Profesor Wallace E. Tyner, ekonom na Purdue University a vedoucí výzkumného týmu. (Kredit: PU)

Purdue University je veřejná univerzita ve státě Indiana. Nese jméno filantropa a obchodníka Johna Purdue. Dnes to je kolos který produkuje 40 000 absolventů ročně. Kromě prvního člověka na Měsíci (Neil Armstronga) je to alma mater dalších osmi kosmonautů, přehršlí nositelů Nobelových cen (fyzika, chemie, ekonomie) a celé řady osob, které to dotáhli daleko. Universita vyniká především v inženýrských oborech, letectví, ale také tím, že se honosí založením první fakulty informatiky na světě (Department of Computer Science). A protože leží v centru takzvaného „Corn belt“ (obilnářského pásu hlavních producentů obilovin) není náhoda, že  zdejší ekonomové jsou v modelování výnosů, potřeby hnojiv, pesticidů, herbicidů, insekticidů, výsledné kvality produkce a spolu s tím na prognózami trhu cen potravin, světovou špičkou.

I když tři dohlížející instituce nad zdravím občanů i přírody (Ministerstvo zemědělství, Food and Drug Administration a Environmental Protection Agency) vydaly prohlášení, že  konzumace GMO potravin je bezpečná, mohlo by se stát, že v rámci nějakých mezinárodních dohod by USA byly nuceny se vydat cestou jako Evropa, která na pěstování geneticky modifikovaným plodin pohlíží s despektem a vyhlašuje jim částečné, nebo úplné, zákazy. Nejspíš proto američtí výzkumníci nakrmili počítač daty od pěstitelů a ekologů a zeptali se ho, co taková náhrada GMO kukuřice, sójových bobů a bavlny za ty konvenčně pěstované by znamenala. Potvrdil jim, co už naznačovali i jiní, že by to zemědělcům zvedlo náklady. V případě celosvětového uplatnění zákazu by to obnášelo růst cen potravin, v průměru ale jen o 0,27 až 2,2 procent.

Podle studie, zveřejněné 27.října v časopise Journal of Environmental Protection, by ale takový zákaz GMO, výrazně zhoršil životní prostředí. Aby se kompenzovala nižší produkce konvenčních plodin, část lesů by se měnila na zemědělskou půdu a spolu s tím by se uvolnilo značné množství uloženého uhlíku do atmosféry.
Modely toho dovolují hodně, také se podívat na věc z druhého konce – jak by dopadlo, pokud by země, které již GMO pěstují, rozšířily jejich použití na úroveň, jakou již nyní mají v USA. To by pak celosvětové emise skleníkových plynů klesly o 0,2 miliardy tun oxidu uhličitého a 0,8 milionu hektarů orné půdy by se mohlo převést na pastviny a lesy.

Pro mnohé bude překvapením, že případná implementace globálního zákazu GMO kukuřice, sóji a bavlny, by pro největší producenty GMO plodin, jakými USA jsou, ani zdaleka nevyzněla nepříznivě. Model postavený na cenách vstupů a výstupů roku 2011 doložil, že v důsledku poklesu produkce by stouply náklady na výrobu potravin. Ruku v ruce s tím by šel růst jejich cen. Pro obyvatele rozvinutých zemí by navýšení o nějaké procento, roli nehrálo. Na obyvatele chudých zemí by ale dopad byl drastický. Mnohé z nich totiž okolo tří čtvrtin  svých příjmů vydávají za potraviny (v USA to je asi 10 procent).

Zákazy geneticky upravených plodin moc dobře dohromady se snižováním emisí skleníkových plynů, nejdou. Výzkumníci z Purdue tvrdí, že to je kontraproduktivní.

I když by záměna za "klasiku" výnos snížila, v konečném dopadu by na růstu cen potravin na trhu USA vydělaly. Ostatně z celosvětového růstu cen potravin by těžili všichni exportéři. Nejcitelněji by se to dotklo Afriky, ale ani taková Čína by nevyšla bez ztráty kytičky. Tu by uživení svých obyvatel přišlo ročně navíc na 3,63 miliardy dolarů.   
Doprovodným znakem zákazu GMO plodin by byl tlak na rozšiřování ploch orné půdy a v celosvětovém měřítku by to představovalo 3,1 milionu hektarů. Dělo by se tak na úkor méně úrodných ploch, kácení lesních porostů nevyjímaje. Hospodaření v méně úživných půdách je na vstupy mnohem náročnější a to by s sebou rovněž neslo výrazné uvolňování oxidu uhličitého do atmosféry. Nešlo by přitom o maličkost ale hrálo by se o ekvivalent 0,92 miliard tun CO2.

Počtáři z Purdue tak nejspíš zamotali hlavu hnutím, která mají v náplni práce protestovat proti GMO a současně zachraňovat Zemi před oteplováním. Nejspíš budou muset své akce začít diverzifikovat a vlajkonoši si budou muset dávat pozor aby na konkrétním vystoupení mávali tím správným transparentem. Taková kukuřice s nápisem „NO GMO“ by vedle „NO WARMING“, důvěryhodnosti neprospěla.

Literatura

Harry Mahaffey et al. Evaluating the Economic and Environmental Impacts of a Global GMO Ban, Journal of Environmental Protection (2016). DOI: 10.4236/jep.2016.711127
Profesor Wallace E. Tyner, ekonom na  Purdue University a vedoucí výzkumného týmu. (Kredit: PU)