Podzim 2016 je v plném proudu a vědecké Nobelovky už máme za sebou. Jak jistě všichni víte, fyzikální Nobelovku dostali fyzici David Thouless, Duncan Haldane a Michael Kosterlitz za teoretické objevy topologických fází hmoty a topologických fázových přechodů, chemickou Nobelovku chemici Jean-Pierre Sauvage, Fraser Stoddart a Ben Feringa za design a syntézu molekulárních strojků a lékařskou Nobelovku buněčný biolog Jošinori Ósumi za objevy mechanismů autofagie.
Ocenění fyzici položili základy pro topologické izolátory a podobné vzrušující materiály, chemici zdatně konstruují všelijaké součástky nanostrojků a dokonce celá nanoautíčka a biolog Ósumi prozkoumal autofagii, tedy procesy, při nichž buňky tráví a recykluje svoje vlastní komponenty. Autofagie nebo její narušení hraje významnou roli v rakovinném bujení a podílí se na Parkinsonově chorobě, cukrovce a řadě dalších onemocnění a poruch.
V sestavě letošních vědeckých nobelistů nelze přehlédnout, že to jsou 1. vesměs muži, 2. vesměs starci, z nichž nikdo není mladší než 65 let. A není to žádná náhoda, je to trend. Nejde ani tak o to, že komisaři vědeckých Nobelových cen v naprosté většině případů ocení muže. To dělali vždycky. Neblaze proslulé je například jejich donebevolající opominutí Marie Curie-Skłodowské, které se musel vehementně zastat její manžel Pierre. Pokud jde ale o věk nobelistů, tak tam je to docela jízda. V první polovině dvacátého století se všechny tři vědecké Nobelovky udělovaly výrazně mladším vědcům. Bývalo jim kolem padesáti let. Otázkou je, proč nám ocenění vědci stárnou.
Stoprocentně to nebude tím, že by dnes lidé museli zrát k zásadním objevům více let. Kdo kdy stárnul, tak jistě tuší, že jeho kreativita s věkem zrovna extrémně neporoste. A hlavně, Nobelovky se často udělují za objevy, k nimž došlo před desítkami let. Vrchní kurátor Nobelova muzea Gustav Källstrand k tomu podotýká, že před 100 lety bylo na světě asi tak tisíc fyziků, kdežto dnes jich může být tak milion. Není divu, že se na Nobelovky musí čekat. Vědců dramaticky přibylo, věda se rozvíjí raketovou rychlostí, jenže Nobelovy ceny si jedou stále podle 100 let starého receptu.
Zajímavé ovšem je, že v „nevědeckých nobelovkách“ tento trend prudkého stárnutí oceněných nepozorujeme. Věk oceněných ekonomů a spisovatelů víceméně stagnuje a v případě držitelů Nobelovy ceny za mír dokonce zjevně klesá – i když věk Mezinárodní agentury pro atomovou energii nebo Mezivládního panelu pro změny klimatu se určuje poněkud obtížně. Přitom lze obstojně předpokládat, že je dnes mnohem víc než před sto lety i ekonomů, spisovatelů a rozhodně i mírotvůrců.
Všechno by mohl vyřešit nějaký miliardář se špatným svědomím a s příznivým vztahem k vědě, nějaký Tony Stark naší doby. Pokud by zřídil Starkovu cenu podobně jako tehdy Nobel, ale nastavil pravidla tak, aby lépe reflektovala povahu vědy 21. století. Prozatím je ale samozřejmě fajn, že máme alespoň ty Nobelovky.
Video: Announcement of the Nobel Prize in Physics 2016
Announcement of the Nobel Prize in Chemistry 2016
Announcement of the 2016 Nobel Prize in Medicine or Physiology
Literatura
BC 7. 10. 2016.
Internetoví filantropové udílejí Průlomovou cenu
Autor: Stanislav Mihulka (23.02.2013)
Nobelova cena za fyziku v roce 2015 je za prokázání oscilací neutrin
Autor: Vladimír Wagner (06.10.2015)
Nositelé Nobelových cen příkře odsoudili protigenetické tažení Greenpeace
Autor: Stanislav Mihulka (07.07.2016)
Diskuze:
Základní problém
Vladimír Wagner,2016-10-09 22:37:49
Základním problémem je, že v přírodních vědách se cena uděluje pouze za experimentálně potvrzené teorie. Musí se tak čekat na potvrzení teorie. A dnes už to může být hodně složité. Zvláště markantně se to projevilo třeba u Higgse. Zároveň je výzkum mnohem náročnější a komplexnější, což vede k velkým a drahým experimentálním zařízením a velmi početným týmům.
kradení nápadů
Ludvík Urban,2016-10-09 17:07:48
Kradení nápadů v základním výzkumu je IMO čím dál častější. Vůbec celý ten systém má asi nejblíž k feudálním lénům, kdy si "věhlasný profesor" najímá doktorandy, kteří, kdy pro něj nic nevymyslí, jsou po pár letech vyměněni.
V Itálii, kde jsem strávil devadesátky, skutečně profesorům říkali "baroni".
A lepší, či, chcete-li - demokratičtejší, to nebude.
Je to vlastně obchod, pan profesor dodá grantové prostředky, mladí dodají práci a nápady.
Rozdávání Nobelovek moc fér není. Ale takový je život nejen ve vědě.
Re: kradení nápadů
Roman Sobotka,2016-10-09 23:49:42
Proc feudalnim lenum? Dnesni laboratore se podobaji spise firme, kde si sef (PI, nemusi byt nutne profesor) plati zamestnance (postdoky, nemusi by nutne mladi), pokud na ne sezene penize. Doktorandi jsou studenti a trva to dlouho (~2 roky), nez se vubec orientuji v problematice. Pokud nekdo likviduje doktorandy tim, ze jen ceka, az neco vymysli, tak nakonec zadne nema a nema ani vysledky. U postdoku se ocekava, ze maji napady, ale ani tak to neni zadna slava. I zkusenemu postdokovi trva mesice, ze se zapoji do projektu a pokud ho po roce vyhodite, zacina se zase o nuly. Jeden z problemu dnesni vedy je, ze PI je natolik zavalen administrativou spojenou s vedenim laborky (+ vyuka, shaneni penez, publikace, PhD studenti...), ze na praci v laboratori nema temer zadny cas. Musi nakonec stejne spolehat na postdoky. V lepsim pripade se snazi stale realizovat vlastni napady a drzet se v laborce, jak jen to je mozne. A nebo se z nej stane PI-manager, ktery prenecha vedu postdokum a jen shani penize na platy. Moje zkusenost je ta, ze druha varianta stejne moc dobre nefunguje.
Velkou cast Nobelovek dostavaji lide za neco, co vymysleli jako postdoci, nebo mladi PI. Drsne receno, stari profesori s armadou postdoku stejne nemaji sanci se te ceny dozit.
Která pravidla?
Jiří Novák,2016-10-09 10:01:30
Problém vidím někde úplně jinde. Posledních odhadem 10 - 20 let vypadá věda tak, že padesátihlavý tým přijde s bombastickým prohlášením, chvíli se to převaluje v tisku a nakonec celá věc vyšumí jako omyl nebo slepá ulička. Případně, pokud je objev reálný, je natolik bezvýznamný, že nemá smysl ho odměňovat.
V takovém stavu zkrátka nezbývá, než udělovat ceny starším pánům za desítky let staré věci. Oni sice nemají tak propracované PR, ale objevili aspoň něco.
Re: Která pravidla?
Milan Krnic,2016-10-09 11:03:16
To bude podle mě tím, že věda pracuje více v teoretické části, a na prokázání/aplikaci se roky "čeká". Nikdo neví, co za pět až padesát let bude základem tamního výzkumu. A tedy komise oceňuje logicky zpětně.
Co mi na tom nesedí je vypichování konkrétních osobností, jako by to byli jen oni, kdo se za objev zasadili. Je to takový krásný pohled s omezením reality, se kterým se dnes setkáváme na každém kroku (nedávno zde třeba tzv. ekologické letadlo), který rozhodně prospěšný není. Přinejmenším mate značnou část lidí, zejména děti, a virtuálně jim buduje koncept společnosti, založené na osobnostech, což se zcela příčí logice. A pak můžeme chtít, aby logicky přemýšleli, spolupracovali.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
