Pouliční umění v době Facebooku. Kredit: sofiabudapest/Flickr.

Média i odborníci jsou stále ještě v úžasu, že Brexit ani prezidentské volby USA nedopadly podle naprosté většiny zasvěcených i méně zasvěcených předpovědí. Podle strohých čísel rozhodně nešlo o přesvědčivá vítězství, s nimiž by nebylo možné něco udělat. Poražené týmy by jak v jednom tak i ve druhém případě samozřejmě měly hledat chyby především u sebe. Mnoho věcí bylo možné zvážit a udělat lépe. Nicméně, jak upozorňuje britský odborník na žurnalistiku Richard Sambrook z Univerzity v Cardiffu, tento vývoj ukazuje na řadu systémových problémů, které zasahují celý mediální svět. Vůbec přitom nejde o to, kdo zrovna zvítězil, a kdo ne, ale o to, aby tak důležitá hlasování se zásadním dopadem pro celý svět byla férovým soubojem idejí a faktů, nikoliv blyštivým festivalem přeludů a lží.

Richard Sambrook. Kredit: Cardiff University.

Podle Sambrooka můžeme vystopovat celou řadu příčin současného stavu. Novináři z mainstreamových médií mívají status celebrit. Pro ně je to možná příjemné, ničí to ale nezávislost a novinářskou práci. Tradiční média trpí chronickým odlivem posluchačů a reklamy, což vede k drastickým škrtům v redakcích a ke kolapsu lokálního zpravodajství, jak v USA, tak ještě více ve Velké Británii. Zpravodajství se čím dál tím více dělá od klávesnice a nikoliv z terénu, což prohlubuje propast mezi novináři a posluchači.

To všechno je politováníhodné. Pro Sambrooka i mnoho dalších odborníků i komentátorů je ale stěžejní problém někde jinde. Na Facebooku a dalších sociálních médiích, která mnozí oslavují jako vítězství demokratizace médií. Každý teď může dělat zprávy a také číst, co chce, to nepochybně. Jenže, jak Sambrook píše pěkně na plnou hubu – z Facebooku se stala stoka dezinformací a lží. Největší sociální síť planety má ohromné množství uživatelů, pro které zpracovává informace svými sofistikovanými algoritmy, takže dostanou, co je jim blízké. Facebook touto službou ovšem aktivně vytváří komnaty ozvěny (echo chambers), v nichž jsou lidé uzavřeni se stejně smýšlejícími a čtou jenom to, co perfektně podporuje jejich názor. Ať už je takový nebo makový.

Falešné zprávy ovládly mediální prostor amerických prezidentských voleb. Kredit: BuzzFeed.

Mechanismus fungování Facebooku se bohužel ukázal jako nesmírně náchylný na šíření nesmyslů anebo přímo záměrných dezinformací. Nejprve to byly virální reklamy a komerční nepravdy, a pak se přidaly politické a v nedávné době i geopolitické dezinformace. Facebook a zejména jeho šéf Mark Zuckerberg jsou teď pod obrovským tlakem za to, že umožňují zasahovat uživatele Facebooku nejen bláboly, u nichž většina lidí rozpozná, co jsou zač, ale i falešnými zprávami (fake news), které si velmi dávají záležet na tom, aby byly k nerozeznání od pravých. Takové virální fenomény se na Facebooku šíří jako zombie nákaza. Je to dané i zvláštní povahou Facebooku, kde se uživatelé dozvídají zprávy od svých „přátel“, což bohužel značně nadsazuje věrohodnost sdílených informací.

Zuckerberg se hájí tím, že podle něj falešné zprávy a hoaxy představují méně než jedno procento obsahu Facebooku. Zcela nedávno se ale objevila analýza společnosti BuzzFeed, která se zaměřuje na sociální média, obzvláště na šíření jejich virálního obsahu, podle níž je to poněkud jinak. Falešné mediální zprávy Facebooku mají totiž obrovský dopad. V posledních třech měsících prezidentské kampaně v USA, tedy v její kritické fázi, 20 nejvíce frekventovaných falešných zpráv s celkem 8 711 000 sdíleními, reakcemi a komentáři na Facebooku předčilo 20 nejfrekventovanějších autentických zpráv z mainstreamových zpravodajských webů, které dosáhly 7 367 000 sdílení, reakcí a komentářů. Nebyl to fér souboj, protože naprostá většina falešných zpráv byla cílená proti Hillary anebo pro Trumpa, ať už pocházely odkudkoliv. První místo obsadil výmysl o papeži Františkovi, který se prý shlédl v Trumpovi, následovaný pohádkou o tom, že WikiLeaks odhalila, jak Hillary prodala zbraně ISIS.

Mark Zuckerberg má problém. Kredit: Presidência do México.

Podle dřívějších studií společnosti BuzzFeed produkují značné množství falešného nebo hrubě zavádějícího obsahu na Facebooku krajně pravicové a v o něco menší míře krajně levicové stránky. Po světě existují klikací farmy, které pro takové stránky produkují kvanta falešných zpráv. Proč ale taková námaha? Proč by ale někoho mělo zajímat facebookové zpravodajství? Je to prosté, z Facebooku se nenápadně stalo největší médium světa. Problém je v tom, že o to Facebook nestál a nevznikl kvůli tomu. A nechce si to připustit. Jenže například v USA čerpá zpravodajství z Facebooku 44 procent dospělých obyvatel. Sociální média tak přímo ovlivňují jejich politický názor. A počet těchto lidí stále roste.

Odborníci i politici překvapeně zjišťují, jaké vlastně Zuckerberg vytvořil monstrum. Co je s tím teď možné udělat? Jistě by bylo možné z obsahu Facebooku filtrovat falešné zprávy. Programátorské týmy už na tom pracují a podle BBC jsou první takové aplikace k dispozici. Podle Sambrooka je zásadní až do roztrhání těla ověřovat fakta. Je to možná poněkud pedantský přístup, ale zvyšuje náklady šiřitelům nepravd, které jsou v současnosti velice nízké. Důležité také bude prozkoumat komnaty ozvěny a snažit se je otevírat, jak to jenom půjde. Sambrook se přimlouvá i za investice do mediální vzdělanosti, která by dala studentům i seniorům šanci čelit tsunami dezinformací, jejichž cílem bývá zmatení posluchačů a rozvrácení veřejné debaty. Společnost by měla urychleně nalézt fungující ekonomické modely pro rozmanitě zaměřenou, ale seriózní žurnalistiku, která bude odvážná a nezávislá. Možná nejlepší řešení nakonec bude to, jaké před pár hodinami podle agentury Reuters navrhl německý ministr spravedlnosti Heiko Maas. Podle něj bychom prostě Facebook měli brát jako mediální společnost, právně odpovědnou za obsah, který nabízí. Zuckerberg se s tím nejspíš bude muset smířit.

Video: Fake news on Facebook is an epidemic

Video: Google and Facebook try to fight "fake news"

Literatura
BBC 17. 11. 2016, Reuters 17. 11. 2016, BuzzFeedNews 16. 11. 2016, Vox 16. 11. 2016, Conversation 10. 11. 2016, Wikipedia (Viral phenomenon).