Hned dvě velké studie dokazují, že znečištění životního prostředí mění chování zvířat. Některé živočichy to přivádí na pokraj vyhubení. Například se ukazuje, že některé insekticidy sice nemění přímo fyzické parametry zpěvného ptactva, ale tlumí jejich nervový systém. Špačci pod vlivem těchto nezvyklých uspávadel většinu času prolenoší. Zpěvu, předvádění před příslušníky druhého pohlaví, létání a hledání potravy věnují jen polovinu původního času. Čolci vystavení účinku velmi nízkým hladinám pesticidů ze skupiny endosulfanů ztrácejí citlivost na pach svých pohlavních partnerů a nejsou s to je najít. Rackové vylíhlí z vajec s nepatrným obsahem DDT mají narušenu sexuální orientaci a samci se přednostně dvoří nikoli samicím ale jiným samcům. Olovo zase narušuje rackům rovnováhu a komplikuje jim let. Herbicid atrazin, který je přítomen dokonce i dešťové vodě, nabuzuje některé druhy ryb ke zběsilé životní aktivitě. Opice žijící v prostředí znečištěném látkou TCDD si hrají velmi surovým způsobem.

Mnohé z těchto látek patří mezi tzv. endokrinní disruptory – látky schopné nabourat hormonální rovnováhu v organismu a narušit tak rozmnožování. Nejzrádnější na nich je, že působí i ve stopových koncentracích a v těchto malých množstvích mají často nečekaný efekt. Například některé pesticidy ve velmi nízkých koncentracích vyvolávají u myší potřebu zvýšit značkování životního prostoru pachovými „vizitkami“. Při zvýšení koncentrace tytéž látky potřebu „značkovat“ u myší naopak tlumí. Často se účinky na rozmnožování a chování zvířat projevují při tak nízkých koncentracích, že s nimi ověřovací toxikologické testy ani nepočítají a látka je v těchto stopových  množstvích považována za bezpečnou.

A poznámka nakonec: Také máte pocit, že se svět kolem vás zbláznil? Čím to asi bude? Doufejme, že to není vliv znečištěného životního prostředí. Ostatně Shakespeare psal o době, jež vymknuta z kloubů propadá šílenství, v situaci, kdy se o DDT a dalších skvělých výdobytcích civilizace nikomu ani nezdálo. A už opravdu poslední poznámka: DDT navzdory své velmi zlé pověsti zachránilo a stále ještě zachraňuje miliony životů, protože jen díky němu se daří v chudých tropických zemích hubit komáry přenášející malárii. Nic jiného ti lidé k dispozici nemají. Těžko jim zazlívat, že při volbě „DDT nebo smrt malárií“ sahají po DDT.

Atrazin patří mezi hojně užívané herbicidy.

 

Ve krystalické formě pod mikroskopem vypadá celkem fotogenicky.

Ani jeho chemický vzorec nevěští nic zrádného.

V mozku „zlatých rybek“ ale startuje procesy, které nutí tyto jinak poklidné tvory ke zběsilému životnímu tempu.

Copak asi pohání nás?

Pramen: Animal Behaviour, New Scientist