Jak už jsme si zvykli, ve vesmíru se najde leccos. Astrofyziky teď prý trápí velmi zvláštní objekty ve vesmírů, které se najednou několiksetkrát zjasní v oblasti rentgenového záření. A pak, během hodiny, zase zhasnou, jako by se nechumelilo. A odborníci si s těmito objekty podle všeho zatím příliš nevědí rady.

Příběh těchto objektů se datuje od let 2003 a 2007, kdy vědci zachytili vždy po jednom super jasném a také super rychlém výtrysku rentgenového záření poblíž galaxie NGC 4697 (též známé jako Caldwell 52). Jde o eliptickou galaxii ze souhvězdí Panny, která je od nás vzdálená přibližně 40 milionů světlených let. Od těchto dvou záblesků už astronomové nic podobného neobjevili. A před nimi rovněž ne. Situace se změnila až v těchto dnech, když astronom Jimmy Irwin z Alabamské univerzity v Tuscaloose oznámil, že jeho tým polapil dva další takové záblesky. A z podezřelých záblesků, o nichž nejeden odborník nejspíš pochyboval, se hned stala plnokrevná záhada.

Irwinův tým původně plánoval prohledávat data populární rentgenové observatoře Chandra. Pátrali v nich po černých dírách hvězdných velikostí, které by se vyskytovaly ve skupinách starých hvězd kolem galaxií. Podle toho, co víme, se takové černé díry o velikosti několika až několika desítek Sluncí mohou během hodiny zjasnit tak pětkrát až desetkrát – když posvačí okolní materiál. Jenže Irwin a spol. narazili na události, během nichž došlo k náhlému několikasetnásobnému zjasnění rentgenového záření. Byla to zjevně náhoda, ale můžeme se vsadit, že potěšila.

Badatelé prohledali data Chandry ze starších pozorování sedmi desítek galaxií. Objevili přitom dva takové extrémní objekty – jeden u eliptické galaxie NGC 4636 v souhvězdí Panny, a ten druhý u známé obří eliptické nebo čočkové (o tom nepanuje shoda) galaxie Centaurus A (též NGC 5128 nebo Caldwell 77) ze souhvězdí Kentaura.
Oba dva tyto nově objevené objekty se zjasnily za pár sekund a do hodiny opět zhasly na původní úroveň rentgenového záření. Jeden z objektů se tímto stylem zjasnil za dobu pozorování Chandrou celkem pětkrát – a vědci odhadují, že se zjasňoval s periodou zhruba 1,8 dne.

Nově objevené rentgenové objekty se chovají velice podobně jako objekt u galaxie NGC 4697, jehož rentgenové výtrysky jsme pozorovali v letech 2003 a 2007. Pravděpodobně tedy jde o velmi podobné zdroje rentgenového záření. Podle Rosanne DiStefano z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics je to všechno pěkně konzistentní a solidně zdokumentované. O to palčivější je podle ní otázka, co jsou tyhle objekty vlastně zač? Irwinův tým nějaké nápady má, ale příliš sebevědomě se s nimi neohání. Buď by to prý mohly být černé díry střední velikosti (intermediate-mass black holes), o kterých vlastně stále nic moc nevíme – anebo třeba neutronové hvězdy, které strašně rychle kradou hmotu svého hvězdného společníka. A DiStefanová očekává, že bychom se v nejbližších týdnech a měsících mohli dočkat ještě dalších možných vysvětlení. Každopádně jde o pozoruhodný fenomén, u něhož nás může mrzet jedině to, že takový objekt nejspíš nemáme v Mléčné dráze a blízkém okolí.

Video:  Jimmy Irwin: "Giant Rapid X-ray Flares in External Galaxies"


Literatura
New Scientist 19. 10. 2016, Nature 538: 356–358.