Trick or treat? Kredit: NASA’s Goddard Space Flight Center / Scott Wiessinger.

Je poslední den v říjnu a nebezpečně se přiblížil Halloween. Jestli někdo ještě shání inspiraci na strašidelnou výzdobu nebo dechberoucí příběh pro děcka, mohl by využít nedávného pěkného objevu astronomů. Steve Howell z výzkumného centra NASA Ames Research Center v kalifornském Moffett Fieldu a jeho tým našli v datech vesmírných teleskopů Kepler a Swift nový typ hvězd. Rychle rotují, mají protažený tvar a rentgenově září více než 100 krát silněji v porovnání se Sluncem. Odborníky očividně oslovil duch Halloweenu a nově objevené hvězdy jim připomněly obrovské, rotující, rentgenové dýně. Takže už mají chytlavou přezdívku „pumpkin stars“, čili dýňové hvězdy.

Steve Howell. Kredit: NASA Ames Research Center.

Jde o 18 hvězd a rotují doopravdy svižně. Podle Howella se kolem své osy otočí za pár dní, kdežto Slunci to trvá skoro měsíc. Rychlá rotace prý u těchto hvězd zesiluje projevy spojené s hvězdnými skvrnami a erupcemi, takže není divu, že dýňové hvězdy jsou v tomto směru v porovnání se Sluncem extrémnější. Nejvíce extrémní je přitom dýňová hvězda KSw 71, oranžový obr spektrální třídy K, který je desetkrát větší nežli Slunce. Kolem své osy se otočí jednou za 5,5 dne a v rentgenové oblasti spektra září 4 tisíckrát silněji, nežli Slunce v plné síle maxima své aktivity.

Dýňová hvězda KSw 71 versus Slunce. Kredit: NASA's Goddard Space Flight Center / Francis Reddy.

Dýňové hvězdy jsou vzácné. Observatoře Kepler a Swift je objevily mezi více než 150 tisíci hvězd v původním zorném poli teleskopu Kepler, které zahrnuje nevelký kus oblohy na pomezí souhvězdí Labutě a Lyry. Badatelé využili teleskopy na palubě observatoře Swift a prohledali část zorného pole teleskopu Kepler v projektu Kepler-Swift Active Galaxies and Stars Survey (KSwAGS). Hledali v něm rozmanité zdroje rentgenového záření, které by mohli spojit s jejich protějšky ve viditelné oblasti záření.

Badatelé s prohlídkou oblohy KSwAGS objevili celkem 93 nových rentgenových zdrojů. Asi polovina z nich představovala aktivní galaxie a polovina různé typy rentgenových hvězd. U nejjasnějších z objevených zdrojů rentgenového záření pak Howell a spol. získali spektra záření pomocí teleskopu kalifornské observatoře Palomar. Ze spekter pak mohli vyčíst chemické charakteristiky dotyčných hvězd. Z měření observatoře Kepler zase odvodili rotaci a velikosti 10 vybraných hvězd. Zároveň se ukázalo, že jde vesměs o podobry nebo obry, hvězdy v pokročilé životní fázi, z nichž se v astronomicky blízké době stanou ještě mnohem větší červení obři.

Zorné pole vesmírného teleskopu Kepler. Kredit: NASA.

Jak mohly protáhlé a rychle rotující dýňové hvězdy vzniknout? Ronald Webbink z Univerzity Illinois ve městě Urbana-Champaign už před 40 lety navrhl scénář, podle něhož se něco podobného může stát, když dojde hvězdné palivo jedné z hvězd v těsné dvojhvězdě a hvězda začne růst. V takovém případě podle Webbinka hvězdy ve dvojhvězdě splynou v jedinou, rychle rotující hvězdu, kterou nejprve obklopuje disk plynu. Během asi 100 milionů let plynný disk zmizí a zůstane velmi aktivní a rychle rotující hvězda. Tedy dýňová hvězda. Howell a jeho tým jsou přesvědčeni, že 18 ze zdrojů objevených v prohlídce oblohy KSwAGS jsou právě takové dýňové hvězdy. Udělalo jim to radost, protože fáze dýňové hvězdy je vzhledem k délce života velmi krátká, takže každá taková objevená hvězda stojí za to. Užijte si Halloween co nejlépe!

Video: NASA's Kepler, Swift Missions Harvest ‘Pumpkin’ Stars


Literatura
NASA’s Goddard Space Flight Center 27. 10. 2016, Astrophysical Journal online 25. 10. 2016.