhovoru s nimi. Podle toho je pak rozčlenili do 4 skupin: mírné pijáky (1 drink a méně denně), umírněné (1-2 drinky denně), silné (2-4 drinky denně) a nadměrné (více než 4 drinky denně). Při vyhodnocení se braly úvahu proměnné jako věk, pohlaví, kouření, body mass index a diabetes.

Alkohol může způsobovat hemoragickou mozkovou příhodu
Ischemická cévní mozková příhoda (ICMP) je nejběžnějším typem mrtvice. Může být způsobená krevní sraženinou blokující průtok krve a potřebného kyslíku do mozku a vzniká na podkladě aterosklerózy artérií. K HCMP nejčastěji dochází po ruptuře aneurysmatu, v důsledku traumatu, křehkých cév a mnoha dalších faktorů. Výsledkem je krvácení přímo do mozku (intracerebrální) nebo do prostoru mezi mozkem a okolní tkání (subarachnoidální).

SLOVNÍČEK

CMP = cévní mozková příhoda

ICMP = ischemická cévní mozková příhoda

HCMP = hemoragická cévní mozková příhoda

ICH = intracerebrální krvácení

SAH = subarachnoidální krvácení

Studie ukázala, že mírná a umírněná konzumace alkoholu pravděpodobně snižuje riziko ICMP, nemá však žádný vliv na snížení rizika vzniku hemoragické HCMP. Autorka Larssonová v diskusi vysvětluje možnou příčinu: „Dosavadní výzkum ukazuje možnou souvislost mezi konzumací alkoholu a nižší hladinou fibrinogenu, proteinu zodpovědného za tvorbu krevních sraženin. To může vysvětlovat spojitost mezi lehkou a střídmou konzumací alkoholu s nižším rizikem výskytu ischemické mozkové příhody.“

Konzumace alkoholu však ve skutečnosti může zvýšit riziko HCMP, což je nejvíce zřetelné při pohledu na kategorii „nadměrné pití“.

I když může mít umírněné pití prospěšný účinek na snížení rizika ICMP, nevýhody mohou převyšovat benefity. Nepříznivý účinek konzumace alkoholu na krevní tlak, hlavní rizikový faktor CMP, může zvýšit riziko hemoragické mozkové příhody.

Závěr

Podle švédských autorů bychom si měli dobře míněné rady kardiologů dobře rozmyslet a nejlépe je nahradit novým: Čím méně, tím lépe! A pokud už pijeme, nikdy ne více než 2 alkoholické nápoje denně. Pak bychom alespoň měli mít jistotu, že pravděpodobnost úmrtí na zdravotní problémy související s užíváním alkoholu budeme mít menší než 1 : 100.

Poznámka

My, co spíš věříme kardiologům, než statistikům, nemusíme hned všechno házet do žita. Například proto, že některé studie zahrnuté v meta-analýze pracovaly s malým počtem vzorků, což ve studii mohlo nadhodnotit pozitivní účinky mírného a umírněného pití. U meta-analýzy bývá navíc problém s řazením pacientů do patřičné kategorie napříč všemi studiemi. A konečně, jelikož se jedná o observační studii, tak závěry a prokázanou příčinnou souvislost mezi konzumací alkoholu a rizikem vzniku různých druhů CMP, vlastně ani prokázat nemůže, takže i její závěry mohou stát dost „na vodě“.

Zdroje

Larsson, S. C., et al. (2016). "Differing association of alcohol consumption with different stroke types: a systematic review and meta-analysis." BMC Med 14(1): 178.