Hned dvě velké studie dokazují, že znečištění životního prostředí mění chování zvířat. Některé živočichy to přivádí na pokraj vyhubení. Například se ukazuje, že některé insekticidy sice nemění přímo fyzické parametry zpěvného ptactva, ale tlumí jejich nervový systém. Špačci pod vlivem těchto nezvyklých uspávadel většinu času prolenoší. Zpěvu, předvádění před příslušníky druhého pohlaví, létání a hledání potravy věnují jen polovinu původního času. Čolci vystavení účinku velmi nízkým hladinám pesticidů ze skupiny endosulfanů ztrácejí citlivost na pach svých pohlavních partnerů a nejsou s to je najít. Rackové vylíhlí z vajec s nepatrným obsahem DDT mají narušenu sexuální orientaci a samci se přednostně dvoří nikoli samicím ale jiným samcům. Olovo zase narušuje rackům rovnováhu a komplikuje jim let. Herbicid atrazin, který je přítomen dokonce i dešťové vodě, nabuzuje některé druhy ryb ke zběsilé životní aktivitě. Opice žijící v prostředí znečištěném látkou TCDD si hrají velmi surovým způsobem.
Mnohé z těchto látek patří mezi tzv. endokrinní disruptory – látky schopné nabourat hormonální rovnováhu v organismu a narušit tak rozmnožování. Nejzrádnější na nich je, že působí i ve stopových koncentracích a v těchto malých množstvích mají často nečekaný efekt. Například některé pesticidy ve velmi nízkých koncentracích vyvolávají u myší potřebu zvýšit značkování životního prostoru pachovými „vizitkami“. Při zvýšení koncentrace tytéž látky potřebu „značkovat“ u myší naopak tlumí. Často se účinky na rozmnožování a chování zvířat projevují při tak nízkých koncentracích, že s nimi ověřovací toxikologické testy ani nepočítají a látka je v těchto stopových množstvích považována za bezpečnou.
A poznámka nakonec: Také máte pocit, že se svět kolem vás zbláznil? Čím to asi bude? Doufejme, že to není vliv znečištěného životního prostředí. Ostatně Shakespeare psal o době, jež vymknuta z kloubů propadá šílenství, v situaci, kdy se o DDT a dalších skvělých výdobytcích civilizace nikomu ani nezdálo. A už opravdu poslední poznámka: DDT navzdory své velmi zlé pověsti zachránilo a stále ještě zachraňuje miliony životů, protože jen díky němu se daří v chudých tropických zemích hubit komáry přenášející malárii. Nic jiného ti lidé k dispozici nemají. Těžko jim zazlívat, že při volbě „DDT nebo smrt malárií“ sahají po DDT.
Atrazin patří mezi hojně užívané herbicidy.
Ve krystalické formě pod mikroskopem vypadá celkem fotogenicky.
Ani jeho chemický vzorec nevěští nic zrádného.
V mozku „zlatých rybek“ ale startuje procesy, které nutí tyto jinak poklidné tvory ke zběsilému životnímu tempu.
Copak asi pohání nás?
Pramen: Animal Behaviour, New Scientist
Britský E-day. Nula od nuly pošla
Autor: Jaroslav Petr (03.03.2008)
Diskuze:
Dotaz
Jirka,2004-09-09 23:26:20
Vážený autore,
zajímalo by mne zda existuje nějaká studie o vlivu ženské hormonální antikoncepce na životní prostředí. Možná by to bylo vhodné téma na stránky Osla?
Přeji hodně zdaru a příjemný den.
Jirka
existuje
Jarda Petr,2004-09-11 03:34:11
Já myslím, že jsme už o tom psali. Metabolity vznikající z ženké antikoncepce byly prvními endokrinními disruptory, jejichž účinek byl ve volné přírodě pozorován. Už v osmdesátých letech zjistili Britové, že u čističek odpadních vod se většina samců plotic změnila na samice. Varlata se rybám měnila na vaječníky, míésto spermatu produkovaly jikry. Byl z toho poprask a viněny byly především farmaceutické továrny, které u kontrolovaných čističek vyráběly právě hormonální antikoncepci. Pak se ukázalo, že tenhle fenomén je patrný v řekách celé Británie. Ukázalo se, že na vině jsou metabolity hormonální antikoncepce vylučované ženami s močí. Aby to nebylo jednoduché, přispívá k tomu paradoxně i čištění odpadních vod. V čističkách dochází k bakteriálnímu rozkladu organických sloučenin a metabolity hormonální antikoncepce jsou bakteriemi dále metabolizovány na látky, které jsou pro ryby ještě účinnější. Dneska je jasné, že zvrat pohlaví je patrný i u mořských ryb (např. platýzů) žijících u ústí velkých řek. Jedna studie prokázala podobný masový zvrat pohlaví dokonce u lososů v řekách Britské Kolumbie, což je kraj, který si zakládá na panenské přírodě.
Děkuji
Jirka,2004-09-11 20:36:25
Děkuji Vám za odpověď. Vzhledem k k těmto vlivům na ryby, domnívám se, že by toto mohlo mít ve svých důsledcích i vliv na člověka a mužskou neplodnost. Pokusím se Váš článek na Oslu najít. Přeji hodně zdaru a příjemný den.
Jirka
mužská plodnost
Jarda Petr,2004-09-12 05:24:49
Rozsáhlá studie publikovaná na webu britské Royal Society dokazuje, že příčinná souvislost mezi poklesem mužské plodnosti a endokrinními disruptory nebyla prokázána. Ba co víc, ono to není tak úplně jasné ani s tím poklesem mužské plodnosti. V některých studiích (hůavnmě dánských) vychází, že plodnost klesá. Jiné stuidie to nepotvrdily. Ono jde o to, že se plodnost třeba před 50 lety zjišťovala poněkud jinými metodami než dnes a výsledky nelze tak úplně jednoduše srovnat. Takže hlavu vzhůru. Jestli tady ve střední Evropě vymřeme, tak ne proto, že bychom děti mít nemohli, ale proto, že je spousta lidí mít nechce. A jak říkají horolezci - kde je vůle, tam je i cesta.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
