V Novovoroněžské jaderné elektrárně je ještě pět starších bloků. Dva nejstarší už dosloužily a jsou v likvidaci, tři jsou v provozu. Blok Novovoroněž II-1 se začal budovat v červnu 2008 a další blok Novovoroněž II-2 pak v červnu 2009. Dokončení a spuštění první řetězové reakce tak proběhlo u prvního z nich po osmi letech. Jak se psalo v podrobném článku o letošních milnících ruské jaderné energetiky, blok se mohl přifázovat k síti 5. srpna 2016. Postupně se zvyšoval výkon a nyní tedy běží na plný výkon.
Blok splňuje všechny podmínky a doporučení Mezinárodní agentury pro atomovou energii vyplývající z událostí ve Fukušimě a všechny parametry reaktorů III+ generace. Kontejnment se dvěma stěnami, zařízení pro rekombinaci vodíku, lapač aktivní zóny a hlavně vysoce pasivní systém chlazení. Ten má zajistit, že zajistí v jakékoliv situaci nejméně 72 hodin spolehlivé funkce bez zásahu personálu.
Velmi hladký průběh zprovoznění bloku a dosažení jeho plného výkonu naznačuje, že by i technologické a ekonomické parametry mohly splnit nároky na reaktor III+ generace. Pro Rusko je tato událost velice důležitá. Nové reaktory III+ generace se stávají jeho velice důležitým vývozním artiklem. Nyní má běžící blok. Druhý by měl být zprovozněn příští rok. Pokud se ukáží jako spolehlivé s vysokým koeficientem využití, dá se předpokládat zvýšení atraktivity tohoto typu v zahraničí. První bloky stejného typu mimo Rusko by mohly být již brzy dokončeny v Bělorusku. Tam by to mělo být i v dřívějším termínu.
Rosatom buduje již nyní v zahraničí zdaleka nejvíce bloků. Připomeňme, že koncem srpna byl k síti připojen reaktor Kudankulam 2 v Indii, připojil se tak k prvnímu bloku, který už je v komerčním provozu. Tyto bloky jsou sice ještě reaktory VVER1000 generace II, ale řadou parametrů se už blíží generaci III. Ve stejné lokalitě se připravuje staveniště pro bloky 3 a 4. Položení prvního betonu jejich základů by mělo proběhnout v březnu 2017. Dne 15. října pak proběhl podpis dohody o stavbě další dvojice reaktorů, tedy pátého a šestého. Kromě Indie se budují ruské bloky VVER v řadě dalších míst. Dá se předpokládat, že nyní se budou dominantně nabízet a zahajovat právě bloky III+ generace.
Jaderná energetika na prahu roku 2016
Autor: Vladimír Wagner (27.12.2015)
Čína hlásí nový fúzní rekord: V tokamaku drželi plazma 102 sekund!
Autor: Stanislav Mihulka (09.02.2016)
Pár úvah o elektroenergetice po pařížské klimatické konferenci
Autor: Vladimír Wagner (24.02.2016)
Letošní milníky ruské jaderné energetiky
Autor: Vladimír Wagner (03.08.2016)
Tokamak Alcator dosáhl světového rekordu ve fúzi poslední den provozu
Autor: Stanislav Mihulka (23.10.2016)
Diskuze:
Aktualita
Vladimír Wagner,2016-11-01 23:02:10
V těchto dnech byl ruský rychlý reaktor BN-800 převeden do komerčního provozu. Bělojárská elektrárna tak už nyní provozuje dva rychlé sodíkové bloky.
Gratulace
Alexandr Kostka,2016-10-28 17:05:40
A současně obrovský smutek. Smutek nad tím, že kdysi existovala zem jménem Československo, která byla tak pokročilá, že byla podobné hračky schopna projektovat sama. Dnes jsme mohli zásobovat elektřinou celou Evropu. A místo toho už neexistuje ani to Československo.
Výborně, děkujeme za informace,
Josef Blecha,2016-10-28 16:56:19
naskýtá se přitom jaksi otázka, jak je možné, že v "chudém, zaostalém a diktátorském" Rusku takovéhle zařízení navrhnou, postaví a provozují, zatímco pokroková a pokročilá a vyspělá Evropská Únie provozuje větrníky a pěstuje řepku s kukuřicí.
Re: Výborně, děkujeme za informace,
Daniel Konečný,2016-10-28 17:10:59
Ono je to celkem jednoduché, tady posloucháme jisté velmi hlasité menšiny a ty tak rozhodují o fungování států, zatímco v Rusku se na ně kašle a jedou si jádro.
Re: Výborně, děkujeme za informace,
Martin Smatana,2016-10-29 10:57:34
Pri terajšom demografickom vývoji nebude onedlho v západných štátoch EÚ nikto použiteľný na obsluhu takých zložitých vecičiek ako sú jadrové reaktory. Ale založenie ohňa zvládne aj analfabet. Som jediný, komu sa zdá, že toto je skutočný zmysel likvidácie JE v západných štátoch?
Re: Výborně, děkujeme za informace,
Hans Mahraner,2016-10-31 11:07:01
Ano, je to jednoduché. V chudém, zaostalém a diktátorském Rusku se z příkazu věrchušky investují prostředky do technologie od které se EU na základě demokraticky vedené diskuze (volbou zastupitelů do parlamentů zemí EU) postupně odvrací z důvodů racionálních i iracionálních. Můžete protestovat, můžete nesouhlastit, můžete za tím vidět spiknutí nebo se můžete přestěhovat do Ruska. Svobodně, dle libosti.
PS: osobně si myslím, že jaderná energetika má svoje opodstatnění, ale to nic nemění na tom co jsem napsal o pár řádků výš.
Nové možnosti starých reaktorů
Josef Šoltes,2016-10-28 14:18:48
Chtěl bych pana Wagnera poprosit, zda by se mohl vyjádřit k ruským patentům týkajícím se jaderných reaktorů, které jsou třeba v Temelíně a které uvádí, že by v nich šlo částečně použít i thoriové palivo. Navíc by se měly prodloužit intervaly zavážení paliva a zvýšit výkon reaktoru. Viz patent Ep 2228801 B1 a souvisejí na googlu.
Přijde mi to jako velmi zajímavá alternativa.
Re: Nové možnosti starých reaktorů
Vladimír Wagner,2016-10-29 08:44:12
Úvahy o využívání thoriového paliva v současných lehkovodních reaktorech nejsou nijak neobvyklé a řada prací v tomto směru je dělána i u nás a třeba hodně toho udělali kolegové na Slovensku z VÚJE. Ti se zaměřovali právě na možnosti přidávání určitého množství thoria právě do palivových souborů reaktorů VVER440 (Slovensko má zatím jen tyto). Je i řada prací studentů počítajících různé možnosti palivových cyklů s využitím thoria u těchto reaktorů (na FJFI, VUTBR).Pochopitelně, práce v Rusku v této oblasti jsou ještě intenzivnější. Je však třeba zdůraznit, že zatím je to vše v oblasti spíše teoretické a experimentální. Reálně se zatím žádné palivové soubory s thoriem pro tyto reaktory nevyvíjí.
Využití thoria by mělo dvě zásadní výhody. Je ho více než uranu a při jeho spalování se produkuje menší množství těžkých dlouhodobých transuranů.
Je však třeba zdůraznit základní problém thorium 232 má sudý počet neutronů a nelze je tak použít přímo jako štěpné palivo. Musí se přeměnit na uran 233. Tedy podobná situace jako s uranem 238. Zatím se vždy v tomto případě uvažuje o směsném cyklu, kdy se bude jako štěpný materiál zároveň využívat i uran 235 nebo plutonium 239. Podle mého názoru by mohlo k přechodu k tomuto palivu dojít u těchto reaktoru při zahájení opravdu velmi intenzivního využívání jaderné energie, kdy by se výhoda velkého množství thoria a možnost snížení objemu paliva projevila ve velké míře a vyplatily se tak náklady na vývoj příslušných palivových souborů.
Pokud k tomu dojde, tak to s velkou pravděpodobností bude iniciativa Indie. Ta nemá uran, ale velké zásoby thoria. Proto plánuje přechod na jeho využívání. Zároveň, viz i tento článek, se zde staví větší počet ruských reaktorů VVER, takže určitě bude zájem, je případně do thoriového cyklu zapojit. Starší článek o plánech využití thoria v Indii je zde: http://www.osel.cz/4365-rychle-jaderne-reaktory-a-vyuziti-thoria-v-indii.html . Je zde vidět i to, že situace není jednoduchá a třeba rychlý sodíkový reaktor v Kalpakkamu má značné zpoždění a spuštěn bude nejspíše teprve v příštím roce.
Re: Re: Nové možnosti starých reaktorů
Josef Šoltes,2016-10-30 00:25:27
Díky za reakci. Máte pravdu, ta Indie zní zajímavě. Jelikož jsem tyto patenty překládal do ČJ, tak mne to značně zaujalo. Uváděli tam vyšší výkon až o 15 %, dvojnásobnou životnost palivových souborů, byl použit vámi uváděný směsný cyklus, kdy palivový soubor měl dvě části, jednu s tradičním obohaceným uranem (montovali do toho i plutonium) a druhou s thoriem a uranem nebo plutoniem. Výhody mi přijdou značné, ale máte pravdu, že by se to v dnešní atmosféře strachu asi nepodařilo jen tak ozkoušet a náklady by byly obří.
Re: Re: Re: Nové možnosti starých reaktorů
Radim Polášek,2016-10-30 06:45:44
Jako chemik bych chtěl uvést, že to s tou přeměnou prvků, třeba toho thoria na uran , zas není tak bezproblémové.
Uvnitř hmoty se totiž jednotlivé atomy nahražují jinými atomy, které mohou být menší, ale občas taky i větší. To vytváří uvnitř pevné hmoty paliva poruchy a mechanické napětí. Navíc "nové" atomy jsou v pevném stavu často v jiné krystalické mřížce než původní atomy, což vznik těch mechanických poruch v palivu ještě zmnohonásobuje.
Vytváří se podobný efekt jako když se do složené stavebnice s přesně pasujícími díly někdo pokusí "narvat" nepasující díly, stavebnice se nakonec rozpadne na hromadu vzájemně nespojených součástek o větším objemu než původní tvar. Stejně tak by se to palivo po delší době používání rozpadlo na práškovou hmotu o větším objemu než byl původní tvar. A podobný vliv, i když menší, má záření uvnitř reaktoru a následná přeměna prvků i na obal palivového prutu.
Proto musí obsluha reaktoru volit kompromis mezi mírou využití paliva a nebezpečím nabobtnání palivového prutu a ztráty jeho pevnosti, což by nakonec vyústilo v uvíznutí či rozpad prutu při jeho vytahování z reaktoru.
Ekonomicky to potom znamená, že pro plné využití paliva je recyklace jaderného paliva a tudíž práce s vysoce radioaktivní hmotou nezbytná. Ať už se bude jednat o pouhé přetvarování tablet jaderného paliva, bývá tuším ve formě oxidů a jeho vložení do nového obalu palivového prutu anebo o klasické přepracování - rozpuštění paliva chemickými činidly a oddělení žádaných složek chemickými a fyzikálními procesy.
To je podle mně práce pro další desetiletí, až bude k dispozici dálkově ovládané robotizované pracoviště schopnév těch podmínkách vysoké radioaktivity a agresívních chemických činidel dlouhodobě pracovat bez přístupu člověka a přitom dostatečně přesně a spolehlivě.
Jinak by tyto nevýhody odstranil reaktor, kde je palivo rozpouštěno v tavenině solí, ale to myslím je teprve v silně počátečních fázích.
To jo, ale jak je to vyřešeno u
Josef Blecha,2016-10-30 18:26:33
stávajících palivových článků? Tam se přece taky s postupem času mění atomy uranu na atomy jiné, většinou menší, ale i (snad se nemýlím) větší, rozhodně nepasující do stávající krystalické struktury. Takže bych řekl, že tenhle problém jaderní inženýři už museli řešit a nejspíš taky víceméně úspěšně vyřešili.
děkuji za článek
Pavel Brož,2016-10-28 13:53:57
Je velice zajímavé sledovat soupeření dvou tak odlišných přístupů k energetice - na jedné straně velice pragmatický ruský přístup k jádru, v kteréžto oblasti už začíná Evropě i Spojeným Státům ukazovat záda, a na druhé straně německou ideologicky založenou Energiewende, nevyhnutelně vedoucí k zálohování všech kapacit obnovitelných zdrojů stejně velkými kapacitami zdrojů uhelných. Pro nás v České Republice (ale i pro další státy střední Evropy) pak bude bohužel nejvíce důležité nikoliv to, jak se přímo u nás podaří vyřešit energetický mix, ale jestli se Evropské komisi podaří prosadit její plán na to, aby země, které nemají tak vysoký podíl obnovitelných zdrojů energie, musely povinně odkupovat patřičný podíl od těch zemí, které ho mají vysoký. Takový plán by totiž ve výsledku efektivně vedl k tomu, že země masivně budující OZE by si tuto výstavbu částečně investovaly z peněz těch zemí, které by pak byly povinny zelenou energii odkupovat (více podrobností viz článek od Lenky Kovačovské "Nová evropská pravidla by mohla omezit naši energetickou suverenitu" zde http://img.e15.cz/static/editions/pdf/52/2016/E15-PRILOHY-2016-10-04.pdf ).
Re: děkuji za článek
Stanislav Florian,2016-10-29 14:18:32
Ano. S trochou nadsázky vidím dva nepřátele jaderné energetiky. UFO a EU.Podle Prima Zoom, 28.10. večer pořad Hangár I o UFO. Údajně statisticky vysoký výskt UFO je v okolí jaderných elektráren, jedna ( myslím roku 1982) dokonce měla mít díky UFO pozorované nad ní vyřazený na hodinu ovládací systém. V Evropě je nepřítelem jádra EU, údajně se chystá nařízení, že stát , který nemá 30% energetiky z obnovitelných zdrojů, bude povinně elektřinu nakupovat. Asi v době přebytků solární a větrné energie ( přebytek solární je současně s Německem i u nás) povinně nakupoval elektřinu.
Re: Re: děkuji za článek
Pavel Brož,2016-10-29 15:48:30
Omlouvám se za zkreslení použitím sousloví "odkupovat patřičný podíl" - nejde ve skutečnosti o odkup, a už vůbec ne o odkup vyrobené elektřiny (ostatně takhle jsem to ani neformuloval), ale o návrh na systém podpory, který by se hradil ze společných peněz a který by měl garantovat dosažení celoevropského cíle pro dosažení podílu OZE na výrobě energie ve výši 27 procent. Ve výsledku by pak státy, které chtějí vlastní energetický mix realizovat např. s výrazným využitím jaderných zdrojů místo OZE, dotovaly výstavbu OZE ve státech, kde pro OZE mají např. mnohem lepší podmínky (ať už pro energii větrnou, nebo solární).
Paráda
Marek Sarvaš,2016-10-28 10:50:56
Takže z článku už viem že kontejnment má dve steny a viem kedy sa začne liať betón. Ešte sa tak dozvedieť čo je na tom reaktore vlastne revolučné a som spokojný.
Josef Pazdera
,2016-10-28 11:02:45
Zadejte nahoře v liště těchto stránek: Reaktor III+
Najde Vám to asi deset článků od pana Wagnera v nichž popisuje v čem se reaktory liší, jaké mají přednosti a také jaké jsou ve světě energetiky s nimi plány.
Re: Re: Paráda
Marek Sarvaš,2016-10-28 11:33:33
Tým sa všetko vysvetľuje, nemal som vôbec čítať článok ale rovno Googliť ako som sa naučil u mainstreamu. Nabudúce stačí uverejniť titulku, šetrí to čes. Ďakujem
Re: Re: Re: Paráda
Milan Krnic,2016-10-28 12:34:24
Vám možná, mě ne.
Pokud vás nezajímá obsah článku (děkuji autorovi), a stačí vám jen titulek, jak uvádíte, nikdo vám přeci nebrání číst jen ten.
Re: Re: Re: Paráda
Vladimír Wagner,2016-10-28 13:33:06
Pane Sarvaši, je rozdíl mezi mezi aktualitou o novince, která se udála, a podrobným článkem o vlastnostech nějakého zařízení. Toto je aktualita, ale i v ní jsem zmínil hlavní bezpečnostní parametry, které zajišťují požadavky na generaci III+: dvouplášťový kontejnment, lapač aktivní zóny, dodatečná zařízení pro intenzivní rekombinaci vodíku a hlavně nový intenzivní systém chlazení založený na pasivních principech. V aktualitě je odkaz na podrobnější článek o letošních klíčových milnících v jaderné energetice, kterými je spuštění prvního reaktoru III+ generace a sodíkového reaktoru, který razí cestu k nové IV. generaci reaktorů. Zde je vysvětlení toho, co jsou reaktory III+ a IV. generace a jejich význam. A je tam odkaz na podrobný článek o generacích reaktorů, jejich vlastnostech a významu. Takže, kdo něco o problematice ví, si přečte pouze aktualitu. Kdo není s danou problematikou seznámen podrobněji a nečetl předchozí článek, tak se koukne na něj. A kdo neví, co jsou generace reaktorů a jaké mají vlastnosti se podívá i na ten podrobný článek. Nejsem si jistý, zda u Vás existuje vůbec nějaká touha po poznání a vědění, nebo jen touha o vyjádření apriorního negativního postoje vůči tématu či autorovi. Ale i tak díky za příspěvek do diskuze, který mi umožnil vysvětlit Vám, rozdíl mezi aktualitou a podrobným článkem.
Re: Re: Re: Paráda
Stanislav Florian,2016-10-28 18:45:16
Pro Marek Sarvaš. Pokud budete číst tak ledabyle zde, tak Vám čas neušetří nic. Pan Pazdera nepíše o Googlení , ale vyhledání ( hesla reaktor III +) článků ve vyhledání Osel.cz, kde jsou odkazy na články pana Wagnera, vysoce odborné a s vysokým načtením, třeba 56 900 x.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
