C. Shawn Green, University of Wisconsin-Madison

V posledních letech 20. století se v americké laboratoři University of Rochester zabývali poněkud nekonvenční myšlenkou. Daphne Bavelier, profesorka psychologie na ženevské univerzitě a C. Shawn Green, profesor na Wisconsin-Medison univerzitě se zajímali o biologický proces v mozku dospělého jedince, při kterém by bylo možné generovat nové neurony ve vztahu s reakcemi na nové zážitky. V rámci tohoto výzkumu napsal Green, toho času 18-letý  student, počítačový program pro psychologické testování. Jeho cílem bylo vyhodnotit schopnost vyhledávat ve  vizuálně přetížené scéně.

Zdroj: http://www.investigacionyciencia.es

Green po dokončení programu testoval sám sebe a zjistil, že jeho výsledky jsou perfektní, tudíž se domníval, že v programu je chyba, kterou se mu nedařilo najít. Nicméně se nenechal odradit a podle publikovaných studií opakoval testování sám na sobě ještě mnohokrát. Jeho supervizor Bavalier se ho zeptala, proč zkouší test pořád dokola sám na sobě a nezkusí ho na někom jiném. Později toho dne Green  Bavalier informoval, že další testovaní jedinci mají také perfektní výsledky stejně jako on. Bavalier tedy trvala na tom, aby byla otestována ona osobně. Její výsledky dle očekávání nebyly perfektní. Na dotaz Bavalier, koho Green předtím testoval, jí bylo odpovězeno, že testoval svoje dobré kamarády.. 
Při hledání, proč Green a jeho kamarádi mají perfektivní výsledky v tomto testu a Bavalier ne, přišli na jeden zásadní rozdíl. Jak Green, tak i jeho kamarádi hrají více než deset hodin týdně hru Team Fortress Classic. Z tohoto objevu okamžitě vyvstala otázka, zdali je možné, aby hraní her, jejichž hlavním cílem je podrobit si zombie, mimozemšťany, monstra a darebáky, aniž by hráči museli hodně přemýšlet, opravdu mohlo produkovat tak působivé kognitivní zlepšení?

Bylo zjištěno, že počítačové hry stimulují různé dovednosti. Osoby, které hrají akční videohry pravidelně, mají zlepšenou schopnost soustředit se na vizuální detaily, což je například užitečné pro čtení posledních odstavců právních dokumentů, které jsou uváděny drobným písmem nebo u návodů na použití léků. Vědci dále zjistili, že hraní her také zvyšuje vizuální kontrastní citlivost, což je důležité například při jízdě uprostřed husté mlhy. Pravidelní hráči akčních videoher mají také lepší prostorovou představivost. Dokážou si lépe představit manipulaci s objekty v prostoru a přesněji odhadnout, jakým způsobem se například atypicky tvarovaná sedačka vejde do téměř plného nákladního auta. U hráčů videoher se podařilo také prokázat, že mají lepší schopnost multitaskingu, která jim umožňuje lehce přepínat mezi čtením menu restaurace a plynulou konverzací se společníkem. Kromě toho pravidelní hráči mají lepší a rychlejší postřeh. Při analýze času reakce jsou hráči videoher rychlejší o 10 % před lidmi, co videohry nehrají. To jim mimo jiné umožňuje získat lepší pracovní nabídky, neboť mají schopnost se lépe a rychleji rozhodovat ve stresových situacích, jsou flexibilní při změně pracovního úkolu a díky rychlému zpracování informací jsou vysoce adaptabilní, což je dnes vyžadováno v rozmanitých profesích. Studie také zjistila, že chirurgové, kteří hrají videohry, jsou schopni

Ukázka z hry Minecraft. (Zdroj: http://www.minecraftforum.net/)

provádět laparoskopické operace rychleji, aniž by byla narušena požadovaná přesnost. 
V poslední době se také objevují informace o tom, že z videoher se stanou standardní výukové nástroje na školách (například Minecraft pro tyto účely vytvořil speciální „Education Edition” o jejímž nasazení v rámci standardní výuky se uvažuje i v ČR), což může být překvapení pro ty, kteří v devadesátých letech v kongresu USA prosazovali, že hraní her ve stylu Mortal Combat má na děti negativní vliv. Studie Greena a Bavelier  tyto obavy nejenže vyvrátila, ale také potvrdila příznivé působení na kognitivní funkce, ačkoliv samozřejmě můžou přetrvávat obavy, že tyto hry v dětech podporují agresivitu. Je samozřejmě nutno podotknout, že videoher je mnoho a když je možné volit, je potřeba se směrovat spíše k logickým, strategickým či kreativním hrám, kde je možné rozvinout své schopnosti. 

Zvětšit tabulku

Výsledky výzkumu jak ovlivňují volnočasové aktivity růst IQ The Open University, 2014

Hodně plošných celosvětových výzkumů se zabývá hraním videoher a jejich působení na naši mysl. Vědci se již opakovaně snažili prokázat, zdali hraní videoher má či nemá vliv na zvýšení IQ. Výsledky se často rozcházejí a tak snad v této otázce budeme moudřejší za pár let. V každém případě, jak se s níže uvedené tabulky patrné, pozitivní účinek na růst IQ je možné vidět po jednom měsíci hraní docela výrazně, ale po šesti měsících činnosti se tento fenomén sníží takřka o polovinu. Jak se zdá, i přes rapidní nárůst technologických vymožeností, není nad staré, zlaté a osvědčené hraní si venku.

Literatura: Investigación y Ciencia 09/2016, Investigating Psychology – The Open University