Nobelova cena. Kredit: Jonathunder / Wikimedia Commons.

Podzim 2016 je v plném proudu a vědecké Nobelovky už máme za sebou. Jak jistě všichni víte, fyzikální Nobelovku dostali fyzici David Thouless, Duncan Haldane a Michael Kosterlitz za teoretické objevy topologických fází hmoty a topologických fázových přechodů, chemickou Nobelovku chemici Jean-Pierre Sauvage, Fraser Stoddart a Ben Feringa za design a syntézu molekulárních strojků a lékařskou Nobelovku buněčný biolog Jošinori Ósumi za objevy mechanismů autofagie.

Michael Kosterlitz, 74 let. Kredit: Brown University.

Ocenění fyzici položili základy pro topologické izolátory a podobné vzrušující materiály, chemici zdatně konstruují všelijaké součástky nanostrojků a dokonce celá nanoautíčka a biolog Ósumi prozkoumal autofagii, tedy procesy, při nichž buňky tráví a recykluje svoje vlastní komponenty. Autofagie nebo její narušení hraje významnou roli v rakovinném bujení a podílí se na Parkinsonově chorobě, cukrovce a řadě dalších onemocnění a poruch.

Věk nobelistů v čase. Kredit: Nobelprize.org, BBC.

V sestavě letošních vědeckých nobelistů nelze přehlédnout, že to jsou 1. vesměs muži, 2. vesměs starci, z nichž nikdo není mladší než 65 let. A není to žádná náhoda, je to trend. Nejde ani tak o to, že komisaři vědeckých Nobelových cen v naprosté většině případů ocení muže. To dělali vždycky. Neblaze proslulé je například jejich donebevolající opominutí Marie Curie-Skłodowské, které se musel vehementně zastat její manžel Pierre. Pokud jde ale o věk nobelistů, tak tam je to docela jízda. V první polovině dvacátého století se všechny tři vědecké Nobelovky udělovaly výrazně mladším vědcům. Bývalo jim kolem padesáti let. Otázkou je, proč nám ocenění vědci stárnou.

Fraser Stoddart, 74 let. Kredit: UCLA.

Stoprocentně to nebude tím, že by dnes lidé museli zrát k zásadním objevům více let. Kdo kdy stárnul, tak jistě tuší, že jeho kreativita s věkem zrovna extrémně neporoste. A hlavně, Nobelovky se často udělují za objevy, k nimž došlo před desítkami let. Vrchní kurátor Nobelova muzea Gustav Källstrand k tomu podotýká, že před 100 lety bylo na světě asi tak tisíc fyziků, kdežto dnes jich může být tak milion. Není divu, že se na Nobelovky musí čekat. Vědců dramaticky přibylo, věda se rozvíjí raketovou rychlostí, jenže Nobelovy ceny si jedou stále podle 100 let starého receptu.

Jošinori Ósumi, 71 let. Kredit: Ministry of educations, culture, sports, science and technology, Japan.

Zajímavé ovšem je, že v „nevědeckých nobelovkách“ tento trend prudkého stárnutí oceněných nepozorujeme. Věk oceněných ekonomů a spisovatelů víceméně stagnuje a v případě držitelů Nobelovy ceny za mír dokonce zjevně klesá – i když věk Mezinárodní agentury pro atomovou energii nebo Mezivládního panelu pro změny klimatu se určuje poněkud obtížně. Přitom lze obstojně předpokládat, že je dnes mnohem víc než před sto lety i ekonomů, spisovatelů a rozhodně i mírotvůrců.

Všechno by mohl vyřešit nějaký miliardář se špatným svědomím a s příznivým vztahem k vědě, nějaký Tony Stark naší doby. Pokud by zřídil Starkovu cenu podobně jako tehdy Nobel, ale nastavil pravidla tak, aby lépe reflektovala povahu vědy 21. století. Prozatím je ale samozřejmě fajn, že máme alespoň ty Nobelovky.

Video:  Announcement of the Nobel Prize in Physics 2016

Announcement of the Nobel Prize in Chemistry 2016

Announcement of the 2016 Nobel Prize in Medicine or Physiology


Literatura
BC 7. 10. 2016.